Q3A, zkratka, která mne připoutala na dlouhé hodiny, dny, týdny i měsíce ke kompu. V době vyjití třetího Quaka jsem považoval on-lie hraní za úplně zbytečnou věc. Svůj názor jsem razantně změnil a konečně začal i na hraní používat věc zvanou myš.

Ze začátku jsem hrával jenom s boty a nějak neuvažoval nad tím, která zbraň je silnější/slabší, jakou použít taktiku apod. Později jsem sui uvědomil, že každá vyžaduje trochu jiný způsob hraní, plus že znalost prostředí není úplně k zahození. Rozmístění pover-upů, střeliva a lékárniček občas hraje docela zásadní roli. Někteří boti jsou přesnější někteří ne a využívají hrubou sílu.

Několik map jsem si vyloženě oblíbil, několik zbraní taky a na druhou stranu mě některé zbraně a některé arény vyloženě štvaly. BFG velkou spotřebou/malým množstvím nábojů, než jsem se naučil používat railgun, tak uplynulo dost vody v řece. Mapy s několika patry a chodbami jsem proklínal, naopak jsem časem zjistil, že jsou nejzábavnější.

Jednotlivé modely postav jsou vynikající a vybere si snad každý...ikdyž,osobně upředňostňuju u avatara ženské pohlaví a tam se tvůrci moc nevařádili. Nakonec mi zůstal použitelný jenom ženský Doom. Věřím ale, že tohle je jenom drobná piha na kráse. Nadabování odpovídá vizuální stránce.

Graficky taky nemám Q3A co vyčíst. V době vyjití to byla takřka špička, měl jsem dokonce problémy ho rozchodit na vyšším rozlišení než 800x600, ale po mírném upgrade hra šlapala nádherně. Efektů, z dnešního pohledu, moc nebylo, ale i ty se povedly.

Třetí Quake zůstává i nadále stálým okupantem mého disku a kdykoli mám špatnou náladu a potřebuju se bezhlavě vyřádit a něco zmasakrovat, tak pomáhá víc, než jakékoli prášky.