Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.
Reklama Klukovna.cz

Max Payne

Žánr:
akce > 3rd person akce *
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ne
Datum vydání:
25.07.2001
Vývojáři:
Remedy Entertainment
Oficiální stránky:
http://www.rockstargames.com/maxpayne/splash.html
Příběh hry začíná, když po návratu domů nalezne newyorský policista Max Payne ve svém domě několik feťáků pod vlivem nové drogy Valkyrie, kteří ho ihned napadnou. Poté, co se s nimi vypořádá, ovšem Max nalézá svou ženu a dítě mrtvé. Začíná tedy jeho temná cesta za pomstou, jejímž cílem je odstranit nejvyšší představitele projektu Valkyrie.

Příběh Max Payne je opravdu velice ponurý, celá hra se navíc odehrává v noci za husté sněhové vánice, která dotváří už tak tísnivou noir atmosféru. Nejdůležitějším prvkem této střílečky je jednoznačně "bullet time" neboli zpomalení času, které můžete využít při přestřelkách. Jedná se o první tak rozsáhlé použití tohoto systému v počítačových hrách, který se později stal tak oblíbený a hojně využívaný. Můžete ho aktivovat, když máte dostatek "energie", která se postupně doplňuje - celá scéna se zpomalí včetně vašeho pohybu, ale míření zůstane v reálném čase, což vám dává velkou výhodu oproti nepřátelům. Uvidíte jak vzduch efektně rozrážejí vystřelené projektily a zasažení protivníci se pomalu kácejí k zemi. To vše s využitím standardních zbraní od pistolí až po brokovnice a samopaly. Příběh je rozdělen do několika kapitol a je lemován i komixem, který vysvětluje některé vedlejší události. Zahrajete si také několik psychedelických misí, které představují Maxovy noční můry.

Osud Maxe Payna je dále rozveden v pokračování Max Payne 2: The Fall of Max Payne a v roce 2008 byl na základě prvního dílu natočen film.

Podpořte Databázi a kupte si hru na Xzone.cz … nebo přes Heureka.cz

Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře


PC-Orig. DVD/ Grafika 10/10 Hudba 10/10 Hratelnost 10/10 Zábavnost 10/10

Max Payne! Hra, jež způsobila revoluci v herním zpracování, které do té doby nemělo blíže filmovému zpracování. Perfektní filmová atmosféra ruku v ruce s bullet time efektem, nádhernou grafikou, kde máte možnost všelijak se vyřádit na nepřátelích i na okolí. Rozbíjet dlaždicové obklady, krabice, splachovat záchody, k tomu vydařené textury, různorodá prostředí a nepřátelé. Silný a obsáhlí arzenál zbraní. Krátkou hrací dobu doplnili příběhová okýnka jako vystřižená z nějakého noir komiksu..pamatujete si to určitě taky, ve své době revoluce na kterou se čekalo dlouhé čtyři roky.

Pro mě tato hra hodně znamená. Opravdu málokdy zasednu k nové hře a dohraji ji do konce hned napoprvé. Vždycky si říkám, ta je dobrá, tu si nechám na později. U Maxe jsem to neudělal a prožil jeho strastiplnou cestu za pomstou pěkně za čerstva. Dobře jsem udělal, zážitek to byl neopakovatelný....

....nyní jsem ji po několika letech znovu oprášil a těší mě, že mohu potvrdit její kvalitu. Po technické stránce bohužel zestárla, prostředí vám přijde skoro prázdné, bez možnosti něco pořádně zničit, rozbít a zdevastovat. Možnost rozstřílet nějaké ty dlaždice a obklady nikoho nenadchnou. Pohyb v prostředí je čistě lineární, hra vás vede za ručičku a vy nemáte možnost ani nakouknout za roh. Naštěstí ty důležitější prvky zůstali zachovány. Hratelnost je stále svěží, pohlcující a ani na chvilku nenudící a atmosféra? Ta je beze změny, tedy to co dělá hru stále tak báječnou.

