Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Momentálně rozehráno


  1. Nemova říše
  2. Láska nebeská
    Sága táhnoucí se pro mě přes 200 hodin je u konce. Příběh je (proteď) uzavřen a nezbývá, než trilogii ohodnotit. Jako celek je to jistě jedna z nejlepších sérií, co kdy vznikla. Rozvětvený příběh, rozhodnutí, hloubka postav, to vše je na jedničku. Jak si ale vede samotný třetí díl?

    Těžko se hodnotí příběh hry, aniž bych zde nezanechal nějaký ten spoiler. Pokud jste hráli předchozí hry, nazačátku si načtete uloženou pozici z druhého dílu a můžete vesele (či nevesele) pokračovat tam, kde jste skončili. Zde se hodí říci, že ve třetím díle sklízíte, co jste zaseli. Pokud vám nějaká postava odešla do věčných lovišť, pocítíte to. Ani o tom nebudete vědět, protože scény a příběhy chybějících postav prostě neuvidíte, ale věřte, že nechcete hrát bez svých přátel.

    Předchozí rozhodnutí tedy mají velký vliv na příběh ve třetím díle a vše se od něj odvíjí. Bohužel, to se ale nedá říct o vlivu vašich rozhodnutí na zakončení trilogie.   Jediné, na čem ve finále záleží, je celková síla, kterou jste nabrali. Ale jestli jste Krogany podvedli? Jak jste vyřešili jednotlivé spory? To hra jen zesumarizuje v podobě čísla a je to. Žádný hlubši vliv.

    S postavami si lze rozvinout hlubší vztah. Z mého pohledu jsem si ale nejvíce oblíbil ty postavy, se kterými jsem již nějakou tu akci zažil. Na prvním místě je u mě Garrus a Liara, jak co se týče zajímavosti, tak co se týče reálného využití. Mám samozřejmě rád i Tali   (a hlavně při párty na citadele mě bavila nejvíce) , ale jelikož jsem hrál jako infiltrátor, prostě jsem její dovednosti nepotřeboval. Naopak EDI mi k srdci nepřirostla, James je takový jihoamerický vidlák a Ashley je prostě jednodušší.   Ale smypatie jí přidává to, že narozdíl od půlky mí posádky není teplá a je tak aspoň trochu normální.   Mrzelo mě, že si nemohu zahrát s Mirandou, s kterou jsem pokračoval v romanci, a trochu více prostoru by jí slušelo.

    Jelikož jsem hrál až legacy edition, měl jsem možnost poznat celý rozsah hry, jak byl zamýšlený. Proto mi přijde trošku napováženou, že původně si zákazník musel dokupovat jednotlivé části DLC, které jsou ale zcela integrální součástí příběhu, bez nichž nemá vyprávění takovou váhu a smysl.

    Příběh je tedy to, co Mass effectu vévodilo a ani zde to není jinak. Mám však jednu velkou výtku k akčním pasážím. Člověk, který rozhodnul, že na konzoli se bude vše ovládat jedním tlačítkem, by si zasloužil projít očistcem. Já si jím totiž prošel. Chci se krýt za překážkou, Shepard přes ní skáče. Chci se sprintem dostat k checkpointu, Shepard se zastaví o překážku a číhá. Chci skočit, narazím do zdi. Ani se nedá spočítat kolikrát jsem se nad podobnýma věcma rozčílil skoro až do běla. Neuvěřitelně stupidní design.

    Jelikož samotný gunplay mě příliš nezajímá, neocenil jsem ani větší kalibr zbraní a jejich modifikovatelnost. Upřímně, spíše mě to otravovalo. Kdybych si chtěl vypiplávat zbraň, nejspíše bych zvolil jiný druh hry, než příběhové RPG. Model z druhého dílu byl zcela dostačující. Naopak scanování planet bez nutnosti přistávat mi přišlo jako vylepšení, pomyslné zdrhání před Repeary nebylo příliš otravné a přidávalo na napětí.

    Co musím ještě k závěru vypíchnout, je naprosto skvělé ozvučení. Na kvalitní soupravě při vyšší hlasitosti jsou reproduktory využity naplno. Skvělé efekty, správně použité, doplňující atmosféru, funkční. Nemám výtek.

