Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Quake III Arena

80
410 hodnocení Platformy
Žánr:
online > online akce *
akce > 1st person akce
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ano
Datum vydání:
02.12.1999 PC
24.10.2000 Dreamcast
Vývojáři:
, (Dreamcast verze)
Quake III: Arena je ultrarychlá, zdánlivě jednoduchá, FPS, která byla nepokrytě zaměřena na hru více hráčů a předložena progamingové komunitě. Singleplayer sice obsahuje, ale ten je jen "slátaninou" skirmishů v různých mapách a jako celek evokuje pocit úvodu do multiplayerové řeže.

Jednotlivá hra má vždy podobu umístění hráčů do uzavřené arény se zbraněmi, přičemž cílem je jako první dosáhnout stanoveného počtu zabití nepřátel, tzv. fragů, nebo v okamžiku uplynutí časového limitu držet jejich nejvyšší počet. Hráč, resp. bot, se respawnuje několik sekund po zabití. Jiným herním módem je Capture the Flag (CTF), který se hraje v týmech v symetrických arénách, v němž jde o donesení vlajky soupeře na výchozí pozici své vlastní. Ve hře je celkem 9 zbraní. Od kotoučové pily pro boj zblízka a samopalu v základní výbavě má hráč možnost se přes klasickou dvouhlavňovou brokovnici, raketomet, plazmové dělo a i méně známé zbraně jako granátomet a "bleskomet" dostat k efektivnímu railgunu a ultimátnímu BFG. Na výběr je i značné množství rozličných postav, např. kostlivec nebo šašek. Pestrost hry doplňují power-upy squad damage, rychlost, regenerace, neviditelnost aj. V základu je k dispozici 29 arén, z toho 4 pro mód CTF. Další jsou volně ke stažení na Internetu.

Hra je známá velkou rychlostí akce a solidním vybalancováním zbraní. Tyto prvky společně s fyzikou pohybu v herním prostředí dělají ze třetího Quaka jednu z nejhůře "ukočírovatelných" FPS vůbec, což hraje do karet progamerům. Ač se to totiž na první pohled vůbec nezdá, hra obsahuje skryté možnosti jako trickjumping (např. "raketový skok"). Quake 3 je také velmi dobře modifikovatelný (kód hry byl před časem vypuštěn jako open-source), a to nejen v rámci žánru.

Rok po vydání Quake III: Arena vyšel datadisk Team Arena. Počátkem roku 2009 pak spatřil světlo světa Quake Live, nová verze hry hratelná zdarma skrze internetový prohlížeč.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 100
V 90. letech proběhla na poli stříleček obrovská evoluce. Když srovnáte Wolfensteina nebo prvního Dooma s Quake 3 nebo Unreal Tournament, je až neskutečné, jak moc se ty hry změnily během nějakých šesti let. Zatímco Wolfenstein je dnes už v podstatě relikvie, Q3A nebo UT mají už všechny moderní principy. Ano, už jsou taky zastaralé, ale hlavně po grafické stránce. Herně se toho za posledních 18 let zase tak moc nezměnilo.

Tímto úvodem chci naznačit, že Q3A považuji za velmi nadčasovou hru. Asi je vám znám fakt, že na enginu z kvejka vznikla celá řada velmi populárních her - Call of Duty, Medal of Honor, Star Wars Jedi Knight 2, Return to Castle Wolfenstein a zástup dalších. A všechny tyto hry mají společné to, že zastaraly se ctí a i dnes se dají hrát aniž by člověk nějak zvlášť trpěl.

Jestli se předchozí díly série Quake snažily vyprávět příběh, v Q3A je všechno jinak. Jediné, co se po vás chce, je zabíjet (tzv. fragovat) ostatní hráče v různorodých arénách. A to pokud možno rychle - hlavně dřív, než sejmou oni vás. V některých arénách je více soupeřů, v jiných pouze jeden, což dalo základ duelovým turnajům. Umění duelu mnoho hráčů (jsem jeden z nich) považuje za základní kámen této hry.

K likvidaci nepřátel slouží množství zbraní, které jsou každá úplně jiná a hodí se na jiné situace. Tak dobře vyvážené zbraně jsem v žádné jiné hře neviděl - i ten nejslabší kulomet se při střelbě na větší vzdálenost může ukázat jako mnohem lepší volba než jinak skvělý raketomet. A takových příkladů bych našel mnohem více.

