Middle-earth: Shadow of War

Tak to jdu vykreslit Shadow of War. Z mého hodnocení je patrný, že mě něco docela rozohnilo. Než se ale k tomu dostanu, tak bych rád přeci jen trochu přiblížil o co vlastně jde.
Pokračování Shadow of War navazuje přesně tam, kde skončil díl předchozí (nečekaně). To znamená, že pro pochopení (sice prostého, ale navazuje) děje je potřeba dohrát předchozí díl. Případně alespoň vidět na youtubku nějaký zásadní momenty. Takhle se totiž můžete v té béčkovitosti docela snadno ztratit. Ne že by byl děj komplikovaný. Jen i když máte načtenou předlohu (a za sebou filmovou trilogii + Hobita), tak se prostě budete ztrácet. Hra totiž stejně jako díl předchozí tak trochu bodá na všechny předlohy. V podstatě si vypůjčí svět, zlobivce a několik odkazů na (propracovaný) lore. Jelikož se jedná o pokračování, tak čekejte přesně to, co autoři slíbili. Větší, lepší, propracovanější. Skutečně tomu tak je. Ve hře je (mimo jiné) i propracovanější RPG systém, který bych rád vyzdvihl. Je docela fajn sbírat výbavu, vylepšovat a plnit challenge pro ještě větší posílení určitého gearu. Stává se z toho docela zábavná honička za lootem.
Strom schopností se rozrostl. Ten opět může působit monumentálně, ale velmi brzy se v něm zorientujete a začnete vyzobávat skilly, které prohloubí Váš styl hraní. Potud pořád fajn.
Největší novinkou je samozřejmě tvoření armády. Ta se opět skládá z několika generálů, warchiefů a jejich pobočníků. Jejich ovládnutím si rozšíříte armádu a vystoupíte o kousek blíže k cíli, který je samozřejmě dobytí Mordoru. Jakmile máte dostatečnou armádu, tak se můžete (a taky musíte)rozhodnout pro siege misi. Ta samozřejmě působí z počátku monumentálně. Výbuchy, vaše armáda, spousta ujetých orků (kteří mají větší osobnost, než plochej Talion) a souboj s hlavním zlobivcem regionu. Na poprvé fajn zážitek. Potud stále fajn.
Jenže je hra extrémně repetetivní. Máte sice na výběr ze spousty aktivit, ale musíme přiznat, že jsou v podstatě to samé, jen v bledě modrém. To začne po určitým čase lézt na nervy a pokud jste zvyklí na trochu té invence a rád ve hře trávíte více času (čímž se zvyšuje pocit stereotypnosti), tak velmi brzy začnete na googlu hledat stránku hltb s tím, kolik to má vlastně hodin. Není to nijak děsivý číslo. Průser prostě je, že děláte pořád to samé.
Pokud se tedy rozhodnete do této hry jít, nezapomeňte na správné dávkování. Více jak hodinu bych nedoporučoval. Nedělejte stejnou chybu, jako já.
V boji se na Vás budou linout hromady a hromady orků, které máte zkásnout. Mezi tím vším (docela příjemným) bordelem je třeba kapitán, kterého chcete získat do armády. V takové situaci jste ve frustrující pasti ovládání (hráno na gamepadu). Nepřijde mi, že by byl Shadow of War uzpůsobený na davy nepřátel. Talion kolikrát zmateně začne sázet mečem do vašeho cápka a kapitán mezitím vezme kramle. A věřte nebo ne, to hodně nasere. Podobný problém nastává i s pseudoparkourem. Tohle vlastně bylo i v předchozím dílu. Autoři se pokusili tento neduh regulovat přítomností double jumpu. Moc to ale nefunguje. Často budete končit v naprosto jiné části oblasti, než jste zamýšleli. Jako dá se to překousnout. Otázkou je, jestli by jste opravdu tohle museli podstupovat. Nejsou náhodou na trhu lepší rubačky?
Teď ale k tomu největšímu průseru, kvůli kterému píšu tento koment. Pominu li, že finální souboj je docela jednoduchý, tak po příběhovce to nasázelo kulky do předlohy. Píši převážně o opravdovém finálním rozuzlení, kde dojde k odhálení nového Nazghula - Taliona. Po lorový stránce dává smysl, že udržoval válku nějakou dobu na uzdě. Co ale smysl nedává je, že se stal Nazghulem. Jejich identita je přeci známá a pevně daná, ne?
Abych nezapomněl dodat. Ze hry zmizely mikrotransakce. Určitě fajn informace pro spoustu zájemců. Pravděpodobně to ale stejně víte. I tak se nevyhnete občasnému grindíku, který se dá přežít. Jestli ale zkousnete přibližně další 20h grind pro odhalení opravdového finále, tak to nechám jen na Vás. Za mě ne. Dá se bez Shadow of War žít. Fakt.
Za tohle bude zas mínusek, ach jo.