Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Minecraft

Mojang AB •  4J Studios (X360, PS3, XOne, PS4, Vita, WiiU, 3DS, Switch)
18.11.2011
09.05.2012
03.09.2013
05.09.2013
17.09.2013
14.10.2014
17.12.2015
11.05.2017
14.09.2017
20.09.2017
76
475 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ano

Minecraft je nezávislá budovatelská hra s otevřeným světem a velmi jednoduchou krychlovitou grafikou. První verze spatřila světlo světa již 17. května 2009 po zhruba týdnu vývoje a díky obrovskému úspěchu se začala transformovat do rozsáhlé komplexní hry. Autorem je švédský vývojář Markus "Notch" Persson, který právě kvůli úspěchu Minecraftu opustil své původní zaměstnání, založil vlastní firmu a začal se plně věnovat vývoji.

Základem všeho jsou kostky o velikosti jednoho metru krychlového, které tvoří celý svět. Ten je horizontálně téměř neomezeně veliký a vertikálně se lze dostat do hloubky 64 metrů pod úroveň hladiny moře, respektive 192 metrů nad ní. V tomto světě může hráč vydolovat nebo zničit prakticky vše a získaný materiál lze pak zpět kamkoliv umístit. Hra také umožňuje vytváření různých předmětů, od krumpáčů potřebných k dolování, přes pochodně a pece, až po zbraně, brnění, ale i nábytek a dekorace. A pro náruživé cestovatele a horníky tu existuje možnost vytvořit si vlastní fungující železnici.

Svět rozhodně není prázdný. Všude rostou stromy, lze pěstovat pšenici, cukrovou třtinu a mnohé další plodiny, či potkávat mírumilovnou zvěř, kterou lze ve velké většině chovat ve vlastním obydlí. Pod rouchem noci a v temných zákoutích dolů a jeskyň se potulují smrtelní pavouci, kostlivci, zombie, explodující creepeři a další havěť, která si nenechá nic líbit. Narazit lze i na vesničky s přátelskými obyvateli s nimiž lze obchodovat, nebo vyměňovat předměty. A pokud se hráč vytvořením speciálního portálu dostane do paralelní dimenze, čeká na něj doslova hotové peklo. Za peklem pak existuje ještě jeden svět, kde číhá obrovský drak. A to vše lze prožít i ve více lidech v multiplayeru, kde s trochou snahy není problém vytvořit prosperující město plné živých hráčů.

Minecraft sice vyšel v roce 2011, ale stále čas od času vycházejí nové updaty, které přidávají nové herní mechaniky, textury, horniny, nebo předměty. Kromě aktuální hry je zdarma k dispozici neaktualizovaná původní verze hry pod názvem Minecraft Classic, kde má hráč neomezeně materiálu na omezené ploše a zabývá se jen a pouze stavbou objektů (nemůže vytvářet předměty).


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 80
V dnešní době herních studiích o 200-500 lidí, her o rozpočtu 200 mil. dolarů každého musí napadnout, že udělat hru už není tak snadné. Přece vytvořit next-gen engine, vymodelovat těch několik desítek milionů polygonů, nakreslit superHD textury, namluvit všech 100 npc postav. Ano, je to drahé, je zdlouhavé a složité. Ovšem na začátku herní prehistorie byly hry jako pong a lidi to neskutečně bavilo... Tedy, nebaví takové hry už dnešní lidi? Nechali se všichni tito lidé rozmazlit technologiemi, že dneska si už vůbec nebudou chtít zahrát technologicky zaostalé hry?

Spousta herních společností(Nintendo ignoruji) si myslí, že nikoliv a dají zelenou jenom megalománským next gen hrám. Potom tady jsou ale studia o dvou až třech lidech, nebo samostatní herní vývojáři, kteří by také rádi vyvíjeli hry a je jim jasné, že se svými omezenými zdroji nevytvoří další Call of Duty: Kitchen Warfare. Vracejí se tedy k herním základům, na které už dnes mnoho lidí zapomíná.

A to, že hry mají být fun! Je úplně jedno o co ve hře jde, jak je to zpracováno, vždy je hlavní úkol hráče zabavit a nechat si ho hru pořádně užít. K tomu mnohdy stačí ten nejjednodušší herní mechanismus. Potom ho zaobalí do ještě jednoduššího grafického kabátku, vypilují ovládání a mají hotovo.