Důvodů proč dát Maxovi plný počet jsem tu vyjmenoval hodně. A proto jí toto hodnocení udělím, i když úplně stoprocentní není. Delší hrací doby by opravdu na škodu nebyla, ta však na samotný zážitek nemá nijaký zásadní vliv. Taky si říkám když toto hodnocení nedat Maxovy, tak komu. Je hodně dobrých her, ale tahle byla inovativní, intenzivní i proto nemohu jinak.

Hru jsem začal hrát: 30.10.2009
U hry jsem strávil: 10 hodin a 30 minut

Pro: filmová atmosféra, hratelnost, bullet time efekt, komiksová okénka

Proti: délka hry, dnes již grafická stránka nemá mnoho co nabídnout

+50+50 / 0

V rámci redukce nikdy nehraných her v mém steam profilu jsem nainstaloval tuto, dnes již legendární hru. A neprohloupil jsem. Přiznávám, že po prvním spuštění mě zaskočilo, jak ostře jsou řezané rysy hlavního hrdiny - ale již v průběhu první kapitoly jsem pochopil, že takhle prostě americký drsňák vypadá (trochu C. Eastwood). A pak už nebylo nic. Nic na co bych si mohl stěžovat. Těch asi 6 hodin bylo naplněno HUTNOU a TEMNOU atmosférou, SKVĚLOU hudbou, DOBŘE NAPSANÝM příběhem a EFEKTNÍMI skoky a kotouly.
A komu je i toto málo tak může vstoupit do Matrixu pomocí příslušného modu.

Prostě pařba jako za mlada, kdy jsem tuhle perlu hrál poprvé.

Pro: všechno - nostalgie je sviňa

Proti: věk nezastavíš

+48+48 / 0

Max Payne patří k těm nemnoha hrám, které se v tomto průmyslu neustálé recyklace (se stále se opakujícím konceptem) podařilo přijít s určitou a ne nezásadní inovací. Co mám na mysli jistě každý ví, ano, je to “bullet-time“. Není to ale všechno. Max Payne má dospělé ztvárnění, s depresivními podkresy a příběhem, ze kterého má člověk pocit skutečnosti. Hra se na první pohled od jiných akčních titulů moc neliší, přece jen je jejím hlavním hnacím motorem motiv, který se neustále opakuje – pomsta – na pohled druhý už jsou odlišnosti patrné a právě ty Maxe Payna povyšují nad konkurenci.

První z nich je zcela jistě samotná postava Max Payna. Je sice fakt, že klišé o pomstě za vyvraždění rodiny je klišé s velkým “K“, postava je zde ale vykreslena nad jiné věrohodně a uvěřitelně. Do očí bijící skutečnost, že si v takovém městě jako je New York dovolí někdo vystřílet většinu podsvětí a policie dojede až nakonec, je samozřejmě žánrová úlitba, my se ale bavíme o postavě jako takové. I psychózy, které jsou zde zakomponovány jako takové minihry, pěkně ponuře dotváří už tak stísněnou atmosféru. Z většiny dalších postav pak jde cítit vlastní životnost a jejich pozice nemá odér samoúčelnosti.

Další kladné aspekty padají na vrub technické stránky. Hra je výborně ozvučena, jen si vemte ty surové smyčce, no prostě nádhera. Graficky sice nejde o úplnou špici, jde ale o natolik dobře zvládnutou práci, že pohled neuráží, má rozmanité prostředí a funkční návrhy. Výbornou myšlenkou bylo také vkládat komiksové útržky v loadovacích screenech.

Co se týče protivníků, ti nepostrádají umělou inteligenci, a i když za delfíny bych je zrovna neoznačil, zažil jsem už o dost horší. S tímto aspektem je spojená také obtížnost, kdy se ve hře nachází i momenty, které dají opravdu zabrat. Je zde naštěstí velké množství dobře navržených zbraní a již zmíněný, báječný a cool “bullet-time“, se kterým jsem zažil neskutečně vtipné, ale i akčně vyhrocené scény.

Co napsat na závěr... Pro mě osobně znamená Max “Bolest“ Payne mnoho hodin kvalitně strávených před monitorem.

