Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Diablo II: Resurrected

85
75 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ano

Diablo II: Resurrected je kompletní remaster původního Diablo II i s datadiskem Diablo II: Lord of Destruction. Na pozadí nového enginu, starajícího se o novou grafiku ve 4K rozlišení, však běží původní hra, takže po hratelnostní stránce nečekají hráče žádné dramatické změny. Předělán byl interface, aby vyhovoval požadavkům hráčů na dnešní dobu a byly přidány drobná quality of life vylepšení, jako sdílený stash mezi postavami a automatické lootování. Mezi remasterovanou a původní grafikou navíc lze okamžitě přepínat stiskem jednoho tlačítka.

Velkým lákadlem je rovněž takzvaná cross-platform progression, což je ve zkratce možnost hrát na několika platformách. Save se vždy uloží online a pokud se svým účtem přihlásíte na jiné platformě, můžete pokračovat v hraní své postavy. Potěší rovněž možnost importu uložených pozic z původní hry.


Poslední diskuzní příspěvek

@adam.kulhanek (21.03.2024 12:52): Cuphead jsem pořizoval nedávno. Díky za tip. Mě většinou baví hrát hry rovnou na nejvyšší obtížnosti. Tím tu ale nechci dělat ramena a často pak trpím jak čokl (za mě furt lepsi, než to mít moc EASY a nudit se). Třeba Witchera si jinak než na Pochod smrti nedokážu představit, ale jsou hry, kde si to člověk tímhle přístupem může i zbytečně kazit. Uncharted 4: A Thief's End jsem skočil u konce na Crushing a loni na o stupínek nižší obtížnost mě to bavilo podstatně víc. Stejný případ třeba s Far Cry: Primal (i když to není kdovíjaká paráda ani tak). Původní God of War jsem kvůli téhle úchylce taky nedohrál (úplně na konci po porážce Hl. Bosse jsem skočil… nedal jsem pasáž poté). Ze hraní libovolných COD rovnou na Veterána, zvlášť na konzoli bez AIM Assistu jsem se už taky vyléčil :).

Tim jsem ale od D2 hodně odskočil, za což se omlouvám.

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 80
Jedno prislovi rika, abychom si davali pozor na to, co si prejeme. Mohlo by se nam to totiz splnit. Vzpomnel jsem si nej pri hrani remasteru kultovniho Diabla 2 a zejmena pri cteni prvnich reakci. Predstavovat Diablo 2 jako takove by bylo nosenim drivi do lesa. Dulezite je, ze po jednadvaceti letech prichazi jeho remasterovana verze, ktera s sebou nese velka ocekavani a mnoho otazek. Bude to kvalitni a hraci oblibeny remaster jako napriklad novi Command and Conquer (vcetne Red Alert) nebo dalsi blizzardi pruser jako Warcraft 3: Reforged? A je to vubec remaster, nebo remake? A co takhle reimaginace?

Ano, variant zpristupneni starsich klasik dnesnim lacnym a hlavne solventnim tricatnikum a ctyricatnikum je mnoho, ale lide zodpovedni za oziveni Diabla 2 si zrejme zcela logicky a rozumne rekli, ze hraci meli (a maji) radi druhe Diablo pro to, co bylo a je, nikoliv proto, co nebylo a neni a prinesli cistokrevny remaster jedna ku jedne. Tedy obsahove. Kosmetickym zmenam neuslo UI, nove modely sedmi trid hrdinu, s nimiz budete putovat puvodnimi peti kapitolami nebo nektere zmeny v sitovem kodu, nebot nove Diablo je mozne hrat pouze pres servery Battle.net. Ale vsechno ostatni zustalo stejne a puvodni, coz je pro jedny zdrojem radosti a uspokojeni a pro druhe, jak uz to byva, duvodem ke kritice a hledani chyb.

