Divinity: Original Sin

Divinity: Original Sin - Enhanced Edition

Žánr:: RPG > nezařazeno

Forma:: placená hra
Rozsah:: samostatná hra
Multiplayer:: ano

Datum vydání:: 30.06.2014 PC; 27.10.2015 PS4 XOne

Vývojáři:: Larian Studios
Oficiální stránky:: http://www.divinityoriginalsin.com/

Divinity: Original Sin je prequelem celé série a odehrává se dávno před událostmi Divine Divinity. Hru začnete se dvěma postavami, které si sami vytvoříte a další můžete přijmout do družiny během hraní. Charaktery jsou řádoví "source hunteři", vyslaní vyšetřit vraždu, spáchanou s použitím zakázané source magie, proti jejímž šiřitelům řád neúnavně bojuje.

Po izometrickém Divine Divinity a 3rd person Divinity 2 nám Belgičtí Larian Studios přinesli třetí titul z RPG série, odehrávající se ve světě Rivellon. Tentokrát budete ovládat až čtyři postavy z ptačího pohledu (kamerou jde otáčet v omezeném rozsahu). Pohyb je v reálném čase, naproti tomu souboje na tahy. Singleplayer lze hrát s možností drop-in co-op multiplayeru a postavy se v obou režimech mohou pohybovat každá po úplně jiné části mapy. Vývojáři z Larianu hru popisují jako oldschool RPG s moderními produkčními kvalitami.

Úplnou novinkou jsou dialogy mezi členy vaší družiny (možnost hádat se sám se sebou nebo se spoluhráčem v multiplayeru), které formují osobnosti vašich postav, mají vliv na další dialogy, i na to, jak vás vnímají NPC a také na některé dovednosti postav. Jako v předešlých hrách můžete očekávat spoustu humoru a easter eggů, některé známé postavy. Jde hýbat s objekty, jako jsou třeba židle (hledat tak ukryté dveře, poklady) a vrátily se teleportační pyramidy. Jde o prvky hratelnosti známé z prvního dílu. Ke hře je k dispozici také editor (integrovaný se Steam workshopem), s nímž pracovali vývojáři, a tak si každý může vytvořit vlastní dobrodružství.

V říjnu 2015 vyšla Enhanced Edition, která rozšířila herní obsah, vylepšila vzhled i rozhraní, a přidala podporu pro Linux, PlayStation a Xbox.

V roce 2017 vyslo pokračování Divinity: Original Sin II.

Poslední diskuzní příspěvek

raisen

2214

17.02.2019 10:56

Thraena: Zkus levý ALT, ten to myslím dělal.

Diskuze ke hře

Laurona

3717

18.02.2019 21:03

Dohráno

PC 90

Hru jsme rozehráli s Gotregem v coopu na normální obtížnost a dobře jsme udělali. Hned první souboj jsme museli znovu načítat, protože jsme doplatili na podcenění nepřítele. Tuto chybu jsme později udělali ještě mnohokrát a o to víc nás mrzela, když se stala po dlouhém souboji. K prohře občas stačila i chvilka nepozornosti, či neúmyslného chybného kliknutí vedle nepřítele, místo na něj.

Jako hlavní postavu jsem si zvolila lučištnici Lauronu, která dokázala vždy na začátku souboje způsobit na dálku na nepřátelích pěknou paseku. Nejvíce jsem si oblíbila kuši, i když její útok stál více akčních bodů než útok s lukem.

Mými společníky byli od začátku do konce bojovník Gotreg, bojovnice Madora a čaroděj Jahan. Ač měli Madora s Jahanem občas naprosto odlišné názory na některá naše rozhodnutí, naštěstí nás nenechali na holičkách, čehož jsem se obávala.

Ve hře mě nejvíce překvapil humor, který jsem zde v takové míře vůbec nečekala. Perk „Mluvení se zvířaty“ mi rovněž přišel originální a vždy jsem byla zvědavá, co mi jaké zvíře řekne. Poměrně často se ve hře také vyskytují různé puzzle, zakopané poklady a skrytá tlačítka, která mě bavila objevovat.

