Má herní historie:
Jíž jako malý děcko jsem byl fascinován svíticímy obdelníčky, ze kterých vychází pohyblivé obrázky. Jako dítě jsem žil vcelku hektický život, z Krupky na severu Čech se má rodina přestěhovala do Teplic, z Teplic zase do Plzně a z Plzně do prdele zvané Přeštice, tam jsem vyrůstal a byl školkou povinej, když začal čas chodit do školy, tak jsem chodil do družiny, kde měli jakousi herní konzoly, na které jezdilo v arkádovém pohledu autíčko směrem nahoru po relativně stereotypní dálnici. Ovšem jsem si tam družiny ani školy moc neužil, protože asi dva týdny po začátku školního roku jsme se opět stěhovali, zpátky do Plzně. Žil u nás pán, kterému jsem říkal strejda a ten si v obýváku vystavil herního kompa a to bylo jasné, že tomu propadnu. Pamatuji si, jak strejda pařil kamiony, Need for Speedy, Wolfensteina, Mafii a mnoho dalšího a já mu zvědavě koukal přes rameno, jak hraje. Vzhledem k tomu, že má rodina byla vcelku konzervativní, tak jsem měl omezený čas, po který jsem mohl hrát na počítači, který byl měřený asi v pikosekundách, jak byl krátký. Byly tu i různé snahy o "zaracha", ten ale nikdy moc nefungoval. Vyzkoušel jsem si tak poprvé za volantem hry jako Need for Speed: Porsche 2000, Underground 2 a onen kamionový simulátor.

Nutno podotknout, že jsem jako dítě měl velmi zpomalený vývoj, takže jsem zahálel mezi vrstevníky a spíš jel na jakejsi automat, třeba z dnešního pohledu vůbec nechápu, jak jsem se dostal ze školy do družiny v Přešticích, která byla někde ve vedlejší ulici. Kromě většinou samotářského hraní si, byly počítačové hry jakási forma soustředění, u kterých jsem se mohl plně koncentrovat, byla to jedna z mála věcí, u kterých jsem se necítil jako naprostý blbeček. Po přestěhování do Plzně a začátku školních let jsme se ještě třikrát přestěhovali z jednoho bytu do jiného, strejda si šel vlastní cestou a já tak měl přístup k počítači jen na návštěvách a cestách k ostatním. Hrál jsem si jako každé jiné dítě, běhal s kamarády v lesích s klackem v ruce a dělal, že je to samopal a že jsem voják. To jsem měl ještě relativně normální dětství, než se to začalo kazit ve škole. Pamatuji si, že jsme měli takové ty černobílé gameboye z vietnamských obchodů, kde šlo hrát tetris nebo hada. Na proslulé nokii jsem také občas pařil něco na způsob space invaderů. V druhém ročníku matka koupila náš první počítač, příbuzný bratranec ze severu k nám občas přijel a napirátil mi tam nějaké hry, pamatuji si že mi tam dal Wormsy a Medal of Honor: Allied Assault, a to bylo něco! Pamatuji si, jak jsem hrál africkou kampaň s bratrem a zasekli se na letišti, kde jsme nevěděli, že máme zničit všechna letadla. po nějakém čase jsem na to přišel abych se pak zasekl zase v jiné misi. :-D
Začal jsem rovněž hrát různé prohlížečové hry z různých webů, jak flashové tak také takové ty klikací simulátory. Dokonce se mi podařilo získat kopii hry Return to Castle Wolfenstein! Pomalu jsem se začal učit, jak pirátit hry, ale předtím jsem dostal od matky hry z obchodu, Golden Land bylo mé první RPG, které jsem docela prožíval, poté i strategii Knights of Honor, nejvíce jsem ale pořád tíhnul k FPS, dohrál jsem třeba i I.G.I.-2: Covert Strike. Mamka, která otročila v Tescu, v něm koupila také dětské hry, které jsme hráli společně, Nejvíce jsme hráli Ice Age 2: The Meltdown, Shrek 2 a Hugo in Space + nějaké jeho další dema. U Doby Ledové jsme se ale zasekli v nějaké jeskyni s pavouky a nevěděli jsme, jak dál. To samé se stalo u Shreka, kde jsme nevěděli, že máme mečem střílet jídlo po zlé víle. Musím uznat, že tyto hry byly opravdu dobré a mám na ně krásné vzpomínky s mamkou, když jsme hráli až dlouho do rána.

