Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Quake II Mission Pack: The Reckoning

27.05.1998
75
35 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
rozšíření
Multiplayer
ano

První datadisk do úspěšné střílečky Quake II přináší novou singleplayerovou kampaň, nové zbraně, nepřátele a samozřejmě i multiplayerové levely. Příběh je klasicky velmi jednoduchý, jste součástí elitního komanda, máte prozkoumat neznámou vetřeleckou bázi a následně ji zničit. Prostředí se snaží být oproti původní hře méně jednotvárné, ovšem zda se to povedlo, to už musí posoudit sami hráči.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 75
Quake II jsem hrál někdy v roce 1999 a tak si ho příliš dobře nepamatuji, takže tento komentář nebude srovnávací s původní hrou.

První datadisk ke Quake II se odehrává asi někde na planetě Stroggů, kde jsem jako hlavní hrdina ztroskotal. Nevím to jistě (až na to ztroskotání), jelikož příběh v téhle hře není vůbec důležitý. Grafické zpracování odpovídá roku vzniku, tedy v tehdejší době bylo vynikající, dneska sice nijak neohromí, ale mě naprosto vyhovovalo. Ostatně, ztvárnění výbuchů, railgunu a BFG se mi vždycky nejvíc líbilo právě v Quake II.

Prostředí hry se mi zdálo hodně jednotvárné, prakticky pořád jsem pobíhal po nějaké továrně a jen výjimečně jsem zavítal do různých jeskyní. Náplň misí je docela repetetivní, buď jsem musel najít klíč nebo přepnout spínač, který mi otevřel zamčené dveře. Docela se mi líbil ukazatel počtu nepřátel v levelu, alespoň jsem tušil jak daleko už jsem pokročil.

Obtížnost hry byla docela kolísavá. Ze začátku hry, než jsem našel nějaké pořádné zbraně, se mi zdála docela vysoká, po nalezení těch správných zbraní zase nízká a to až do té doby, než jsem před koncem potkal opět nebezpečné protivníky. Zbraní je zde opravdu hodně, ale pro některé jsem opravdu nenašel pořádné použití.

Celkově se mi Quake II Mission Pack: The Reckoning líbil, ale pouze z pozice fanouška žánru a zejména her od id Software. Ten, komu se líbil Quake II, bude se líbit i jeho první datadisk. Obávám se ale, že v dnešní době příliš hráčů neosloví.

Celková herní doba na Steamu - 4 hodiny.

Pro: množství zbraní a jejich zpracování

Proti: jednotvárné prostředí, kolísavá obtížnost

+20
  • PC 75
Překvapivě se The Reckoning vůbec nelíší od původní hry. Na začátku po vás sice hned zaútočí nový nepřátelé, ale ti vypadají spíš směšně než nebezpečně. Design úrovní zůstal nezměněný. Často se vracíte docela slušnou dálku zpět, aby jste mohli použít klíč k dalším dveřím nebo projít vypnutým silovým polem. Zábavnost je trochu jak na houpačce. Ale platí, že nuda je spíš ze začátku a ke konci příjdou ty zábavnější souboje.

Obyčejní pěšáci jsou ke konci hry nebezpečnější než velké tanky. Jejich červený paprsek mě kolikrát dost pocuchal, než jsem je stačil lokalizovat. Design je hodně poschoďovový. Vejdete do místnosti a v tu ránu vám někdo pálí do zad z patra. Prostředí se opět nevyhnulo velké fádnosti. Pár smutných barev vás opět provádí celou hrou. Ta je naštěstí vyplněná standartně slušnou akcí. Přesné ovládání a rychlý pohyb. Základní poznávací znak Quaka.

Dvojitý raketomet je slušná zbraň využíval jsem ho hodně. Druhá zbraň co střílí laserové disky má bohužel stejnou munici jako laserový samopal. Jak už tu někdo psal. Zbraní je zbytečně moc. Půlku z nich jsem ani nevyužíval. Samotnou kapitolou je BFG, které seberete až na konci (zdaleka jsem nenašel všechny secrety, kdyby tam náhodou byla) a já jí zapoměl použít i na hlavního bosse. No jo, našetřil jsem si na něj maxisíly a maxirychlosti střelby. S tím jsem ho railgunem vyrubal za pár chvil. Měl pěkný design, ale byl pomalý a byl tam široký sloup.

Je to překvapivě dlouhý datadisk, který má ale pár nudnějších míst. Beden je tam fakt moc. Proč mě to nutilo na všechny skákat a sbírat každé jednotlivé štítečky?

Sledovat animace smrti nepřátel je zábavnější, než je roztřelit na maso. I jejich poslední výstřel jsem kvůli tomu riskoval.

Pro: standartní Quake hratelnost, mise z malou gravitací, slušná délka

Proti: moc zbraní, některé nudnější pasáže, strašně moc poházených beden, nebo kontejnerů

+20
  • PC --
The Reckoning má natolik otřesný začátek, že už jsem jej jednou poslal k ledu. Když se ale člověk prokouše přes ty kanály, začíná skutečně kvalitní level-design a pořádná akce, která má více testosteronu než všechny CoDy dohromady. Opravdu jsem se skvěle bavil a v kombinace s parádním soundtrackem se jedná o velké překvapení, které zlomilo kletbu nad Quake datadisky.

