Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Fallout

Fallout: A Post-Nuclear Role-Playing Game

10.10.1997
90
672 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Příběh hry se odehrává v post-apokalyptickém světě, který prošel atomovou válkou, vyvolanou nedostatkem nerostných surovin. Ze světa se stala nehostinná pustina. Ti šťastnější nalezli úkryt v podzemních krytech zvaných Vaulty. Váš Vault s číslem popisným 13 však stihne pohroma, čip na úpravu vody je zničen a zásoby vody vydrží jen 150 dní. Najde se dobrovolník, který dokáže všechny zachránit?

Jedná se o RPG, se vším, co se očekává - rozsáhlý svět, spousta úkolů a možností. Postupně procházíte zničeným světem a zjišťujete, jak moc se změnil. Zvířena i rostlinstvo se v okolí kvůli radiaci změnilo, zmutované krysy či obří škorpióni tvoří jen malou část problémů ve vašem putování. Zvuková stránka hry jen podtrhává atmosféru.

Falloutí sága pokračuje Falloutem 2 a mírnou odbočkou v podobě taktické akce Fallout Tactics: Brotherhood of Steel, ve 3D pak Fallout 3, Fallout: New Vegas a Fallout 4. Za pozornost také stojí totální konverze Falloutu 2 Fallout 1.5: Resurrection, která se dějově odehrává mezi prvním a druhým dílem.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 100
Možná se budu opakovat, možná už k této hře není co říct. Vzhledem k tomu ale jaká RPG dnes vychází, je potřeba si ukázat. Ano, je třeba si i po 16-ti letech ukázat, jak se to dělat má.
Je třeba všem vmést do ksichtu, že i přes obstarožní grafiku tu je stále neporažený šampión. Ten, který i po bezmála 16-ti letech kouká na konkurenci spatra a naprosto právem. Konkurence prchá do krytů a třetí bastard v této sérii bledne hrůzou a hanbou při pohledu na svého staršího brášku.
Proč?

První věcí je atmosféra. Post-apokalyptický svět říznutý děsivou dystopií, kde se "zlatý" předválečný svět zasekl stylizačně v 50. letech a v bahnech amerického kryptofašismu a kde je znatelný silný kontrast mezi boomem životní úrovně 50. let a protikomunistické hysterie spojené s nikdy nekončící studenou válkou...
To není svět ve kterém hrajete. Vy se procházíte jeho troskami, kde podzemní bunkry, sálové počítače, zříceniny měst a zaprášené americké reálie tvoří prostředí, na které se nezapomíná. A kterému se to věří.

Nemalou zásluhu na tom má hudba, která vyvolá úzkost a beznaděj i v tom největším rekovi pustiny. Ať už je to hudba doplňující se s foukáním pouštního větru nebo pípání přístrojů v bunkru Bratrstva oceli, leze mráz po zádech. Už hudba vám dá najevo, že v pustině vás nic hezkého nečeká a to je dobře.

Hra skoro nemá slabé místo, děj odsýpá a i když nehází na hráče přehnané romance, těžce stereotypní charaktery a neobsahuje dnes už nutný patos, pohltí daleko více než cokoli jiného. Lokace i vztah mezi frakcemi mají svou logiku, vše je tak má být a netrhá oči ani nedělá kudrlinky na rozumu. Aspoň ne na první pohled.

Takové věci jako systém vývoje postavy nebo soubojový systém nemá cenu snad ani komentovat. Obstály zkoušku časem a i když si hru zahrajete dnes, nebudou vám házet klacky pod nohy nebo. hru příliš zjednodušovat. Powergameři a ti co hru tisíckrát dohráli mohou namítat co chtějí, ale k ničemu to není. Hrát je zážitek na první i desáté dohrání. A i potom.
Už to možná potom není totiž o objevování, překvapeních a náročných soubojích. Ale o kochání se tím, jak je ta hra dobře udělaná a jak krásně se hraje. A o tom to je.

Pro: atmosféra, logika frakcí a lokací, vývoj postavy, zbraně, postavy, setting, hudba, vše

Proti: nic

+64 +65 −1
  • PC 95
Fallout je dnes regulérní legendou. Jsem si více než jistý tím, že nikdy nevznikne hra, která by dokázala zpracovat svět po atomové válce lépe.