Vzniká úplně "nový" herní žánr, vznikl Indie - návrat ke kořenům. Jeden z takových Indie vývojářů si říká Notch, má rád jednoduché hry. Účastní se pravidelně Ludum Dare a jednoho dne ho napadne generátor Voxel-like světa. Pro ty co neví co je to voxel doporučují zkusit Voxelstein 3D. Myšlenka celého světa postaveného z voxelů a dát do něho hráče se schopnostmi svět měnit není sice nějak revoluční, ale nikdo nevytvořil tak originální zpracování.

Potom už jen stačilo hru nějak oživit, například když hráč tolik kope, proč tam nepřidat horniny a minerály? A co taky nějaké npc a tak nějak se Minecraft začal formovat. To mě hned dostává k hlavním problémům Minecraft, tedy, že vznikl tak nějak omylem. Vše byla metoda pokus omyl a omyly často už nebyly ze hry vyřazeny. Tedy developerský proces je taková adaptace pohádky o pejskovi a kočičce jak dělali dort.

Pokud jste začali hrát někdy v minulém roce Alphu(jmenovali se tak ty verze před 1.0.0?), tak jste se stali toho procesu součástí. Kromě neskutečného množství bugů, jste jásali a nadávali nad changelogem. Minecraft totiž nikdy přesně nevěděl čím chce být, neexistoval žádný, plán, návrh, analýza, která je v hrách mnohdy nutnost. Postrkal hráče neurčitým směrem a mnohým se to nelíbilo. Ani petice na přidání tlačítka umožňující odebrání Creepera nepomohla. A tak se Minecraft stal trochu survival, později trochu RPG, přitom měl spoustu building prvků. Ale hráče to bavilo, vyblbli se v tom, užívali si to.

A hlavně, každá sandbox hra musí mít nějaké modderské možnosti. U Minecraftu byváli a i stále jsou dosti nešikovné, ale to nezabránilo spoustu lidem si hru přetvořit k obrazu svému. A vznikly opravdové šílenosti. Naposledy jsem zkoušela rozjet Tekkit, začala jsem s jednoduchou těžbou surovin, potom postavila důl spojený s rafinérii a nakonec skončila u výstavby jaderného reaktoru. Ve Vanilla verzi jsem strávila hodiny nad číslicovými obvody a postavila si vlastní sedmisegment. Možnosti jsou téměř neomezené a toto velké lego si i přes všechny nedostatky našlo statisíce příznivců.

Slíbila jsem poslední vsuvku na závěr, tedy proč sakra je Minecraft napsaný v Javě? Je třeba si uvědomit, že Notch všechny své hry vytvářel v Javě a to se téměř vždy jednalo o malé, kraťoučké blbůstky. Java totiž nabízí díky svému obřímu frameworku velice rychlý vývoj i poměrně složitých aplikací, naprosto řeší největší problémy game developingu a to multiplatformost. Dokonce můžete jakoukoliv aplikaci převést do Java appletu. Můžete produkt nechávat v Kompilovaném i nekompilovaném výsledku. Tohle vše vývoj her v soutěži, kde na hru máte čas 48 hodin neskutečně urychluje a na všechny Notchovi předchozí výtvory taky bylo dostačující. Pseudo voxel engine je, ale něco úplně jiného než jakákoliv 2D hra. Jenže nikdo netušil, že se nakonec takhle rozroste a když už rozrostlo, je problém to celé překopat a udělat "správně". Můžeme jedině doufat, že někdo z Mojangu si přečte pár článku o Javě a Hardwarové optimalizaci.

Jinak hraju z dob kdy se nářadí opravovalo vyhazováním a zvedáním ze země.

Pro: Konečně pořádný lego simulátor

Proti: modding, bugy, zmatený vývoj

+39 +43 −4
  • PC 100
Tento komentář bude zvláštní. Jedná se o můj 100. komentář na DH a zároveň je ke hře, u které jsem strávil nejvíce času ve svém životě. Proto bude délka abnormální a pro někoho asi neúnosná. Takže nabízím 2 varianty. Základní informace budou vidět na první pohled a všechna ta omáčka a více či méně zajímavé zážitky budou ve spoilerech. Základní varianta komentáře by měla čtenáři stačit, ale samozřejmě budu rád, když si to přečtete celé ;) Vytvářím to i pro sebe jako takovou vzpomínku na hru.

