Half-Life

Opět sem ji dohrál (včera cca po 8 letech). Velmi pěkný příběh, který dokreslují překrásné interiery. Atmosféra v první části hry je úžasná, komplex plný cizích tvorů z Xenu a pár přeživších vědců a vojáků, kteří přišli zahladit stopy, a to včetné vás.

Jste na to prostě sám a procházíte ohromný komplex, v kterém panuje ponuré prostředí. Většinu času procházíte lokace s napětím, které doprovázejí padající kapky vody, nebo monotóní hluk běžícího stroje anebo vzdálený křik čehosi neznámého, údery kladivem někde v povzdálí, prolézáte kanály, větracími šachtami a věřte je tam tma..., na pozadí vše podkresluje sugestivní hudební doprovod, ale pozor... pár kroků vpřed a s velkým úlekem musíte ustoupit, protože padá na vás strop... a s ním i potvory a rovnou na váš obličej... Ano takový je Half life v začátcích ...

... a to v kampaních (lokacích) jakou jsou Anomalous Materials, Unforesen Consequences, We've go hostiles, Blast pit (můj favorit) a neméně skvělá lokace Office complex. Ano tady jsem se bál, tady jsou prožíval roli hrdiny Freemena naplno.

Power up a On rail kampaně jsou spíše oddychové, dále přichází kampaň Apprehension, která patří právě k tím silným místům.

Poté nasleduje kampaň, která mi do HL moc nepasuje Ressidue processing - cvicena opice hadr, ano zde budete prověřen, jak umíte s Freemanem skákat a držet balanc. Dále přichází bitevní kampaně, které se odehrávaji i v exterierech, v kterých se utkáte s vojáky (jsou velmi silni obvzlast, kdyz pracuji v tymu a maji granaty), konkrétnhě Forget About Freeman, Questinable ethics, Surface tension. Half life mě baví, když se bojím, anebo s napětím očekávám, co se bude po několika krocích dále dít a to mi opět dopřává další kampaň, kdy se vracíme zpět do interieru - užasná Lambda Core.

V tuto chvili pro mně hra bohužel skončila. Když jsem ji hrál poprvé, tak velkou měrou k tomu, že sem ji dohrál do konce bylo, to že mě tehdy bavila hra i jako střílečka. Nyni jsem se pouze ve vesmírné části nudil a dokonce sem se přistihl, jak se těším na Opposing Force.


Druhá polovina není tak silná. Má svá silná místa, ale už to není blok silného a trvalého napětí v kterém mě dozajista sada výše uvedených kampaní dokázala udržet a nabudit dokonalou atmosféru.

Takže, hra je to úžasná a srdcová záležitost, nemohu být objektivní. I po tolika letech mě baví intro v Black Mesa Inbound, zabavíla mě na několik dnů/nocí hlavně první půlka, tu jsem si opravdu užíval. A věřte, že /GOD jsem dal až ve vesmirných kampaních, kde jsem se tentokrát velmi nudil.

Half Life,pro mne jedna z nejlepších her které jsem měl možnost kdy hrát..Moje první setkání s touto herní legendou bylo takové že jsem přes rameno kámoše sledoval hraní HL-Opposing Force a vůbec jsem nevěděl o co jde,dokonce ani to jméno jsem neznal.Odešel jsem domů a na hru defacto zapoměl.Jediné co mě utkvělo v mojí děravé paměti byla nějaká zmutovaná příšera prohazující vědce "oknem" laboratoře,podivné skákavé potvory a originální pojetí hry..
Když jsem pak mnohem později v obchodě s hrami narazil na balení hry Half Life:Game of the Year vůbec mne nenapadlo že je to ona hra..Hru jsem zakoupil a od toho "osudného" :D dne jsem ji dohrál snad 10krát a stále se k této hře mnohdy vracím a nehodlám s tím přestat,minimálně ne do doby dokud nevyjde mod k Half Life2 - Black Mesa..
Takové tedy bylo moje první setkání s hrou která se právem řadí mezi legendy a žánr akčních her překopala od základů tak že všem vývojařským studiím jak má vypadat moderní FPS a určila směr budoucího vývoje tohoto typu her..
Rozruch který tato hra vyvolala v herním poli byl nevídaný a něco takového se mnoha hrám nepovedlo..