Hlavní devízou je neopakovatelná atmosféra, která nemá konkurenci ani po více než jedné dekádě od svého vzniku. Mohutně jí napomáhá pravděpodobně nejtrefnější hudební kulisa všech dob - hudba neruší, není zbytečně monumentální, mnohem spíše minimalistická a daří se jí zapadnou do vypilovaného celku.

Grafika, soubojový systém, herní svět, příběh, questy - vše je dle mého skromného názoru přesně tak, jak má být. U této hry nedochází k tomu, že by jedna složka přehlušila ty ostatní, jak se velice často stává v současnosti. Místo toho je vám servírován vyvážený koktejl, který místy upozorní na to, že byl namíchán v době, kdy měli hráči ještě trochu koule - nikdo vám neříká, kam máte jít, co máte udělat, s kým se spojit, komu nevěřit... vše je na vás. Máte najít vodní čip, je třeba to zvládnout do 150 dnů a... to je vlastně všechno:-)

Na svojí pouti zničenou Kalifornií potkáte spousty individuí, frakcí (BOS FTW:-)), navštívíte zajímavá města či osady, postřílíte pár floutků (nebo také ne, Fallout je možné dohrát bez jediného zabití) a mnoho dalšího a dalšího.

Fallout je jedno z těch nejlepších rpg, co bylo kdy vytvořeno. Nepřekoná to ani lepší grafika, ani větší rozpočet, ani větší vývojářské studio, ani dabing Liama Neesona (ahoj Bethesdo;-)). Pořádná hra musí mít duši, a Fallout jí má za deset her.

Pro: dokonalá atmosféra, herní mechanismy obecně, old-school feeling a kilotuna dalších věcí

Proti: technická zastaralost - problémové hraní v dnešních dnech, padání u Blades

+54 +56 −2
  • PC 90
V roce 1997 byl žánr (C)RPG na umření. Stávající gameplay nebyl schopen přitáhnout širší publikum. Vidina úzké skupiny hráčů pak zase investice. Bez investic nebyl široký tým, který by měl sílu gameplay inovovat. Celý žánr tak jakoby petrifikoval, nasměrovaný v rámci "evolučně stabilní strategie" ke svému zániku.

Fallout ukázal, že CRPG hry mají budoucnost. Dokonce zářnou a bohatou. Že není třeba se vydat toliko cestou akčních diablovek, aby se dostavil prodejní úspěch. Nové technologie přinesly možnost vytvářet uvěřitelné rozsáhlé světy. A především změnit výše zmíněný gameplay, postavit jej na hráčových volbách, které mu pak silnou zpětnou vazbou mění hru pod rukama. Počítačová RPG tak byla doopravdy "oživena". Příběh dostal více možností, nebyl toliko volitelným doplňkem, na kterém leckdy až tak moc nezáleží.

Pokud by se první vlaštovka nepovedla, tak by jí přinesené změny dost možná zase rychle zapadly. Naštěstí Fallout má všechny důležité díly skládačky, které jej vynesly na pozici jedné z hlavních legend žánru. Grafika je pohledná i dnes. Spolu s hudbou má svůj nezaměnitelný originální styl, jenž skvěle doplňuje neméně originální setting. Velkým plusem je i soubojový systém, který je přes své menší vady stále velmi zábavný. Nadto obdařený o povedené animace a zvuky, takže se na souboje stále velmi pěkně dívá.

Výše uvedené však nemůže zastřít mnohé chyby. Předně společníci jsou takřka bez osobnosti a jejich ovládání je neuvěřitelně těžkopádné. I jen výměna pár předmětů je často zbytečně zdlouhavá, když povětšinou jedním systémem předměty předáváte (barter) a druhým si je naopak berete zpět (kradení). Podobně má i hra řadu exploitů, jež umožňují vytvořit extrémně silné hráčské postavy. Mrs. Stapleton je prototypem babičky kupující šmejdské hrnce. Existuje hned několik způsobů, jak z ní dostat její ceněný (a stále se obnovující) inventář a šetřit tak skill pointy na další vlastnosti.

Zmínit je možné i mnohé bugy, které se ve hře stále vyskytují. Hub a Followers of Apocalypse tak budou vždy končit jako oběti supermutantů, a to ať uděláte cokoliv. Questy (a NPC), které by tento neblahý osud zvrátily, se prostě do hry nikdy nedostaly a asi nebyla vůle to měnit. Fallout obsahuje i řadu dalších bugů. Naštěstí nelineární gameplay často umožňuje tyto "taktně" obejít. Mnohokráte zmiňované pády hry potvrzuji, jakkoliv mi při posledním průchodu zkapala jen jednou (dnes jsem ji znovu dohrál).