O Minecraftu jsem se dozvěděl někdy v roce 2011 a to právě na DH ;) Ale nějak moc jsem to nestudoval a nekoukal na videa, jen si říkal, že by mě to mohlo bavit. No, ale jelikož mi dobíhaly poslední záchvěvy pirátství a nechtěl jsem kupovat zajíce v pytli, tak jsem si hru sprostě stáhnul z uložto :/

2012
Bylo to dne 25.2.2012, kdy jsem Minecraft spustil a nastartoval tak dlouhodobý „vztah“ a to takový, že jsem následující 2 roky nehrál skoro nic jiného. Ihned po začátku jsem se jal postavit první příbytek, hliněnou boudu. Poté se moje stavební dovednost malinko zlepšila, ale nebudu vám lhát, nikdy to nebyl žádný zázrak, nejsem nějak extrémně kreativní člověk a až dodnes nejsou mé stavby žádné skvosty, paradoxně mě v MC více než stavění bavilo kopání, těžení a schraňování surovin :)
Jak jsem tak MC hrál každý den, tak mi bylo stále jasnější, že moje pirátství zde nemá místo a v dubnu jsem si koupil originál (MC byl vlastně poslední hrou, kterou jsem si pořídil ilegálně, od té doby už jsem to provedl snad jen jednou, protože mi originál nefungoval, takže i v tomto ohledu má MC neotřesitelné místo v mém životě).
Takřka na první pokus jsem zakotvil na českém serveru: Majncraft.cz a zůstal na něm dodnes, byla to dobrá volba. Po rozkoukání jsem si našel místo na severu mapy a rozjel svůj první projekt, pevnost Josefov, protože je to moje srdeční záležitost a často se tam k Jaroměři vydávám. Do konce roku jsem nestihl vybudovat ani základy, ale druhou stranu jsem skoro dostal na serveru ban, protože jsem vzal práci asi z trochu špatné strany.

Když jsem v singlu začínal, tak jsem po hliněné boudě vytvořil i pár dalších staveb, maják, hrad, nebo sochu a vše propojil kolejemi a vesele si pak přejížděl z místa na místo. Hrál jsem obtížnost peaceful, protože mi předtím několik creeprů zničilo svým výbuchem část mých staveb a to je prostě špatné. Na druhou stranu jsem tak přicházel o část surovin, která se dá získat pouze z těch nepřátelských mobů, ale já je v té době nepotřeboval.
Když jsem pak přešel na server, tak jsem se už s moby musel občas utkat a musel jsem tak víc dbát na prevenci a trochu plánovat své přežití, protože dřív mi stačilo nepadat do lávy, nebo z velké výšky :) Ale vyřešil se také můj problém s některými surovinami, které mě nebavily získávat, daly se prostě koupit na hráčské aukci, nebo směnit „tváří v tvář“ takže nebylo nic lehčího, než provozovat své oblíbené kopání a prodávat třeba hlínu, která sice nemá sama o sobě velkou hodnotu, ale když jede člověk ve velkém, tak její hodnota není zanedbatelná. Nemusel jsem tak třeba stříhat ovce, protože to mě nikdy nebavilo a občas jsem si nějakou tu vlnu prostě koupil, ale stejně jsem ty serverové peníze (bylo to tehdy myslím libry) spíš hamounil na horší časy :) Když jsem se pak účastnil demolicí staveb zabanových hráčů, nebo absolutně ohyzdných stavení, tak jsem často sbíral, kdejaký „odpad“, který ostatní nechávali jen tak ležet a vzhledem k množství jsem na tom často vydělal víc, než ti, kteří z demolice ukořistili pár diamantů, nebo zlata :) Nechával jsem se i najímat na různé výkopové práce, kde jsem vydělal další peníze. Byl to prostě začarovaný kruh, ale bavilo mě to.
No a na podzim 2012 jsem rozjel svou stavbu Josefova, Stavěl jsem ho v měřítku cca 1:4, ale samozřejmě to nebyla úplná věrná kopie. Vyhlédl jsem si hory, požádal o povolení projektu a začal. Ale nezačal jsem stavět, nýbrž jsem hory, které často měřily přes 100 výškových jednotek, zarovnával na výšku 72 a to na ploše cca 400x500 kostek, sami si můžete spočítat, kolik z toho bylo materiálu. No, takhle jsem si asi 2 měsíce vesele zarovnával, až na mě přišli moderátoři serveru, co to jako dělám, tak jsem jim vše vysvětlil, ale nedočkalo se to moc pochopení a dostal jsem ultimátum, abych začal konečně něco stavět :) Tak jsem tedy postavil na zarovnané ploše pár staveb, kde jsem si ukládal ty statisíce kusů materiálu, které jsem už natěžil. Vyhnul jsem se banu a Josefov se začal rýsovat, do konce roku jsem měl pár prvních staveb.


