Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Quake II

Quake 2

id Software •  Hyperion Entertainment (Amiga) •  HammerHead (PS1) •  Brian Harris (X360) •  Night Dive Studios (PC, Switch, XOne, XboxX/S, PS4, PS5) •  MachineGames (PC, Switch, XOne, XboxX/S, PS4, PS5)
09.12.1997
30.09.1999
09.10.2002
18.11.2005
79
302 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ano

Quake II je 3D akční hra, klasická FPS. Překvapivě, vzhledem ke svému názvu, to není přímé pokračování původního Quake – Q2 se odehrává v jiném světě a má kompletně jiný příběh.

Ujímáte se role mariňáka jménem Bitterman, bojujícího proti rase Strogg a jejich vůdci, Makronovi. Vaší herní náplní je, se prostřílet zhruba čtyřicítkou úrovní, splnit mnoho úkolů, nalézt přístupové karty a klíče. Nebo si trochu zapřemýšlet, objevovat a zpřístupňovat tajné lokace. V poutavě ztvárněné SP kampani, jdoucí ve šlépějích ostatních FPS té doby. Na níž navazují dva oficiální mission packy, The Reckoning a Ground Zero.

Hra měla silný multiplayer, jež se z nemalé části zasloužil o velký úspěch – Q2 se prodalo přes milion kopií. Tomu také pomohla výborná podpora 3Dfx karet, které vylepšily už tak velice dobrou grafiku. Quake II se dočkal pokračování ve hře Quake III: Arena, která se ale zaměřovala pouze na multiplayer, a pak hlavně Quake 4, který pokračoval v příběhu dvojky.

Mission Packů má druhý díl této 3D akční série rovných šest, viz také neoficiální Juggernaut a Zaero z roku 1998. Zatímco zbylá dvojice Oblivion a Unseen vyšla akorát skrze mod komunitu, ačkoli se svojí kvalitou dotahovala na The Reckoning, Ground Zero a Zaero.


Poslední diskuzní příspěvek

Do té starší verze hry doporučuji dát neoficiální patch 3.24 a pouštět ji přes KMQ2 port. Obojí zde.

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 80
Quake II je jedna z her ke které jsem se při různých příležitostech vracel opakovaně, pominu-li aktuální novou verzi, tak k originálu naposledy v roce 2016 při hraní neoficiálních datadisků. Hru jsem hodnotil vysoko už při vydání, nejen díky technickým kvalitám, ale především díky skvělé a plynulé hratelnosti. Ačkoliv jde zasazením o dost odlišnou záležitost než, také skvělý, první díl, jistou soudržnost v rámci ducha a atmosféry série udržel. Příběhově jsme tentokrát na čisté sci-fi vlně s temnějším zasazením. Hra přinesla slušný grafický pokrok, jak je u id Software celkem běžné a ač to je důležitý prvek, tak z dlouhodobého hlediska není moc podstatný.

Co mě přimělo se ke hře vracet je samotná hratelnost. Jednou částí byl, ve své době velmi populární, multiplayer. K tomu jsme se vraceli pravidelně až do příchodu třetího dílu. Ale i kampaň pro jednoho hráče je povedená. Příběh je soudržnější, i když samozřejmě nejde o nic hlubokého. Levely mají strukturu podobnou jako Hexen, tedy vždy několik málo levelů propojených mezi sebou. Co se stane v jednom, ovlivní druhý a je možné více či méně volně procházet. U zmiňovaného Hexena to bylo často matoucí a to i když mám jinak bludišťové levely typu Wolfenstein 3D rád. Quake je v tomto přímočařejší a málokdy jsem se vyloženě ztratil. Přítomen je i dostatek skrytých oblastí k objevování a zajímavé skryté levely.

Sestava zbraní i nepřátel je relativně tradiční, ale dobře padnoucí do prostředí. Jen na extrémně se zvedající samopal je třeba si zvyknout. Obtížnost se samozřejmě liší dle zvolené úrovně, ale celkově je vyvážená a napjatějších situací zas tak moc není. Za pozornost i dnes rozhodně stojí hudba od Sonic Mayhem. Je nevyhnutelné, že u her se kterými člověk strávil tolik času a ještě v průběhu mnoha let, převládá nostalgie. Přesto bych se Quake II nebál ani dnes doporučit.
+29
  • PC 75
Nikdy to po stránce hratelnosti nebylo nic echtovního nebo zapamatování hodného. Neměl jsem přísné měřítka jako dnes, neměl jsem nahráno tolik her jako dnes a neměl jsem odvahu si přiznat, že Quake II přeci jen taková bomba nebyla. Především pak ve srovnání s Duke Nukemem, který ukazoval mnohem atraktivnější cestu. I přesto jsem se ke QII vrátil v rámci dohánění vzdělání s prvním Quakem a dohrál ho s chutí znovu. Přeci jen na zvuk dvouhlavňové brokovnice, vyrovnanost a klid při jejím dřímání v rukou se jen tak nezapomíná.