Dnes již technicky zastaralá hra běžící na enginu Goldsource,modifikovaném to enginu Quake 2 svého času ohromovala každičkým kouskem své hratelnosti,svého pojetí, svého designu i grafiky.
Příběhově vypráví hra o dění v tajných laboratořích Black Mesa v Novém Mexiku po jednom ne zrovna podařeném experimentu (nebo spíše po experimentu který se podařil,jen ne tak jak vědci očekávali)..A o "cestě" a osudu hlavní (hráčův charakter)postavy Gordona Freemana nového to člena vědeckého týmu.
Hra je koneckonců originální už při svém počátku,žádné tu máš Glocka a vystřílej nepřátelům do hlav nové větrací otvory aby jim to řádně myslelo..Pěkně v klidu a popořadě.Den začínáte v místním dopravním systému který vás má dopravit na vaše pracoviště, kocháte se okolím a posloucháte bezpečnostní pokyny z "rozhlasu" v onom dopravním voze.Tu vidíte na dveře klepajícího Barneyho Calhouna (jedna z mála postav která měla tu čest se přesunout i do druhého dílu) tu zase podivné mechanické stroje kmitajcí po pracovišti a vykonávající úkony jež by vědci nemohli zastat..A mezi tím vším kmitají vědci jakoby žili vlastní život a měli svoje vlastní starosti..Po relativně dlouhé cestě vystoupíte na cílové destinaci,projdete kontrolou,zahlédnete G-Mana (další velice důležitá postava hry a celé série) a vyzvednete první z legendárních poznávacích předmětů hry-H.E.V suit (Hazardous Environment Suit),vašeho hlavního "spojence" pro každodenní pracovní povinnosti ve vědeckém týmu a aniž by to kdokoli z vědců tušil také váš hlavní pomocník v bojích s nepřáteli.
A následně na to již můžete nastoupit na plnění vašeho úkolu,shodou okolností zrovna toho veselého testu který měl tolik Unforeseen Consequences :) .
Takto lze popsat v mnoha ohledech podle mne jeden z nejoriginálnějších začátků hry který kdy existoval..

Samotná hra je silně scriptovaná ovšem díky tomuto kroku také dokáže s atmosférou hýbat přesně takovým způsobem kterým tvůrci chtěli..Nabízí také velice inteligentní nepřátele a poměrně široký a originální zbraňový arzenál.Od legendárního červeného páčidla,pistole Glock 17 přes Colt Python až po Tau Cannon,energetickou prototypovou zbraň..Nechybí ani granáty a raketomet..A odstřelovací pušku nahrazuje "kuše" která je velice účinnou zbraní na kteroukoliv vzdálenost a její přesnost je opravdu výjimečná..

Hra dále nabízí malý počet lehkých hádanek které svou roli plní nicméně dobře a kvalitně..

Většina hry se odehrává v laboratorních místnostech ovšem někdy se podaří i vykouknout na povrch aby jste přeběhli po okraji skal a zase zapadli do dalších laboratoří,a později se dostanete i na Xen,svět na který před combine utekla rasa Vortigauntů..Xen je jasně nejslabší část hry i když originalitu tvůrcům upírat nelze.

A jak bylo již v několika recenzních zmíněno za mínus lze považovat i mlčení hlavní postavy i když u prvního dílu to ještě nebylo tak znát..


Abych to tedy zkrátil,hra byla ve své době naprosto výjimečná ve všech ohledech a ještě dlouho po vydání se jí nikdo nebo spíše nic nemohlo rovnat,měla a má spoustu modů a defacto dala vzniknout i další jiné slavné hře a to Counter Strike (kde šlo původně o mod právě hry Half Life).Určila směr kterým by se hry měli ubírat v budoucích letech.A firmu Valve vyšvihla z téměř neznámé firmy na výsluní zájmu..

