Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Hrajte jako... RomcaT

Pokud chcete poznat známé tváře Databáze her a Herní výzva vám nedodává dostatek podnětů k hraní, pak je tento článek vaše splněné přání.

Čas letí jako voda a jsme tu s dalším dílem naší série Hrajte jako...

1. díl: Hrajte jako... Drekt
2. díl: Hrajte jako... Drolin

Opět si představíme jednu z vás, uživatelů Databáze her. V krátkém rozhovoru z ní zkusím vytáhnout nějaké ty pikantní detaily z jejího (nejen) hráčského života, nechám bez cenzury zaznít názor na směřování DH a v jeho závěru nám pak dotyčná oznámí téma či definici, na jejichž základě budete vy, účastníci, volit své hry. Pokud se vám téma nebude pozdávat či líbit, ale stejně hru dohrajete, můžete si svou frustraci vykřičet v diskuzi na jejím profilu.

Čtení nespokojených zpráv a výběr tématu však nebude jediná povinnosti zpovídané. Na konci kola jí bude poskytnut přehled her, které jste v rámci „Hrajte jako“ rozehráli, dohráli a případně i okomentovali a ona vám poskytne svůj odborný a zasvěcený komentář, co že to jste za hráče. Jak už asi chápete, jedná se o čistě roleplayingovou záležitost, kdy cílem této akce není nutit vás k dohrávání dalších a dalších her, ale možnost lépe poznat další uživatele DH a udělat nějaký ten hráčský krok v jejich šlépějích. A třeba to bude začátek nejednoho krásného hráčského přátelství…


Nejprve však pojďme uzavřít předchozí kolo. Opět se pod článkem vyrojilo spoustu komentářů, což nás samozřejmě těší, ale účast byla ještě nižší. Zdá se, že zvolené téma bylo náročnější než se Drolin domníval. Avšak zatímco počet účastníků klesl, počet dohraných her vzrostl na krásných 39 kousků. A jak se na volbu her dívá samotný Drolin?



Kunick – 5. místo (1 komentář)

Pořadatel „malé výzvy“, a autor rozhovorů, se i tentokrát připomenul jedním dohraným titulem. Nebyla to ovšem (ač by datum komentáře mohl napovídat opak) znouzecnost, protože Maniac Mansion: Day of the Tentacle je výborná a poměrně náročná adventura z roku 1993.

miCHALupka – 4.místo (1 komentář)

V interním souboji dvou „jednokomentářových“ účastníků vyhrál o pověstná prsa asijské běžkyně miCHALupka. Ace Ventura, konkrétně tedy druhý díl, patří mým k nejvíce oblíbeným komediím, a ač jsem titul nedohrál, příjemná cartoonová grafika a některé vtipy na mě docela zapůsobily – ačkoliv celková kvalita není nějak valná. Chválím tedy volbu titulu a poměrně rozsáhlý komentář (na DH první).

Han22 – 3. místo (12 komentářů)

Han22, dnes již tradiční komentátor adventur na DH, se představil v rámci výzvy rovnou s obrovským počtem dvanácti komentářů, a přesto to nestačilo na výhru. V průběhu necelých tří měsíců dohrál pecky jako Normality, Harvester, Phantasmagoria nebo Broken Sword: The Shadow of the Templars. Lepší odpočinek po snaze v sérii Heroes of Might and Magic si ani nelze vybrat. Výběr tedy hodnotím plným počtem. Zvláště doporučuji k přečtení komentář na Sanitarium, který zatím nasbíral 26 plusů.

Fingon – 2. místo (12 komentářů)


Druhé místo v elitní trojce obsazuje Fingon, další známý fanoušek adventur všeho druhu. A vzhledem k tomu, že již většinu známějších „point`n`click“ nebo „mystovek“ hodnotil i komentoval, musel se spolehnout na výběr méně známých titulů. Takže jsem jen rád, pokud tato malá výzva motivovala Fingona si vyzkoušet například Timequest. Skvělé komentáře tak čítají textovku, FMV (The Daedalus Encounter)), parodie (Pyst), klasiku (Space Quest I: Roger Wilco in the Sarien Encounter), textovku (Muzem Mrtvol) nebo zapomenuté, ale více než zajímavé tituly (Crusader: Adventure Out of Time a Cydonia: Mars - The First Manned Mission). A právě různorodost žánrů znamenal pro Fingona druhé místo, které...

jvempire – 1. místo (13 komentářů)

... bylo poraženo o jeden jediný komentář jvempirem. Ten tak obhajuje své minulé prvenství, a skrze 13 komentářů si dokráčel k vítězství. Sympatické i je to, že se rozhodl dohrát tituly kompletně z celé dekády:

1990: Conquests of Camelot: The Search for the Grail
1991: EcoQuest: The Search for Cetus
1992: Lure of the Temptress
1992: Star Trek: 25th Anniversary
1993: EcoQuest 2: Lost Secret of the Rainforest
1993: Star Trek: Judgment Rites
1994: Beneath a Steel Sky
1995: Congo the Movie: Descent into Zinj
1996: Pajama Sam: No Need to Hide When It's Dark Outside
1996: Alien Incident
1997: Next Space
1998: The X-Files Game
1999: Aisle

A tento pohled potěší každého fanouška adventur z 90. let. Znovu, chválím také pestrost (kdy je zastoupeno prakticky vše) a raritu některých vybraných her. Máme zde zajímavé filmové tituly Congo a The X-Files Game, trochu Star Treku a ve výzvě populární EcoQuest (může za to Greta?), nebo zapadlou textovku Aisle. Alien Incident si také tento rok polepšil až o tři hodnocení, takže i ve Finsku mohou slavit.

Na adventury se asi píší kvalitní komentáře, jinak si nedovedu vysvětlit, jakou porci literárně zajímavých textů nám účastnící výzvy nabídli. O to, že šlo často o obtížné a hlavu zaměstnávající hry (slider puzzle v EcoQuestu) netřeba mluvit. Osobně jen trochu lituji toho, že se Han22 nevešel do výzvy se svým komentářem na Maupiti Island, který by ještě o chlup zvýšil prestiž tohoto setkání fanoušků adventur. Děkuji zúčastněným.



Tímto bych chtěl Drolinovi za jeho ochotu poděkovat a poblahopřát jvempireovi. Ten se, protože jako správný hráč oceňuje dobrou hru a nehledá slávu nebo bohatství, své výhry vzdal, a tak jsem ji zaslal jeho jménem nadaci Dobrý Anděl. Ostatně, přidat se můžete i vy. A nyní pojďme na dalšího zpovídaného uživatele, kterou je ...


