Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Need for Speed: Porsche 2000

Need for Speed: Porsche Unleashed

85
267 hodnocení Platformy
Žánr:
simulátor > závodní simulátor *
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ano
Datum vydání:
24.03.2000 PC
23.06.2000 PS1
Vývojáři:
, (PS1 verze)
Porsche Unleashed je pátým dílem závodní série Need for Speed. Jako první Need for Speed upíná pozornost jen k vozům jedné značky - konkrétně vozů Porsche. Obsahuje spoustu technických dat o jednotlivých modelech vozů, např. o Porsche 911, a dobová videa. Hra se může chlubit tím, že má hned dva plnohodnotné singleplayerové módy, kterými jsou kariéra a tovární jezdec.

Mód kariéra mapuje historii Porsche od r. 1948 do r. 2000. Vítězstvími v turnajích hráč postupuje do dalších let, čímž se mu odemykají nové vozy, představené právě v pozdějších letech. V kariéře hráč hospodaří s finančními prostředky; kromě závodění auta nakupuje, opravuje, vylepšuje a prodává. Celý úsek 52 let je rozdělen mezi tři éry - klasickou, zlatou a moderní. Postupem mezi érami se zpřístupňují nové tratě. V lineárním módu továrního jezdce se hráč ujímá role nováčka týmu testovacích jezdců Porsche a plní úkoly připomínající kaskadérské kousky, či závodí s jinými členy týmu, a stoupá tak v hierarchii testovacích jezdců. Tratě jsou převzaty především ze západní Evropy. Hráč se podívá na Azurové pobřeží, do Monte Carla, Normandie, Pyrenejí, na Korsiku nebo do Alp. Většina tratí je typu "z bodu do bodu", nejedná se tedy o okruhy.

Hra po vzoru svých předchůdců podporuje multiplayer, již však ne v podobě split-screen a tentokrát už pouze bez asistence policie.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 90
Porsche je pro buzíky! Říkalo se. Alespoň do chvíle, než přišlo páté NFS. Reálný svět se na pár týdnů stal vycpávkou. Ve škole se nemluvilo o ničem jiném a buzík byl ten, komu nad postelí visel plakát Ferrari. Stali se z nás znalci historie automobilky, horliví diskutéři, kteří nad sklenkou vychlazeného mléka hodiny debatovali o specifikách jednotlivých modelů. Konzolisti měli Gran Turismo 2, my NFS Porsche! Oni měli kvantitu, my kvalitu!

Závodní simulátor je slovní spojení, které ještě před rokem 2000 nedávalo smysl. Závodní hry byly více či méně arkádové a za realistickou závodní hru se považovalo cokoliv, co nemělo na autech namontováno laserová děla. NFS Porsche nicméně závodním simulátorem byl. Navíc perfektně vyladěným. I na klávesnici nebyl problém (s mírnou křečí v ruce) si hru vychutnat. To, co jízdní model nabízel po připojení volantu se zpětnou vazbou, překvapí i dnes, po více než dekádě od vydání titulu.

EA při vývoji hry neuvěřitelně riskovalo, od sázky na jedinou automobilku až po mód kariéry. Předhodit stávajícím hráčům NFS, tedy zavedené značky spojené s arkádovým závoděním v supersportech, hru s fyzikálními zákony, jedinou tovární značkou a nutit je začínat se skutečnými veterány z konce 40. let a pomalu se prokousávat do současnosti, je skoro až neuvěřitelné drzé. Drzé, ale geniální. Jak rádi jsme se plahočili s klonem VW Brouk po venkovských scenériích Normandie při zapadajícím slunci!

Lokace, přes nevelký počet, mají vlastní charakter a silnou atmosféru. Trať v Alpách se svou proměnlivostí prostředí, počasí, sněhem a horskou vesničkou dodnes považuji za to nejlepší, co jsem kdy v závodních hrách viděl. Vzpomínka na labyrint v průmyslové zóně mě naopak stále deprimuje. Ostatní tratě více či méně balancují mezi pohodovou vyjížďkou a techničtějším závoděním. Je věčná škoda, že lokací není více. I přes jejich pozvolné uvolňování v kariéře se brzy okoukají.

Výbornou vlastností hry, je vtáhnutí hráče do světa i mimo samotné závody v kariéře. Nakupování nových vozů, ojetin, jejich oprava, výměna komponentů, změna barevnosti, prohlídka vozů a interiérů, multimediální obsah a samozřejmě třešnička na dortu v podobě módu továrního jezdce, byly možnosti na svou dobu u PC hráčů nevídané a neslýchané. Herní nabídka už nebyla jen tupý seznam herních módů, byla příjemným prostředím, ve kterém se dal čas trávit nejen pasivně.