A objektivne receno, ty chyby tam jsou. A 21 let evoluce zanru a herniho vyvoje je spise zduraznilo, nez zahladilo, zejmena v porovnani s modernimi tituly jako Path of Exile nebo skvelym Grim Dawn. Inventar je opet bolestive maly a hrac se nevyhne otravne castym teleportum do base campu; hra za nekromancera prinasi tytez starosti, jako kdysi, tedy zoufale spatny path finding vasich minionu, problemy s nekterymi boss fighty, a podobne. Nema cenu zminovat duraz na neustaly grind nebo detaily jako ze ruzne varianty zbrani nebo vyzbroje nemaji odpovidajici vizualni reprezentaci. Ta hra je 21 stara a kdo neveri, at se klavesou G prepne do puvodni grafiky. Docela sok, ze? Je zajimave, ze zpetne videno vypadalo Diablo 2 hur, nez jednicka.

Ale ty chyby a nedokonalosti jsou nutna dan za to, co jsme chteli. Navrat klasiky. Cisty remaster. A ten jsme dostali. Graficky je hra skvela – technicka stranka remasteru si sedla s urcitou strohosti a cistotou prostredi, tak casto preplacanemu a barevnemu v novejsich zastupcich zanru – a spolu s remasterovanou hudbou vas Resurrected pohlti svoji staromilskou, jasnou, cistou, primocarou a zabavnou hratelnosti. Novacci budou mozna prekvapeni, ze po zadani questu nevidi na mape marker a idealne i cestu k nemu, ale my ostatni budeme presne za tohle radi. Diablo 2: Resurrected je pro me jako klasicke americke auto z 80. let proti modernim elektromobilum. Jiny koncept, poctiva konstrukce, solidni vydrz, strohost a jednoduchost, ale take jakasi unikatnost a zcela jiny pocit z jizdy, pardon, z hrani.

Vice takovych remasteru!
+40
  • PC 85
Z období kolem roku 2000, kdy Diablo 2 vyšlo, mám tři megasrdcovky. Fallout 2, Baldur's Gate a právě druhý díl Diabla. Takže jak byla pro mne nutnost koupit si Baldur's Gate: Enhanced Edition, u Diabla 2 byla ještě větší, protože už od první ukázky vypadala hra výborně.

A výborně také vypadá i po vydání, dá se bez nadsázky říci, že je to pastva pro oči i na mém více než 7 let starém počítači s detaily nastavenými na minimum. A hraje se úplně stejně jak před lety, se všemi svými klady i zápory. Je to stále ta samá skvělá řežba, u které čas ubíhá rychleji než je zdrávo. 

Na druhou stranu, stále ta samá řežba, je to dobře či špatně? Nejvýznamnější změnou, kterou jsem ve hře pocítil, byla větší truhla včetně několika sdílených záložek, což je naprosto skvělé, protože se mi věci pro Paladina a Barbara, které jsem při své hře za Amazonku našel, budou určitě někdy v budoucnu hodit. A ano, potěší i samosbírání zlata, jakkoliv mají ty mrzké penízky ve hře dost pochybnou hodnotu :)

Jasně, jedná se o 20 let starou hru, jejíž mechanismy její následníci posunuli daleko více do současnosti. Jenže pokaždé, když si hráč Diablo 2 pustí, cítí u hraní takové to něco. Takovou tu duši, kterou má málo her. Takže naprosto chápu vývojáře, že do klasiky chtěli zasáhnout co nejméně. 

Přál bych si tedy jen jednu jedinou věc, a to přidat více endgame obsahu, třeba ve formě nějakých eventů či speciálních lokací. Přeci jen, takhle je to jen o grindu a prolézání těch samých lokací tisíckrát dokola, než padne vysněný předmět/esence/klíč/cokoliv. Po dohrání jsem už nikdy neměl moc motivaci charakter dál vylepšovat, vždy jsem raději rozjel postavu novou. Tohle je asi jediná věc, kterou dělá Diablo 3 lépe.

Na závěr je nutné říci, že Vicarious Visions odvedli fantastickou práci a nastavili laťku toho, jak má správný remaster vypadat.