2013
Tento rok byl ve znamení stavby Josefova, který jsem v základních obrysech dodělal někdy v květnu. Zde je základní pohled a tady pár detailů 1, 2, 3, více pak vizte ve zbytku alba. Pociťoval jsem, že bych se měl zkusit zaměřit i na něco jiného, tak jsem adoptoval projekt Olympijského stadionu, který byl rozestavěný, dal jsem mu tak celistvou podobu i zvenku, v interiéru jsem si udělal i výstavku různých sportů, 2, 3, na kterou jsem uspořádal veřejnou soutěž a vybral pár návrhů a zbytek vymyslel. Pustil jsem se i do projektu Cesta z města, kde jsem budoval spojení pro pěší i koně mezi různými projekty a městy, to mě celkem pohltilo, protože jsem musel respektovat terén (trochu rozdíl od Josefova :D) a střídal různé biomy a vymýšlel různé mosty, konstrukce apod. (Od té doby jsem každý rok pár kilometrů udělal.

Josefov už začal mít ucelenou podobu. Trochu blbé bylo, že vedle mě, na pouštním biomu, který přímo sousedil s Josefovem, si začal stavět hráč, kterého jsem předtím najímal na zarovnávací práce. Dělal tam takové „obyčejné“ pyramidy a konstrukce a trochu narušoval celkový pohled na Josefov, ale co jsem mohl dělat, sám jsem si ho tam nasadil :/ Bylo potřeba plno cihel, které se dělaly z jílu, který se nacházel sem tam ve vodě, ale protože ty různá ložiska v močálech a řekách v okolí jsem už vytěžil, musel jsem si udělal „potápěčskou“ helmu a nořit se do velkých hloubek v moři, ale i to mělo kouzlo. Není lepší pocit, než si takhle těžit a objevit podmořskou zombií jeskyni :)
V tomhle roce jsem taky vyhrál v loterii Majnmania a stal se tuším druhým nejbohatším hráčem na serveru, od té doby jsem trochu zlenivěl, protože jsem mohl nedostatkové suroviny nakupovat ve větších objemech.
Pod Josefovem jsem si začal budovat obrovský sklad a snažil jsem se mít truhlu s každou surovinou, která byla v MC dostupná.


2014
Dodělával jsem si práce na Josefově a stadionu a neměl vlastně pořádně do čeho píchnout, ale pak jsem se upsal na stavbu nového metra v Netheru. To mi zabralo pár měsíců, kdy jsem střídal metro s bakalářkou a státnicemi :) Den po státnicích, kdy už byly práce na metru skoro hotovy, jsem byl osloven, zda bych nechtěl dělat na serveru moda (moderátora) a staral se tak o komunitu, pomáhal nováčkům, banoval zločince… No protože jsem s tím nepočítal, tak jsem byl poctěn a rád jsem přijal, byla to nová a zajímavá zkušenost.
Na podzim jsem rozjel nový projekt, Hřbitov zbloudilých duší, kde jsem se snažil vytvořit hrob každému zabanovanému hráči, což tehdy už bylo něco přes 6 stovek jedinců. Bohužel jsem přestával mít dostatek času a popravdě už pro mě MC nebyl úplně priorita, takže jsem hřbitov nedokončil.


2015
V tomto roce moje aktivita v MC už hodně opadla, nebyl čas ani chuť. Ale v září byla spuštěna na serveru nová mapa, tak jsem se zase trochu rozjel. Začal jsem stavět Muzeum východních Čech v Hradci Králové, ale za 2 roky prací jsem udělal pořádně jen lapidárium, přízemí a obvodové zdi (ač teda myslím, že to byly moje nejzdařilejší stavební úspěchy).