Ovšem jako jedna z prvních MP her, které jsem vyzkoušel, by měl získat větší kredit, než jaký mu přiznávám. To hraní na školních počítačích v malém okýnku, vždy připraven na alt+tab kvůli podlým vpádům učitelů, kteří rychle prolítli celou učebnou a čekovali monitory všech přísedících, to bylo prostě kouzelné období. Hlavně epické pátky odpoledne, s následnými večerními návraty domů s hlavou plnou fragů...
+28
  • PC 100
Keby mi raz niekto povedal:
"Opíš mi túto hru 11 slovami, z ktorých ti nebudem rozumieť ani písmeno", povedal by som len "No story, no character development but I have a fucking gun!"

Presne tieto slová vystihujú tento počin od id Softu asi najlepšie, pretože o nič iné tu ani nejde. A to je len dobre.

Ako všetci iste vedia, druhý diel s tým prvým nemá mnoho spoločné. Keďže príbeh tu nehrá prvé (ani druhé alebo tretie) husle, nič strašné sa nedeje. Osobne si myslím, že hardcore sci-fi prostredie sa k tejto sérii hodí viac ako ten mix fantasy a sci-fi z dejstva prvého.

Keďže príbeh je rozpísaný hore v popise hry, môžem prejsť rovno do sekcie hrateľnosť. Tá je typicky "doomovská", tzn. nájdi kartu, vystrieľaj celú miestnosť, nájdi druhú kartu, vystrieľaj druhú miestnosť, prestrieľaj sa k počítaču, vyhoď ho do vzduchu a potom zase všetko postrieľaj... a takto stále dookola.
Na papieri (vlastne na monitore) to môže vyzerať repetívne, no v reále som sa stále bavil. Možno to bolo rozmanitosťou oponentov, ktorých je myslím celkom slušný sortiment, možno parádnym výberom zbraní, ktorý je k dispozícii a možno len chuť po dlhom čase si len tak nezáväzne zastrieľať.

Je ťažké hodnotiť technickú stránku tak starej hry, ale aspoň stručne.
Zbrane vyzerajú nebezpečne, nepriatelia desivo a prostredie tak trochu monotónne. Keďže sa mi hru nepodarilo rozbehať cez 3DFX, musel som ju hrať pod OpenGL ale aj tak vyzerala celkom slušne.

Čo dodať? Ako ste si z predchádzajúcich odstavcov mohli všimnúť, druhý diel Quaka mám veľmi rád. Istý veľmi malý podiel na tom má určite aj nostalgia, veď išlo o jeden z mojich prvých kontaktov s FPS žánrom, no najväčšiu zásluhu na tom má samotná hrateľnosť.
Síce nemá také premyslené herné mechanizmy ako Half-Life, alebo prelomovú grafiku ako Unreal a hlavný hrdina netrúsi jednu pikantnú hlášku za druhou ako slávny Duke ale ide o remeselne, poctivo a s citom pre akciu spracovanú FPS.

Druhý diel už u mňa neprekonal ani Quake 3, ani štvrtý diel a myslím že ho už neprekoná ani prípadný piaty diel.
Ako raz povedal jeden náhodný okoloidúci: "Aj Everest je len jeden".

Pro: hrateľnosť, rozmanitosť nepriateľov, zbraní, herná doba

Proti: miestami monotónne prostredie

+24
  • PC 100
Rozhodně snad nejpamětnější FPS, jakou jsem kdy hrál. Quake 2 má pro mě vyšší hodnotu než všechny Half-Lify dohromady a tak k němu budu zákonnitě i přistupovat.

Už recenze 1. Kváka časopisu Score a Level nastínily, kam se jejich příští verdikty pro sérii Quake budou ubírat, takže zatímco si Score požitek s Quakeho 2 hýčkalo, v Levelu už to tak vítězně nevypadalo. A v podstatě celou dobu tvůrčí činnosti firmy Id se trh a kritika v tomto štěpí na dva díly. Jeden jejich hry bezmezně miluje, druhý v nich ono kouzlo tolik anebo i absolutně - nevidí.