Pro: příběh, Max Payne, surovost, zbraně, bullet-time

Proti: pár drobností

+38+38 / 0

Max Payne byla moje první hra z pohledu 3. osoby, tento styl jsem si brzy osvojil a leckdy jej mám radši než FPS, jelikož si svého hrdinu líp vychutnám. Když se rozezní úvodní hudba k Max Paynovi, už to mi dává nutkání znovu ke hře sednout a opakovat ji.

Na hře jsem nejvíc ocenil velmi pěkný příběh, který sice není veselý, ale působí reálně a velmi rychle se mi příjemně vryl pod kůži a do hry mě doslova vsál, takže jsem dokonale vnímal jeho zápletku a rozvíjející se pozadí.

Ocenil jsem Maxovu slušnou výbavu zbraní, skvěle fungující bullet time, který v horkých chvílích zachraňuje spoustu šrámů. Nějak se mi nevryly pod kůži příběhové obrázky, kterými je hra v mezičase doprovázena a které by mohly být v pohodě nahrazeny klasickými animacemi, které by působily věrohodněji.

Odehrál jsem jak jedničku, tak i dvojku a kdyby se mě někdo ptal, která je lepší, jednoznačnou odpověď bych určitě nenašel. Z hlediska grafiky by vedla dvojka, kde je mj. podoba hlavního hrdiny značně pozměněna a není to už ten klasický Max Payne z jedničky, ale pokud to budu brát v reálu, my také nemládneme. :-) V jedničce zase vede příběh a celková atmosféra, takže zkrátka oba díly mají svoje kouzlo a vzhledem k tomu, že na sebe bezprostředně navazují, je lepší odehrát oba a mít tak Maxův příběh zcela kompletní.

Pro: velmi pěkný příběh a prostředí, filmová hudba, zbrojní arzenál a vše další

Proti: doprovodné příběhové obrázky

+34+34 / 0

Prvý diel Maxa Payna je jedna z tých hier, na ktoré sa jednoducho nezabúda. Je to hra, ktorú môžem dohrať aj tisíckrát a zážitok bude vždy rovnako struhujúci ako poprvýkrát.

V podstate ide o klasický príbeh jedného chlapíka, ktorý sa chce pomstiť. To sme už všetci videli mnohokrát. Avšak Max Payne na to ide trocha inak.

V prvom rade je tu skvele vybalancovaná hrateľnosť, ktorú ma na svedomí "Bullet-Time". Prestrelky sú vďaka tomu oveľa adrenalínovejšie a efektnejšie a celé to pôsobí ako film od Johna Woo (zatiaľ som videl iba jeho americkú produkciu ale snažím sa to dohnať). Keď sa Vám podarí skombinovať Bullet-time so správnym zbrojným arzenálom, je to jednoducho pastva pre oči.

Ďalej tu máme priam dokonalú atmosféru. Celé mesto je zahalené v snehu a pôsobí tak trochu, akoby som to len povedal......mysteriózne. Svoj podiel na atmosfére majú aj komixové predely medzi jednotlivými levelmi, ktoré sú jednoducho skvelé.
Náš neohrozený hlavný hrdina ešte k tomu stíha počas hry alebo v komixových sekvenciách všetko okomentovať prostredníctvom svojich monológov a neraz som sa aj celkom dobre pobavil (ako napríklad v prológu tretej kapitoly, keď Maxovi hlavná záporáčka pichne Valkýru a on sa začne cítiť ako v počítačovej hre).

A ešte sa zmienim o grafike, ktorá aj keď už nie je "najmladšia", stále sa na ňu dá celkom dobre pozerať.

Ako som povedal na začiatku, Max Payne je pre mňa nezabudnuteľná hra. Možno nie je úplne dokonalá (sem tam sa nájdu nejaké technické nedokonalosti), no to na výsledný dojem nemá absolútne žiadny efekt. Preto keď si chcem z chuti a od srdca zastrieľať, viem kde mám hľadať. Moje hodnotenie asi hovorí za všetko.

A keby som bol niekedy nútený zobrať si na opustený ostrov len jednu hru, vážne by som začal uvažovať práve o Maxovi Paynovi.

Pro: atmosféra, akcia, bullettime, príbeh...

Proti: možno ku konco začalo dosť prituhovať, čo sa obtiažnosti týka

+32+32 / 0