Páté NFS je dokonalou reklamou a prezentací tovární značky Porsche, encyklopedií, skvělým závodním simulátorem a paradoxně drzou černou ovcí i nejlepším momentem v sérii NFS. Má smysl se ke hře vracet a také se k ní už 15 let vracím. Stačí si vzpomenout, zahlédnout obrázek nebo i přečíst ke hře komentář, abych si dřív nebo později uvědomil, že zasněžená horská vesnička v Alpách na mě a mé čtyřstopé německé sporťáky stále čeká. Porsche není pro buzíky!
+37
  • PC 100
Hned na začátek musím napsat, že tohle je moje nejvíc nejoblíbenější NFS EVER!
NFS: Porsche jsem začal hrát v říjnu 2002. A hned se z toho stala závodní hra mého dětství, silniční hrou dodnes nepřekonaná (rally vévodí Colin McRae: DiRT 2). Takže máme zde hru, kterou hraji od 8mi let dodnes. No dodnes... Nedávno jsem vyhrabal z harampádí staré CDčko a řekl jsem si, že trocha nostalgie neuškodí. A dohrál jsem kampaň na jeden zátah. A nyní si to jako v každém mém komentáři rozeberem

HRA, HRATELNOST

Ach ano. Hned jak jsem tradyten komentář začal psát, přikázal jsem si, že nesmím moc srovnávat s letošními Need for Speed: The Run. Ale bohužel musím. Destrukční model - lepší, jízdní vlastnosti - lepší, možnost úpravy vozidel - lepší a přesto v normách (žádný neony, nitro a podobný blbosti jako Need for Speed: Underground 2). A ty úpravy jsou dobrý. Žádný Kit. Pěkně sání vlášť a já nevim co zvlášť.
Dále tu máme - ach ano, tratě a závody. Vzhledem k množství aut a jejich odlišnostem mi vůbec nevadí, že se dráhy často opakují. Ale zase je dobrá možnost "pozpátku" nebo "zrcadlově". Mapy jsou pěkné a když se to člověk naučí, tak dráhu projede bez bourání. Naučit se dráhy :D Hehe, ještě teď i pamatuju, jak jsem skoro 2 roky s tátou dávali vlastní závody. Vybrala se trať, auto a jelo se. měli jsme na to papír na zapisování. A největší boje byly v Monte Carlo Circuit 5, kde jsme se vzájemně předháněli v rekordech.
Jezdci - Dylan, Steel, Paris, Backlash... Vždycky v jednom a tom samém pořadí, samozřejmě s Karlosem na špici.
Málem bych zapomněl na Factory Driver. Občas pekelně zapeklité úkoly, ale nic co by se s pomocí nevyřešilo :)
Určitě placení za opravy je důležitý. Ne jako v těch novejch, kde to ve 300 napálim do stěny a největší hrůza je, že mě to zpomalí. To u starý verze Turba se to pekelně prodražilo. To auto bylo i na suchu neovladatelný, rychlý to bylo a skákalo. Bum a musim prodávat veterány (což je další obrovské plusko).

GRAFIKA
Na rok 2000 - paráda. Auta vypadají pěkně, model poškození se taky povedl a okolí (obvykle zpixelovaný obrázek) vypadá důstojně.

ZVUKY
Troubit jde, motory mají parádní zvuk a třeba v Auvergne se ozývají zvuky z domácností, Monte Carlo troubí jachty. Já s tim nemám problém.

CELKOVĚ
Moje milovaná hra, která si za pomalu 9 let zábavy 100% jasně zaslouží. hra mého dětství, nesčetné hodiny prosezené ve studené komoře s PC. Tolik vztekání s 914kama a potom nádherný přechod na 944ky, to mi nikdo nevezme.

Pro: Zábava, krása, dětství...