Ač jsem pak výše zdůrazňoval ony uvěřitelné rozsáhlé světy, tak je třeba říci, že samotnému Falloutu se to vždy nepovedlo. Předně úvodní lokace (Shady Sands, Junktown) působí velmi "elementárním" dojmem a mnohé hráče mají schopnost odradit.

V posledku... Ten setting je prostě krásný, sebeironický, temný, uvěřitelný. Je soubojem starého a nového. Soubojem mezi všespásou a jedním "hero person", který na to jde (nejčastěji) s archaickým hrdinstvím, drobnou prací pro dobro pustiny.

Dodnes jen lituji, že mutanti byli sterilní. Nebýt toho, mohlo být setkání s Masterem krásným střetnutím "ideologií", které by otřáslo přesvědčením hráče, že "koná dobro". I přes ten nemilosrdný setting měl prostě Vault Dweller dostat ještě daleko více na frak. O kolik lépe by pak působilo jeho vyhození z Vaultu 13, kde jej mají všichni za hrdinu, ačkoliv sám by si připadal jako padouch (což by nikoho nezajímalo a nikdo by to ani nechápal).

Pro: báječný setting, hudba, grafika, souboje, gameplay

Proti: bugy, pády, Shady Sands a částečně i Junktown

+54
  • PC 95
Premýšľali ste niekedy o tom, ako by vyzeral svet po globálnej jadrovej vojne? Dnes sa takýto svet už veľa filmových režisérov ale aj spisovateľov snažilo znázorniť čo najvierohodnejšie. Niektorým sa to podarilo takmer dokonale ale iným to moc nevyšlo. V roku 1997, teda v dobe, kedy už na túto tému existovalo už množstvo diel, sa o to pokúsilo vývojárske štúdio Interplay. To sa takýmto svetom inšpirovalo už vo svojej hre Wasteland (1988). Hra Fallout nebola pred svojim vydaním najočakávanejšou hrou, dokonca to nemal byť pôvodne ani áčkový titul. Ale keď nakoniec hra vyšla, tak prekvapila všetkých a čas ukázal, že sa stala jednou z najdôležitejších PC hier v histórií.

Ja som sa však k Falloutu dostal až nedávno. Teda 20 rokov po vydaní. Už dlhší čas som ho vlastnil na Score DVD, tak som sa rozhodol ho konečne skúsiť. Už počas úvodného tvorenia vlastného charakteru ma uchvátila obrovská možnosť roleplaya. Prekvapilo ma veľa možností tvorby postavy, alebo rozhodovania, či budem používať strelné zbrane alebo boj nablízko. Aj možnosť, či budem hrať za hlupáka alebo inteligenta, bola jedna z vecí, ktorými ma Fallout prekvapil aj v dnešnej dobe.

Ďalšia vec, v ktorej Fallout podľa mňa rozhodne exceluje, je atmosféra zničeného sveta. Tá naozaj pôsobí dojmom že sa prechádzam po krajine, ktorá bola vybombardovaná atómovými zbraňami. V mestách je cítiť, že civilizácia naozaj upadla, ale zároveň je pekne vykreslené, ako sa ju ľudia snažia zase pozdvihnúť. V pustine ale sídlia len nájazdníci, vrahovia a všelijaké gangy, ktoré rabujú a unášajú ľudí. Toto všetko sú podľa mňa veci, ktoré dodávajú Falloutu na vierohodnosti a vhodne dokresľujú atmosféru.

Grafické spracovanie považujem za skvelé. Táto hra je proste ďalším dôkazom toho, že izometrická 2D grafika pravdepodobne nikdy nezostarne.

Dialógy sú zväčša prepracované, ale občas ma sklamali. Napríklad po zničení obrovskej základne, v ktorej sa liahli mutanti, som sa vrátil za šéfom Bratstva oceli a on jediné, čo mi na to odpovedal bolo: "Dobre a teraz choď" . Takéto stručné odbytie za moju snahu by ma asi v reálnom živote urazilo. Toto mi osobne prišlo ako taká päsť na oko.