2016-2017
Tyto roky se toho moc nedělo, s muzeem jsem moc nepokročil a i další drobné projektíky nestály za řeč. V MC jsem se objevil jen na pár hodin za měsíc a to je prostě na něco většího málo.

2018
Moje aktivita se trochu zvětšila. Bratranec Domcapivo ode mě dostal k desátým narozeninám MC a tak jsme mohli hrát spolu. Postavil si dům blízko u muzea a tak jsme spolu jen tak blbli, nebo jsem ho jako mentor trochu usměrňoval. Paradoxně mi ale s novinkami spíš radil on, protože to má od Letsplayerů naučený víc :D

2019
Od začátku roku byla na serveru spuštěna nová mapa s posledními updaty. Hra se od mých začátků hodně proměnila, ale i tahle verze mě zas bavila. Ihned po spuštění mapy jsem si našel pěkný ostrov a postavil si tam jednoduchý obytný maják, Domcapivo si udělal barák na stejném ostrově dole pod mojí skálou. Mořský update byl dost vydatný, mně se nejvíc zalíbily želvy, tak jsem si udělal takovou malou želví farmu se 4 želvami, asi byste neuhodli, jak jsem je pojmenoval: Michelangelo, Donatello, Leonardo a Raphael, není nad to si spojovat oblíbené věci dohromady ;) Pod ostrovem jsem si vybodoval políčko a stromovou „farmu“ a žiju si dobře, asi jako takový MC důchodce.
Došlo mi, že jsem nikdy za těch skoro 8 let hraní nezabil draka v Endu, což je vlastně konec hry. Tak jsem se do toho před několika dny pustil. Je to velmi zajímavý souboj, dal by se srovnat s bossfighty v jiných hrách. Když se spustily závěrečné titulky, tak jsem byl dost naměkko. Skončila jedna etapa mého hráčského života. Pochybuju, že bych ještě někdy hrál nějakou hru tak dlouho. Teď musím poslat svůj čas na Howlongtobeat, abych jim trochu upravil statistiku. Trvalo to totiž 7 let 10 měsíců a 3 dny, než se mi povedlo hru dohrát :D

K MC se samozřejmě budu nadále vracet, tu na kratší, tu na delší čas, ale už to nikdy nebude takové, to je jasné. Je to herní legenda a ten, kdo tvrdí opak, tak Minecraft nehrál ;)

Pro: kopání, kreativita, variabilita, komunita, nekonfliktnost (většinou)

Proti: žere čas :)

+36
  • PC 65
A zase ti nacisti v této hře. V této hře mein kraft, to znamená v překladu můj krumpáč a napsal to adolf himler dyžbyl v německu zavřený za krádež mraženého lososa a plánování punče. Punč to je něco jako revoluce akorát má víc skořice. V této hře máte krumpáč a musíte se prokopat z Lansbergu abyste to stihli na sraz veteránu v Norimberku. Tato je velice hra nabitá akcí, hodně v této hře se kope kamení a je to v této hře si myslím že velmi autentická to mi potvrdil i můj děda co byl na arbeitu v německu a stavěl tam nejeden untertageverlagerung. Řikal sem mu na dědo tak si taky zahraj, ale vrátili semu šecky vzpomínky a umřel. Cílem v této hře je nebýt hranatý a teš šecki porazit krumpáčem a sníst prase, což je v této hře metafora militantního sociálního darwinismu v altruisticky materialistickém pojetí Welträtselu Ernsta Haeckela.

Závěrem chci říct, že vždy´t je to přirozené.

Pro: krumpáč, mražený losos, punč

Proti: žemi umřel děda

+35 +53 −18
  • PC 80
Když mi bylo asi 8, se hrou SimCity jsem si splnil jeden ze svých dětských snů. Vždycky jsem toužil postavit si vlastní město a do detailu si ho propracovat. Jistě, byla tu spousta jiných alternativ, například Lego či všelijaké jiné stavebnice, ale nikdy to nebylo ono, PC hry to prostě uměly líp. Když jsem dosáhl 18 let, splnil jsem si druhý svůj dětský sen - konečně jsem mohl řídit auto. A zase, předtím jsem si řízení auta sice už osahal, řídil jsem traktor, jezdil jsem si na dětských dopravních hřištích na kole, hrál jsem hry, ale nikdy to nebylo ono.