RomcaT je takový young adult Databáze her. Na zasloužilé mazáky s více než deseti letou historií nemá, ale letos oslavila už 7. výročí. A že bylo co slavit. Hned první den na DH, 24.06.2012, hodnotila 36 her. Tomu říkám „entree par excellence“. Za těch pár let si získala 126 přátel a více než 6200 bodů, za které jí patří 39. místo v žebříčku TOP100 uživatelů. Pokud budeme počítat pouze aktivní hráčky, je její pozice jedničky nezpochybnitelná. Zahanbit se nenechává ani v plnění achievementů. Kromě achievementu za Podporovatelství jí chybí jen poslední, tajný. A protože ho nevlastním ani já, nemůžu vám prozradit jeho název. Zato hned 3 tajné achievementy splnila v rozmezí 3 dní. I u tak vzorné uživatelky však najdeme kaňku na kráse. Přestože hodnotila 107 her, pouze ke 40 napsala komentář. Pokud však už komentář napíše, je zpravidla skvěle hodnocený. Rekordní komentář ke hře Mravenci získal celých 56 plusových bodů. Jedná se ostatně o její první komentář, který napsala 2.7. 2012, tzn. po pouhém týdnu rozkoukávání se. Hned v závěsu je pak komentář na The Sims 3, který svou délkou sice přesahuje běžnou normostranu, ale ona jej stihla odeslat jen o 2 hodiny později. Na opačném pólu jsou pak komentáře ke hrám Hexcells Plus a Kirby's Epic Yarn se 6 body. Zvláště u Kirbiho to je škoda, ale předpokládám, že na vině je platforma Nintendo Wii, která není nijak zvlášť sledovaná, a tak spousta uživatelů tento povedený komentář nejspíš ani neviděla.

Když však přijde na hodnocení, projevuje se její hodná povaha. Pouze 4 hrám přisoudila červené hodnocení, tzn. nižší než 50 %. Nejméně si užila hru Blue Top, která ale i tak získala 15 %. Oproti tomu 46 her si vysloužilo zelené hodnocení, tzn. 80 % a víc. Tři hry pak získaly 100 % a zanechaly v její paměti nesmazatelnou stopu: Diablo II: Lord of Destruction, The Sims 3 a Ori and the Blind Forest. Otázkou zůstává, zda tato trojce brzy nerozšíří své řady; druhý díl Oriho je již na cestě…
Proti obecnému hodnocení se nejvíce odchýlila u 4Story: Three Kingdoms & One Hero, která má průměrné hodnocení 47,6 % avšak RomcaT jí udělila krásných 85 %, což je takřka dvojnásobné hodnocení. O 25 a 23 procentních bodů pak hodnotila Torchlight (průměr 69.9 %), resp. The Sims 3 (76,9 %). Výrazně hůře než ostatní pak hodnotila hry ze série Hexcells: H. Plus od ní dostalo jen 60 % (průmer 76,3 %) a Hexcells Infinite 65 % (zde je průmer dokonce 81,7 %) a hru Perfect Shot vs. Spiraling Monsters, která od ní dostala jen 40 % (ač je obecně viděna na 56,9 %). V těchto třech případech však jde o hry bez reprezentativního hodnocení. Ve valné většině však hry hodnotí lépe, než je jejich průměrné hodnocení a ve třetina případů se shoduje s obecným názorem.

Jinak vás profil RomciT potěší spoustou obrázků z her, seznamem TOP her, ale i vývojářů. A nebojí se i prozradit něco málo o sobě. A Jumasovi, což je její muž a zároveň původce její závislosti na DH. Nikde neuvádí své skutečné jméno, ale to jste asi odhalili i sami. Pokud však chcete vědět víc, musíte se začíst do našeho rozhovoru.

Kunick


P.S. Dolů do komentářů pak opět pište, koho bych měl vyzpovídat v příštím díle. Hlasy přičtu k už navrženým z předchozího kola a opět nezapomeňte svou volbu zdůvodnit.


ROZHOVOR



Ahoj, RomcoT. Nebo můžu říkat Romčo? Nevadí, pokud Ti budu tykat? Vím, že s návrhem by měla přijít dáma, ale jsme tu na DH jedna velká rodina.

Ahoj,
rozhodně mi tykej a oslovení "Romčo" bude úplně stačit. Nick RomcaT vznikl ještě za svobodna, nyní bych si ho správně měla upravit na RomcaP, ale už to tak mám zažité.

Jedna velká rodina rozhodně jsme. U mě je to pravda hned 2x. Jednak se znám se spoustou uživatelů osobně a považuji je za dobré kamarády a jednak mám na DH mezi aktivními uživateli manžela, švagra a švagrovou ;o).

To jsem tak trochu tušil, na svém profilu necháváš návštěvníky nahlédnout i do svého soukromí. Podělíš se o nějaké další detaily?
Detaily ráda prozradím, nejsem zrovna moc tajemná ;o). Otázka je, co by uživatele DH zajímalo? Mimo hraní například ráda čtu. Nejraději fantasy, ale momentálně jsem se začetla i do knih od Gillian Flynn. Bohužel na čtení nemám po celém dni s dětmi moc sílu, takže většinou trávím večery u seriálů. U těch asi ani nemám oblíbený žánr, spíš záleží na momentální náladě. Někdy mám rozkoukáno i 10 různých seriálů, přičemž během jednoho večera koukám na přeskáčku klidně na 5 z nich. Což nedovede pochopit manžel Jumas, který zvládne mít rozkoukané maximálně dva tituly.

Nakonec se zdá, že jsi jich až tolik neprozradila. To nám však nechává prostor na otázky. Nebudu zastírat, že zmínka o knihách mě vždycky potěší. D. Flynn neznám, ale podle popisů se jedná o zajímavé trillery. Jen mi v nich chybí to zmiňované fantastično. Myslím, že to bude pro návštěvníky DH jejich nejoblíbenější žánr.

Co se týče knih s fantasy tématikou, tak mezi mé oblíbené patří Harry Potter, Odkaz dračích jezdců, knihy od Terryho Pratchetta a sice příběhy Toničky Bolavé a knihy o Čarodějkách. Jinak mám načteno vše od Stephenie Meyer, ale tím tady určitě nikoho nenadchnu ;o).

 


To nemůžeš dopředu vědět. Jako autorka, jejíž díla byla zfilmována, však vyvolává otázku, jak jsi na tom s knihami, které jsou zfilmovány. Preferuješ knihy, filmy nebo klidně je navzájem porovnáváš?

Často vidím film nebo i seriál a když mě zaujme a zjistím, že je dle knih, musím si je přečíst. Zjistila jsem, že mi mnohem více vyhovuje nejdřív vidět zfilmovanou verzi a pak až si to přečíst, protože knihy jsou vždy lepší, takže když to udělám naopak, je pro mě film zklamáním.

Čtu ráda, ale vzhledem k tomu, že se točím celý den okolo dětí, nemám prostě už večer buňky na to něco číst, proto raději tíhnu k seriálům. Nejčastěji čtu na dovolených nebo když jsme na chatě. Nedávno jsme se vrátili z dovolené v Chorvatsku, kde jsem rozečetla Temné kouty od již zmíněné autorky G. Flynn a na tu si musím udělat čas a chuť, protože je to dost napínavé. Teď zpětně koukám, že už je to také zfilmované, takže na to kouknu a dle očekávání si myslím, že po přečtení knihy se mi film tolik líbit nebude.