Hra Half Life dostala mnoho ocenění za hru roku,nutno říci že právem.Ke kře vznikly dva "oficiální" datadisky které vytvořila společnost Gearbox (již zmíněný Opposing Force a později ještě Blue Shift oba ukazujcí stejný příběh z jiného úhlu pohledu..První datadisk Opposing force je z pohledu armádního vojáka kdežto Blue Shift z roku 2001 vypráví příběh Barneyho Calhouna člena Black Mesa "ochranky"


Ani dnes více než deset let po vydání nebudete litovat pokud si hru zahrajete,zvláště pokud jste s ní neměli ještě vůbec co dočinění mohu to jen doporučit,je třeba skousnout dnes již horší technické zpracování a v pozdější fázi hry podivně zpracovaný Xen..Nicméně každičká další část hry vám to plně vynahradí a garantuji že po dohrání hry nebudete litovat utracených peněz..

Já osobně hře uděluji i přes pár chyb plné hodnocení,původně jsem uvažoval o 95 ale protože díky tomu jaké pozdvižení ona hra rozpoutala a kolika skvělým modifikacím dala vzniknout myslím že plné hodnocení si zaslouží..

Pamatujete na ten nekonečný, fanouškovský souboj Quake II vs Unreal? Jeho řešení nemohlo být elegantnější, neboť Half-Life doslova spláchl oba tehdejší velikány do záchodu. Vysoce modifikovaný Quake 1 engine nejen, že působil sympatičtějí než grafika Quake II, či již zmiňovaného Unrealu, ale dokonce ani dnes, po 10 letech, se z něj hráčům nezvedá žaludek, což by mohl potvrdit nejeden hráč Counter-Striku. Hlavní předností Half-Lifu však nebyla grafika, nýbrž naprosto dechberoucí a propracovaná singleplayerová cesta za záchranou Země před invazí odporné mimozemské havěti. Hra nebyla rozdělena do levelů, ale byla to jedna dlouhá, kontinuální a velmi atmosferická cesta... Vaše cesta! Half-Life oplýval chytrým a mohutně scriptováním příběhem (což byl ve své době originální a geniální tah na branku), díky kterému se do něj mohl hráč maximálně vcítit a jeho zážitek ze hry byl o to intenzivnější. Však jen vzpomeňme na ten příval pocitu úzkosti, když jsme zjistili, že parta vládních vojáků nás nepřišla zachránit, ale jen zahladit stopy, nebo na tu neukojitelnou zvědavost, když nám G-man opakovaně zmizel před nosem... vychutnal jsem si to 8x a věřím, že Half-Life ještě několikrát v životě dohraji.

A nezapomeňme ani na multiplayer a naprosto brutální řežbu s kušemi raketomety a "vysavači" (určitě víte, kterou zbraň mám na mysli) zejména na mapě Crossfire, jó, to bylo něco... Konec? Ještě ne, k Half-Lifu bylo také vytvořeno zdaleka nejvíc modifikací, včetné té nejslavnější, krále celého multiplayeru a progamingu - Counter-Strike, což je kapitola sama o sobě. CSkáři, děkujte Half-Lifu.

HW: Minimum: 133 MHZ CPU, 24 MB RAM, SVGA / Doporučeno: 300 MHZ CPU, 32 MB RAM, 8 MB VGA
Steam verze: Minimum: 500 MHZ CPU, 96 MB RAM, 16 MB VGA

Tak se mi to přeci jen povedlo a hru jsem právě před pár minutkama úspěšně přejel. Nechci psát příliš dlouhý komentář, protože bych se jen víceméně opakoval od kolegů, kteří zde uveřejnili své poznatky předemnou. Proto jen heslovitě (snad) ...

