Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.
Garret

Garret

Bernard Dean • Ostrava (ČR - kraj Moravskoslezský)

Momentálně rozehráno


  1. Nemova říše
    A Plaque Tale: Requiem 
    - hráč se dostane dvakrát na loď, kde stráví nějaký čas
  2. Láska nebeská
    - možno použít The Darkness
  3. Volání Cthulhu
    - Scorn,  The Sinking City
  4. Tenkrát v Hollywoodu
    BLACK 
    - předělové filmy se skutečnými herci
  5. Nikdy se nevzdávej!
    Half-Life: Alyx 
    - Eli Vance (otec Alyx) má protézu levé nohy, od kolena dolů; ve hře se objeví několikrát jako NPC
  6. Ukradené Vánoce
     Jazz Jackrabbit 2: Holiday Hare 98 
  7. Ve stínu pixelů
    White Shadows / Silt
  8. Cesta do pravěku
    Little Orpheus / Dino Trauma
  9. Ztraceno v překladu
    Syberia 4 / Archolos
  10. V záři reflektorů
    The Darkness 
    - ve hře se nachází na několika místech TV, ve které hrají různé kanály, mj. i AltEar nebo PopEar - ty obsahují celé hudební klipy

Profil

Moje TOP 3:

Deus Ex
Jagged Alliance 2
Commandos: Behind Enemy Lines

/////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////

Komentáře k dohraným hrám, které nemají na DH svůj profil:


Brutal Doom: Hell on Earth Starter Pack

První epizoda mi přišla nejlepší. Interiéry a stísněný level-design mi sedí. Ve spojení s Brutal Doomem o to víc, že jatka mnohem lépe vyniknou a člověk tak může ohromovat návštěvy tapiseriemi na zdech. Ze střev a tak. Autoři se snažili tvořit jednotlivé levely víc doreálna, což prostě mělo svoje kouzlo. První polovina levelů je spíše komornějšího ražení, zatímco v té druhé už nastávají jatka stovek nepřátel ve velkých vlnách. Trochu mě potrápili finální bosové a jejich nevyrovnaná obtížnost (vzhledem ke zbytku hry), kteří jsou i na UV opravdu obtížní především kvůli omezené manévrovatelnosti v daném prostoru. S plamenometem je to easy, ale bez něj je potřeba hodně fps umu...

Druhá epizoda, odehrávající se v urbanizovaných částech, nebyla špatná, ale příliš mi do dům univerza nesedí. Mapy jsou obrovské, souboje často probíhají na velké vzdálenosti a nahodile jsem se potýkal s poklesem framerate, což by mohlo být vyřešeno restartem levelu, ale nakonec jsem to dycinky nějak doklepal až do konce. Dva secret levely, přičemž ten první je předělaná první mapa z Duka a ta druhá - Wolfenstein - je designově příšerná a hratelností frustrující mapa. Litoval jsem, že jsem tam vůbec lezl.

Třetí pekelná epizoda zařadila vyšší rychlostní stupeň. Hromadný útok na pekelnou tvrz se svými komrédz ve zbrani byl ukrutný. Krvavé kaskády, mokvající zdi a umírající mariňáci všude kolem... Nepřátel jsou hromady a v úrovních už jsem se zase cítil jako doma, v důmovi. Finální boss nebyl špatný, docela obtížný, ale na pátý pokus jsem ho udolal. I tak by si ho někteří bossové z WG Realms 2 dali xnídani.

Celkově hodně dobrá sada úrovní, bavilo mě to víc, než dvojka samotná.


Quake: Arcane Dimensions (mod pack)
Monstrózní map pack představující naprostý vrchol level-designu pro Quake.

Mod obsahuje celkem dva propojené HUBy, ze kterých je možno vcházet do jednotlivých map. Těch je tady celkem 15, v každé se secrety počítají na desítky a nepřátelé na stovky. Ale tím nabídka nekončí. K dispozici jsou 4 menší remixované mapy z jiných stříleček (např. E1M1 z Doomu), dvanáct menších testovacích map a pokud se vám podaří najít i čtyři tajné runy, získáte přístup do finálního, tajného, levelu. I když je pár map slabších, většina je naprosto skvělá a některé opravdu výtečné.

Autoři přinesli hromady nových nepřátel, nové zbraně (Triplebarrel Boomstick FTW!) a dokonce upravili chování brokovnic, které nezpůsobí instantní damage po výstřelu, ale projektily zpomalily a je tak nutno počítat se zpožděním dopadu. Pracují se skriptováním, přidali možnosti zranění hráče ohněm nebo kyselinou, vytvořili nový systém zničitelnosti částí prostředí, kde je možno likvidovat nejen menší povrchy, až rovnou i celé části místností.