V tom případě bych spojil příjemné s užitečným a četl co nejvíc dětem. Nezkoušela jsi jim číst něco, co by bavilo jak tebe tak je? A třeba u četby měnit hlasy? Jestli z nich mají jednou vyrůst milovníci fantasy, tak na Hobita není nikdy příliš brzo.

Nejmladší syn si ještě číst nenechá, chce si knížky prohlížet sám, ale neřeším to, u staršího to taky tak bylo. Až od tří let si nechá číst. Knížky si vybírá zásadně sám, takže jedeme Disneyovky, ale i Erbena. Na Hobita zatím nedošlo, momentálně vybírá knižní kousky z mojí dětské knihovny. Hlasy měním, to mě baví. Když jsem byla malá a bylo mi kolem 8 let, povídali jsme si s tátou pohádky tak, že on dělal vypravěče a já se starala o všechny zvuky a hlasy zvířat.

To zní hodně náročně a chápu, že po takovém výkonu raději vypneš u seriálů. Používáš i nějaké VoD služby? A opravdu máš rozkoukáno těch seriálů deset?

Tento měsíc jsem si koupila Pi3 a sama ho složila a nainstalovala, což pro mě byl výkon ;o). Mám ho přes HDMI na televizi a mám na něm Kodi a předplatné websharu, takže tam mám na dosah vše, co sleduji. Namátkou co mě teď napadá - Greys Anatomy, Vikings, Město žen, Private Practice, Divorce (to mě moc nebaví), Homeland, How to get away with Murder, KnightFall, Making a Murderer, Penny Deadful, The good Fight, The Handmaids tale, Young Sheldon, První republika, The Last Kingdom, Big Little Lies a taky Malé lásky. Některé sleduju opakovaně, některé mám dlouho rozkoukané a sem tam pustím jeden díl a u některých čekám na nové díly. Teď mi skončily Game of Thrones a Big Bang Theory a dokoukala jsem Sharp Objects a hned přečetla i knihu. Taky jsem zjistila, že je v kinech film Panství Downton, ten seriál se mi dost líbil tak ho asi zkouknu znova a pak se kouknu na film. Tak jsem trochu kecala, je jich více, ale aktivněji, jako že minimálně 1x týdně, koukám na 5 z nich. Občas to ještě proložím nějakými slabšími kousky jako Nevinné lži a Soukromé pasti. Také mám ráda Vampire Knight a asi se začtu do mangy. Bude to moje první.

No mě jsi vyčerpala už v polovině seznamu, ale některé z čtenářů jsi určitě inspirovala. Nakousla jsi ale mangu a zdá se mi, jako by ses jí i tak trochu obávala. Povíš nám o tom víc?

Je pravda, že se k tomu trochu odhodlávám. Zkrátka jsem k tomu ještě neměla důvod, ale vzhledem k tomu, že Vampire Knight jako seriál skončil a já se tak nedozvěděla, jak to bude dál, rozhodla jsem se, že to zkusím. Moje angličtina není dobrá, takže jsem byla ráda, že jsem našla mangu přeloženou a už jsem přečetla první díl. Pro mě trochu nezvyk od klasických komiksů, ale bavilo mě to. Slyšela jsem, že manga se ubírá trochu jiným směrem než seriál, takže na to se hodně těším.

Tak snad se bude líbit. Když knihu, seriál nebo nově i mangu (do)čteš, děláš si poznámky stejně jako u her? Nebo využíváš i jiné databáze?

Poznámky si nedělám ani u her. Poslední co jsem si psala a mám to do dneška schované, jsou kódy do hry Vlak a UGH! a taky cheaty na The Sims 2 a 3 ;o). Jsem na Databázi knih, díky níž vznikla herní výzva, ale komentáře tam nepíši. Většinou se o knize jen pobavíme doma s Jumasem, případně s kamarády nad vínem a kniha buď dostane čestné místo u mě v knihovně nebo putuje do světa.

Svět může znamenat cokoliv. Je tvůj svět spíš město nebo klidná vesnice?

Jsem městský typ i když by někdo mohl namítnout, že Klatovy jsou spíš taková větší vesnice. Mám ráda, když je v jednom městě na dosah vše, co potřebuji - od obchodů po kulturní vyžití. Chvíli jsme bydleli v Karlových varech, ale vrátili jsme se zpátky do Klatov, kde mám větší část rodiny a také kamarády. Jsem totiž hodně společenská a bez přátel si život nedokáži představit. Byla jsem a pořád jsem vděčná Jumasovi, že se kvůli mě vzdal života v Hradci Králové a šel bydlet do města, kde znal jen mě. Někdy si ale potřebujeme od všeho dění ve městě odpočinout, tak vyrazíme na chatu, kde je mizerný signál a žádná WiFi.

Pokud jsem to správně pochopil, tak jsi v Klatovech i vyrůstala a znáš je tedy velmi dobře. Zkus tedy mně i čtenářům poradit, jak zažít ty „správné Klatovy“. Bereme tipy na výlety, restaurace ale klidně i oblíbený obchod s hrami.

V Klatovech jsem opravu vyrůstala. Kdo sem přijde, většinou chce navštívit katakomby s mumiemi a vylézt všechny schody na Černou věž, z níž je úžasný výhled na celé Klatovy a také v ní je zvon Vondra. Na náměstí je také jedna ze dvou barokních lékáren v republice (druhá je na Kuksu). Ta naše se jmenuje U Bílého jednorožce a je v ní i jeho roh. Tedy je z narvala, ale toho v době, kdy byla lékárna funkční, téměř nikdo neznal. Možná bych ještě mohla doporučit pavilon skla a celkově procházku okolo historického náměstí. Nově máme v městském parku vedle kolonády stezku v korunách stromů, ale je to spíše pro děti.

Restaurací je v Klatovech opravdu hodně, ale za zmínku určitě stojí Žíznivej kozel, kde dobře vaří a točí Kozla přímo z tanku. V letních měsících bych šla na něco dobrého na již zmíněnou kolonádu do parku. Bohužel nemáme v Klatovech jedinou restauraci, která by měla vevnitř dětský koutek. Takže, pokud by někdo cestoval s dětmi a chtěl se v klidu najíst, musí zajet do nedalekých Sobětic do restaurace U Hrachů.

Obchod s hrami v Klatovech není, občas pár kousků ulovím v nějakém hypermarketu, jinak musíme jezdit do Bílé myši do Plzně. Ale na druhou stranu máme kino Šumava, kde se můžeme dívat i na filmy ve 3D a také letní kino a dokonce i Autokino, kam jezdíme minimálně jednou za rok.

Vzhledem k tomu že jde o nejdelší odpověď, je nezpochybnitelné, že jsi pravý nefalšovaný patriot! Jak se stalo, že jste se ocitli ve Varech?

