Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Diablo II

29.06.2000
82
655 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ano

Příběh Diabla II navazuje na závěr prvního dílu. Hrdina, který porazil Diabla, si ve snaze potlačit ho vložil kámen duše do své hlavy. Diablo byl však silnější a hrdinu ovládl. Protože ještě neměl tolik síly obnovit ihned svou pravou podobu, putuje krajinou jako Temný poutník (Dark Wanderer) a zanechává za sebou zlo. Diablova moc se poprvé projeví v jedné krčmě, kterou vyvraždí a zapálí. Přežije jen vypravěč příběhu Diabla II, Marius, který s Pánem Teroru začne putovat. Nakonec se ukáže, že Diablo hledá své dva bratry - Baala, Pána Zkázy a Mephista, Pána Nenávisti. A tak se na scéně musí objevit nový hrdina, který musí zlo zastavit a s Diablem jednou pro vždy skoncovat.

Pokračování Diabla přináší do hry mnoho vylepšení a novinek. Hra je rozdělena na čtyři akty, na konci každého čeká finální boss. První akt se odehrává v mírném pásmu v okolí Tristamu a naší základnou bude Tábor tuláků, ve druhém vyrazíme do pouští kolem města Lut Gholein, ve třetím do Kurastu a přilehlých bažin a naposledy do Pevnosti Pandemonium a samotných hlubin pekelných. V každém městě můžete obchodovat či vyzkoušet Gamble - hráč při koupi nezná vlastnosti ani kvalitu předmětu. V prvních třech aktech na hráče čeká šest úkolů, ve čtvrtém pak tři. Ne všechny jsou povinné, jejich plnění se ale doporučuje, zkušeností není nikdy dost a za jejich splnění hráč dostane vždy zajímavou odměnu. Dále hra obsahuje tři obtížnosti - normal, nightmare a hell, jež se kromě normal odemykají vždy po dokončení té předchozí. Můžete tak pokračovat ve vývoji svého hrdiny. Je zde také možnost hrát hardcore - smrt znamená konec hry.

Na výběr je z pěti charakterů - amazonka, necromancer, barbarian, sorceress a paladin. Herní postavy mají čtyři atributy - sílu, obratnost, vitalitu a energii, každá má však vlastní strom dovedností. Amazonka se specializuje na boj kopím či lukem, nekromancer sesílá kletby či vyvolává nemrtvé, barbar je mistr v rozličných zbraních, čarodějka v elementální magii a paladin jako svatý bojovník používá mocné aury.

O rok později vyšel datadisk Diablo II: Lord of Destruction, který přidal pátý akt a dvě nové hratelné postavy. Po delším vývoji nakonec v roce 2012 spatřil světlo světa i třetí díl. V roce 2021 pak vyšel remaster Diablo II: Resurrected, který obsahuje základní hru i s datadiskem.


Poslední diskuzní příspěvek

@Drolin (07.01.2022 18:12): Pokiaľ je to tá recenzia, čo končí slovami "Snad, proboha, nejsme jediní." Tak tú som čítal a tiež ma namlsala, ale ten koniec ma vtedy zneistil - dnes už chápem, prečo ho tam písal, ale vtedy som si ho neustále omieľal v hlave: "čo tým myslí?"

@rikuhahl (07.01.2022 15:33): Pardon, to malo byť, samozrjeme, na Drolina :)

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 90
Je tu, je naše, a za 1599 Kč bude i vaše
Level 66, červenec 2000

Můj první herní časopis, a také první zakoupená hra (přiložené CD s legendární hopsačkou), a také pochopení, že počítačové hry nebudou úplně nejlevnější koníček (průměrná mzda v roce 2000 byla 13 219 Kč - cena novinek často dosahovala 1799 Kč a výše). Zvláště, když se děda při pohledu na obálku Levelu zhrozil, jak může nehmotná hra stát takové peníze. Každá zářivá placka tak byla pomalu svatým grálem, a to samozřejmě i ta přepálená. Nicméně, k Diablu II jsem se nemohl dostat. Nikdo ho neměl, anebo nechtěl vypálit. To až následující rok, kdy se vrcholné dílo Blizzardu objevilo (jak, to už nevím) na harddisku kamaráda. Není třeba dodávat, že stále opojen chvalozpěvem mistra Bulíře (a také působivou grafikou ukázanou v přiložených screenshotech) ve velké recenzi v Levelu, jsem na nic nečekal a vždy se těšil, když budu moci Diablo II vyzkoušet – a to bylo docela často; na oplátku jsem u sebe doma disponoval Heroes of Might and Magic II: The Succession Wars s “hot seatem”.