Akutální verze modu 1.70 je údajně již finální. Ačkoli je možno jej spustit i s nádstavbou DarkPlaces, nepodařilo se mi s ní rozběhnout některé komplexnější levely. Proto doporučuji používat rovnou nejnovější QuakeSpasm, na který je AD šito přímo na míru a všechny technické vychytávky budou fungovat korektně.

Na konec snad jsem vybral pět map, které mi utkvěly v paměti asi nejvíce:

The Forgotten Sepulcher - na Normal skoro 300 nepřátel, na Nightmare 500. Z toho si možná každý představí jakousi arénu, kde padají nepřátelé po desítkách, opak je ale pravdou. Level-design je tak detailní a propracovaný, že se jedná o naprosto unikátní záležitost a zřejmě to nejlepší, co kdy ke Quake vzniklo. Jestli si chcete zahrát jen jednu mapu a připomenout si Quake v jeho největší síle, tak tady máte možnost. Vedlejší úkoly jsou jen třešničkou na dortu.

E1M1 - předělávka první mapy z Dooma s překvapením na konci. Parádní! Doporučuji na rozehřátí.

Foggy Bogbottom - vedle The Forgotten Sepulcher se jedná o druhou nekomplexnější mapu. Je to sice takový chudý příbuzný s podobným feelingem, ale pořád patří mezi nejlepší kousky. Megalomanská záležitost.

Terror Fuma - hodně zajímavý level, ve kterém probíhá spousta soubojů mariňáků a alienů. Atmosféra jak ve vetřelci. Sort of :-)

Lavatomb - level, ke kterém se váže asi nejkurióznější situace, která se mi kdy u Quake stala. Začal jsem hrát klasicky na Normal obtížnost, ale byl to porod. Level je hodně lineární, ale se spoustou možností někam spadnou do lávy, navíc s otevřenými patry, kde nepřátelé neustále střílí z různě vyvýšených míst. Zbraní nebylo k dispozici moc a munice taky ne. Nepřátel něco kolem dvouset a bonusových předmětů minimum. Chcípal jsem. A fest. Navíc mě to ani moc nebavilo, protože jsem to designově považoval za zatím nejhorší mapu. V jednu chvíli jsem už chytil takové nervy, že jsem to rage quitnul zpět do HUBu, kde dochází k výběru jednotlivých levelů. V roztěkanosti z nasranosti jsem spadl do lávy a tím jsem našel secret, který aktivoval Nightmare obtížnost. Chvíli jsem jen tak koukal a nevím co mě to napadlo, ale obtížnost jsem aktivoval, vlítl jsem zpět do Lavatomb a začaly jatka. Nepřátel bylo najednou dvěstěpade, postupoval jsem opatrně a snažil se nechodit moc zbrkle. Nepřátelům trvalo opravdu dlouho, než mě poprvé vůbec zasáhli. Opatrný přístup se mi vyplatil a dokonce mě to začalo docela bavit. Druhá polovina modu byla zatím to nejtěžší, co jsem v tomhle mappacku zažil a jednoznačně by tomu bylo i pokud bych hrál Normal, ale ale holy hell - já to rasil na Nightmare! Ten konec, ten mi dal... vychcípal jsem asi padesátkrát, ale podařilo mi celý level opravdu dokončit... a jak se mi na začátku zprotivil, tak na konci jsem měl největší pocit zadostiučinění.


/////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////


Jak hodnotím:

používám pětistupňové (resp. sedmistupňové) hodnocení, řekněme hvězdičkové, kde:

X
- odpad!
- špatná hra
✰✰ - horší hra, zklamání
✰✰✰ - dobrá hra, spokojenost
✰✰✰✰ - velmi dobrá hra, překvapení
✰✰✰✰✰ - skvělá hra
5x srdce - srdeční záležitost
 

/////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////

Na čem hraju:

myš: Roccat Kone XTD
klávesnice: Steelseries Apex 350
sluchátka: Logitech G933 Artemis Spectrum
soundbar: CREATIVE Sound Blaster X Katana

Master gaming rig:
"May our framerates be high and temperatures low."
Intel Core i7-13700K, 64GB RAM, RTX 4070Ti 12GB
1GB NVMe & 500GB SSD
Alienware 34" (UW 1440p)

Second-rate gaming rig:
"Thank you for choosing Sony Airlines, enjoy your meltdown."
PS5