Pro: Stále bombová hratelnost a zábava, graficky vymazlené

Proti: Slabý endgame, 20 let staré mechanismy, což může někomu vadit

+38
  • PC 95
Hned na začátek musím napsat, že nezahrát si a nedohrát Diablo 2 Resurrected by ode mě bylo velký pokrytectví. Už v době, kdy vyšel remaster Starcraftu a všichni okolo mě ho hráli, jsem říkal, že to jde mimo mě, ale že remaster D2 bych si dal fakt rád. Remaster Warcraftu 3 kolem mě jenom profrčel, opět s tím, že bych dal přednost Diablu 2. Ostatně remaster Warcraftu 3 pro mě ani neměl smysl, hra vypadala podle mě dobře, podporovala i moderní rozlišení a remasteru měl chybět český dabing. Mnohokrát jsem žehral tvrzením, že remaster Diabla 2 nikdy nebude, že ztratili zdrojový kód a kdesi cosi. Pořád jsem říkal, že tohle by byla hra, u které bych ten remaster opravdu chtěl. A pak to přišlo - D2R byl oznámen a já hned porušil vše, co si u nových her zakazuju - předobjednal jsem, sledoval každou informaci, screenshot, hrál jsem uzavřenou i otevřenou betu, a následně hned, když hra vyšla - očekávání byla prostě obrovská..

.. a tvůrcům se je podařilo do puntíku naplnit. Diablo 2 Resurrected vypadá přesně tak, jak by Diablo 2 v roce 2021 mělo. Už v momentě, kdy jsem hru poprvé spustil a kliknul na výběr nové postavy, rázem jsem se ocitl o 20 let zpátky, kdy jsem byl z první ukázky hry u kamaráda tak nadšený, že mi musel výběr postav vyprinscreenovat, hodit na disketu a já si to pak doma hodil na plochu.. Nové modely postav zřejmě nemusí sednout každému. Na druhou stranu pohledem na ně příliš mnoho času ve hře nestrávíte. Hra přináší hlavně podporu moderních rozlišení a znatelné vylepšení grafiky. Ta vypadá prostě nádherně, přitom stále odkazuje na původní hru. Modely předmětů v inventáři, skillů, měst, příšer, prostředí, kouzel, vše je prostě vylepšené a tak nějak aktuální, nikoli úplně nové. A to je přesně to, co jsem od D2R chtěl. Stejnou hratelnost, stejný interface, stejné mechaniky. Už když jsem sledoval vývoj D2R, říkal jsem si jednu věc - proboha, hlavně ať tam nic nepřidávají! (jen tak mimochodem - s nadšením jsem se před časem pustil do modu Merge, který spojuje hry Might and Magic 6, 7 a 8 do jedné hry, možnost projít všechny hry s jednou partou v jenom velkém balíku mě strašně lákal - než jsem zjistil, že do toho přidávají nové věci, balancují některé mechaniky, něco mění, něco ruší.. A to mě spolehlivě odradilo.) Ale tohle ne, D2R je přesně takové, jak si ho pamatujeme a jak ho máme rádi. Někde jsem četl, že jeho koncept je zastaralý a že neosloví nové hráče. To mi je ale jedno, mně osobně tento remaster strašně sedí a jako otec dvou malých dětí, který po večerech dálkově studuje a věčně se vymlouvá, že nemá na nic čas, se mi po nocích podařilo dohrát už dvě postavy a hra se mi nechce vypínat, ani když vidím, že už je čtvrt na tři v noci..

Přesně jako to dělalo staré Diablo. Za ty roky jsem si říkal, že D2 je překonané, že hry jako Titan Quest, Grim Dawn nebo Path of Exile ho strčí do kapsy. Ale je pravda, že Diablo 2 je prostě klasika a Resurrected dokáže probudit opět ty stejné pocity, že Diablo 2 je prostě ta nejlepší diablovka. Je pravda, že Diablo 3 jsem zkoušel a dohrál asi 2 akty, ta hra mě nebavila, nutil jsem se do ní a tak nějak mě dost zklamala, přesto přinesla podle mě velmi příjemnou mechaniku, a tou bylo automatické sbírání zlata. Vracet se potom k Diablu 2 a jeho nepřebernému lootu, bylo sbírání zlata otrava. Moc mě potěšilo, že tuto mechaniku do Resurrected přidali a neřekl bych, jak rychle jsem si na ni zvykl. Ono totiž pořád nabíhat na Baala a pak sbírat těch milion malých hromádek v jeho závěrečné lokaci nebo se zlatem jen proběhnout, to je opravdu rozdíl. Stejně jako zvětšená truhla ve městě, která je navíc sdílená (konečně!), jsou nové mechaniky, které jdou správným směrem.