    K samotnému závěru jsem se již vyjádřil. Vím, že byl velmi kritizovaný, a mám pro to pochopení. Že by byl ale tak špatný, to si nemyslím. Rozhodně si s ním scénáristi mohli dát více práce, ale je zde už vidět pomalý příchod doby scénáristické krize v Amerických vodách a takové to univerzální klišé. Uvidíme, co si na nás připraví v dalším díle. Pro:   Vztah k postavám, lore a příběh, perfektní ozvučení Proti:   Jedno tlačítko na vše, přibývá logických nesmyslů, Cortez
  3. Volání Cthulhu
  4. Tenkrát v Hollywoodu
    Leviathan rozšiřuje základní třetí Mass effect, a to v té stránce, ve které je silný: Příběh, lore, atmosféra. To vše bych očekával k DLC silně příběhově zaměřené hry.

    Příběh začíná na Citadele v laboratoři jakéhosi vědce, který zkoumal záhadnou entitu, jakousi pradávnou rasu Leviathan. A už od začátku se dočkáme tajemné atmosféry. Při hraní jsem měl chuť objevovat neustále více z příběhu a bavilo mě dostávat se dál a dál.

    I pokračování příběhu na dalších třech lokacích pokračovalo v nastoleném duchu, i když já bych třeba preferoval méně soubojů. Ale chápu, že nějaké souboje tam být musí, hlavně aby bylo DLC delší. Návštěva dolů plných lidí "pod vlivem" byla příjemně tajemná a v podmořské lokaci při závěrečném odhalení se vám spolu se Shepardem zatajil dech. Celkově příjemné rozšíření. Pro:   Atmosféra, příběh Proti:   Ne vždy zábavné souboje
  5. Nikdy se nevzdávej!
    Citadela je nejobsáhlejším rozšířením pro třetí Mass Effect po stránce příběhové, tak i přídatného obsahu. Je také DLCčkem posledním. Jak je to s jeho zábavností?

    Trochu jako na horské dráze. V úvodu dostanete fakt pěknej bejvák, kde si můžete přečíst zajímavé informace a Andersonovi. Pak se vydáte na oběd se vtipálkem, a pak... přišla pro mě nejnudnější část. Doopravdy, celý příběh kolem klonu mě nebavil. Na začátku se procházíte jen s pistolkou a střílíte vše. Casino je fajn, ale celkově mi ten příběh celkem nesedí. Co mi překvapivě vadilo asi nejvíce, byl humor, kde se fakt tlačilo na pilu. Situace, kdy by klon uniknul a mohl si dělat cokoliv, by v podobě nejdůležitější osoby ve vesmíru asi nebyla úplně sranda, ne? Postavy však reagují, jako kdyby to byla největší anekdota na světe. To, co se odehrává na obrazovce, vůbec neodpovídá tomu, jak postavy reagují. A jako by se nemohlo nic stát.

    Pro mě je to doopravdy napováženou. I když posádka Normandy nedrží žádné trumfy v ruce, pořád se jakoby nic nedělo. Tady bych ocenil, kdyby se humor nechal až na závěrečnou misi, kde je zcela oprávněný a... fakt dobrý.

    Závěrečná párty je totiž to nejlepší, co jsem hrál z celého třetího dílu. A zde doopravdy doporučuji, abyste ji absolvovali až před závěrečnou misí a v co největším počtu. Dialogy jsou brilantní. Rozvoj postav a jejich vztahů také. Já osobně zvolil párty ve velkém stylu, a skoro každá scéna mě upřímně rozesmála. Ze samotné párty zmíním hlavně Grunta a Tali, kteří se teda vyřádili.

    Za mě však přichází zlatý hřeb večera až ráno. Celou dobu se bavíte, a když vstanete, čeká na vás milý vzkaz. Ano, Morinth si za mě ukradnul celou show. Jeho songy jsou přímo k popukání. Přemýšlím, že bych si to u některých kamarádů vědátorů nastavil jako vyzvánění. Toto opravdu nechcete minout.

