Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Unreal

22.05.1998
80
224 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ano

V prvním dílu slavných her z Unreal univerza se ujímáte role anonymního hrdiny, vězně s číslem 849, který po ztroskotání vězeňské lodi Vortex Rikers na planetě Na Pali bojuje společně s tamním kmenem čtyřrukých obyvatel proti invazi Skaarj, rase humanoidů a ještěrů s vyspělou technologií.

Nepřátelé (humanoidi, ještěři, roboti) se kryjí, uhýbají, obcházejí vás, jsou neustále v pohybu, k dispozici je široký arzenál hi-tech zbraní od pistolí, pušek, kanónů, krystalického kulometu až po energetické zbraně a to vše ve dvou palebných módech. Projdete lokace chrámů, hradů, ztroskotaných lodí, nebeských měst, exteriéry hor i hi-tech zařízení, to vše za doprovodu dynamické atmosférické hudby reagující na dění ve hře.

Unreal v době svého vydání uchvátil především nevídaným grafickým zpracováním, efekty, rozsáhlými mapami, častým čtením nalézaných textů, propracovanými hádankami, unikátním zpracováním cizího světa a umělou inteligencí, která ještě spoustu let poté převyšovala nové herní tituly.

Dnes je možné hrát Unreal v plné OpenGL akceleraci skrze neoficiální patch 227, a k tomu použít sadu detailnějších textur. O rok později vyšel datadisk Return to Na Pali, který se v roce 2011 dočkal i neoficiální rozšířené verze v podobě SP modu pro UT.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 100
Vzpomínám si na ten extrém v hodnocení časopisu Score, tuším, od Jana Modráka, s jeho závěrečným verdiktem "Karlé, můžu tomu dát 11/10?":-)..a to už je to přitom defakto 13 let. Neskutečný..

Unreal byl tenkrát opravdu extatický zážitek a myslím, že vzpomínku kterou jsme si z něho všichni odnesli, máme v zásadě podobnou. Při výlezu z havarované lodi a prvotním styku se zemí se doslova tajil dech, hudba, která začala hrát příjemně tesklivou poklidnou melodii mi dodnes zní v uších, jako ta opravdová nostalgie. S úsměvem malýho kluka jsem se rozvážně otáčel do všech stran a nevěřícně kroutil hlavou, když jsem vyrazil vstříc směrem k nedalekému jezírku s chatrčí..Ten pohled do vody, mám v hlavě ještě teď..

Unreal byl jako Crysis, své doby. Neskutečnou grafiku si vyžádaly krvavé nároky na HW a z Unrealu se tak stal okamžitý zabiják běžného počítače. Ta doba byla v každém případě nezapomenutelná, Unreal působil dle mého nesrovnatelně lépe, než Crysis v tomto století. Unreal totiž nereprezentoval pouze revoluční grafiku. Revoluce přišla v umělé inteligenci, kde se každý boj s bojovníky planety Na Pali, stal jakousi výzvou a opravdovým nebezpečným lovem..Revoluce přišla v hudbě, která hrála na smysly jako nikdy a dynamicky se formovala dle aktuálního děje. Revoluce pak přišla i v pojetí Unrealu celkově..

Quake 2, byl pro Unreal zatraceně těžký konkurenční kalibr, nicméně tak působivě svůj námět podle mého nikdy nenaplnil. Unreal byl o wooow efektu o tom, že nám parta profíků z Epicu vytvoří až dojemně krásný mimozemský svět, jako dokonalý před-obraz, našich vysněných představ o podobě cizí planety. Planeta, která je nádhernou a velkolepou zároveň, do které ovšem my lidé, pochopitelně vůbec nezapadáme..A tak se tahle planeta holt brání a seznamovat se s námi v přátelství jaksi moc nechce..Unreal se tímto hrubě vysmál do očí všem ohraným klišé, že cizáci žijí pouze v šedých potemnělých prostorách průmyslových a továrních komplexů, aby potěšil nás, snílky, čarokrásným, barevným a přitom velmi nebezpečným světem.

V kombinaci s dokonalou hudbou, grafikou, designem i skvělou hratelností, to byla tenkrát vážně bomba. A jestli ne v hodnocení na 11 bodů z 10..tak na těch 10...Pro mě osobně absolutně "reálně"..

Nostalgie jako ďábel.

Pro: Grafická, hudební, designová a koncepční extáze, AI, zbraně, souboje..

