PlayStation Vita

Uvedení

Playstation Portable během desetiletí na trhu jednoznačně pozdvihlo standardy pro hry na přenosná zařízení. Konzole sice prodala zhruba totéž, co Game Boy Advance (2001-2010), avšak ani ne polovinu jednotek co Nintendo DS (2004-2014) – přímý konkurent ze 7. generace konzolí. Sony přesto usoudilo, že i v druhé dekádě 21. století je na trhu prostor pro výkonnou kapesní konzoli. O PSP 2 se v médiích spekulovalo od léta 2009, oficiálně byl nástupce PSP oznámen na konferenci PlayStation Meeting v lednu 2011. Jméno Vita znamená v latině „život“ a Sony takto pojmenovaný handheld odhalilo na E3 2011. Do prodeje ve světě šla PS Vita v prosinci 2011 až v únoru 2012.

Hardware

Procesor Cortex-A9 MPCore od cambridgeského ARM Holdings o maximální frekvenci 2 GHz je ve Vitě přetaktován na 1 GHz kvůli úspoře baterie a vyloučení přehřívání. Čtyřjádrovému CPU sekunduje rovněž čtyřjádrové GPU Series5XT SGX od hertfordshireských Imagination Technologies s frekvencí všech jader až 800 Mhz a 128 MB VRAM. Operační paměť činí 512 MB RAM a systémové soubory se ukládají na proprietární paměťovou kartu s kapacitou 4 GB namísto dražšího a nespolehlivého UMD u PSP. Druhá revize Vity má vestavěn i 1 GB paměti, který však nelze užívat současně s paměťovkami, jež se vedle zmíněných 4 GB dají zakoupit i s kapacitou 8, 16, 32 nebo 64 GB.

Vita se vyznačuje výrazně vylepšenou ergonomií oproti PSP. Mezi nejvítanější inovace se patrně řadí přidání analogových páček, odvozených z páček Dualshocků k „velkým“ Playstationům a rovněž integrace touchpadu naspodu konzole. Dotyková obrazovka má pět palců a dokáže zobrazit rozlišení 960×540 pixelů při poměru stran 16:9, v němž běží i většina her. Původně se jednalo o OLED display, který revize uvedená v říjnu 2013 až únoru 2014 nahradila LCD. Zachován přitom zůstal d-pad napravo i čtveřice ikonických PS tlačítek nalevo. PS Vita je zpětně kompatibilní s PSP tituly vydanými digitálně v obchodě služby PSN.

Odkaz

První tři roky Sony podporovalo Vitu odnožemi svých PS3 exkluzivit a zároveň vycházely 3rd party multiplaty. Mezi listopadem 2013 až 2014 Sony uvedlo Playstation TV (2013-2014) nepřenosnou variantu Vity bez displaye a ovládacích prvků, kterou je třeba přes HDMI připojit k televizi. Hry lze ovládat Dualshockem 3 pro PS3 i Dualshockem 4 pro PS4, jenž se na hraní Vita her hodí více, poněvadž velká část z nich využívá touchpad, který starší z ovladačů postrádá. De facto jde o mikrokonzoli, která konkurovala například nešťastnému projektu Ouya. Kvůli absenci zmíněného touchpadu, mikrofonu a pohybových senzorů Sony prostřednictvím firmwaru uměle zabránilo možnosti spouštět řadu populárních PS Vita titulů, PS3 portů a reedic PS2 klasik. Jak ukázal „Whitelist hack“ ze září 2015, všechny hry by přitom přesto šly na Playstation TV bez problémů dohrát.

Ze zamýšlených bundlů PS4 s Vitou sešlo a její status coby podporovaného systému, pro který však už žádné zásadní hry nevyjdou, jen potvrdilo vyjádření Sony z května 2015, v němž svůj handheld označilo za "legacy system".