Úvod do hry a první minuty po katastrofě jsou úžasné, akorát možná ta projížďka ve vagónu z úplného začátku se zbytečně protahovala. Pak si hra drží prakticky po celou dobu hraní stejnou lajnu, až na závěrečnou pasáž, která mě hodně frustrovala a musím se přiklonit k většině, že je to opravdu nejslabší část z celé hry.

Nepřátelé jsou vesměs originální a sem tam se může stát, že vás dokonce nemile překvapí nějakým nepředvidatelným útokem.

Zbraňový arsenál je neméně bohatý a každý si najde tu svou parketu. Mě osobně nejvíce vyhovovala brokovnice, pro svou 100% efektivitu na střelbu z blízka, kterou jsem se snažil praktikovat co nejčastěji.

Dalším zajímavým prvkem jsou puzzle pasáže, které sice nejsou vesměs nikterak obtížné, ale alespoň si odpočinete na chvíli od tupého zabíjení a když je to navíc obohaceno pěkným scriptem, proč né...

Multiplayeru jsem se nahrál taktéž až až a pokud se nechytáte příliš v ultra rychlostním Quaku nebo Unrealu, tady by to mohl být váš šálek čaje. Náhodou jsem mrknul, jak si stojí servery dnes a jsem překvapen nejen tím, že jich je dost včetně hrajicích hráčů, ale přibyly i jiné herní módy než klasický DM a TDM.

Na závěr si dovolím odkázat na můj LET'S PLAY ( http://www.youtube.com/user/TheVyrida ) k této hře, který se mi vešel na 44 části.

Jen málokterá hra si zaslouží stoprocentní ohodnocení, které jí člověk může udělit bez sebemenších výčitek. Half-Life patří mezi tuto ligu vyjímečných. Hra, která posunula žánr 3D akcí o míle daleko a otevřela oči zaslepeným vývojářům, kteří do té doby tvořili stále stejné hry. Hra, která mi nedala spát a u které jsem se tolikrát lekl při útoku Headcrabů, až mi slezlo několiv vlasů hrůzou. HL přišel s revolučním způsobem vyprávění příběhu pomocí skriptů. Tento systém je užíván úspěšně dodnes a i když už nám skriptování občas leze na nervy, tak při jeho správném použití se dají vytvořit neskutečné (až filmové)scény.

Half-Life v překladu znamená "poločas rozpadu". Proč právě takový název říkáte si? Má to něco společného s prostorovými branami z jiného světa, ze kterých k nám putují jednotky Combine? Myslím, že na to jednou každý přijde, ale cesta je to ještě dlouhá. Hlavní hrdina, Gordon Freeman se stal fenoménem, postavou, jenž se díky svému páčidlu a strohým komunikačním schopnostem (vlastně vůbec nemluví:-) stal herní legendou. Stejně tak tajemný G-Man s kufříkem nám neustále vrtá hlavou. O koho jde? Je to kladná či záporná postava? Příběh je zkrátka zahalen rouškou tajemství.

Po fenomenálním první díle následovalo několiv dobrých datadisků a hlavně druhé pokračování s fantastickou grafikou a spolu se dvěma epizodami. Třetí epizoda se již blíží a já se nemohu dočkat, protože Half-Life není jenom hra, ale mistrovské dílo, které si zaslouží pozornost všech hráčů bez vyjímky. U mě je Half-Life na první místě herního žebříčku.

Chcete vědět o příběhu Half-Life a jeho pokračováních úplně všechno? Pak nesmíte minout Průvodce příběhem Half-Life jednoho nadšence.

P.S. Modlím se k hernímu bohu, aby nám jednoho dne Valve ukuchtilo i plnohodnotný Half-Life 3. Óó všemocné Valve, nechť tvoji zaměstnanci nikdy neztratí ze své mistrovské šikovnosti a tvůrčí geniality. Ve jménu Gordona, Alyx a G-Mana, Amen.