Grafika je již na dnešní poměry ošklivá (hlavně textury), ale ve své době jsem z ní byl paf. Opět je třeba zmínit kontext doby, kdy takhle dobře vypadající 3D hry do té doby neexistovaly. Starší grafika ale hráčům moc nevadí, protože si přes nastavení hry ořezávají detaily až na kost (zkuste si vygooglit "picmip 5").

Co však nezestárlo vůbec, tak jsou zvuky. Zvuk tvoří základ hratelnosti, protože pomocí něj hráč získává množství informací. Kde soupeř je, co má za zbraň, dokonce i kolik má zdraví, to vše se dá zjistit pouze poslechem. Velmi stylově (hrubým chlapáckým hlasem) se dozvíte i čas zbývající do konce hry, sebrání vlajky, kdo vede v týmové hře atd.

Zmíním i hudbu, protože takhle šílený elektrický rock (nebo co to je) bych normálně nikdy neposlouchal, ale tady k tomu prostředí a podivným postavám nepřátel to dost sedí. Nepřátelé mimochodem vydávají každý svoji vlastní sadu zvuků. To by nebylo nic až tak úžasného, kdyby těch postav nebylo asi 30(?).

Aby si hru mohli užít skutečně všichni, je zde 5 úrovní obtížnosti. Ovládání je sice potřeba zvládnout velmi dobře (klávesnice + myš + rychlé reakce a pohyby), ale na nižší obtížnosti nepřátelé moc nestřílejí a spíš se jen tak procházejí, takže je možné se to na nich postupně naučit. Zato na vyšší obtížnosti už jsou soupeři přesnější, rychlejší a drzejší. Hráč se tak musí učit nové věci jako je sbírání předmětů (musí vědět kde jsou a kdy se objeví), úhly na mapě, kudy se dá střílet, cesty mezi teleporty a jiné "finty". A hlavně se dá naučit i rychlejší pohyb pomocí tzv. strafe jumpů, které počítačoví protivníci neovládají.

Úplně nový svět Quake otevřela moderská komunita. Vznikla řada modů, kolem kterých se zformovala vlastní oddělená komunita (Defrag, CPMA a mnoho dalších). Vznikala nádherná videa s fragy, ale i různými triky, které využívaly fyziku hry až na hranici možností. Stalo se toho tolik, že se můžete setkat s tvrzením, že Quake není hra, ale je to životní styl. I mně se stává, že když Quake 3 po letech znovu pustím a udělám tři skoky, tak se cítím "doma". Není mnoho her, které by ve mně takový pocit dokázaly vyvolat. I proto považuji Q3A ze jednu z nejlepších her všech dob.

Pro: Skvělé zbraně, zvuky, velký výběr postav a arén, obtížnost pro každého, nadčasové herní principy, stále je možné se učit nové věci

Proti: Grafika již dnes neoslní, nový hráč se toho musí hodně naučit

+27+27 / 0
  • PC 80
Quake III je pro mě celkem srdeční titul, co se FPS týče. Přiznám se, že jej zřídka hraji v multiplayeru - vnímám jej spíše jako perfektní relaxační hru pro totální vypnutí, kdy si člověk pustí hudbu (v mém případě třeba XTRMNTR či něco od NIN), zapne nějakou mapu (ideálně CTF od Threewave; některé jsou tam skutečně parádní) a pak jen 45 min střílí a střílí... Dosud jsem neobjevil nic, co by Q3 v tomhle směru nahradilo; s různě dlouhými přestávkami jej hraji snad už 7 let.

Líbí se mi, že hra, která ve své době bodovala mj. grafikou (a stále vypadá velmi dobře, což se o mnoha novějších prohlásit nedá), není zajímavá jen jako techdemo. Co totiž obzvlášť na Areně cením, je vytříbený design. Q3A má velmi svižnou a návykovou hratelnost, vyvážený arzenál, minimum "zbytečných" pravidel (žádné zásahové zóny či alternativní módy střelby, kupříkladu) a také esteticky hodnotné grafické pojetí - goticky laděné mapy, některé dost bizarní modely atd.