Deštivá blata s kostlivci a podivnými, rudě zbarvenými, gobliny (fallen) jsem si prošel nespočetněkrát. Podzemní jeskyně The Den of Evil se měnila, jako i všechny jiné lokace, a tak mi vlastně vždy stačilo rozehrát Diablo II a vybrat jen jinou postavu. Zábava, pramenící z pochmurné atmosféry lokací a náhodného „lootu“ (předmětů), se jen tak neomrzela. Vlastně už ani nevím, proč jsem se s kamarádem nikdy nepodíval mimo první akt.

Mé vnímání RPG ale brzy změnil Icewind Dale (následovaný Baldurs Gate II, Fallout 2, Planescape: Torment a Neverwinter Nights) a vlastně jsem začal vnímat sérii Diablo jako něco, co nemá s „královským“ žánrem moc společného. Po 20 letech, tedy z kraje roku 2021, ale nastal ideální čas (volné měsíce) zkusit se do druhého Diabla zase ponořit. A dle hodnocení je zřejmé, že to dopadlo nadmíru dobře.

Velmi dlouho se mi nestalo, že bych u nějaké hry vydržel dlouho do noci – Diablo II to ale změnilo. S každým dalším klikem rostla chuť pokračovat, a vlastně ani nebyl důvod, proč hru přerušovat (pokud nepočítám jistý stav pohroužení s cílem získat další a další předměty/zkušenosti, plus bohužel i mírně rostoucí bolest – ztuhlost – zápěstí). I s fantastickým datadiskem mi dokončení Diabla II (konečně po 20 letech) trvalo přibližně 7-10 dní intenzivního hraní, a vlastně na to vzpomínám jako na jeden z nejlepších zážitků v rámci videoher za poslední roky.

Důvodů, mimo zmíněné perfektně vybalancované hratelnosti, je mnoho. Na prvním místě to pro mě byla ale atmosféra, která je stylizovaná do (temného) fantasy a hráče provede archetypálními lokacemi v podobě zasmušilé vrchoviny plné nemrtvých, katedrál a lesíků; pouštního města a přilehlých dun se zapomenutou civilizací; bublajícími mokřady v tropickém pralesu, a nakonec i samotným peklem. I v době vydání kritizované zastaralé technické zpracování (640x480, s datadiskem LoD 800x600) je vlastně bezproblémové, a detailní izometrická grafika je symbolem dané éry (u RPG) a prakticky nezestárla. To se o podobně letitých 3D titulech typu Severance, Crusaders nebo Enclave říci nedá. Hudební, ale i zvukový, doprovod je kapitolou sám o sobě. Matt Uelmen je právem uznáván v rámci tvorby herních soundtracků.

Dále by šlo zmínit variabilitu dostupných postav (a jejich profilování skrze schopnosti a strom vývoje), vybavení a všemožnou tvorbu dalších předmětů, poměrně zdařilý gamedesign (střídající se lokace), rozsah, souboje s „bossy“ na konci kapitol a vlastně i ideálně nastavenou obtížnost. Ale to už každý dobře ví, když série Diablo patří mezi kultovní videohry v rámci „diablovek“, respektive vysoce akčních RPG.

Nečekal jsem to, ale Diablo II mohu (ač se zpožděním) řadit mezi ty nejlepší počítačové hry a skoro jistě v tomto případě nešlo o jediný průchod hrou. Zvláště když minulý rok vyšel podle všeho povedený remastr Diablo II: Resurrected.

Pro: atmosféra, hratelnost, estetika a vizuální zpracování, hudba, možnosti vývoje

Proti: občas zdlouhavé (zvláště III. Akt)

+50
  • PC 100
Jednoho dne přišel můj bratr domů a říká:"Byl jsem u kamaráda a hrál u něj skvělou hru. Máš tam panáčka, kterýho si vybereš z pěti charakterů a potom si ho vylepšuješ věcma a zkušenostma ze zabíjení monster".Já jsem řekl, že je škoda, že nemáme počítač, protože tohle by mě určitě bavilo, ale naštěstí jej měl můj strýc, a tak jsme si vypůjčenou hru na vypůjčeném počítači mohli nainstalovat. Když jsem ji pak spustil poprvé, nevěřil jsem vlastním očím. Se svojí postavičkou, kterou si opravdu mohu vybrat z pěti různých charakterů, mám možnost dělat, co se mi zlíbí: mohu jí oblékat, měnit jí zbraně, chodit s ní kam se mi zachce… a po zabití hlavní příšery na konci aktu postupuji do dalšího s úplně jiným prostředím.