A právě Minecraft je pro mě jako splnění třetího dětského snu. Jako malí jsme si s bratrem a jedním kamarádem venku hrávali na to, že jsme se zřítili s letadlem do jakési neznámé země, nic si nepamatujeme a snažíme se tam přežít. Představovali jsme si, že si stavíme domy, lovíme zvěř, pěstujeme jídlo, bojujeme s nějakými neznámými silami atd. atd. A jelikož se znám a vím, že ten kousek mě, který je pořád ještě malé děcko, by tohle stále bavilo, Minecraft je pro mě jako dar z nebes.

Hra vás uvrhne do neznámé, náhodně generované, krajiny (někdo říká na opuštěný ostrov, ale jako ostrov mi to často vůbec nepřipadá, zvlášť když mě hra na začátku uvrhne do nějakých mrazivých planin), kde vaším úkolem není nic menšího, než přežít. Jste přitom obklopeni přírodními surovinami (ve formě více či méně těžitelných kostiček), tu a tam kolem vás proběhne ovce, kráva, kuře nebo prase, a když se vyškrábete na nějaký kopec či skálu, uvidíte, že vás všude obklopují jezera a řeky, lesy a hvozdy, moře a pláže, údolí a kopce, pouště a tundry, díry a skály - zkrátka krása pohledět. A vůbec nevadí, že je to všechno v jednoduché grafice a že ani při sebelepším zkoumání nenarazíte na pořádnou křivku.

A jakožto někdo, kdo se ocitl v úplně cizí zemi, první věc, kterou byste měli udělat, je najít si nějaké obydlí, útočiště či úkryt. Můžete pokácet strom a postavit si malou boudu, můžete si najít malou jeskyni a zabarikádovat vchod, či si třeba můžete holýma rukama vyhrabat díru v zemi. K tomu všemu vám hraje docela příjemná hudba, všechno pěkně odsýpá, když v tom začne hranaté slunce pomalu zapadat. A v tu chvíli přichází ta tuhá část hry - totiž noc. V noci ze všech jam a doupat vylízají mrtví - zombie a kostlivci - či všelijaká jiná monstra (pavouci a téměř roztomili, o to však nebezpečnější, Creepeři, kteří nevydávají žádný zvuk až dokud nejsou těsně u vás, a pak expolodují). Je pak na vás, jestli se pokusíte noc prospat a modlit se, aby se vám domů nic z téhle havěti nedostalo, nebo jestli vyrazíte ven do noci, aby se z nočních predátorů staly vaše oběti.

A když zas přijde den, monstra zmizí a svět je zase váš. Jenže Minecraft není simulátor přežívání v nehostiné krajině, a tudíž po vás nechce, abyste si každý den sháněli potravu a vodu a kopali latríny (i když klidně můžete). Pokud budete chtít, můžete ve svém prvním přístřešku žít jak dlouho chcete. Ale to byste vůbec neodkryli největší potenciál celé hry. Náhodně generovaný svět Minecraft totiž vyloženě vybízí k prozkoumání. A co víc, ÚPLNĚ VŠECHNO co ve světě najdete, se dá k něčemu využít. Ze dřeva nasekáte fošny a svému přístřešku postavíte další místnost či si s ním prostě zatopíte v kamnech. Z fošen vyrobíte dveře, smontujete žebřík, postavíte plot či stlučete truhlu. Z kamene zase uděláte kamna, poskládáte schody. Písek roztavíte a máte sklo. I zdánlivě nepoužitelné materiály, jako štěrk, mají své využití. Můžete z nich třeba postavit propadací past. Záleží jen a jen na vaší vynalézavosti a fantasii.