Asi budu jako jeden z mála, ale jako jeden z největších kladů hry považuju podporu starých sejvů z původního Diabla 2. Prostě stačí jen zkopírovat sejvy ze složky Diablo II do Diablo II Resurrected a můžete pokračovat tam, kde jste (před lety) skončili. Rovněž jsem odzkoušel, že sejvy z D2R fungují zpětně i v původním D2, ale upřímně - k tomu už se nyní zřejmě nikdy nevrátím..

Autory obdivuju a smekám před jejich citem a balancem mezi zachováním původního ducha hry a přiblížením moderní době / hráčům. Tímto posouvám Diablo 2 Resurrected na pomyslnou zlatou medaili remasterovaných her, které jsem hrál (2. místo C&C Remastered, 3. místo S.W.I.N.E. HD), končím a běžím si aktivovat další teleport / splnit úkol / odkrýt celou mapu oblasti / postoupit na další level / splnit akt, než u toho budu únavou usínat..

Pro: Zachování ducha původního Diabla 2, moderní rozlišení, nádherná grafika, automatický sběr zlata, větší sdílená truhla, podpora sejvů z původní hry.

Proti: 40€ se může někomu zdát za remaster hodně, návykovost, pro někoho zastaralý koncept.

+36
  • PS4 95
Nikdy by mě nenapadlo, že si někdy zahraji své Diablo 2 na televizi. Diablo 2 jsem hltal už jako čerstvou novinku a hrál ho pořád dokola bez omrzení. Minimálně na obtížnost normal jsem ho, kromě Assasínky dohrál ze všemi postavami. Na obtížnost hell jsem se dostal s Barbarem, Nekromancerem a Paladinem. Úplně nejdál pak s Barbarem do půlky druhého aktu. Bylo to ale velké trápení. Nemohl jsem najít pořádnou výbavu a možnost resetu skillů v tehdejší verzi ještě nebyla.

Resurrected jsem koupil hlavně v domnění, že bude obsahovat lokální multiplayer. Který si tvůrci bohužel na poslední chvíli rozmysleli a já si toho nevšiml. Jako by to bylo včera: "Dal jsem 650 za hru, kterou si nemůžeme ve dvou zahrát na jedné televizi? Jak to, že to v Diablu 3 šlo a tady ne? Co teď s tím?" Když už to teda bylo spuštěné, tak alespoň za zkoušku stojí. Zvolil si Nekromancera a zažil nostalgii, která mě nechtěla pustit. Spoluhráčka poté znechuceně odešla, protože jsem si to prý koupil hlavně pro sebe a lokál vlastně vůbec nepotřebuji. (Jo, to byly časy, když jsme na kolečkách vozili CRT monitory ke kamarádovi, kde jsme to všechno vyskládali na pingpongový stůl.)

Moje hlavní motivace byla dohrát hru na hell. Teď už opravdu, i kdybych u toho měl umřít. A k tomu jsou tady pěkné PlayStation trofeje. Některé sice dost hardcore, jako třeba: Dosáhni maximální úrovně s hardcore postavou. Na první pohled trochu krutá představa. Na druhou stranu v remasteru přibylo pár berliček. Jako je třeba sdílená truhla, kde můžete s několika postava křečkovat výbavu a runy. Nebo, po vzoru Diabla 3, můžete mnohem snadněji a intuitivněji používat různé skilly. Pokud to opravdu myslíte vážně a chcete v tom nechat milión hodin, hra se tím stává trochu jednodušší. To ani nemluvím o možnosti třikrát vyresetovat skilly a dovednosti.