Po zjištění těchto skutečností se to náhle stalo. Nechtěl jsem jíst, spát, chodit do školy a psát si úkoly (spíše jsem na to všechno neměl čas). Tato hra mě natolik chytla, že jsem nemohl prostě dělat nic jiného než ji hrát. Vybral jsem si Nekromanta, jenž se stal mou nejoblíbenější postavou a se kterým šlo dokonce i vyvolávat kostlivce a golemy. Ostatně se stal i mým avatarem zde na DH.

Diablo II společně s jeho datadiskem hraji s přestávkami už skoro 9 let a stále mě to baví. Mít ho nainstalované v počítači je pro mě povinnost.

Pro: výběr z pěti postav, sposta předmětů, neuvěřitelná délka o čtyřech aktech, zábavnost a hlavně znovuhratelnost

Proti: možnost vytvoření závislosti

+41
  • PC 95
Když jsem se tehda dozvěděl informaci, že se připravuje pokračování Diabla, moje reakce (radost), která následovala byla jedna z nejintenzivnějších a největších. S každou další novinkou, preview, s novýma obrázkama jsem se na tuto hru těšil víc a víc.

Většinou, když se na něco těším moc a dlouhou dobu, tak můj zájem opadne a na závěr už nejsem tak zapálenej, nebo čekám od dané věci více a jsem třeba i zklamanej. V tomto případě tomu tak rozhodně nebylo. Čekání bylo dlouhé, nicméně se vyplatilo :)

Jakmile jsem se stal majitelem této hry, začal maraton probděných nocí, snaha o simulování nemocí za účelem zůstání doma (místo chození do školy), zvětšování kruhů pod očima, minimum vycházek ven na čerstvý vzduch s kamarádama, ... tak mě tato hra ovlivnila (do té doby to byla moje první velká závislost na PC hře).

Diablo 2 nezklamalo, opět se zde konají klikací orgie, návykovost postupovat dál a dál ve hře, touha zahrát si za všechny postavičky, zkoumat skilly postav, hledat lepší a lepší vybavení pro své postavičky. To vše opět při skvěle odvedené audio stránce hry. Grafická stránka je opět dle mého pokulhávající. I na tehdejší dobu rozlišení hry 640 x 480 bylo žalostně málo. Být Diablo 2 dokonalejší po grafické stránce, člověka jako jsem já by to asi u toho počítače zabilo (zapomněl bych jíst, pít, spát, ... :D ). Ovšem co musím smeknout, intro hry a sekvence mezi aktama byly superní, to se Blizzarďákům povedlo, Diablo by byl perfektní film :D

Multiplayer hry jsem nehrál, začal jsem jej hrát až s příchodem datadisku.

Mou nejoblíbenější postavou byl Barbarian (díky tomu jsem si i zvolil svůj první nick na Internetu - do různých xchatů apod. :D ) , Diablo 2 jsem s Barbarianem prošel i za hell obtížnost a udělal si tehda maximální 99 level postavičky. Škoda, že nemám zdokumentován výsledek.

Pro: hratelnost, návykovost, audio stránka hry

Proti: hra je nebezpečná vašemu (reálnému) životu :D , rozlišení hry

+37
  • PC 90
Jedného dňa Blizzard hlási, hru tu máme novučkú,
nechajte už jednotku spať, pripravte jej rozlúčku.
Dvojka Diablo nový výtvor, pôrod to bol veliký,
čakanie sa vyplatilo, nastal koniec paniky.

Intro zbadám, silno dýcham, srdce bije v ošiali,
s rešpektom len konštatujem, "Týmto ste ma dostali."
Grafika jak sviňa dobrá, hrateľnosť je vysoká,
príšeriek je riadne veľa, všetky ihneď rozsekám.

Moje kroky vedú všade, cez púšť aj do pralesa,
Diablo 2, to treba uznať, veľmi dobre hraje sa.
Chytám kŕč do oboch rúk, čas už ani nevnímam,
mám za sebou 7 hodín, hru na chvíľu vypínam.