Proti: Dyk to ani bugy nemá :)

+27
  • PC 95
V době, kdy se na evropských silnicích ve dne ještě nemusí svítit, pravé zpětné zrcátko se zdá být zbytečným luxusem a ABS je možná na papíru, se za volantem Porsche 911, vlajkovou lodí slavné to automobilky, řítím Azurovým pobřežím, prostředím to jako odebraným ze štětce nějakého věhlasného malíře.
Ostrou levotočivou zatáčku beru smykem, až lížu pravou krajnici, podřazuji, načež se řev zážehového šestiválce dostává do popředí skvěle padnoucího soundtracku. Jakmile těsně míjím hranu skalního podjezdu a kola se chytají stopy, padá mi kámen ze srdce, avšak jen na okamžik; následuje opačná zatáčka, kterou už nestíhám dobrzdit, odstředivá síla mě vynáší až k vnějším svodidlům. Po kontaktu jsem odražen zpět do vozovky, bezprostředně dostávám smyk, který se po zoufalém pokusu o trhnutí volantem do protipohybu mění v hodiny, a já při nahmatávání resetovacího tlačítka v duchu děkuji hernímu bohu, že mě teď neslyšeli nadávat rodiče.
Intuitivně se snažím tlačítko akcelerátoru zatlačit do klávesnice a za odéru spojkového obložení, který dává tušit, že některé části vozu půjdou po závodu do separovaného odpadu, situaci při právě začínající další skvělé skladbě vyhodnocuji tak, že cíl je ještě daleko a já ještě vyhraji. Drama tedy pokračuje a já, posilněn vědomím, že se zotavuji ze stání, zatáčky řežu nekompromisně pod plynem. Riskování mi vychází a v poslední zatáčce předjíždím doposud nejlépe umístěného oponenta. Mé vozidlo sice opouští trať, končí na střeše, ale já spokojeně oddechuji, protože cokoli za cílovou páskou už se nepočítá…

Ačkoli čichové vjemy hra v rozporu s předcházejícím textem nezprostředkovává, po stránce audiovizuální, obsahové, kvalitativní i kvantitativní zde hovoříme o naprostém klenotu ve světě závodních her. Toho, kdo marně hledá berličku „na svou dobu vydání“, ujišťuji, že NfS: Porsche se udržuje na výsluní ještě v r. 2013 a stěží lze předpokládat, že se na tento kousek jen tak zapomene.
Vývojáři série NfS se odhodlali k odvážnému kroku, jenž už z titulu své povahy rozděluje fanoušky vedví a ve videoherním průmyslu by jen těžko hledal příměr. Dosud po stránce výrobců vozidel nestrannou závodní sérii plnou high-end modelů aut nejslavnějších značek rozšířili o díl zaměřený výhradně na produkty značky Porsche. Lze na to nahlížet ovšem i z druhé strany – jaké intenzivnější oživení se mohlo autorům podařit?

Odpůrce orientace pátého NfS si může dost udobřit fakt, že se nejedná o nic laciného. Kariérní mód, zde zvaný evoluce, mapuje život slavné automobilky od počátku jejího vzniku do roku vydání hry. Oproti předchozím dílům NfS tak celá hra působí osobnějším dojmem, až kouzlem výjimečnosti, reflektuje vztah ke starým autům a hráč si z ní více odnese i co se týče vědomostí. Uživatel má totiž možnost nahlédnout do tzv. prospektů jednotlivých modelů – lze se dopracovat nejen k maximálnímu výkonu a kroutícímu momentu, nýbrž např. také k převodovým poměrům jednotlivých převodových stupňů nebo typům kolových brzd (bubnová, kotoučová). Skoro bych řekl „motoristické porno“.
Ještě pěknější je, že hráč může do jeho jednotlivých prvků vozu zasahovat – ovlivňovat tak mj. ten výkon a „krouťák“. Tím mám na mysli zejména osazení výkonnějšími vzduchovými filtry, instalaci většího turbodmychadla či mezichladiče stlačeného vzduchu nebo možnost namontovat nízkorychlostní nebo vysokorychlostní převodovku (podle typu tratě), ovšem od věci není vzpomenout ani nastavení přítlaku, tlaku v pneumatikách a rozložení brzdné síly mezi přední a zadní nápravu. U závodních speciálů můžeme dokonce upravovat i převodové poměry.
Radikální změny přístupu se dočkalo rovněž zprostředkování závodního prostředí. Okruhy byly notně upozaděny a poměrně vtipně zastřešeny pod hlavičku Monte Carlo, „zbytek“ jsou tratě „z bodu do bodu“. Jak jsem již naznačil v úvodu, lokace, do kterých nás NfS: Porsche vypravuje, jsou věru malebné, dovedně zpracované, navzájem jednoznačně identifikovatelné a dokonce i vhodně pojmenované. Tyto tratě, zasazené do západní Evropy, však oslovují i herní variabilitou. Nejsme tu jen u prakticky bezvýznamných alternativních cest, které jsou po většinu své délky vedeny souběžně s „hlavní“ silnicí. Na mapě máme též složitější větvení, přičemž v ojedinělých případech dochází i ke křížení dvou možných tras.
Osobně si cením toho, že pro postup v turnajích postačuje obsadit medailové pozice a hráč nemůže beztrestně restartovat závod (vyhnout se „pálce“ za opravu poškozeného vozidla; lze to obejít přímým ukončením hry). Druhou jmenovanou vlastnost dobře kompenzuje možnost tzv. practice run – nácviku, kdy je hráč na trati sám a „získané“ poškození je zapomenuto.
Takto by hra již získala velmi kladné hodnocení, ovšem není to vše, co může nabídnout. Tak trochu bokem stojí mód factory driver, který simuluje prostředí týmu testovacích jezdců Porsche. Možná ani ne závodní úkoly jako takové, jako spíše právě osobní nádech, čili soupeření s ostatními členy týmu, zejména pak výzvy služebně mladšího Billyho a sesazení Stephanie (ženské!) z pozice mistrovského testovacího jezdce, jsou tím, co si hráč pamatuje ještě dlouho po dohrání.

