Quake III Arena, nádherná grafická revoluce a neúprosná multiplayerová evoluce. U této hry jsem strávil neuvěřitelné množství času a dokonce většina z něj byla jen hraní s boty! Internet jsem neměl a tak jsem si musel vystačit s počítačovými protivníky, kteří však díky široké škále obtížností pokryli mé potřeby ve všech herních stádiích a bavili mě víc, než 90% jiných akčních her disponujících plnohodnotnou singleplayerovou kampaní. Obrovská síla Quake III spočívá v jeho rychlosti a neutuchající akčnosti. Ve Quake III se nesmíte ani na vteřinu zastavit, musíte neustále uhýbat, skákat, učit se mířit za běhu a letu. Navíc na čím lepší úrovni se hra hraje, tím více se do ni zakomponovávají strategické elementy. Příkazem v konzoli si zobrazíte herní čas a odpočítáváte si vteřiny, po kterých se znovu na mapě objeví klíčové itemy a powerupy. Sledovat profesionální hráče 1v1 je pak skutečnou lahůdkou. Mapy jsou strategicky rozdělené na oblasti s armory, healthy a klíčovými zbraněmi, hráči znají timingy všech potřebných itemů, a tak na řadu přichází i úmyslné rozhození timingu soupeře tím, že určitý item třeba schválně nevezmou hned, ale pozdrží jeho respawm o několik vteřin.
Druhou věcí, které si na Quake III nejvíce cením je systému trickjumpingu. Sám jsem se jej částečně naučil až po více než 2 letech intenzivního hraní a samozřejmě stále jej neumím dokonale. V čem spočívá? Základem je strafe jump, tzn. při skoku zmáčknete také jednu strafovací (úkrok) klávesu. Výsledkem není skok kamsi do strany, směr vašeho letu se nemění, ovšem pokud tohle budete opakovat stylem: běžíte stále dopředu a před dopadem na zem zmáčknete skok znova (tzv. bunny hopping) nabíráte tím rychlost. Díky tomu bude každý váš následující skok o něco delší. Dalším krokem k úspěšnému trickjumpingu je zvládnutí circle jumpu. Ten spočívá v tom, že se postavíte bokem k překážce, kterou chcete přeskočit, rozběhnete se a těsně před skokem se „blíže nespecifikovaným“ způsobem otočíte o 90 stupňů požadovaným směrem, vyskočíte se souběžným podržením strafovací klávesy (úkrok) a jaksi doskočíte dál. :) V objevování právě těchto specifických pohybů a vychytávek spočívá krása Quake III. Ze hry se stává dlouhodobá záležitost, je stále co zlepšovat a to Quake staví vysoko nad všechny Unrealy, či jiné (rádoby) konkurence tehdejší i dnešní doby.
Druhou věcí, které si na Quake III nejvíce cením je systému trickjumpingu. Sám jsem se jej částečně naučil až po více než 2 letech intenzivního hraní a samozřejmě stále jej neumím dokonale. V čem spočívá? Základem je strafe jump, tzn. při skoku zmáčknete také jednu strafovací (úkrok) klávesu. Výsledkem není skok kamsi do strany, směr vašeho letu se nemění, ovšem pokud tohle budete opakovat stylem: běžíte stále dopředu a před dopadem na zem zmáčknete skok znova (tzv. bunny hopping) nabíráte tím rychlost. Díky tomu bude každý váš následující skok o něco delší. Dalším krokem k úspěšnému trickjumpingu je zvládnutí circle jumpu. Ten spočívá v tom, že se postavíte bokem k překážce, kterou chcete přeskočit, rozběhnete se a těsně před skokem se „blíže nespecifikovaným“ způsobem otočíte o 90 stupňů požadovaným směrem, vyskočíte se souběžným podržením strafovací klávesy (úkrok) a jaksi doskočíte dál. :) V objevování právě těchto specifických pohybů a vychytávek spočívá krása Quake III. Ze hry se stává dlouhodobá záležitost, je stále co zlepšovat a to Quake staví vysoko nad všechny Unrealy, či jiné (rádoby) konkurence tehdejší i dnešní doby.
