Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.
AuroN

AuroN

Michal Nohel • 28 let • Pardubice

Momentálně rozehráno


Profil

EPICKÝ NADPIS PSANÝ CAPS LOCKEM

Nevim, jestli to vůbec bude někdo číst, protože si nedovedu představit, že by to někoho mohlo zajímat (není to tady žádná seznamka, že jo?), ale pakliže se někdo takový najde, tak tady je nějaké nepříliš souvislé povídání o mně: 

Pusťte si k tomu čtení aspoň nějakou stylovou muziku, ať z toho aspoň něco máte



Jsem takové to kované nemehlo, kterému manuální práce moc nejde. Z domácích prací mám hrůzu, opravit jakoukoli věc se mi podaří spíš náhodou, než cíleně a nemám řidičák, protože za volantem panikařim - ačkoliv musím přiznat, že mám v plánu se konkrétně v tomhle překonat. Jsem alergik, takže  přibližně od dubna do září pořád jen kýchám, smrkám, pálej mě oči a následkem toho jsem hodně rád zavřenej doma, nejlépe s klimatizací a zataženejma nebo spíš zabedněnejma oknama. Nesnáším vedro, slunce a nejlépe je mi, když prší, nikde nikdo kolem mě není a neotravuje mě.

No a když se mi podaří vytvořit výše zmíněné ideální podmínky (což je málokdy), tak rád čtu, poslouchám jen tak muziku a nebo (KONEČNĚ!!!) hraju hry. Hraju primárně na PC, konzole mě nebaví (byť proti nim ze zásady nic nemám) a hraní na mobilu mě spíš otravuje, než že by přinášelo uspokojení. Taky mám rád deskovky, ale ty nemám s kym hrát (proč asi?). Co se žánru týče, je toho dost, co se mi líbí, ale taky spousta na co absolutně nemám trpělivost, byť se ji snažím mít. 



Hraju už něco přes čtvrt století, což je vlastně opravdu od malička. Začínal jsem na klasických FPS (DOOM, Heretic...), ale nahrál jsem toho taky hodně v hopsačkách typu Prince of Persia, Prehistorik, Mario...atd. - však to znáte. Dostal jsem se také k závodním hrám, k adventurám, k RPG (i když z těch jsem moc rozum neměl)... No prostě k čemu šlo, k tomu jsem se nějak natlačil. Hrál jsem kdykoliv a kdekoliv to bylo možné. Tam, kde se ostatní děti učili různé praktické věci a provozovali nějakou kolektivní zábavu, já se raději zavřel k počítači a hrál (tady vidíte, jak se oslím můstkem vracím k tomu, jaké jsem nemehlo a proč mi nic nejde), protože mi to tak vyhovovalo a byla to prostě moje oblíbená zábava.

Už si nevzpomínám, co to bylo za stroj, na kterém jsem začínal. Myslím asi nějaká 386, možná 486, fakt netuším. Každopádně to co pár let vždycky vyměním za novější a lepší stroj. To se pochopitelně může změnit s aplikací streamovaného hraní, se kterým teď experimentuje Nvidia, ale to je hudba budoucnosti.

....Stejně by mi asi chyběl takový ten dobrý pocit z nově koupeného železa. 





Otázka je: baví mě to hraní ještě vůbec? No ano, baví. Je to stále moje oblíbená zábava a byť bych se měl ve svém věku asi starat o kariéru a nebo o to, abych si našel nějakou ženskou, nějak k tomu nemám ambice. K ani jednomu. Teda s těma ženskýma by to asi nebylo úplně na škodu, ale kdo se o to má starat, když je tolik věcí ke hraní? Nicméně to jsem odbočil jak sviňa. 

Neberte mě úplně vážně. Hraju tvrďáka, ale ve skutečnosti si hodně rád povídám s lidma, když najdeme společné téma a myslím, že jeden by mohl najít o mnohem horšího společníka než jsem já. Náhodou, když byste si se mnou chtěli povídat, můžem začít u starých her. Jo, ty mám hodně rád. Přijde mi, že se dříve dbalo více na uměleckou stránku věci a na autorské vyjádření. Tohle spousta nových her prostě nemá. Často to jsou spíš produkty na míru, což nutně neznamená, že je to špatně, ale chápete mě. Moc se mi líbí takové ty hry, které se nějakým způsobem dokážou člověka dotknout, většinou to bývají takové ty moderní adventury, třeba Amnesia, The Walking Dead od TellTale a tak. Je jich určitě víc.

Orientuji se primárně na singleplayerové hry. Ty multiplayerové hraju taky, ale baví mě hlavně kooperace. Takové ty PVP hrátky v různých MMO nebo tlak zvedající bitvy v Call of Duty, to není úplně pro mě. I když pravda je, že někdy se k tomu nechám ukecat nebo přemluvit, potažmo moje zvědavost zvítězí nad zdravým rozumem (většinou toho pak lituji). Zajímavostí může být, že většinu těchto her hrajeme v kooperaci s mým tátou. Jo, fakt. Je mu přes 50 a počítače sedí vlastně stejně dlouho jako já, takže tu cestu máme dost společnou. On má sice o hodně užší záběr hraní, je hlavně na takové ty realistické simulátory typu: ARMA, IL-2 Sturmovik... Ale někdy se najde výjimka a zahrajeme si spolu třeba Red Dead Redemption, nebo stavitelský CONAN: EXILES a mnoho dalšího. Docela dobrý, ne? :) 

No, to by asi stačilo, ne? Už teď jsem zas uvedl víc nezajímavých informací z mého života, než jsem chtěl. Jestli to někdo dočetl jsem, gratuluju. A díky. Měl by na to tady být achievement, ale není. No tak aspoň příjměte moje vřelé sympatie a díky. Pod tuhle hrůzu dávám ještě shrnutí... což jsem měl napsat asi dřív, ale co...

Výše zmíněné jednodušeji + nějaké info navíc:

- hraju na pc
- hraju už dlouho
- hraju toho hodně
- mám rád singleplayer hry
- multiplayer taky, ale hodně si vybírám a když už, tak spíš kooperace
- slovy umělce: jsem úplně levej
- nemám sociální život i když bych ho chtěl mít
- ....těžko můžu mít sociální život, když jsem 3/4 roku protivnej jak prdel 

- většinu vlastněných her jsem opravdu dohrál, ale teprve po dalším hraní si je tady odklikávám jako dohrané. Hraju to tak nějak postupně.
- hodně her, které tam mám, že je vlastním, už fyzicky nemám. Většinou jde o takové ty veterány. Slouží mi to tam spíš pro statistiku a zajímavost.
- snažím se hodnotit to objektivně, ale přiznejme si, kdo z nás je opravdu stopro objektivní?
- možná sem pak doplním ještě něco, teď mě už nic nenapadá


Pár her, které mě ve mně nějakým způsobem rezonují do současnosti: 


... dám je sem později, protože je jich víc, než jsem si myslel. Soráč.