Do Varů jsem šla po dostudování vysoké za prací. Hledala jsem místo v oboru, chtěla jsem dělat projektantku územních plánů a ve Varech jedno místo bylo. Jumas tam přijel za mnou a našel si práci na Krajském úřadě. Tehdy jsme dokonce uvažovali, že si pronajmeme byt od Aaron_Hilla, který je z Varů.

Práci jsme oba měli bezvadnou, já měla teda potrhlou šéfovou, která si na zaměstnancích léčila komplexy, ale to tak někdy bývá. Horší bylo, že jsme byli nuceni jezdit každý víkend do Klatov pomáhat mojí mamině s barákem, takže jsme pořád pendlovali sem tam. Nakonec jsme se rozhodli, že se přestěhujeme do Klatov, kde máme krásný velký byt, kde nemusíme platit pronájem, můžeme se starat o barák a já budu zase blízko kamarádů. Je tedy pravda, že jsme nemohli dlouho sehnat žádnou práci. Chvíli jsme byli i v továrně na brýle. Nakonec jsme šli cestou podnikání, takže já stále kreslím územní plány, momentálně v menší míře, protože jsem na rodičovské dovolené s druhým synem a ještě chodím brigádně vytírat panelák. Nějaký čas jsem chodila brigádničit na nedalekou veterinu, kde jsem dělala asistentku veterináře a mimo jiné jsem taky dost uklízela. Ale tam jsem musela každý den a s malým dítětem mi to nevyhovovalo, teď jdu jednou týdně uklidit do paneláku, což mám za dvě hodinky hotové a sem tam si zajdu do naší kanceláře kreslit územáky. Pro mě ideální. Také jsem jezdila fotit nově narozená miminka do Klatovského deníku. Upřímně někdy je těžké mezi vší tou prací a lítáním okolo ratolestí najít chvíli na hraní ;o). Ale to asi každý rodič zná.

Tak práce se rozhodně nebojíš. Já teda o technickém kreslení nic nevím, nejblíž jsem se asi dostal ke ArcGISu. Ale přijde mi to jako skvělá průprava k tvorbě her. Nepřemýšlela jsi, že bys takhle spojila práci a koníčka?

Územáky kreslím v ArcGisu a také jsem se dál nedostala. Chci se naučit v CADu, ale sama do toho nějak nemohu proniknout a nemám nikoho, kdo by měl čas mě to naučit. Tvorba her mi na mysl nepřišla, na to si nevěřím a ani bych to neuměla po technické stránce. Kdysi mě bavilo překreslovat Čtyřlístek. Jenže v tom je ten problém, něco obkreslit, to by mi šlo, ale vymyslet něco vlastního moc ne. Mám doma někde obyčejnou kazetu do magneťáku, kde jsem si jako malá vymýšlela pohádky, ale dál jsem se nedostala.

Na chatě vedle nás jsem měla v dětství kamaráda Michala Petruse, který si tenkrát kreslil různé sci-fi obrázky a moc se mi to líbilo, už tehdy jsem jasně viděla, že já to se svým čmáráním nikam nedotáhnu. Dneska je z něj úspěšný ilustrátor. Já bohužel nejsem vůbec ambiciózní a nevěřím si. Mám i problém ohodnotit si vlastní práci, ale snažím se na tom zapracovat. Řekla bych, že mé největší nadání je v organizačních schopnostech ;o).

No možná je to opravdu jen o tom si věřit, ale pochopil jsem z Tvého profilu, že ta organizace je Ti bližší – ostatně ukočírovat 3 chlapy není určitě snadné. Možná ještě horší je pro ně vyvařovat :D. Ale přece jen nějaké to umělecké nadání tam být musí – zmínila jsi i fotografování. Nebo to byl jen čistě pracovní zájem?

To jsi uhodil hřebíček na hlavičku s tím vyvařováním. Každý den vařím oběd a večeři. Kluci toho snědí fakt hodně. O to víc je nespravedlivé, že jen na mě je vidět každé sousto a oni jsou jako kostry z čápa, ale to je genetika.

Fotografování mě baví, ale nemám talent. V poslední době fotím převážně momentky dětí a téměř všechny fotky jsou rozmazané. Ale zrovna tady na mě kouká nový telefon Xiaomi 8 Lite (můj předchozí mi spadl na beton, takže má hezkého pavouka přes display), který jsem ještě nestihla ani zapnout, takže třeba z něj budou fotky hezčí. Mám i fotoaparát, takovou tu falešnou zrcadlovku, ta dělá pěkné fotky, ale nejsem nějak schopna na něj fotit, protože není při ruce na rozdíl od mobilu.

Tak jako každé umění, ani fotografování není jen o talentu, ale i o píli. A to už jsme zjistili, že Ti nechybí, takže výmluvy na telefon nebereme! Což mě přivádí k otázce - co Ty a sociální sítě? Sdílíš své momentky na Instagramu? Nebo jsi spíš věrný uživatel Facebooku? Klidně uveď i jiné, nepředstírám, že bych v tomto držel krok s dobou.

Sociálními sítěmi žiji. Když jsem byla mladší, psala jsem si na zeď Facebooku každou kravinu. Při prvním dítěti jsem ostatní spamovala rádoby roztomilými fotkami miminka. Momentálně občas něco postnu, aby se neřeklo. Dřív jsem na něm dost pařila hry ;o). Do dneška mám na mobilu Farm Heroes Sagu, Pet rescue sagu a Pengle. Pamatuji si, jak jsme všichni farmařili ve Farmville a nebo hledali předměty v Criminal Case. Instagram mám také, ale spíš na něm sleduji oblíbené uživatele, než že bych ho plnila vlastními fotkami. Ovšem na messengeru jsem opravdu stále. Jsem velmi komunikativní člověk a mám potřebu si neustále s někým povídat/psát. Takže mimo klasické konverzace mám ještě několik skupinových chatů. V podstatě mám ráda, když si mohu aktivně psát třeba na dvou zároveň.

To si taky pamatuju, a tehdy jsem žádostmi o „pomoc“ v jednotlivých hrách byl tak zahlcen, že jsem kvůli nim i promazával kontakty. A praxi s chaty oceňuju, tenhle rozhovor se píše takřka sám. Ocenila bys tedy podobné funkce zde na DH?

Na DH bych ocenila lepší systém zpráv. Nezlobila bych se, kdyby tu bylo vyskakovací okénko se zprávami jako je na Facebooku nebo Steamu. Nejvíce by se mi ovšem líbila mobilní aplikace. Aby mi bliknul telefon když někdo napíše něco nového do diskuze, kterou sleduji, nebo mi přijde nová zpráva. A z plánovaných funkcí se těším na mobilní platformy.

Tak nových funkcí jsi zmínila hned několik – asi budeš muset zapřáhnout celou rodinu a začít lobovat! Nebo zapojit všechny své DH přátele a že jich máš požehnaně. Opravdu všechny znáš? Nebo je vnímáš stejně jako přátele na Facebooku?