Ďalej musím pochváliť samotné questy. V hre naozaj nebolo veľa, ale tu platí, že menej býva niekedy viacej. Myslím, že na svoju dobu boli dobre prepracované a hlavne musím vyzdvihnúť fakt, že takmer každý quest sa dal dokončiť viacerými spôsobmi.

Ďalším dôležitým aspektom podobnej hry je príbeh. Ten mi vo Falloute osobne neprišiel nejako geniálne spracovaný. Chápem, že svojho času bol iste originálny, ale teraz, po množstve podobných hier, už podľa mňa takým dojmom nepôsobí. Teda aspoň hlavná dejová linka. Pokiaľ by som hodnotil spracovanie lokácii a rôznych sídiel, tak ich celkové zasadenie do príbehu a sveta pôsobí inak skvele.

Posledná vec, ktorú zmienim, je technická stránka hry. To je asi najväčší mínus hry. Pády boli časté a hlavne otravné. Koľkokrát ma naštvalo, keď mi počas náročného súboja hra spadla. Samozrejme som používal posledný neoficiálny patch, takže to nebolo až také strašné a hrať sa to dalo.

Fallout je naozaj výborné postapo RPG s vydarenou atmosférou, leveldizajnom a možnosťami roleplaya. Rozhodne má čím zaujať aj hráčov v dnešnej dobe a právom je považovaný za legendu. Síce nevyniká prepracovanou hlavnou dejovou líniou a skvelou technickou stránkou, ale inak to bol pre mňa neopakovateľný zážitok. Rozhodne odporúčam každému fanúšikovi RPG.

Pro: Atmosféra, stvárnenie postapokalyptického sveta, veľa možností roleplaya

Proti: Jednoduchší príbeh, nikdy nevyriešená nestabilita hry, občas slabšie dialógy

+44 +45 −1
  • PC 95
Fallout 1 jsem vlastně nikdy nehrál, ta hra mě vždycky míjela, i když jsem Fallout 2 dohrál asi 6x a Resurrection 2x. Po letech jsem se mu ale rozhodl dát šanci a chybu jsem rozhodně neudělal.

I když se srovnání s Falloutem 2 nejspíš nevyhnu, přesto si myslím, že je hra dostatečně jiná a stojí za zahrání i pro ty, kteří začali až dvojkou, stejně jako kdysi já.

Jasně, Fallout 1 je menší. Je kratší, má méně možností, méně perků, méně nepřátel, méně lokací, menší mapu, maximální level jen 30, nemá auto a spoustu dalších detailů. Ale tím, jak je menší, působí daleko sevřenějším a kompaktnějším dojmem. Tam, kde dvojka boduje především černým humorem, narážkami a různými popkulturními odkazy, jednička na to jde jinak. Je mnohem depresivnější, temnější a syrovější. Troufl bych si říct i strašidelnější. Nevím, jestli je to časovým limitem, který máte na to, abyste našli a donesli vodní čip, ale zatímco ve dvojce jste v Pustině vyrůstali, v jedničce jste se s ní teprve setkávali. Nebohý obyvatel Vaultu 13, který se vydává do Pustiny z bezpečí Vaultu, vůbec netuší, co jej tam čeká, zda má šanci venku přežít a zdá může ve svém úkolu obstát, to na hráče prostě působí jinak. Navíc děsivá atmosféra toho, že se Pustinou šíří hrozba, které se všichni bojí, i hráčova postava v ní působí tak male a bezvýznamně. Ponurost světa, která člověku sedne na duši, když se do hry ponoří. Konečně jsem dokázal po těch spoustě let pochopit, co způsobilo v roce 1997 ve světě RPG takový poprask.

Je pravda, že hra není bez chyb, některých logických nesouvislostí a v podstatě máte u všech questů jen dvě varianty řešení - buď se zachováte jako hrdina nebo jako zloduch, nic mezi tím. Většinu chyb jsem však dokázal hře odpustit. Z častého padání Steam verze na Windows 10 už jsem moc nadšený nebyl, ale to je holt daň za to, že to člověk hraje téměř po 25 letech od vydání.

Fallout 1 je jako vzpomínka na první lásku. A ani dvojka, která je v mnohem větší, robustnější a otevřenější, nedokázala tento pocit vytěsnit. Není lepší, ani horší. Je jiná.

Pro: Atmosféra, prostředí, příběh, hudba, tísnivost světa

Proti: Proč to muselo skončit?

+44