Že hra nenabízí žádnou hodnotu "navíc" (smysl SP kampaně mi docela uniká), bych jí určitě nevyčítal, protože u takovéhle hry by to bylo spíš na škodu. Jediný výraznější zápor bych viděl v poměrně malém množství původního obsahu, kdy tvůrci tak nějak spoléhali na to, že o většinu se postarají hráči (a taky že jo). V každém případě, jako odpočinková záležitost je to vynikající.
+25+25 / 0
  • PC 100
Q3A, zkratka, která mne připoutala na dlouhé hodiny, dny, týdny i měsíce ke kompu. V době vyjití třetího Quaka jsem považoval on-lie hraní za úplně zbytečnou věc. Svůj názor jsem razantně změnil a konečně začal i na hraní používat věc zvanou myš.

Ze začátku jsem hrával jenom s boty a nějak neuvažoval nad tím, která zbraň je silnější/slabší, jakou použít taktiku apod. Později jsem sui uvědomil, že každá vyžaduje trochu jiný způsob hraní, plus že znalost prostředí není úplně k zahození. Rozmístění pover-upů, střeliva a lékárniček občas hraje docela zásadní roli. Někteří boti jsou přesnější někteří ne a využívají hrubou sílu.

Několik map jsem si vyloženě oblíbil, několik zbraní taky a na druhou stranu mě některé zbraně a některé arény vyloženě štvaly. BFG velkou spotřebou/malým množstvím nábojů, než jsem se naučil používat railgun, tak uplynulo dost vody v řece. Mapy s několika patry a chodbami jsem proklínal, naopak jsem časem zjistil, že jsou nejzábavnější.

Jednotlivé modely postav jsou vynikající a vybere si snad každý...ikdyž,osobně upředňostňuju u avatara ženské pohlaví a tam se tvůrci moc nevařádili. Nakonec mi zůstal použitelný jenom ženský Doom. Věřím ale, že tohle je jenom drobná piha na kráse. Nadabování odpovídá vizuální stránce.

Graficky taky nemám Q3A co vyčíst. V době vyjití to byla takřka špička, měl jsem dokonce problémy ho rozchodit na vyšším rozlišení než 800x600, ale po mírném upgrade hra šlapala nádherně. Efektů, z dnešního pohledu, moc nebylo, ale i ty se povedly.

Třetí Quake zůstává i nadále stálým okupantem mého disku a kdykoli mám špatnou náladu a potřebuju se bezhlavě vyřádit a něco zmasakrovat, tak pomáhá víc, než jakékoli prášky.

Pro: zbraně, hlášky, možnost nekonečného opakování singleplayeru + mulťák, atd.

Proti: určitá nevyváženost map, botů a zbraní

+16+17 / -1
  • PC 100
Quake III Arena je zářným příkladem pravidla, že v jednoduchosti je síla. V tomto případě je ona jednoduchost založena na nijak neskrývaném zabíjení šitém na míru multiplayeru.

Ano, ač je to v protiřeči s intrem, takový singleplayer, jenž by se dal kvalifikovat jako přímé či volné pokračování Quake II, hra prostě nemá. Ale proč taky… vždyť změna je život a inovace tím, co prodává. Na rozdíl od Unreal Tournament si hra na nic nehraje – působí spontánně, nesnaží se přiblížit reálnému. Jedná se jak o skvěle relaxační hru pro jednoho hráče, tak o trvanlivý nástroj hromadné zábavy. Přestože herní systémy jsou v podstatě tři (Deathmatch, Team Deathmatch a Capture the Flag) a potenciál arén z původní sady je rovněž vyčerpatelný, jsou tu propracované úrovně obtížnosti, a právě ty drží hratelnost vysoko. Dohrát hru na nejlehčí obtížnost je totiž strašně lehké, ale na nejtěžší strašně těžké. Hra však boduje i tím, že ještě ani dohráním singleplayeru na obtížnost Nightmare! hráč nemusí mít hru v malíku – je tu trickjumping; slova o něm ale nechávám povolanějším. Komu by to vše ještě bylo na absolutní hodnocení málo, existuje skrytá možnost nakonfigurovat si barevný nick (např. „^1Jac^3k^6al“) a nemyslím si, že o všech vlastnostech Q3A už vím.