Každým dňom je koniec bližšie, v pekle bijú na poplach,
postavička s menom ghost už rozširuje všade strach.
Ruky sa mi rýchlo hýbu, dnes to asi nestihnem,
nezaškodí mi oddychu, veď aj zajtra bude deň.

Posledný deň scenár istý, klikám klikám ako drak,
prišiel Diablo, jednu udrel, padám na zem, traf ho šľak.
Healingy mi dochádzajú, v Tristrame sa rodí strach,
koho sme to tam poslali, veď rozmetajú ho na prach.

Boj už nemá konca kraja, myslím iba na koniec,
zrazu Diablo k zemi padá, víťazstvo je moja vec.
Outro badám, ťažko dýcham, konštatujem ospalý,
bravo Blizzard, len tak ďalej, "TÝMTO STE MA DOSTALI !"

Pozn. Túto báseň som napísal v roku 2008 v rámci súťaže na bonusweb alebo na games.tiscali.cz stránke (asi to bolo skôr bw). Získal som 3.miesto.

Pro: prvý dojem, prvý akt, ústredná melódia prvého aktu, cgi videjká (D2 má vlastne príbeh), bossovia a ich smrť

Proti: od 3.aktu to ide trošku dolu vodou, bez datadisku LoD je max. rozlíšenie iba 800x600

+37
  • PC 95
Komerční hity měly, mají a vždy budou mít dva tábory fanoušků. Pro první skupinu to bude perfektní hra se vším všudy a pro druhou vždy jen „hra“. U Diabla 2 jsem členem té první skupiny, ač je pravda, co se píše a říká, a to, že Diablo 2 je jen obyčejný klik-fest, pro mě je to náramně zábavná a do detailu vytvořená RPG hra. Rpg je další slovo sváru mezi těmito tábory příznivců. Já si osobně myslím, že to rpg je, jsou zde zkušenostní body za zabití stvůr a dokončení úkolů, které jsou rozdělovány do 4 vlastností (síla, obratnost, zdraví a mana) a do skillového stromu o 3 typech.

Jedná se o důstojné pokračování Diablo , jak v atmosféře hry, tak i po stránkách grafiky, hudby, zvuku a hratelnosti. Na výběr je z pěti postav a svým zařazením si je z čeho vybírat, kdo preferuje boj z blízka a hrubou sílu, může si vybrat Barbara a Paladina, kdo rád bojuje z dálky, či kouzlí vybírá mezi Nekromancerem, Amazonkou a Kouzelnicí. Příběhem se také dostáváme o další hutný kus dopředu, kde Diablo z jedničky byl jen začátek. Jak už jsem psal, nejvíc co mě na dvojce uchvátil hudební doprovod, grafické ztvárnění a variabilita prostředí, kde se mění den i noc. Prostředí se mění od pralesů s věčně otravnými pigmony ve 3. aktu přes všemožné kobky a podzemí po pouště a peklo, kde jsem narazil na výborně nadesignované nepřátele všeho druhu (nejvíc mně dávali pokouřit tzv. E-on týpci s elektřinou) a hromadu zbraní, za pomoci kterých je sprovodíte ze světa. A to se dostávám k části, která mně oproti jedničce docela vadí, a to obrovská spousta předmětů (zbraně, zbroj, prsteny, amulety atd.). Abych stále něco porovnával a nechával si u sebe nebo v truhle ve městě s pocitem, že se to bude v pozdějších fázích hry hodit, či se rozhodoval, zda nějaký ten kámen vložit do toho správného předmětu, který mně snad někdy vypadne. Další výtky, které již zmiňují jiní, jsou o hodně slabší třetí akt a to hlavně džungle s pigmony, kteří jsou pro postavy zaměřené na blízko špatně zasáhnutelní, a zbytečně mnoho skillů, kde ze začátku nevíte, kam cpát body, abyste později zjistili, že jste je mohly narvat někam jinam.

Samostatnou kapitolou Diablo 2 je velmi dobře udělaný a ve větším počtu hráčů zábavný multilpayer, kde se musí opravdu dobře rozvrhnout strategie na boj s bossy pro každou ze 4 kapitol, protože se mně zdá, že jsou daleko více odolnější než v singlu a mají kolem sebe větší množství nepřátel.

Pro: hudba, závěreční bossové, grafika, zvuky, skilly, mnoho předmětů

Proti: mnoho předmětů a skillů, 3. akt

+31