Co mě však nebavilo, byla výroba věcí a kovářství. Ze začátku jsem zkoušela vyrábět všechny možné věci. Později jsem to začala považovat za ztrátu času a vyráběla jsem pouze lektvary. Po dohrání hry mi zůstali v inventáři tři díly k výrobě luku a hole. Nepřišla jsem na to, jak je spojit dohromady, a tak jsem je přestala řešit.

Kapsářství jsme také nevyužili ani u jedné z postav. Zajímalo by mě, zda by nám tato schopnost pomohla v nějakém úkolu, či jen k nabytí majetku.

Hlavní příběh mi nepřišel ničím nijak extra zajímavý. To však bylo vykompenzováno různorodými vedlejšími úkoly, které hru oživily. Mnohdy jsme však u některých úkolů tápali a přemýšleli, zda například nešly splnit jiným způsobem. Většinou se to nejjednodušší řešení (např. boj místo vyjednávání) ukázalo jako nesprávné řešení.

Ač jsme u hry, hlavně díky dlouhým soubojům, strávili kolem 90 hodin, neskutečně to uteklo a nemůžu se dočkat, až se vrhneme na druhý díl.

+34

Maximus

3712

10.11.2014 13:49 (poslední úprava 10.11.2014 13:53)

Dohráno

PC 90

Začnem tým, že ma zo začiatku táto hra viacmenej nezaujímala a nesledoval som ani Kickstarter kampaň. Postupom času sa začali objavovať prvé gameplay videá, obrázky a veľmi kladné reakcie od hráčov, čo skúšali early access na Steame a ja som sa chytil. Cítil som niečo veľké a ako začali vychádzať prvé nadšené recenzie, ktoré písali o novom izometrickom RPG kulte už som to nevydržal, nahovoril som na hru do coopu Mazara a 84 hodinové dobrodružstvo začalo.

Hra ctí tradície veľkých RPG hier zlatej éry a podáva ich v modernom inovatívnom štýle. Divinity: Original Sin obsahuje ťahové súboje bez políčok s množstvom kombinácií, s veľkým dôrazom na fyziku, elementy a prostredie. Súboje sú bohaté, vďaka bohatým možnostiam značne rôznorodé a vďaka tomu všetkému bavia neskutočne dobre. Lepšie súboje som snáď ani v podobných hrách nezažil.
Naviac sa to všetko deje v graficky krásnom, premakanom svete plného všemožných detailov a vtípkov (zajačia nora s poštovou schránkou atď.).

Hra je ukecaná, hráča nevedie za ručičku a častokrát obsahuje náročné a zdĺhavé questy. Obsahuje však aj množstvo vtipných a jednoduchých len pre pobavenie (dávanie dokopy kocúra s mačkou). Tá rôznorodosť a bohatosť úloh mi ešte stále vyráža dych.

Za celú tú dobu mi vadil len príliš malý zoom out a opakujúce sa melódie a hlášky NPC, ktoré mi už išli na nervy (ale po toľkých hodinách je to normálna vec). Musím však uznať, že hra obsahuje aj veľmi vydarené melódie, ktoré som si pospevoval a do konca hry ma neomrzeli. V online hre 2 hráčov sa objavili aj bugy, ktoré však boli skôr vtipné (nahaté postavy) a pri opakovanom nahratí úrovne sa už nezobrazili. Inak sa neobjavilo nič, čo by kazilo zážitok z hry.

Svet Rivellionu sa mi stal na pár dní druhým domovom. Kto hľadá náročné (ale férové), pekné a dlhé dobrodružstvo a myslí si, že zlatá éra izometrických RPG je už nenávratne preč - zrodila sa nová klasika žánru.

Bolo to skvelé a s Mazarom sme sa kráľovsky bavili od začiatku do konca.