Skolní roky se táhly dál a mezitím, co jsem ztrácel více školních kamarádů, než získával, protože jsem byl depresivní emo děcko bez emo stylu, se vystřídalo i mnoho prchavých trendů zrovna letících mezi spolužáky (obchody se samolepkami, "bejblejdy" byli velké neherní trendy u nás). GTA San Andreas byl velký trend a mezitím, co jsem pořád mluvil o Wolfensteinu a jeho Multiplayerové odnoži ve škole bez úspěchu, jsem přesvědčil mamku, aby mi to GTÁčko SA koupila, byla to velmi drahá hra a jelikož jsme o počítačích věděli velký prd, samozřejmě nešlo spustit, tak jsem zkusil přesvědčit blonďatého spolužáka, abychom si to zahráli u něj, beztak na tom jen pouštěl porno a chodila na něj půlka klučičí části třídy. GTÁčko nakonec skončilo na blešáku, protože nebyli peníze na jídlo tak moc, že i bratr musel krást, abychom se navečeřily. O pár let později jsem si ale ono legendární GTÁčko zahral na PS2 díky spolubydlícímu, co si to přitáhl k nám. :)
Ale teď zpět k prvnímu stupni základky, asi ve třeťáku či čtvrťáku ke mě do lavice přišel nový přistěhovalec, se kterým jsem se lehce spřátelil a ten mi ukázal Counter Strike, odněkud z internetu jsem si ho stáhl nevědomky i s Half-Life a jeho datadisky a omylem spustil místo CSka Half-Life a byl uveden do pro mě neuvěřitelně zvláštního světa, kterému jsem následně propadl. Kromě samotného CSka jsem začal hrát i nejrůznější módy do HL a jelikož jsem byl obdařen prokletím ve formě touhy být kreativní a něco tvořit, tak jsem chtěl udělat vlastní modifikaci, přidal jsem se do skvělé internetové komunity "Tvorba map do CS", kde jsem zjistil, jak se dělají mapy do CSka, měl jsem obrovské plány a nápady, ale nakonec se mi podařilo vytvořit během toho času jednu mapu, na kterou jsem byl hrdý a která sklidila od kolegů mapařů pozitivní kritiku.

Tou dobou jsem začal stále více narážet na omezení našeho příšerně slabého počítače, také jsem objevil Minecraft, který jsem nemohl hrát. Pamatuji si, jak jsem narazil na webu na nějaký článek o tom, jak Minecraft získavá na popularitě, bylo tam i přiložené video letsplaye "jak přežít první noc", pak jsem narazil na video, kde někdo v betě postavil Enterprise ze Star Treku. Sledovat videa Minecraftu tak byl jediný způsob, jak tu hru zažít, neboť mě neuvěřitelně pohltil její koncept naprosté svobody. Byla to doba koukání na letsplaye českého "Minecrafáka" nebo Mentovo série "pastí na blbečky". Tou dobou bratr začal dealovat trávu, téměř nikdy nebyl doma a koupil si nějaký obstarožní DELL notebook, který ovšem měl trojnásobný výkon oproto našemu počítači. Když nebyl doma, tak jsem mu na něm natajňačku hrál a otevřeli se mi tak dveře k modernějším hrám, Crysis, Call of duty až do MW3 jsem na něm hrál opakovaně. Zlatý hřeb ale byla Terraria, stovky hodin jsem strávil na jediném českém serveru, kde jsem si postavil gigantický dům celý ze skla, podzemní základnu s vchodem skrze ručně postavený vulkán, funkční záchody... Dodnes si pamatuji některé spoluhráče, se kterými jsem tam trávil čas, dalo by se říct, že Terraria mi vynahradila touhu po hraní Minecraftu.