    Samotná lokace Silversun Strip na mě nijak extra nezapůsobila. Ano, člověk si může jen tak zastřílet a pobavit se. Někdo to využije, někdo to přejde. Ale proč ne. Nemyslím si, že by to byl hlavní důvod, proč toto DLC vyniká. Pro:   Párty, párty, párty Proti:   Humor na sílu neodpovídá dění na obrazovce
  6. Ukradené Vánoce
    Jednou za čas dostanu i já chuť na to zahrát si nějakou střílečku. Prostě o ničem nepřemýšlet a jen kosit jednoho nepřítele za druhým. Když dostanu tyto chutě, téměř vždy sáhnu po osvědčeném call of duty. A vždy si vystačím se starším dílem, jelikož nemám potřebu hrát nejnovější, agresivně naceněné tituly. A na single-player stačí i sedm let staré střílečky.

    Je nutno podotknout, že hra nevypadá jako sedm let stará. I na ps4 vypadá grafika fakt hezky. Skoro jako film, a narozdíl od jiných her, které třeba ani nevypadají tak hezky, se obraz neseká. Nicméně série CoD neměla nikdy problém s vytvořením hezkého vizuálu. Co musím ocenit je fakt, že náckové jsou opravdu náckové, a ne jen Němci. Hakáče jsou všude, kam se člověk podívá, a tak to má být. Nevím, proč si někdo myslí, že střílení Němců je více politicky korektní, než střílení nácků. I když...

    Co mě osobně přišlo zábavné je gunplay. Zbraní je spoustu, hráč mezi nimi pocítí rozdíl (některé kopou jak kráva) a je jich všude dostatek. Vyzkoušíte si snipera (moje oblíbená role), tankistu, stíhačku, protileteckou obranu, špionáž a samozřejmě pěšáka.

    Příběh už je trochu slabší. Ano, k vojákům si vytvoříte vztah. Mají svoje příběhy. Ale příběh uvěřitelný příliš není. Ne vždy se řídí logikou, nefunguje ale ani empatie. Máme tady samozřejmě plnění trendů, a tak si zahrajete i za ženu a bude vám chvílema velet "šikovný engineer" Huba Bubba. Musím ale přiznat, že tentokrát implementace nebyla špatná. Ženská role dává smysl. Francouzská špionka infiltrující německou základnu byla uvěřitelná a vcelku zábavná. U "šikovného engineera" už to bylo trochu horší, ale přežít se to dalo. Mohlo to být horší.

    Samostatnou kapitolou je však uměla inteligence. Ano, některé postavy nemohou umířt. Většinou jsou ale vcelku na nic. Příklad. Blíží se k vám německý ovčák. Kolega nemá nic na práci, stejně ho ale ignoruje a nechá ho proběhnout k vám. Pes se také chová jako naváděcí střela a jde pouze po vás. A jestli si myslíte, že vám vojáci pomohou vyčistit lokace, tak jste na omylu. A co je asi nejvíce frustrující, je to, že hra je klasicky naskriptovaná, a když se nepohnete za pomyslnou čárou, nepřátelé se neustále objevují. Nepadají sice z nebe, ale i tak je to vcelku frustrující. Hra vám totiž neřekne, za jakou linii se máte posunout, a tak někdy musíte prostě yolo prorazit linii a doufat, že nezhebnete.

    Nebo aspoň ne úplně. Narozdíl od předchozích dílů zde není autoheal. Musíte sbírat lékárničky a léčit se sami. Za mě to dává smysl a přidává to CoDku na uvěřitelnosti. Je to však trochu nezvyk.

    Celkově jsem si hraní užil. Kampaň je tak akorát dlouhá, multiplayer nehraji (netrpím masochismem), na odreagování to stačí. A člověk se i pobaví. Pro:   Grafika, zbraně, zachování reálií Proti:   Příběh je trochu přitažený za vlasy, umělá inteligence
  7. Ve stínu pixelů
  8. Cesta do pravěku
  9. Ztraceno v překladu
  10. V záři reflektorů
U  4. Tenkrát v Hollywoodu krom postav ze základu například Anthony Skordi, který dabuje samotného Leviathana.

U 5. Nikdy se nevzdávej! postava Jokera trpící vrozenou vadou kostí.
U 6.  Ukradené Vánoce se mise Battle of the Bulge odehrává přímo o Vánocích, což je ve hře explicitně zmíněno a je s tím i spojen achievement  Worst Christmas Ever

Profil

Uživatel doposud nevyplnil svůj profil.