Pro: Pekná grafika, bohaté možnosti, kopec detailov, vymakané rôznorodé súboje, humor...vlastne všetko

Proti: Malý zoom out, opakujúce sa hlášky/melódie - to ale len vŕtam, inak tam nič nie je okrem---My Friend Returns :)))

+30

GrungeChild

1268

08.07.2014 19:38

PC 75

Zajímavý zástupce „oldschool“ RPG v novém kabátku (který mi na první pohled úplně nesedl, ale to záleží na osobním vkusu), ovšem trpí velmi nepříjemnými neduhy, které i po přepatchování dělají hru celkem dost „user unfriendly“. Počínaje prapodivným rozhraním, nepřehledným inventářem, ne příliš intuitivním ovládáním, kdy člověk musí hodně zapátrat (popř. zagooglit), aby na spoustu věcí a zkratek přišel. Nepotěší poměrně delší doba ukládání a dost nepříjemně dlouhá doba načítání, která u spoustu save/load pokusů sežere na slabším železe neuvěřitelné množství času, až zanedlouho budete pár střídajících se tipů v horní části obrazovky znát téměř nazpaměť. Celkově je ze hry znát nedostatek testování a „hráčského“ přístupu, spousta věcí mohla být udělána přehledněji, spousta mechanismů mohla být zjednodušena a spousta bugů mohlo být pryč, ale vývojářský záměr v Divinity: Original Sin byl zdá se být zacílený především na rozmanitost. Hra je doslova zahlcena dialogy, objekty, předměty atd., což nemusí být nutně špatně, ale občas to postup hrou spíš brzdí, než aby to přidalo na komplexnosti.

K dobrým stránkám určitě patří výborná hra s elementy, povrchy a počasím, které na sebe navzájem působí a společně s tahovým systémem soubojů dovolí využití nejrůznějších taktik a strategií. Mimo jiné se na bitky díky efektnímu zpracování i hezky kouká, takže potyčky patří rozhodně k nejzábavnější stránce. Pro vyznavače staré školy je tu široká nabídka modifikace postavy při levelování, co a jak vylepšit je opravdu požehnaně, a hráč není nijak zvlášť limitován ani původní volbou povolání. Hra nedá rozhodně nic zadarmo, a každý si projde minimálně několik slepých cest, než se dozví, jak na to (což trochu kazí neduh se save/load, který jsem zmínil). Gamedesign nejde zrovna na ruku ani "vedlejším" systémům, jako je otevírání zámků, kovářství/crafting, identifikace předmětů atd, ve všem se snaží sázet na "reálnější" pojetí a hází alespoň malinké klacíky pod nohy, ovšem tohle považuji jednoznačně za příjemnou změnu oproti "moderním" RPG.

Co bych vytkl vizuálu je v mladších hrách dost rozšířená věc, a to přílišné přiblížení obrazovky na postavy. I po maximálním oddálení stále není vidět dostatek prostoru okolo, navíc natáčení kamery jen o pár stupňů považuji za úlet. Objekty se sice šikovně klidí z cesty, ale celkově to působí spíš dezorientaci. Rozhodně bych uvítal možnost většího rozhledu, než zoomování hranatých postaviček tak, že jim vidím až do krku. Velká mapa taky nefunguje stoprocentně, a ač dovoluje zanechání popisků na libovolná místa, nedaří se mi kliknutím přeskočit na vybranou lokaci, kam pak pošlu postavy (viz Baldur‘s Gate). K rozlehlosti hry se zatím vyjádřit vhledem k aktuálně rozehranému stavu nemůžu, ovšem s herní dobou to dle všeho vypadá velmi solidně. Stejně tak se nemůžu vyjádřit k Multiplayeru, takže pouze pohled Single-Player hráče neznalého předchozím dílům Divinity ;)

Hodnocení vzhledem k RPG hrám posledních let - 80% (především kvůli bugům), hodnocení vzhledem k oldschool RPG smetánce - 70%.