Proti: HW nároky na svou dobu, ale adekvátně zdůvodnitelné

+37
  • PC 100
Unreal mám hodně rád, hlavně pro jeho rozsáhlé a propracované mapy. Které nešly jen tak přejít celé, což byl důsledek promyšleného systému pák, dveří, spínačů a mříží, na čemž většina z nich stavěla. Nepohrdl jsem ani těmi jednoduššími, v přímočarejším a odsýpavějším duchu. Další super vlastností byly souboje s nepřáteli, jež oplývali nadprůměrnou AI. Na jejich eliminaci, s rozličnými a účinnými zbraněmi, jsem se dostatečně vyřádil a nejednou s údivem sledoval, jak spadli do lávy nebo je sejmul laserový paprsek, popř. je střela z raketometu odmrštila do propasti.

Atmosféra byla nostalgicky kouzelná a vedle podmanivé hudby, která se často měnila dle situace, k ní přispívala i častá střetnutí s bossy. Buď v klasickém duchu „jeden na jednoho“ nebo tom adrenalinovějším, „jeden proti houfu nabíhajících šmejdů“. V obou případech platilo, že dokud nepadli všichni protivníci nešlo se hnout z místa. Líbily se mi obě možnosti, v té druhé to bylo ale kolikrát o nervy. Neboť při započetí nové hry byla mnou upřednostněna obtížnost Hard, kvůli přílišné jednoduchosti těch předešlých.

Nedílnou součástí této klasiky od Epicu byla různorodá a působivá prostředí. Ať již šlo o chrámy, hrady, vesnice, paláce, jeskyně nebo vesmírné lodě či podzemní komplexy, všude se bylo na co dívat. Osobně se mi nejvíce líbil začátek hry nebo část ve vesmírném korábu, k němuž vedla cesta skrze delší údolí, z dalších lokací pak např. nebeské město. Většina map tedy tématicky představovala dané lokace, tvořící dohromady ucelený celek, o úctihodné herní době této legendární old-school řežby.

Poprvé se mi podařilo hru dohrát už v roce 2004. Jelikož grafický pokrok od té doby značně pokročil, potěšila mě volba si ji při opětovném hraní vylepšit hi-res texturami. Grafika samotná nezklamala, ať již původní, bez jediné modifikace a kvalitnějších textur, nebo ta vylepšená. Unreal byl graficky prvotřídní už když vyšel a pro mě je stále, i dnes. Na konec prozradím, že pro jeho opětovné dohrání posloužil Unreal Tournament. Díky možnosti si zahrát originální Unreal 1 epizodu jako kterýkoli jiný mod do UT, jenž mnou byl už dříve dopařen.

Pro: Parádní grafika, atmosféra a hratelnost. Rozmanité mapy a dlouhá herní doba. Po pár fíglech funkční i v OpenGL rendereru, ten vyžadovaly již zmíněné textury.

Proti: Hůře dosažitelné předměty na různých vysokých bednách, což řešilo vymrštění raketometem, přílišná tmavost hry, šlo ji zesvětlit klávesou F11.

+30
  • PC 80
Tuhle hru jsem dohrál až na nějaký třetí pokus. Vždycky mě zabrzdila její velká délka a občasné nudné pasáže. Nedávno se mi to ale přeci jenom podařilo.

Když si vezmete stáří hry, tak její textury ve vyšších rozlišení neurazí ani dnes. Prostředí je sice poněkud prázdné a málo interaktivní, ale pěkně nasvícené, s dobrou viditelností. Zpracování vody neztrácí svoje kouzlo vůbec. Celou atmosféru dokládá neotřelý zvukový a hudební doprovod, kdy máte opravdu pocit, že jste v neznámém prostředí. Je to snad i jedna s prvních 3D her, kde se dočkáte nějakých skriptů.

Vaše postava se tu pohybuje docela rychle, takže se můžete těšit na rychlé adrenalinové souboje proti chytrým nepřátelům. Umělá inteligence je na vysoké úrovni. Nepřátelé (hlavně Skarjové) jsou pořád v pohybu a uskakují. Dokonce jsem někdy měl pocit, že burcují parťáky, kteří stojí o pár zdí dále. Na můj vkus toho moc vydrží, což kompenzuje jejich malý počet. Osobně jsem zastáncem spíše masovějších přestřelek. Hra určitě nezklame vyznavače soubojů s bossy.

Bohužel se tvůrci nevyvarovali občasných bludišť a nudných pasáží, které vzhledem k velké délce hry nepůsobí moc dobře. S příběhem si mohli taky dát trochu více práce. V podstatě jde jenom o to zachránit si vlastní kůži. Nějaký další zaznamenání hodný děj okolo jsem nezaznamenal. Možná se ale pletu. Obtížnost hry je docela vysoká, takže když budete hrát alespoň na střední obtížnost, tak vám hra vydrží docela dlouho.