A jak objevujete svět, vaše obydlí se rozšiřuje, dokud z něj není masivní komplex s pevností, farmou, výzkumnou laboratoří, únikovými východy, automatickým obraným systémem, samozásobováním jídlem, obřím dolem s důlními vozíky, podvodním městečkem a luxusními apartmány. Minecraft po vás vyloženě chce, abyste si s herními mechanismy takhle hráli. A co víc, svým způsobem vás odměňuje za to, že ho prozkoumáváte. Protože čím dál dojdete, čím hloub se prokopete, tím zajímavější věci najdete. Zatímco na povrchu najdete jenom klasické suroviny jako hlína, dřevo, voda, písek, kámen atd., v podzemí postupně objevíte uhlí, zlato, diamanty či zajímavý Redstone - surovina, která se dá ve formě prášku sypat po zemi a funguje trochu jako elektrické vedení. Můžete s ním pak třeba na dálku otevírat dveře, odpalovat nálože, spouštět poplach, dělat primitivní výtahy, aktivovat pasti, stavět děla, cokoliv. O tom, že možnosti Redstonu jsou zatraceně velké, mě přesvědčilo video, kde někdo za pomoci všelijakých diod, repeaterů, pák, tlačítek apod. postavil obří funkční kalkulačku!!!

Krom toho pod zemí mnohdy i narazíte na rozsáhlé dungeony, které obývají již výše zmíněná monstra, kde ze stěn tryská láva a často zde najdete i raritní předměty. A opět, pokud chcete, můžete si všechny tyto podzemní komplexy obydlet a osvětlit (monstra se totiž nespawnují na světle). Ke všemu je tu možnost postavit si portál, který vás teleportuje do jakéhosi jiného světa zvaného The Nether, který je naprosto odlišný od toho původního a představuje další výzvy.

A aby toho všeho nebylo málo, hra se dá hrát v multiplayeru. Ten jsem sice nikdy nehrál, jelikož jsem ho nezprovoznil, nicméně ta možnost tu je, byť údajně v trochu zabugované podobě.

Ach, to bylo vyčerpávající. Původně jsem téhle hře chtěl dát asi 80%, ale jak jsem si teď zopakoval všechny její přednosti, asi jí budu muset udělit těch 100%. Jediné, co se této hře dá vytknou, je snad jen to, že zde není žádný příběh, žádná motivace po něčem pátrat a bádat. Naštěstí však už neúnavný Notch - slovutný to tvůrce této hry - pracuje na updatu 1.8, též známém pod názvem Adventure Update, jež slibuje zajímavější dobrodružství a lepší odměny za prozkoumávání světa, propracovanější soubojový systém, nová monstra atd. Takže očekávám, že tato drobná skvrna na kráse bude brzo odstraněna. Ať žije Minecraft!!!

Pro: !!!TY MOŽNOSTI!!!

Proti: Žádná motivace hrát, pokud nejste hračička či vynálezce

+34 +37 −3
  • PC 85
Říkejte si co chcete, Minecraft je suprové a dost kreativní lego. Tolik kostiček, tolik barev, tolik kombinací, hra si svojí pověst dětské hry až tak nezaslouží (i když trochu jo). Jak řekl youtuber NakeyJakey. "Minecraft je hra pro děti, která se k vám chová jako k dospělím" . Jednoduše vám neřekne kam jít, co dělat, či jak to dělat, prostě něco děláté a něco z toho vznikne.

Sandbox jak má být. V kreativitě se zde kladou pouze minimální meze a vy si tu svojí můžete užít v jakémkoliv herním modu. Hra mě při každém rozehrání bavila nejvíc v survivalu. Omezené množství surovin mě vždy nutilo přemýšlet a prozkoumávat. Tato kombinace mě dokázal udržet po několik hodin dobře stráveného času.

Samotné tvoření blok po bloku může začít rychle nutit, ale když se musíte krotit ve svých plánech, tak se vám teprve ukáže zábava. Vymýšlení různých ekonomických řešení staveb vašeho světa je ve skutečnosti mnohem víc kreativní než "Creative mod"

Stylizace všeho do kostiček k tomu jde. Realistická grafika by se v tomhle světě dost špatně odrazila na atmosféře. Krásně tu sedí "Méně je někdy více". Minecraft je učebnicový příklad. Podle mě tady jednoduchost podněcuje kreativitu. No a o tom Minecraft je, objevovat a tvořit. Čekali jste víc? Za mě je tohle dost.

Pro: Atmosféra prostředí, průzkum a kreativita

Proti: Jednoduchá hra, proto se často komunita zdá být jednoduchá

+22