Po pátém roku mě škola začala decimovat, byl jsem vyvrhel a terč šikany (dokud si na ně nedošlápl děváťák, co byl náhodou bratrův kámoš), půlka učitelů očividně nenáviděla svoji práci a sami sebe a já tak prolézal jako čtyřkař, čest těm několika málo učitelům a učitelkám, které měli zájem o to, co dělají. Takže mě vlastně ve škole nebavilo nic kromě dějepisu a přírodovědy, ze kterých jsem si nosil jedničky, nakonec mě angličtinářky nechali propadnout kvůli výslovnosti přesto, že věděli, že mám poruchu řeči a já se stal terčem posměchu, na školu jsem tak absolutně rezignoval a začal se utápět ve hraní, kde jsem se cítil dobře, došlo to do bodu, kdy jsem prostě ráno nechodil do školy a místo toho si sedl za kompa. Po sedmé třídě už spolužáci nebyli tak egoističtí a začali chápat mou situaci a brát mě mezi sebe, vlastně se začala situace trochu zlepšovat a já měl tak pocit, že nejsem úplně zbytečná existence, ale to bylo už pozdě. Konec školní docházky byl tak trochu osvobození, protože jsem mohl jít na brigádu, odložit učňák o rok a začít se sebou něco dělat, ale hlavně si vydělat nějaké peníze, které byly bottleneckem naší rodiny.
Po učňáku jsem začal stabilně vydělávat a tak jsem si z prvních pořádných výplat konečně postupně složil svůj počítač, který mi otevřel dveře ke všem hrám, které jsem si chtěl kdy zahrát, ale jak to tak bývá, když má člověk peníze, tak nemá čas na hraní... :-D Největší zadostiúčinění jsem ale pocítil, když jsem mohl konečně říct matce, že už nemusí chodit do práce.

Až na dva roky v depresích jsem vlastně nyní spokojený člověk, co se považuje za skromného, ale pro hraní se nebojí utrácet, když už mě to provází celým životem. Mám super nabušené herní doupě, s podobně smýšlejícím kamarádem hostujem Minecraft server, jehož komunita a IP zastřešuje i Vintage Story server, ona komunita je skupina různorodých lidí, se kterými jsem se párkrát setkal na živo skrze srazy a občas spolu hrajem i party slop hry, jako třeba Among Us či Peak. Život je dobrý, ikdyž si pro nás někdy připravý pěkně těžký start, podobně jako to má mnoho her.

Herní výzva 2016:

1. Hra začínající na G: Gears of War
2. Hra která vyšla tento rok: SUPERHOT
3. Hra z top 100: Bioshock Infinite
4. Hra od českého vývojářského studia: Toby: The Secret Mine
5. Hra dohraná za jediný den: Limbo
6. Oblíbená hra vašeho mládí: Medal of Honor - Allied Assault
7. Hra z nejméně oblíbeného žánru: Indiana Jones and the Fate of Atlantis
8. Freeware hra: Codename: Gordon
9. Hra vydaná nejpozději v roce 2006: Doom
10. První hra studia: The Chronicles of Riddick: Escape from Butcher Bay

Herní výzva 2017:

1. To je člen: The Chronicles of Riddick: Assault on Dark Athena
2. Právě vychází: Pivo's Grand Adventures Episode 2: Redemption
3. Only the best: Max Payne
4. Nad Tatrou sa blýská: Chaser
5. Rychlovka: Counter-strike - Condition Zero: Deleted scenes
6. Šedá myška: WolfenDoom - Blade of Agony: Chapter 1 - The Staff of Kings
7. No fujtajbl: Pivo's Grand Adventures Episode 1: Pivo Go Home
8. Pokračování příště: Call of Duty: Black Ops
9. Kamarád doporučuje: Doom 3
10. Zapomenutý kousek: Shadow Warrior

Herní výzva 2018:

1. Tehdy to začalo: Deus Ex: Human Revolution - Director's Cut
2. Krize identity: Tomb Raider
3. Lidem vstup zakázán: Kerbal Space Program
4. Hru nezastavíš: Nesplněno
5. Nervy z oceli: Nesplněno
6. Sousedy si nevybereš: Nesplněno
7. Nejen PC živ je člověk: Nesplněno
8. V zemi nikoho: Verdun
9. Nerozbalený dárek: Warhammer 40,000: Dawn of War III
10. Válka periferií: Total War: Warhammer