Charakteru hry odpovídající zbraňový arzenál doplňují rovněž šikovně navržené power-upy Quad Damage, Regenation, Invisibility a jiné, jejichž přítomnost či nepřítomnost v jednotlivých mapách nenásilně snižuje riziko toho, že hra omrzí. Grafické zpracování ve své době, troufám si říct, oslnilo a hudba, stejně jako zvuky, lahodily uchu velmi dobře. Vím, že někdo s tím má problém, nicméně osobně si libuji v rozstřikování již bezvládných těl.

Osobní poklonu vysekávám módu Capture the Flag. V této hře jsem se s ním setkal poprvé, a na ty momenty při hře více hráčů v kroužku výpočetní techniky, kdy ve hře přímo orientované na zabíjení již šlo o taktiku a kooperaci, nikdy nezapomenu. Obzvláště pak ne na jednu situaci, kdy jsem dva metry před vlastním oltářem, lze-li to tak nazvat, prostřednictvím nepřítelova Railgunu padl k zemi za hlášky „Oh, shit!“.

Jako jediný zápor hry shledávám to, že je velice jednoduché hru dohrát (myslím na nejlehčí obtížnost, ale to postačuje k tomu, aby hráč mohl oprávněně tvrdit, že ji dohrál). A nejsem si jistý, jestli lední hokej je vskutku ten nejrychlejší kolektivní sport na světě…

Pro: upřímná arkádová, dynamická a rychlá akce, snadný přesun od singleplayeru k multiplayeru

Proti: příliš jednoduché dohrání singleplayeru (na nejnižší obtížnost)

+16+16 / 0
  • PC 100
Quake III Arena, nádherná grafická revoluce a neúprosná multiplayerová evoluce. U této hry jsem strávil neuvěřitelné množství času a dokonce většina z něj byla jen hraní s boty! Internet jsem neměl a tak jsem si musel vystačit s počítačovými protivníky, kteří však díky široké škále obtížností pokryli mé potřeby ve všech herních stádiích a bavili mě víc, než 90% jiných akčních her disponujících plnohodnotnou singleplayerovou kampaní. Obrovská síla Quake III spočívá v jeho rychlosti a neutuchající akčnosti. Ve Quake III se nesmíte ani na vteřinu zastavit, musíte neustále uhýbat, skákat, učit se mířit za běhu a letu. Navíc na čím lepší úrovni se hra hraje, tím více se do ni zakomponovávají strategické elementy. Příkazem v konzoli si zobrazíte herní čas a odpočítáváte si vteřiny, po kterých se znovu na mapě objeví klíčové itemy a powerupy. Sledovat profesionální hráče 1v1 je pak skutečnou lahůdkou. Mapy jsou strategicky rozdělené na oblasti s armory, healthy a klíčovými zbraněmi, hráči znají timingy všech potřebných itemů, a tak na řadu přichází i úmyslné rozhození timingu soupeře tím, že určitý item třeba schválně nevezmou hned, ale pozdrží jeho respawm o několik vteřin.

Druhou věcí, které si na Quake III nejvíce cením je systému trickjumpingu. Sám jsem se jej částečně naučil až po více než 2 letech intenzivního hraní a samozřejmě stále jej neumím dokonale. V čem spočívá? Základem je strafe jump, tzn. při skoku zmáčknete také jednu strafovací (úkrok) klávesu. Výsledkem není skok kamsi do strany, směr vašeho letu se nemění, ovšem pokud tohle budete opakovat stylem: běžíte stále dopředu a před dopadem na zem zmáčknete skok znova (tzv. bunny hopping) nabíráte tím rychlost. Díky tomu bude každý váš následující skok o něco delší. Dalším krokem k úspěšnému trickjumpingu je zvládnutí circle jumpu. Ten spočívá v tom, že se postavíte bokem k překážce, kterou chcete přeskočit, rozběhnete se a těsně před skokem se „blíže nespecifikovaným“ způsobem otočíte o 90 stupňů požadovaným směrem, vyskočíte se souběžným podržením strafovací klávesy (úkrok) a jaksi doskočíte dál. :) V objevování právě těchto specifických pohybů a vychytávek spočívá krása Quake III. Ze hry se stává dlouhodobá záležitost, je stále co zlepšovat a to Quake staví vysoko nad všechny Unrealy, či jiné (rádoby) konkurence tehdejší i dnešní doby.

HW: Minimum: 300 MHZ CPU, 64 MB RAM, 8 MB VGA / Doporučeno: 600 MHZ CPU, 128 MB RAM, 32 MB VGA
+14+14 / 0