Teď jsem si dala tu práci a projela jsem si seznam přátel na Facebooku a osobně neznám 7 lidí, z toho většina je tady z Databáze. Takže si s nimi třeba píši, ale neviděla jsem se s nimi. Ostatní přátelé z Facebooku znám všechny osobně ;o). Je tam taky hodně spolužáků.

Teď jsme se možná úplně nepochopili - já narážel na 126 přátel zde na DH.

Na DH se přiznám, všechny neznám. Ale mám tu přes 100 konverzací, takže s většinou jsem si někdy něco psala i v soukromých zprávách ;o).

Vidím, když jsi psala, že čím víc konverzací, tím lip, tak jsi mluvila pravdu. Snad Ti to vylepšení zpráv na DH projde. Vypadá to, že znáš velkou část aktivních uživatelů. Předpokládám, že z nejrůznějších DH srazů. Kterých jsi se účastnila?

Byla jsem na druhém oficiálním srazu ve Zlíně a pak na pár neoficiálních v Praze. Ze Zlína vzpomínám třeba na to, že jsme se setkali s Chuckem a PavlemU v Hradci Králové s tím, že pojedeme pak jedním autem a když jsme jeli Chuckovo auto zaparkovat před barák Jumasovo rodičů, jela jsem trochu svižněji (v rámci silničních pravidel) a když jsem viděla, že na semaforu bude červená, rychle jsem zabrzdila, abych Chuckovi neujela. No a ten to nedobrzdil, takže jsme se trochu sčuchli. A pak si vzpomínám na hru, kterou pořádala Simisek a Memphis a sice "poznej, co to je za pálenku". Já tvrdej nepiji, ale tu hru jsem vyhrála. A samozřejmě legendární turnaj v páce, kdy jsem povzbuzovala Javora, že mě musí dát, protože mám gelové nehty ;o). Ale to je všechno popsané v článku o srazu.
Pražské srazy (příklad zde) byly mnohem komornější, vzpomínám třeba na návštěvu SkillZone, kde jsme s Joke, Indiánem, Victorem a dalšími pařili Mortal Kombat na konzoli ;o), Pak chtěli všichni hrát nějakou střílečku v multiplayeru a já husa se do toho taky pustila a po pěti minutách jsem odpadla s tím, že se mi chtělo zvracet (pohled z první osoby), tak mi pustili Diablo III.

To zní jako spousta skvělých vzpomínek a pobídka pro všechny, aby se srazů účastnili. Jak jsi se ale vůbec na Databazi Her dostala?

Na databázi her mě přivedl Jumas. Tehdy jako můj spolužák, se kterým jsem se učila na státnice. Trávil strašně času na nějaké modré stránce, kde si pořád něco četl, a pak mě s tím začal otravovat, že mi to taky ukáže. Pak mi celý radostný ukazoval profily jeho oblíbených her a obrázky achievementů. Tenkrát jsem si říkala, že nechápu, co na tom vidí. Nakonec mě přesvědčil k založení profilu. Na začátku jsem chtěla hlavně ulovit nějaké ty Ačívy (mimochodem už mi chybí jen dva. Ono to ani jinak nejde, když žijete s někým, kdo má nejspíš jako jediný na DH splněné všechny). Pak jsem dlouze vzpomínala, co jsem to vlastně hrála kdy za hry a nakonec až po nějaké době začala aktivně číst diskuzi. Hodně se mi líbilo na srazu ve Zlíně a taky na pár piatikách s Joke, Indiánem, 90210, Strougym, Victorem a ugrou. To jsme se ještě celkem vyskytovali v Praze, tak nebyl problém se scházet. Přece jen když si člověk přiřadí k avatarům a nickům osobu, mnohem lépe se mu s ní komunikuje. Mrzí mě, že tahle parta už tu nepůsobí tolik jako dříve.

Takže by se dalo říct, že Tě Jumas na DH sbalil? To by pro Databázi byla skvělá reklama!

To jsi mě pobavil ;o). Jumas není zrovna "balící typ", ale je pravda, že to, že je tu VIP, na mě dojem udělalo ;o). Docela by mě zajímalo, kolik tu máme párů. Jsem ráda, že jsem se k DH připojila. Za jedno jsem tu poznala spoustu fajn lidí, mám tu pohromadě všechny informace o hrách, které potřebuji a jako bonus mě zdejší komunita baví, takže sem chodím denně pročíst si, co tu kdo probírá. Také je výhoda, že když tu Jumas tráví spoustu hodin denně, máme navzájem přehled o společném koníčku - hraní a můžeme se o tom doma bavit. Často probíráme, co se děje na DH, kdo se zase rozčiluje v diskuzi nebo co budeme zrovna hrát. Mám ten dojem, že v tomhle má možná Jumas trochu výhodu nad chlapy, jejichž partnerky nehrají hry. Často slyším od kamarádek, jak je štve, že manžel paří zase nějaké hry a co na tom má atd. My se navzájem v tomto chápeme.

Dnes už je ženátý, takže ani balící typ být nemůže :D. Ale společné drbání uživatelů zní jako ideální partnerská kratochvíle. Nebojíš se, že po tomhle rozhovoru budete předmětem debat vy?

Drbání uživatelů někdy opravdu zábava je, to nebudu lhát. Ale ne vždy se shodneme na názoru, takže Jumas občas na někoho nadává a já ho bráním. Jasně, že se bojím, co přijde. Už jsem tu Jumasovi říkala, že už to úplně vidím, jak to budou ostatní hodnotit, že nejsem vhodná kandidátka na tenhle rozhovor, že by našli lepší atd. Pravda je, že kritiku nesnáším nejlépe, ale nějak to dám ;o). Budu ti věřit, že víš, proč jsi si mě pro tohle vybral.

Tak přežili rozhovor s Drolinem… Ale ne, myslím, že jednak jsi nejúspěšnější aktivní žena na DH co se bodů týče a jednak v diskuzích působíš mile a snažíš se každému pomoci a v rámci omezení hraješ celkem pestrou paletu her. Navíc jsem si opravdu užil váš test loni na Vánoce. Takže k Databázi určitě máš co říct. Když už jsem to nakousnul, netajíš se s tím, že Ti dělají problém 3D hry. Jak se projevuje a jak moc Tě to omezuje?

Díky, to jsi mě potěšil, že mě tak vidíš. Paráda, mám radost, že se ti test líbil, celkem jsme se snažili ;o).
Tohle omezení hraní, kdy nemůžu hrát hry z pohledu první nebo třetí osoby, to je peklo. Dokonce se mi stává, že mi vadí i plošinovky, kde se nějak zvláštně hýbe pozadí. Takže třeba World of Goo jsem musela vypnout, také nového Prehistorika a to mě fakt moc mrzí. Projevuje se to tak, jako když se ti dělá špatně třeba vzadu v autě nebo v autobuse. Mám jakousi závrať a je mi až na zvracení. Většinou to přijde třeba hned po pěti minutých hraní a je mi blbě ještě další půl hodinu. Nemůžu se ani dívat na gameplay z takové hry.