Pro: Nádech hardcore RPG "ze staré školy", rozmanitost, soubojový systém

Proti: Ohromné množství bugů, ovládací prvky

+24

Shadrac

846

01.10.2018 18:23

Dohráno

PC 90

„Musím k Vám být upřímný. Na pozici generálního ředitele potřebujeme někoho, kdo má taktické a strategické dovednosti. Umí se rychle rozhodovat a být vynalézavý.“
„Dohrál jsem Divinity: Original Sin.“
„Osmdesát tisíc nástupní plat vyhovuje, pane řediteli?“

Original Sin je extrémně tuhá a dlouhá hra. Pomalá, zdlouhavá a co se týče uživatelského rozhraní, tak i zmatená a neintuitivní. To není dobrý začátek, co? Proč jsem tedy ve hře strávil 102h, abych ji dokončil?
Inu, chtěl jsem si namastit ego, ale taky mi to přišlo zatraceně zábavné. Souboje jsou opravdu jedinečné v používání elementů a různých přístupů, jak situaci řešit. Jasně, je SPOUSTA možnosti, jak boj vyřešit hodně "cheese" taktikou, ale s tím hra prostě počítá. Táhne vás ke kreativní a experimentální části vašeho já. Pokud totiž budete bezhlavě bušit každým členem do jednoho enemáka, tak s velkou pravděpodobností velmi brzy skončíte ve dřevěným spacáku. Musíte tudíž vymyslet něco lepšího. Chytřejšího a dostatečně vychcaného. Tohle mě na Divinity bavilo nejvíc. Rafinovanost systému hry. Je sice pravda, že většinu hlavních bossů jde sundat velmi lacinou taktikou, ale jak jsem zmínil. To ke hře patří. Nebojte se, že by vám to Divinity nevrátilo. Převážně hádanky jsou občas příjemné, jako lopatou po hlavě...
A jak to s nima je? Opět musíte hru a situaci přechytračit. Vtip je v tom, že se spoustou věcí hra počítá a výchovně vás sekne přes prsty. Začnete tedy chaoticky bušit quickload tlačítko s poučením, že tenhle přístup asi není úplně "óká". Povětšinou jsou ale pojaty fakt chytře. Kdy jste naposledy museli požádat cestovatele časem, aby si vzal barel whisky a posunul se o 30 let vpřed, kdy whisky bude hezky uleželá a podle receptu?
A takových situací je ve hře opravdu spoustu. Pořád vás Divinity má čím překvapit a musíme si přiznat, že takových her moc není. Otázkou je, jestli opravdu budete mít dost trpělivosti, aby jste hru překonali.
S vysvětlením hádanek je to už trochu horší. Někdy to autoři předvedou celkem jasně, ale jindy se prostě musíte odkázat na návod. Nemůžu uvěřit, že někdo dohrál Original Sin bez návodu. To prostě nejde. Nutno říci, že mě tato "mechanika" nevysvětlení dosti srala. Jak můžete vyřešit nějakou hádanku, když neznáte ani základní pravidla? Navíc jsou tak extrémně konkrétní, že nějakým způsobem je vyvodit mi přišlo dost přes čáru. Kdy jste ale naposledy museli používat ke hře návod? Docela fajn vzpomínka na hry minulé.
Abych to zbytečně neprodlužoval. Original Sin je hra pro velmi specifické publikum, které má obrovskou trpělivost a vůli jít dál. Nepoužívá rádoby gimmick v podobě odkazů na jiné klasiky. Divinity je totiž podle mě moderní klasika sama o sobě. Jediné, v čem se starým hrám podobá, tak je obtížnost. Jen si musíte položit otázku, jestli na to ještě pořád máte...

Pro: dabing, souboje, otevřenost kreativitě, rozumná ukecanost, možnosti, obrovská délka hry, obtížnost, rafinovanost, soundtrack, stylizace, rozvoj postav...