Herní výzva 2019:

1. Lovec trofejí: Simmiland
2. Čapkův odkaz: Prey
3. Herní kutil: Subnautica
4. S humorem jde všechno lépe: Nesplněno
5. Adaptace: Nesplněno
6. Severní vítr: Nesplněno
7. Hra roku: Hellblade: Senua's Sacrifice
8. Hrátky s časem: Nesplněno
9. Historie se opakuje: Kingdom Come: Deliverance
10. Barevný svět: Nesplněno

Herní výzva 2020:

1. Parťák (hra s více hráči): Warhammer: End Times - Vermintide
2. Heuréka! (logická hádanka): Warhammer: Vermintide 2
3. ♫♫♫ (vydaný soundtrack): Doom Eternal
4. Reálná virtualita (skutečné místo): Assassin's Creed Origins
5. Moje jméno je... (jméno postavy): Nesplněno
6. Ještě jeden tah... (tahová hra):Total War: Warhammer II
7. Neseď doma (hra mimo domov): Nesplněno
8. Zimní radovánky (hra se sněhem): Middle-earth: Shadow of War
9. Základní kameny (hra minulého tisíciletí): Unreal
10. Výzva naruby: Nesplněno

Herní výzva 2021:

1. Pacifista: Nesplněno
2. Amerika, jak ji neznáte: Star Wars Battlefront II 
3. Remaster: Nesplněno
4. Minihraní: Wolfenstein II: The New Colossus 
5. Pořádný pařan: Necromunda: Hired Gun 
6. Jménem zákona: Cyberpunk 2077 
7. Čas je relativní: Subnautica: Below Zero 
8. Herní nášup: (HC) Destiny 2 
9. Okna vesmíru dokořán: (HC) Battlefleet Gothic: Armada 2 
10. Dětský svět: Nesplněno

Herní výzva 2022:

1. Novinky z domova: Nesplněno
2. Cesta do středu země: Witcher 1 
3. Ticho jako v hrobě: The Stanley Parable 
4. Zvířecí instinkt: Nesplněno
5. Na vážkách: (HC) Viscera Cleanup Detail: Shadow Warrior 
6. Svaz spokojeného hraní: (HC) Witcher 2 
7. Hippokratova přísaha: Surviving Mars 
8. Rodina nadevše: Nesplněno
9. Vzkaz ze záhrobí: Witcher 3 
10. Vzhůru do oblak: Nesplněno

Herní výzva 2023:

1. Karbaník: Nesplněno
2. Debut: Metro 2033 
3. Císařův pekař / pekařův císař: A Plague Tale: Innocence 
4. Země vycházejícího slunce: Nesplněno
5. Báje a legendy: Nesplněno
6. Sága pokračuje: Nesplněno
7. Silnější přežije!: Nesplněno
8. Pero mocnější meče: Nesplněno
9. Období páry a petroleje:Nesplněno
10. Před naším letopočtem: Dawn of War  

 Herní výzva 2024:

1. Nemova říše: Metro Exodus - Sam's Story (HC)
2. Láska nebeská: Metro Exodus 
3. Volání Cthulhu: Nesplněno
4. Tenkrát v Hollywoodu: Cyberpunk 2077: Phantom Liberty (HC)
5. Nikdy se nevzdávej!: Metro Exodus - The Two Colonels 
6. Ukradené Vánoce: Undertale 
7. Ve stínu pixelů: Nesplněno
8. Cesta do pravěku: Nesplněno
9. Ztraceno v překladu: Nesplněno
10. V záři reflektorů: A Plague Tale: Requiem (HC) 

Jak hodnotím:

100% - Hra vám nevratně přeskupí neurony v mozku a změní tak váš život navždy.
95% - Skvělá hra u které jsem dokázal najít nějakou tu výtku, která mi vadila.
90% - Víc chyb, ale stále velmi zábavná hra.
85% - Hra, u které lze pocítit lehké znudění a ůnavu.
80% - Nevidím důvod, proč bych si nemohl záhrat i víckrát.
75% - Míň zábavy, více chyb.
50% - Průměrnost, u které lze polemizovat nad ztrátou času.
25% - Nedá se považovat za hru.
0% - "Hra" vám nevratně zkurví život navždy.