To zní opravdu nepřijemně, a to že se to děje i při sledování cizí hry je o to nemilejší. Mohla bys alespoň nakukovat Jumasovi přes rameno. Nepomáhá ani zlepšování grafiky u dnešních her?

Bohužel ani lepší grafika nepomáhá. Divím se, že zvládám v pohodě filmy ve 3D.

Jak to ovlivňuje tvoje nakupování her?

Nakupování to ovlivňuje hodně, mám tím dost specificky omezený výběr. Naštěstí Jumas i Rikuhahl o mojí indispozici ví a taky mají přehled, co mám ráda za hry, takže jsem od nich dobře zásobená a nemusím si ani hlídat, co bych chtěla zrovna hrát ;o). Teď tedy netrpělivě čekám na nového Oriho, na toho se šíleně těším. Ježíšek mi přinesl k Vánocům novou velikou televizi a bezdrátový Xbox one gamepad. Rozehrála jsem kvůli tomu prvního Oriho znovu, což mi nevadí, to je jedna z her, které si budu pouštět znovu. Ale teď ho nehraji, protože si chci dokončit tři hry, které mi zbývají do výzvy.

 
Společná sbírka her s Jumasem


Pokud Ti zůstavají jen 3 hry, tak to ji určitě zvládneš. A jak jsem Tě poznal, nebudeš ani mezi těmi, kdo budou Crashe uhánět na poslední chvíli s prosbou o kontrolu. Ale naznačila jsi úhelnou otázku každé počítačové debaty. PC nebo konzole?

Jasně, ty tři hry dám, už z toho mám dvě rozehrané. Crash už mi seznam her v podstatě schválil. PC nebo konzole? Za mě stále rozhodně PC. Tedy v mém případě to není stolní PC, ale notebook (a teď spoustu uživatelů protočilo oči - jak může někdo něco hrát na notebooku? A to jsem kdysi hrávala Diablo II nebo i Torchlight jen na touchpadu bez myši a pohoda). Wiičko máme spíš jen jako zpestření.

Myslím, že spousta lidí hraje na laptopu. Spíš mě zaujala už letitá konzole Wii, neuvažujete třeba nad Switchem. I s příhlednutím k dětem, kde se ví, že Nintendo je hodně přátelské k dětským hráčům.

Nebudu ti lhát, moc jsme chtěli Switch vyhrát v herní výzvě. Zatím si dobře vystačíme s Wii, máme na něj koupené snad všechny hry, které máme zájem hrát. Možná až je všechny zahrajeme a nebude co dalšího, tak pořídíme něco jiného. A jak říkáš, Wii je dobře uzpůsobené pro děti. Starší syn už si něco málo zkoušel zahrát. S Jumasem spolu hráli Mario Party 8.

Že junior už začíná hrát, je pozitivní zpráva. Jak jsi se ale ke hrám dostala Ty?

První hry jsem hrála doma na počítači. Táta byl učitel na učilišti a chtěl učit i počítače, takže si koupil 386 asi za 50 tisíc. Myslím si, že úplně první hra co jsem hrála, byl takový človíček, co skládal bedny v místnosti tak aby mohl projít (pozn. snad Sokoban?). Pak byl Vlak, Ugh, Prehistorik. Co se týče her na konzolích, sousedi měli na televizi připojenou nějakou starou konzoli, kde jsme stříleli kachny (pozn. snad Duck Hunt?) a o pár let déle, kdy jsem začala chodit do hospody, jsem objevila kouzlo Tekkena 3 na automatu. Hrávali jsme tam i turnaje a já vždy hrála za Eddyho. Dále jsem propadla kouzlu The Sims. Přiznám se ale, že dokud jsem nezačala chodit s Jumasem, všechny hry jsem si jen stahovala nebo jsem je měla vypálené od kamarádů. Jumas mě naučil, že je třeba podporovat vývojáře a od té doby mám všechny hry koupené.

Takže spousta pirátěných her a nakonec polepšený hříšník. Myslím, že klasický případ z 90. let :D. První originálka, mimochodem asi měsíc po registraci na DH, ale není Tekken. Pamatuješ jsi, proč jsi zvolila zrovna Street Fightera?

První originálku jsem dostala od Jumase. Měl jí doma vícekrát a tak mi jí daroval ;o).

Takže je to oficiální! Sbalil tě na DH a hry. Hrávali jste už nějaké hry i proti sobě? Nebo jsi propadla spíš online multiplayeru?

V Multiplayer jsem hrávala Bulánky ;o) a hodně Diablo II. Pak onlinovku 4story a párkrát WoW. Taky jsme hrávali Jazz Jackrabbit 2 a podobně, ale to bylo vše na jednom pc. S Jumasem hrajeme sem tam spolu hry na Wii. Třeba Donkey Kong Country Returns nebo Kirby's Epic Yarn, to nás hodně baví, ale často se u toho pohádáme ;o). Teď je problém domluvit se na nějakou hru s někým dalším, protože když na mě ve hře spoléhá někdo další, nemůžu si dovolit odbíhat večer k dětem. Jsem ráda, když se nám podaří domluvit se s přáteli na společný večer s deskovými hrami.

Vidíš, deskové hry jsme úplně přeskočili. Nedivím se, že na ně už tolik času nezbývá. Přece jen všechno to hraní, seriály a děti (ne nutně seřazeno podle důležitosti). Jakou jste odehráli naposledy?

Deskovky hrajeme zřídkakdy. Ale nedávno jsme si říkali, že bychom si mohli vyhradit alespoň jeden večer v měsíci a zahrát si. Naposledy jsme hráli Costa Ricu (návod jsme zkoukli na YouTube od Walomeho). Těším se na Hru o trůny Catan, která na nás čeká ještě zabalená ve skříni. Když přijdou přátelé, hrajeme většinou Party Alias, Krycí jména , Ego a Aktivity. A na rodinných akcích máme oblíbené Osadníky z Catanu.

 


Tyhle deskovky už dnes patří spolu s pexesem a Člověče, nezlob se ke standardnímu vybavení domácností. S GoT edicí Catanu mám osobní zkušenost a obsahuje spoustu postaviček. Neplánuješ je třeba hezky nabarvit?

GoT jsme ještě neotevřeli, takže s barvením nejsem obeznámena. Ale koukala jsem na seriál a chystám se i na knihy, tak snad se v tom budu trochu orientovat.

Otázku na barvení jsem spíš směřoval ke klasickému sběru herních figurek. Přece jen když už máte vystaveny všechny ty obaly, k nejrůznějším herním předmětům, figurkám herních postav, sběratelským edicím a podobně to není daleko.