Proti: neintuitivní uživatelské rozhraní, "řetězový" systém rozdělení party, obrovská délka hry, obtížnost, špatná implementace nápověd v klíčových situacích

+22

Zoltan

9448

26.12.2015 17:37 (poslední úprava 26.12.2015 21:57)

Dohráno

PC 85

Larian má za sebou už několik titulů ze světa Rivellon, ale teď je to poprvé, co mi jejich hra sedla. Ne že by předchozí kousky byly špatné hry, spíš se mi do nich z nějakého důvodu nechtělo a třeba takový Divinity 2: Ego Draconis jsem nadobro opustil po 15 hodinách. Prostě tomu něco chybělo. Divinity: Original Sin je pravý opak. Neskutečně chytlavé, zábavné, vtipné a hlavně tahové!

Příběh je sice v jádru klasický (záchrana světa), ale po vypravěčské stránce skvěle zvládnutý, napínavý a spletitý a samozřejmě obsahuje i pro tvůrce typický humor. Právě humor celou hru příjemným způsobem oživuje, vedle vážněji pojatých úkolů se najdou i takové, které hru odlehčí. Vedlejších questů je hodně a co bylo velmi dobrým zjištěním, nikdy nezačnou nudit. Každý jeden je v něčem unikátní a mnohým nechybí ani originalita (to je ta věc, o které si v současnosti nechávají v Bioware jen zdát:))

Textu je samozřejmě hodně, to by pak nebyl žádný "oldschool", ale zároveň nepřekračuje nějakou maximální hranici, takže hra odsýpá dobře. Dialogy jsou navíc velmi povedené a čtivé. I družiníci jsou kladem hry, mají svůj vlastní názor a často s hlavní postavou nesouhlasí, což může vést dokonce k ukončení spolupráce :)

Co se mi však na Divinity: Original Sin líbilo úplně nejvíc, je tahový systém soubojů. Důležitým prvkem je zde práce s elementy a prostředím. Ohrožují vás střelci? Stačí na vodní povrch seslat ohnivou kouli, díky vzniklé páře se sníží viditelnost a střelci jsou na pár kol ze hry. Je všude kolem nezdravě mnoho plamenů? Stačí seslat déšť. A když už jsou všichni promáčení, docela by se hodilo seslat blesk, ale opatrně, ať neomráčíme i své bojovníky! Kombinací je mnoho a dávají dohromady velkou škálu strategií.

O kladech bych mohl napsat ještě několik odstavců, ve kterých bych zmínil grafiku, hudbu, rozmanitost světa a mnoho dalšího, ale to by nezbylo místo na zápory, a popravdě se tu najde pár drobností, které mi pijí krev.

Tou první je malý zoom, což vadí hlavně při soubojích, nejvíc pak při tom se závěrečným bossem celé hry, který svou velikostí zabírá podstatnou část obrazovky.
Několikrát se mi stalo, že jsem při souboji nějakým kouzlem zasáhnul svého spoludružiníka, což je v bitevní vřavě normální. Pokud ale efekt trval i po konci souboje (například led nebo jed, popřípadě i mimo souboj po použití kouzla teleport), družiník opustil partu. Otravné.
Neskutečně otravné je také neustálé opravování předmětů, prakticky po každém druhém až třetím souboji, zvlášť v pozdější fázi hry.

No a to hlavní, co mi pilo krev a co už nikdy v žádné hře nechci vidět, byla minihra, jež byla součástí konfrontace protivníka při rozhovorech - kámen-nůžky-papír. Většinu loadování jsem při hře zažil právě po téhle kravině, protože jsem se chtěl vyhnout souboji (po prohře většinou následoval souboj). Tohle je jediná vážnější věc, ze které mi při hře vážně tekly nervy.

Celkově je ale Divinity: Original Sin špičkovou záležitostí a druhý díl se tak stává jednou z mých nejočekávanějších her.

Pro: Soubojový systém, svět, grafika, úkoly, pěkně podaný příběh

Proti: Malý zoom, otravná minihra, pár menších drobností

+18

Všechny komentáře

Hodnotit, napsat komentář, diskutovat…

Jako zaregistrovaný a přihlášený uživatel můžete tuto hru nejen ohodnotit, ale také k ní případně napsat komentář, diskutovat o ní či ji zařadit do některého ze seznamů (vlastním, chci atd.).