Pro: AI, technologie, zvláštní atmoféra podbarvená výbornou muzikou, délka, obtížnost, souboje z bossy

Proti: občasné nudné pasáže a bludiště, mizivý příběh, někdy až moc velká odolnost nepřátel

+26
  • PC 90
Jako archeolog, který vykope skelet dinosaura, jako malíř, který narazí na dávnou jeskynní fresku, jako historik, který objeví první středověkou knihu, i já jsem léta páně 2015 poznal kus významné historie. Unreal jsem dříve znal jen povrchně, jako první ze série jsem totiž hrál Unreal Tournament a musím přiznat, že Unrealu jsem tajně zazlíval, že dostal ve Score 10/10, zatímco můj milovaný Half-Life pouze 9/10. :) Jelikož mě ale v posledních letech na hrách více láká pocit nostalgie než erektivní hoňka za nejmodernějšími technologiemi, usoudil jsem, že je ten správný čas se této 17 let staré hře podívat na zoubek.

S grafikou jsem ani po této úctyhodné době neměl nejmenší problém. Ačkoli druhá polovina 90. let jednoznačně patřila geniálnímu Carmackovi, Unreal dokázal ve své době stanout na vrcholu a pokořit Quake II. Netvrdil bych, že Unreal engine byl v roce 1998 stejně přelomový jako Quake II engine o půl rok dříve, to právě naopak, přelomové ale je jeho využití. 90. léta patřila hlavně „doomovkám“, tedy střílečkám s menšími místnostmi naplněnými monstry. Naproti tomu svět Unrealu je rozmanitější i rozlehlejší, level design slouží atmosféře a příběhu. Hra před hráče předkládá svět, který má určitou estetickou hodnotu a který funguje jako celek. Temná zákoutí s hrou světla a stínu jsou jen začátek, než se nadějete, vyjdete z nich ven, kde se budete moct pokochat „nereálnou“ přírodou, poté narazíte na gotické hrady a zapadlé kobky, které vás pocitově vrátí do jiného tisíciletí, ale ani tam to ještě nekončí, neboť příběh vrcholí ve futuristické vesmírné lodi, která vás ohromí svou vymožeností. Je úžasné, jak právě změny prostředí odpovídají jakési gradaci, kterou při procházení hrou cítíte (což je jedna z věcí, pro kterou je chválen i zmíněný Half-Life). Když se v posledních částech hry zastavíte a zavzpomínáte, čím vším jste si jako postava prošli, máte pocit, že jste v tomhle přezvláštním „nereálném“ světě opravdu něco prožili. Ke všemu je navíc třeba dodat, že atmosféru skvěle podkresluje herní hudba.

Hratelnost je na poměry své doby méně akční a více dobrodružná, přesto se ale nemusíte bát, že se někde ztratíte nebo vytuhnete u milionu tlačítek a páček – i kdy že fakt, že pro mě to bylo už na samé hranici snesitelnosti. Obtížnost je o malinko vyšší, než bývá zvykem, ale to je taky jedna z předností hry. Umělá inteligence je perfektní, fakt jsem čuměl na to, jak skaarjové ladně uskakují KAŽDÉ mé raketě. I díky tomu lze říct, že hra má perfektně vyvážený arzenál zbraní, protože umělá inteligence vás prostě donutí použít v každé situaci jinou zbraň. Co mě malinko zklamalo je menší počet druhů nepřátel, v tomhle zůstane Doom II asi nepřekonán. :) Herní prostředí se mění, ale monstra zůstávají stejná, to je asi tak jediná vada na kráse.
+26
  • PC 90
Nechci tu opakovat co, co už napsali hráči podemnou, ale nic jiného mi nezbyde. Unreal je naprosto fantastická hra, jejíž atmosféru dokázala napodobit už jen málokterá hra. Také patřím mezi ty, kteří po opuštění vraku lodi zůstali stát s otevřenou pusou a cárem sliny u pusy. Něco tak nádherného se prostě jen tak nevidí. Když tenkrát vyšla recenze ve Score, kde tomu Bludr chtěl dát tuším 11 z 10, bláhově jsem mu nevěřil. Jakmile jsem si ale hru zahrál, byl jsem ztracen. Stačilo vysřelit první výstřel po libovolném Skaarjovi a nejen že ten zmetek stačil rychle uskočit, ale navíc oběhnul půl levelu a padnul mi do zad, to byl fakt kotel! Když k tomu připočtu design levelů (až na výjimky, třeba to proplavávání trubek pod vodou mě fakt nebavilo), fantastickou hudbu (rovněž si ji často pustím v MP3), první oficiální Botmatch a milion dalších věcí, dostávám hru, na kterou se prostě nezapomíná.

Pro: Dokonalá grafika, atmosféra, hudba, AI, ...

Proti: Některé úrovně šly nadesignovat lépe (ale to je jen věc názoru).

+25