S herními předměty, figurkami a spol tě zklamu, to doma nepěstujeme. Já obecně nejsem moc na sbírky, u mě je pokrok, že máme ty knihy, hry a deskovky. Jako malá jsem se dost zásobovala svíčkami, které jsem měla různě vystavené v pokojíčku, ale pak mi došlo, že to jsou lapače prachu a už nemám téměř nic. Na tyto sběratelské edice si nepotrpíme ani jeden, nechce se nám za to ani dávat tolik peněz. Ale Jumas plánuje, že až děti vyrostou a odejdou z domu, tak si z jejich pokojíčků uděláme hernu, kde chce mít nějaká automat a já kulečníkový stůl, tak uvidíme, jak to dopadne ;o).

Tak tomu říkám pravé hráčské plány do budoucna. Nepřemýšlela jsi v takovém případě i nad koupí velkého počítače? Neřeším výkon, ale čistě kvůli zdravějšímu sezení při hraní?

O stolním PC jsme samozřejmě uvažovali a nejspíš na něj dojde, hlavně kvůli novějším herním kouskům, které na notebooku nerozjedeme. Kdy to bude, ale nevím, počítám v horizontu pěti let.

Tak to už je poměrně vzdálená budoucnost. V té blízké u Tebe vidím už zmiňovaného Oriho, ale co dál? Dovedeš si představit, že budeš hrát i za těch 5 nebo 10 let?

Jasně, na Oriho se moc těším. Mám v plánu všechny díly Trine, Dawn of Magic, Child of Light, Wenjia a dohrát Oddworld: New 'n' Tasty! a dalších pár kousků, co na mě čeká. Také na Wii si chci zahrát A Boy and His Blob a téměř každý rok sklouznu k The Sims 3.

Vyjmenovala jsi i oblíbené hry, které máš vypsány na profilu. Ale přece jen, jde o letitější kousky. Není dnes Tvůj herní vkus třeba trochu jiný?

Pořád mám nejraději logické hry a plošinovky. Nejraději jsem, když je to plošinovka s logickými hádankami. Nebo mě musí plošinovka zaujmout buď příběhem nebo vzhledem. Proto mě tak oslovil Ori. Neřekla bych, že se mi úplně mění herní vkus. I ty staré kousky jsou buď plošinovky nebo logické hry. Spíš jsem začala být zmlsaná a chci hezčí grafiku. Jak se mi hra vzhledově nelíbí, tak i když na ní mám mnoho doporučení, nechce se mi do ní.

Dnes dobře vypadají už i hry na mobilech. Samá máš v letošní Herní výzvě kousky jako Physics nebo Yellow. Co si o mobilním hraní myslíš?

Hry na mobilu se mi líbí. Zrovna Yellow jsem hrála na mobilu a paráda. Pro mě je to celkem ideální, když mám na mobilu nenáročnou hru, která má krátké úrovně a mohu si ji zapnout po chvílích, když mě děti nechají. Jsem z těch lidí, kteří si poponášejí mobil všude, kam jdou - i doma z místnosti do místnosti. Neustále připojena na netu. Také mě hodně bavil Cut The Rope a Monument Valley.

Takže bys přivítala přidání mobilních platforem na DH?

Určitě! Mrzí mě, že se nezavedlo hned s konzolemi, teď mi přijde jako zbytečná práce, že se zase bude projíždět téměř celá DH, aby se přidala mobilní platforma ke všem hrám, kterých se to týká.

Tvůj pohled chápu, ale aspoň tušíš, čím že se to budeme v příštích letech na Databázi bavit. ;-)

Příští rok mám přislíbenou účast v týmu Crashe pro Herní výzvu (hlásila jsem se na letošní, ale měl už plno, takže si mě zapsal na rok 2020), takže se těším a už trochu přemýšlím nad možnými kategoriemi, doufám že budeme kreativní a vymyslíme nová témata, aby se nemusela opakovat ta z předchozích ročníků.

To mi připomíná, že nějaké tipy jsem psal už do diskuze. Doufám, že jsem je nezapomněl zazáložkovat. Tvé prohlášení ale zní hodně sebevědomě, máš už tedy nějaké tipy v šuplíku? Přeci jen za ty 4 roky už se spousta témat použila.

Sebevědomě jsem znít nechtěla. Ale přiznám se, že už během minulých let jsme doma různá možná témata probírali. Něco už jsem zapomněla, ale věřím, že něco vymyslím. Jen tedy znám jen témata, která ve výzvách byla, ale nevím, co předtím tým probíral a nakonec do výzvy nedal. Uvidíme, necháme se překvapit, ale slibuji, že se budu snažit.

To jsem rozhodně nemyslel jako urážku. Naopak myslím, že tým pro přípravu rozhodně obohatíš - vneseš tam určitě trochu jiný pohled. Ale zpět k otázkám. Chybí ti poslední tajný achievement. Nezkoušela jsi zjistit, jak na něj? Nebo je sbíráš spíš jen tak mimochodem?

Poslední tajný achievement bych samozřejmě získat chtěla. Dle obrázku tak nějak tuším, kterým směrem se mám ubírat, ale netuším počet. Takže v podstatě čekám, až to přijde (jestli to přijde). Po některých jsem vyloženě pátrala, ale u většiny jsem byla mile překvapena, když to tam najednou bylo. Třeba u toho prvního skrytého s nakreslenou paží s tetováním DH jsme vtipkovali, že uživatel si musí na srazu dát s Memphisem páku ;o). No jo, ale na jednom srazu jsem opravdu páku hrála a už ho mám splněný... Nene neprozradím těm, co ho nemají, nic dalšího, jen ať pátrají jako já ;o).

Tak když už jsme u toho vzpomínání: pamatuješ si, odkud máš svého avatara? Přiznám se, že usuzuju na nějaké RPG, ale dál se tipovat neodvažuju.

V avataru mám lučišnici ze hry Torchlight. Když jsem si zakládala účet, tak jsem měla Torchlight zrovna rozehraný a vzhledem k tomu, že jsem hrála za ženskou postavu v oblíbeném žánru RPG, nebylo co řešit ;o).



zdroj: gamepapa.wordpress.com


Ten jsem zvažoval, ale já si tu grafiku pamatuju míň polygonovou a a tak jsem se neodvažoval to vyslovit nahlas. Není ale Torchlight 3D?

U Torchlight jako i u dalších rpg jde nastavit izometrický pohled. Prostě tak, jak to má třeba Diablo, to mi nic nedělá.

Což mě přivádí k myšlence, že na rozdíl od některých uživatelů, si dnešní retro módu užíváš, ne?

Mě přijde, že retro móda je skoro pořád, celkově u všeho se neustále vracíme k tomu, co bylo před desítkami let. Pravda je, že retro hry mě pořád baví. Nedávno jsem dostala chuť na Lvího krále, Aladina a Tarzana.

Tak v tom případě tě určitě potěší, že Lví král se skvělé hodí do kategorie "Adaptace" letošní herní výzvy. A navíc k němu nemáš komentář ;-).