Reset jsem využil maximálně. Díky mizernému pathfindingu, který zůstal nepochopitelně na stejné úrovni jako před 20 lety, jsem brzo musel oželit vyvolávání kostlivců a jiných služebníků. Hlavně v podzemních úzkých chodbách nemakali tak, jak by měli a to by bylo na hell smrtící. Druhý restart přišel na obtížnosti hell. Málo jsem využíval synergie ke kouzlu Bone Spirit. Kletby byly naopak moc vytěžované a měl jsem zbytečně moc bodů v síle. Třetí reset přišel až úplně na konci. Na kletby jsem se vykašlal úplně a používal jen tu, co mi přidávala hůlka (mrazící zpomalovač). Oslabil jsem damage ohnivého golema, aby byl už opravdu jen štít a všechno co šlo jsem narval do posilnění kouzla Bone Spirit.

Od třetího aktu do konce hry na hell jsem postoupil jen o dvě úrovně. Žraní zkušeností po smrti bylo fakt frustrující. Zvlášť, když se nešlo dostat k mrtvole pro obnovu alespoň části zkušeností. Poražení Baala bylo uspokojující. Už ne fakt, že mi po outru hra spadla a při opětovném zapnutí byl quest veden jako nesplněný. Prostě se to neuložilo (Aááááá!). Naštěstí, kdyby mi to nikdo nevěřil, můžu ukázat trofej..

A teď ještě jednou s čarodějkou. Tentokrát ale žádné sraní a rovnou s osmi fiktivními spoluhráči. Jsem zvědavý, na kolikáté úrovni budu na konci. Nekromancer na standardní hru má úroveň 82. Nechápu, že někdo na tohle nastavení má vůli hrát na maximální úroveň.

Diablo 2 jsem si znovu užil a ještě užiji. Tohle jen tak z disku nepůjde.

Pro: nestárnoucí atmosféra, znovuhratelnost, sdílená truhla, zjednoduššené ovládáni oproti původní hře, je to prostě legenda definující žánr

Proti: chybí lokální multiplayer, pathfinding bohužel také zůstal na nostalgické úrovni

+27
  • PC 85
Když jsem zjistil, že světlo světa spatří remaster starého dobrého druhého Diabla, říkal jsem si nejprve, proč si to vůbec pořizovat, když je to prakticky furt to samé, jen v lepším grafickém kabátku. Však jsem před nějakým časem hru hrál a vše bylo stále skvělé. Když ale na mě jednou vykoukla sleva, řekl jsem si, že remaster i tak zkusím.

Jak už je u mě zvykem, rozjel jsem pouze single player a zkusil se prokousat celou hrou. A musím uznat, graficky hra vypadá skutečně lépe a vyhlazeněji. Stejně tak všechny ty nejrůznější výbuchy a hořící ohně vypadají efektněji. Čas od času jsem využil funkcionalitu přepnutí grafiky do původní verze a nestačil jsem se divit tomu rozdílu. Za mě tedy spokojenost.

Co se změn týče, jsem rád, že hratelnost zůstala prakticky nezměněná, respektive jsem si v tomto ohledu ničeho signifikantního nevšiml. Stejně tak jsem nenarazil na žádné bugy. Potěšilo mě ale zvětšení stash, včetně možnosti věci sdílet mezi jednotlivé postavy. Zajímavou novinkou jsou po dohrání hry dostupné terory, kde se dají dobře farmit zkušenosti. Také mě potěšily i maličkosti jako automaticky sběr zlata či přednastavený příkaz set players v nastavení. Jen je škoda, že nedošlo k alespoň lehkému vylepšení umělé inteligence společníků. Ti se tak stále zasekávají, kde to jen jde.

Celkově tedy spokojenost a koupě nelituji. Až budu mít zase někdy chuť si projít druhým Diablem, sáhnu rozhodně po tomto remasteru.
+27