Co lze vytknout, je značná arkádovitost. Podrobně zpracovaný model poškození si sice říká o pochvalu, zde bych ale brzdil. Každé poškození vlastnosti auta zasáhnou jen zlomkem toho, co by se stalo v „reálu“. Nikdo po mně nemůže chtít, abych zatáčky záměrně projížděl odrazem o svodidla (tzv. „biliárovým způsobem“), což je někdy přinejmenším zdánlivě výhodnější než „poctivé“ přibrzdění. Rovněž tak mě znechucuje, že čelní kolize ve vysoké rychlosti nevylučuje dokončení závodu. Na věrohodnost zpracování jízdy mimo vozovku bych si také nevsadil.
V evoluci mi chybí jakási přehledová tabulka průběžného (nebo i konečného) hodnocení jezdců. Na konci závodu sice jsem srozuměn s přidělenými body, avšak součet přidělených bodů za jednotlivé závody, abych si vedl ručně. Stran vylepšování vozu bych nepohrdl vysvětlením, co k čemu je. Světe, div se, ale já jsem mód evoluce hrál ještě před absolvováním autoškoly a vůbec jsem nevěděl, co vlastně je to turbo.
Čím dokonalejší hra, tím více si všímám nedokonalostí, a docela mi vadí, že in-game menu, které vyvolám třeba jen proto, že potřebuji kýchnout, nemohu opustit bez kontaktu s myší. Ihned po kliknutí totiž opět jedu rychlostí kupř. 200 km/h a nemám obě ruce na klávesnici. V módu factory driver nepotěší, že nelze opakovat již splněné úkoly. Třeba takové kužely v Auvergne bych si rád zahrál i jen tak pro radost, a zřejmě nejrozumnější možnost, jak se k tomu dopracovat, je začít znovu hrát od začátku, po splnění všech předchozích úkolů zálohovat save a po každém úspěšném dokončení tohoto vytouženého úkolu save obnovit… katastrofa.
Velkým a hned po vydání často proklínaným nedostatkem je absence tzv. split screen multiplayeru. Hovoříme tu totiž o prvním dílu série, který tento oblíbený režim nepodporuje, a bez legrace – při běžném vybavení domácností dostatečně výkonnými počitači v r. 2000 to mrzelo hodně.
Kromě výše uvedených nedostatků jsem ve hře „potkal“ i několik jasných bugů. Při nezařazeném rychlostním stupni a nesešlápnutém pedálu akcelerátoru na digitálním otáčkoměru svítí nula, drobné škrtnutí o svodidla nezakládá „možnost“ opravy, před začátkem závodu někdy ještě nejsou připraveny textury, na Korsice jsem dostal varování wrong way poté, co jsem v místě křížení dvou tras přejel na druhou trasu. A co mě zarmoutilo nejvíc… často (!) se mi stávalo, že do cvičné jízdy jsem dostal jiné než zvolené vozidlo (v takovém případě vždy Porsche 356). Jako vývojový pracovník mohu konstatovat, že to vše si autoři mohli pohlídat.

Po stránce grafiky se v době vydání jednalo o jasný nadprůměr. Svůj podíl na tom má i možnost nahlédnutí do interiéru vozů a dříve nevídané zpracování menu, ovšem paradoxně právě to nelze překonfigurovat do vyššího rozlišení a kontrast načítací obrazovky do závodu, který má černé okraje, a načítací obrazovky do menu, jež je fullscreenová, nepůsobí zrovna dobře. Taktéž grafika civilních vozidel, tzv. trafficu, není hodna chvály.