Na Lvího krále se chystám, ale do Aadaptace jsem si dala Aladina a zarazilo mě, jak těžké to bylo ;o). Asi jak v dětství jsem měla jen málo her, tak jsem s jednou vydržela dlouho a už jsem to měla dost natrénováno. Dneska hře prostě asi nevěnuji tolik času a energie, takže jakmile to začne být moc dřina, trochu mě to odradí. Ale nakonec to překonám a mám o to větší radost z dokončení.

To chápu, občas stojí za to těch pár prvních chvil přetrpět. Zvláště pokud hru doporučuje někdo, koho dobře znáš.

To se mi stává dost často, nakonec jsem ze hry nadšená.

A taky to nadšení dáváš najevo ve svých hodnoceních. Na svém profilu máš, stejně jako spousta dalších, přehled tvých Top her. Ty jsi ale šla dál a přidala i seznam oblíbených vývojářů. Jak jsi se k nim dostala? Sleduješ je pravidelně a nebo spíš jen přes DH ?

Seznam vývojářů měl na profilu Jumas a líbilo se mi to, tak jsem si ho také udělala. Sleduji pravidelně Amanita Design, ale jejich poslední kousek Chuchel mě moc nenadchnul, tak uvidíme, jestli bude Creaks lepší. Ale vypadá to, že tam tvůrci vsadili spíše na propracované hádanky než na humor, což by se mi líbilo.

Takže takové trochu opisování?

Ano, v tomto případě ano. Chtěla jsem mít trochu zajímavý profil a je pravda, že Jumasův se mi líbil, tak jsem se nechala inspirovat.

Ještě k Amanitě. Předpokládám, že tě příjemně překvapili s Pilgrims? Nebo jsi jako fanoušek věděla, že se něco takového chystá? Už jsi je zapnula?

O Pilgrims vím, blíží se můj svátek, takže to nechávám otevřené pro příbuzné, kdyby mě chtěli podarovat ;o). Když ne, tak si je koupím sama ;o). Teď stejně přednostně chci dohrát hry do výzvy. Poté Pilgrims, ale řekla bych, že to bude taková jednohubka. Pak na mě čeká znovu rozehraný Ori, tentokrát s ovladačem místo klávesnice, abych si ho osvěžila před vydáním nového dílu.

Je vidět, že se herně nenudíš, a tak Ti nebudeme ubírat čas na hraní. Ještě jedna věc mi vrtá hlavou. Poslední komentář ke hře Mravenci napsal Jumas. Shodou okolností je to hra, ke které jsi napsala svůj první komentář a hru označila za typ od „kamaráda“. Co mu na komentáři trvalo tak dlouho?

V době, kdy jsem s Jumasem hrála Mravence, jsme ještě opravdu byli jen kamarádi. On teď zpětně doplňuje komentáře ke všem hrám, které zde má ohodnocené. Proč ho nenapsal hned, jak to dohrál, netuším. Na to se budeš muset zeptat v rozhovoru jeho ;o).

Možná se toho jednou dočkáme ... Předtím ale zůstává poslední otázka. Jak se hraje jako RomcaT?

Téma Hrajte jako RomčaT je: zahraj si plošinovku z bočního pohledu bez palných zbraní, takže střílení ano, ale pomocí kouzel. Vybírám tohle téma proto, že sama nemohu hrát hry z první nebo třetí osoby, nemám ráda hry, kde se převážně jen střílí ze zbraní a nejraději hraji plošinovky. Věřím, že ač jde o hodně omezující téma, uživatelé jsou kreativní a něco si najdou. Zkuste si představit, že v podobném duchu si musíte vybrat hry do Herní výzvy. Není to vždy jednoduché. Mohu doporučit Prehistorik 2, Ori and the Blind Forest, Limbo a také Never Alone. V případě, že si nebudete jisti s výběrem, ozvěte se. Těším se, že mě tímto navedete na nějaké pěkné kousky, které ještě neznám ;o).

Podobné téma jsem čekal a myslím, že by mohlo mít úspěch a přinést hojnou účast. Nezbývá mi Tedy než poděkovat za rozhovor a nechat Ti prostor k řečení čehokoliv, co bys chtěla čtenářum vzkázat.

Já ti moc děkuji za to, že jsi si mě vybral. Jsem ráda, že jsem součástí této komunity. Snad nás všechny bude DH pořád bavit i další léta. Čtenářům chci poděkovat za trpělivost, že to dočetli až sem ;o). Snad jsem vás nenudila. Také doufám, že za pár let sem budou chodit i moji synové a budou pořádní pařani. Hraní zdar!

Jak se zapojit?

2. kolo "Hrajte jako..." v režii RomčiT probíhá od dneška do 23. ledna 2020.

Cílem kola je zahrání si a ohodnocení plošinovku z bočního pohledu (ovšem bez palných zbraní).

Svůj průběh evidujte v "Doplňujících informacích" u Herní výzvy. Po skončení kola RomcaT z těchto údajů vybere nejaktivnějšího uživatele (komentář ke hře představuje plusové body), který se stane vítězem kola a vyhraje libovolnou hru v hodnotě 20€ a 50 DH bodů.

Chcete, aby byl na DH blogu uveřejněn i váš článek? Pošlete nám ho na e-mail clanky@databaze-her.cz.


Diskuze ke článku

« Novější Starší »
@Richmond (31.10.2019 20:53): heh, ještě delší jo? ;o) V podstatě je tam Jumas tolikrát zmíněný, že článek je i o něm ;o) Ale dobrý podnět pro Kunicka, třeba příště udělá rozhovor s nějakým DH párem najednou ;o)
Pěknej rozhovor! škoda, že jste to nevzali s Jumasem dohromady, mohle bejt delší čtení :)
Super rozhovor, kvalita stoupá, už se těším na další :) A tentokrát se asi i do hrajte jako zapojím, plošinovky z bočního pohledu jsou dobrá kategorie :)
Koukám, že historka s hradeckým ťukancem je u Romči populární, ovšem já teda na to moc rád nevzpomínám, zvlášť když si vzpomenu na ten nekonečně dlouhý pocit, když vylezu z auta a očekávám, že předek Almery je na sračky. Dodnes nechápu ten zázrak, že kromě malé prasklinky na mém předním nárazníku se to obešlo bez škody. To jsou ti Japonci! :-)
Jo a rozhovor bych chtěl s Crashem, nebo Leebighem. Případně nominuji nováčka, který se zaregistruje na DH 24.12., aby byl pohled i od mladé krve :D
Dobrá práce, jako vždy. Na příští rozhovor nominuju uživatele Kunick.
pěkný interview, dokonce jsem se dozvěděl i pár nových věcí ;) Jestli ale budu hrát nějakou plošinovku, to opravdu netušim :)
Když jsem zahlédl, že je rozhovor s RomcouT, čekal jsem jako téma plošinovku. Ale to omezení bez palných zbraní je fajn zpestření. Díky za zajímavý rozhovor.