Jak se jmenuji ve hrách:
World of tanks - Doctor256 (nebo 258)
Minecraft - GLaDOS_cz
Terraria - GLaDOS_cz
War Thunder - GLaDOS_cz
Crossout - GLaDOS_cz
Counter Strike - Gordon 1.6 - GLaDOS
(Nejčastěji GLaDOS_cz/Gordon)

 Moje Aktuální sestava (2025 - nyní): 
CPU: AMD Ryzen 7 9800X3D (8/16 c, 4,7GHz, 120 TDP) (věžový chladič)
GPU: Gigabyte RTX 3080ti Eagle 
RAM: 64 GB Kingston DDR5 6000 MHz 
DISKY: 500 GB, 2 TB Crucial M.2 SSDs , WD black 1 TB HDD, Samsung evo 980 SSD SATA 2 TB
ZDROJ: 850 Watt Seasonic
OS: Windows 11
ZÁKLADNÍ DESKA: GIGABYTE B650 EAGLE 
CASE: Fractal Design North Chalk White 

Moje sestava stará (2018 - 2025):
CPU: AMD Ryzen 9 3900X 12/24 jader na 4.1 GHz (věžový chladič)
GPU: Gigabyte RTX 3080ti Eagle rev2.0
RAM: 16 Gb RAM
SSD: 240GB WD Green (systém, aplikace)
SSD 2: 2TB Samsung 870 QWO SATA (hry, filmy)
HDD: 1 Tb WD Black (záloha)
ZDROJ: 750 Seasonic Focus Gold - semimodular
OS: Windows 10 Home
MOTHERBOARD: Asus ROG Strix
CASE: ZALMAN Z11 HF1
PŘÍSLUŠENSTVÍ: myš Bloody, klávesnice A4tech, gamepad Xbox One, podložka 
REPRO: Behringer MS20+
ZOBRAZOVADLO: AmbiTV Philips 58 

Sestava rodinná (2015 - 2020):
CPU: Ryzen 2400G
GPU: MSI Armor AMD RX 580 8 Gb 1.4 GHz, 2250 (4x) MHz Memory Clock
RAM: 16 GB
HDD: 500 GB M.2 SSD
ZDROJ: 650 Watt
OS: Win 10
PŘÍSLUŠENSTVÍ: Klávesnice MSI podsvícená, Myš Bloody, Monitor Phillips 27 75hz, Sluchátka Koss 

Moje vylepšená stará sestava (2012 - 2014):
HDD: 250 Gb
CPU: Intel Pentium 4 CPU 2.80GHz (Jednojádrový)
GPU: ATI Radeon X1300/X1550 Series 256 Mb
RAM: 1500 Mb
OS: Windows XP pro 32 bit
PŘÍSLUŠENSTVÍ: Ulepená klávesnice Acer, Školní myš Microsoft

Moje stará sestava (2002/4(?) - 2012):
CPU: Intel ? 1.80 GHz
GPU: ATI (AMD) ? 64 Mb
RAM: 1 Gb
HDD: 250 Gb
OS: Win XP pro
PŘÍSLUŠENSTVÍ: stůl prohýbací tunový metr tlustý monitor Orion (Je na něm upozornění že v sobě má radioaktivní prvek) (pořád funkčí, 16 palců ůhlopříčka), později monitor 4:3 AOC (5ms zpoždění, stále funkční, mrtvé pixeli u hran), myš "kuličkovka"
No prostě strašná sračka která mi ale sloužila strašně dlouho. :)

Moje kapesní sestava:
Nokia G21

Rovněž jsem byl necelý rok vlastníkem PS2, který byl připojený na malou hranatou televizi.

Lidi se kterými jsem obchodoval na DH: Zx Atari