Pro mě je Quake 2 zábavou v nejčistší formě, jedna z mála FPS, kterou jsem měl prolezlou ve všech koutech, kde s každou další místností hry jsem šel najisto nejen k aktuálnímu cíli, ale i k jednotlivým nepřátelům tak, abych je co nejefektivnější formou popravil..A to od začátku hry, do jejího posledního sladkého videa. Tolik mě ta hra bavila. A nestál za tím příběh (i když ta prachbídná myšlenka ztroskotance a zbloudilce na planetě stroggů, vůbec špatná nebyla), ani úkoly, ani nic hlubšího..

Hra mě dostala svým tempem, dynamikou, vynikajícími zbraněmi a vyvážením mezi nimi, kdy každá měla specifické využití pro specifického nepřítele, každý ze senzačních protivníků tak potřeboval jiný způsob taktiky, každý z protivníků byla tak úplně jiná zkušenost. Byla to poslední hra, kterou jsem na svém Pentiu 200 s Voodoo 2 bez problému rozjel..Pozdější Unreal takové štěstí neměl..Přesto mě nikdy tolik nebavil, jako Kvák..Kvák 2 je mistrovsky zvládlá akce, která dělá jen čest svému prvnímu dílu a ted, ze zpětného pohledu několika let, musím prohlásit..Že mi quake 2 stále připadá jako moderní hra, se spádem drsné akce, byť, v "trochu" již zaprášeném kabátku:-)..

Každopádně milník mého hraní a vzpomínka skutečně - na vždycky..

Pro: zbraně a s nimi rozdílné taktizování (tohle nikdo jako Id Software neumí), dynamika hry, nepřátelé, drsné ozvučení, atmosféra, brutalita, multák, "techno" design prostředí mě osobně sednul a samozřejmě revoluční engine své doby..

Proti: Někdo řekne nápady, ale jen ten co nechápe a nechce chápat podstatu Id Sofťáckých her..

+23
  • PC 85
Z odstupem času je jasné, že v devadesátkách určoval směr vývoje FPS žánru hlavně ID software. Ať už to bylo s Wolfensteinem, Doomem nebo Quakem. Někdo může namítnout, že Duke Nukem nebo Blood byli lepší. Možná byli. Jejich směrem se ale vývoj žánru neposouval. Teď nemyslím přímo grafiku, ale celkovou hratelnost. Rychlost, dynamika, styl ovládání, pocit ze střelby. To prostě nemělo konkurenci. Až do příchodu Unrealu a hlavně Half-Lifu, který ale z Quaka stylem hodně vycházel.

Rychlost byla bohužel v Quakovi II trochu ubrána. Po dohrání prvního dílu jsem si musel chvíli zvykat na pomalou brokovnici. Ani mi úplně tolik nesedl při střelbě zvedající se samopal. Naopak z dvouhlavňové brokovnice se konečně stal ultimátní kanón na blízko, který najde uplatnění po celou hru. Na rozdíl od některých jiných zbraní. Blaster, granáty nebo jednoduchá brokovnice bohužel hodně brzo ztratí smysl. Proč bych měl sakra střílet ze samopalu, když mám rotačák ze stejnou municí?

Stroggové jsou skvěle děsivý nepřátelé. Škoda, že jejich bizarní augmentace nemohli být v té době trochu detailnější. Co jiného rozstřílet na kusy, než emzáky sestavené z lidských těl. Líbilo se mi na nich model zakrvácení při zásahu. Stejně tak mouchy obletující jejich těla. Postupem času přijdou jejich čím dál větší a lepší variace.

Hra od začátku rozhodně nepůsobí jako kdovíjaký ultimátní nářez. Prostředí je pořád stejné. Pryč je pěkná gotická architektura z prvního dílu. Často se někam vrací, nepřátelé jsou často schovaní za rohem, nebo na vás střílí z patra. Level design pro mě byl v některých částech dost rozporuplný. V druhé polovině se to ale naštěstí zlepší a to především z nástupem velkých a silných nepřátel. Hra je hned o dost zábavnější a hlavní boss dostatečně nebezpečný.

To byly časy, kdy jsem ho poprvé porazil u bratrance na počítači s Voodoo 2 12MB. Quake II je pomalejší a o něco horší, než první díl. Má ale své skvělé chvíle a hlavně ke konci je to skvělá hra.

A dá se taky krčit a skákat s raketometem.

Pro: stroggové, druhá polovina hry, pocit ze střelby

Proti: nevyvážené a některé zbytečné zbraně, rozpačitý začátek, ubráno na rychlosti, fádní prostředí

+23