Líbila se mi část na Strogg základně na Měsíci s nízkou gravitací nebo získávání lokátoru pro letecký útok. Nové potvůrky toho moc neukázaly, za to ty staré jsou natolik modifikované, že dokonce i uhýbat umí - ale jen před Phalanxem.

Po zkušenosti s Ground Zero na Hard jsem raději zvolil Normal obtížnost. Většinu času jsem tak běhal s HP >100, kapsama plnými munice a power-upů. Finální boss byl příjemným překvapením, jeho posmrtné chvění vyvolalo miloučký úsměv na mé tváři.

Verze: KMQuake2 v0.20 Beta 3 with hotfix 5
+15
  • PC 75
Hráno pod Yamagi portem, kompletně vylepšeno, co šlo. Textury, zbraně, HUD. Hru jsem si už nepamatoval. Jde o slušně koncipované oficiální rozšíření, opět nabízející to, co hráči v QII rádi uvítají. V intru vidím, jak přistávám na nějaké planetě. Tato videa disponují kvalitním zpracováním. Nejsem ochuzen o souboje s bossy, adekvátní množství přestřelek, úrovně a hodiny u monitoru. Zážitek je umocněn změněným vzezřením nesené zbrojní výbavy. Ten HD háv tomu celkově sluší. Kdysi ještě detailnější textury nešlo uplatnit. Nutné je mít i v základní hře. Hráno na Nightmare.

Unit č. 1 – Úvodní skaliska jsou moc pěkná, následují jeskyně. Cestu na startu blokuje laser, až později se lze dostat i na opačnou stranu. To už má hráč skoro přešlý první unit. Aby toho ale docílil, čeká jej proplouvání vodou, otevírání poklopů a trubek. Občas i nějaký ten ukrytý secret, sbírání zbraní, ať je čím čistit komplexy. A to vše samozřejmě jen za předpokladu plnění úkolů, pamatování si směru, častého vracení a tak. Level design je tu velmi promyšlený, že se v něm dá klidně i zabloudit.

Unit č. 2 – Protivníci s účinnější ráží střel, skvějících se za letu modrou barvou. K sebrání stříbrné CD, možné deaktivovat pár laserů. Na jednom místě přepínač, který vrátí lokaci do předešlého uspořádání. Neboť kousek popojdu, za mnou se to zablokuje a musím si poradit. V tmavších prostorách schované vybuchující sudy, s nimiž bylo zamýšleno se dostat ke granátometu. Já je nechal vybuchnout, tudíž již nešlo jít k povalenému pilíři, ale přes obtížný skok na okolní stěnu to naštěstí šlo.

Unit č. 3 – V Outer Base, co mi to jen připomíná, je ve skladišti zavěšená bedna. Z dost dobrých důvodů, ukrývá totiž zbraň na slotu č. 9. Najdu-li tajný modrý spínač k jejímu zničení. Různých výbuchů je tu požehnaně. Od útočných granátů, beden s citlivým nákladem. To je účelná cesta vpřed. Dvojice vyžadovaných klíčů, zelený a červený, k jejichž vlastnictví navštívil mariňák několikero levelů. Později následoval poslech instrukcí, co a jak, jinak bych pocítil dezorientaci. To je komplexnost Hubů, z Rafinérie do dalšího kola, získat vyžadované předměty a provést destrukční práci.

Unit č. 4 – Vagón vlaku a kolem spousta zásob, k jejichž dosažení přijde vhod provést šikovný skok. Ale tak snadné to není. Z otevřených, vyklopených dvířek se, přes ně, rozeběhnu, skočím, jsem na protější bedně. Z ní na střechu vagónu, když je zavřený. Jelikož se samovolně otevírá, nechci být zraněn. A odsud k ostatním předmětům. V celé hře tkví podstata získávání užitečných věcí z těchto úkonů. Podařený secret na horním nosníku. Střelím do výbušné bedny, odkryje se spínač a za mnou si vezmu lehkou vestu. Na konec docílím stavu beztíže ve vesmíru, což je výtečně provedeno.

Unit č. 5 – Nastolený trend pokračuje, tentokráte tak ladnými pohyby poznávám krásy šedivých jeskyní. Hopsám, kam to jde. Na startu zpozoruji tlačítko od secretu, zapříčiním jeho aktivaci, otočím se a beru obsah v něm. Závěr je už pouhá formalita, boss a úprk k přistavěné lodi. Tentokrát už dost mdlé, spočívající v jediném návratu do předešlého levelu. V poslední části nechyběla atmosféra bortícího se zařízení, závaly přede mnou, zrušení silových polí. Splněno, odlétám pryč. Dokázal jsem to.
+9
  • PC 75
za zmínku snad stojí jen povedenej ripper a pasti, které vám pomužou zklidnit tuhej odpor, kterej tady stroggové při obraně kladou.
-9