Pro: technické detaily, grafika, hudební doprovod, pozvolný nárůst obtížnosti

Proti: méně podstatné chyby a nedostatky, absence tzv. split screen multiplayeru

+25
  • PC 90
První a zároveň poslední NFS, který z řady opravdu výrazným způsobem vybočuje. Už jen tím, že je to velká reklama na Porsche. Mimo to byla hra o dost reálnější než její předchůdci a následovníci. Byl tady celkem povedený model poškození (opravdu nejlíp vypadali auta z bazarů připomínající kladivem namlácené popelnice) a i jízdní model byl reálnější.

Hodně mě bavila kampaň, kde jste mám dojem pracovali jako tester Porsche (pekelný začátky na cvičištích), jízdy v noci s policajtama za zadkem a také závody speciálních závodních modelů (ty jsem hrál opravdu dlouho, protože jsem se vždycky v poslední zatáčce zrušil).

NFS5 je hodně podařená, i když do série nezapadající hra, s kterou jsem si ve své době užil hodně zábavy

Pro: Velký výběr Porsche, kampaň, jízdní model a model poškození

Proti: Nevyvážená obtížnost

+23
  • PC 100
Need for Speed Porsche Unleashed bylo odklonem od tradiční série. Docela se proti tomuto dílu zvedla kritika ohledně toho, že můžete řídit pouze jednu značku. Tahle kritika byla naprosto neoprávněná. Sice můžete řídit pouze vozy Porsche, ale díky tomu máte k dispozici nejenom klasickou 911, ale úžasný rozptyl od starých houpavých klasik, přes kabriolety, až k závodním speciálům. K tomu nové typy závodů, které čerpají právě že zaměření na jednoho výrobce.

Grafická stránka hry udělala oproti čtvrtému dílu skok vpřed. Vizuálně působila mnohem lépe, přitom nároky na dobový HW nebyly krvavé. Při pohledu z vozu měl konečně řidič ruce na volantu. A hlavně narozdíl od předchozího dílu mi tento nedělal nikde problémy se spuštěním na HW akcelerací. Grafika dnes samozřejmě trochu zastarala, z vnějšího pohledu sedí za volantem panák, projekce světel je taková kostrbatá, prostředí hranatější... Přeci jen už to není žádná novinka. Zvuk a hudba, jako vše od EA, super.

Ovládání vozu a celkový pocit řízení se opět lehce posunul blíže směrem k větší realističnosti, ale stále se jedná o arkádové závodění, žádný simulátor. Hra není tak rychlá jako byl díl 2 a 3, ale ježdění je zábava a chování vozidel působí uvěřitelně. Pěkně je provedeno houpání u starých klasik.

Nové závodní módy jsou jedním z nejlepšího, co se v sérii NFS objevilo. Tovární jezdec ozvláštnil závody o drobný příběh a úkoly typu výzva, zručnost (kličkování mezi kužely, otočky na ručce), závod s omezeným časem bez poškození vozu atp. Evoluce byla podobná módu kariéra z předchozího dílu, ale vylepšena o postupný průchod historii Porsche. Navíc bylo možno kupovat i ojeté vozy, které byly levnější než "nové" (takhle jsem si vydělával, jelikož koupený starší vůz se dal po opravě prodat za víc, než stála ojetina + oprava). Každou etapu navíc zahájilo video, které příjemně nabudilo zájem. Byla zde i možnost (nutnost, když jste chtěli vyhrát) výkonnostního tuningu (koupě lepší převodovky, odlehčení karoserie atd.). Tuning ale nebyl vizuální, vzhled vozidla šlo upravit pouze barvami + nějakým tím závodním číslem.

Tratě byly povedené, v různém prostředí, takže se neokoukaly. Byly tam i zkratky. Policie v tomto díle byla jen okrajem, obtěžovala při některých závodech, ale zatknout ani zastavit Vás nemohli, ani za ně nešlo hrát. Klasické honičky z předchozích dílů se nekonaly.

Pátý díl byl jedním z nejpovedenějších, nebyl tak rychlý, ale nabídl pořádnou porci zábavy, skvělé nové módy a důkladný náhled na historii firmy Porsche. Je škoda, že není další hra v podobném duchu. Za ten skvělý nápad a provedení musím dát plný počet bodů. Ve své době to byla špička ve všech ohledech, jaké NFS může mít.

Pro: Grafika, zvuk, mód evoluce a tovární jezdec, velké množství vozidel od historie po nové

Proti: Neexistuje nástupce ve stejném duchu

+21