Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

The Sims 3

77
254 hodnocení Platformy
Žánr:
strategie > sociální strategie *
simulátor > nezařazeno
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ne
Datum vydání:
02.06.2009 PC
Vývojáři:
Oficiální stránky:
http://www.thesims3.com/
The Sims 3 je chronologicky prequel k oběma předešlým dílům, jehož nejvýznamnější novinkou je možnost pohybovat se po celém sousedství a věnovat se všem činnostem bez jediného načítání.

Tvůrci o hře prohlašují: "na všem, co děláte venku, nyní záleží právě tak hodně, jako na tom, co děláte uvnitř". Narozdíl od předešlých Simsů, ve trojce budou hráči moci podle vlastní chuti vypnout prvky jako stárnutí apod. Z těch osmi osobních potřeb, které byly ve dvojce, se v trojce objeví pouhých šest. Objevují se zde také některé menší prvky z datadisků druhého dílu, jako např. mobilní telefony a kytary, osobní auta, rybaření a zahradničení, šperky a pláže atd., avšak žádný z hlavních prvků oněch datadisků, jako např. samotné chození na univerzitu, se ještě stále nekoná.

Vytváření vlastního simíka bylo taky obohaceno o pár příjemných novinek, jako např. panel tloušťky a svalů (který zde nahrazuje omezení z dvojky na pouhé tři typy postavy).


Poslední diskuzní příspěvek

ntz (komentář): Perfektní koment! Nad poslední, hořkou částí, jsem uznale kýval hlavou, protože si ten stárnoucí život krásně vystihl :) BTW:…

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 100
Hrála jsem obě předchozí verze a obě mě bavily. Takže jsem na Sims 3 netrpělivě čekala a hra mě nezklamala. Vím, že pro chlapy to není a bavit je to nikdy nebude, možná až na výjimky. Ale mě starání se o rodinku baví.

Hra jede stále ve stejném duchu jako u předchozích verzích -> vytvoříte si postavy, které upravíte třeba tak aby vám byly k nerozeznání podobné (berte to trochu nadneseně, přesnou kopii neuděláte i když můžete doslova formovat každou část obličeje). Pak své rodince vyberete pozemek kde budou bydlet a začnete jim stavět dům. Vše záleží na finanční stránce. někdy je lepší koupit si levnější domek a na stavění si počkat až bude něco vyděláno. Myslím, že je super, že si můžete založit i vlastní město, což se vyplatí, protože se můžete během hry pohybovat po celém městě bez omezení, bez zbytečného načítání obrazu jako to bylo v předchozí verzi.

O své lidičky se opět musíte starat, posílat je na záchod, spát, do práce..což bývá občas otravné pokud jim chcete splnit nějaký sen a oni vás tímto zdržují, ale i na pár těchto věcí má hra řešení viz odměny za splnění snů ;o) pokud u hry vydržíte dostatečně dlouho, máte již pořádný dům, práci a rodíte dětičky jako na běžícím pásu, děti vám dospějí a můžete je přestěhovat o dům dál. Pak je můžete navštěvovat nebo za ně klidně hrát.

Občas máte chuť svým simíkům ublížit (to si myslím, že udělá každý muž, který to kdy zapne) ;o) pak doporučuji postavit bazének a pozvat i sousedy na pořádnou masovou vraždu ;oD naopak ti, kdo mají hru chuť hrát co nejdéle čeká strastiplná cesta k nalezení nesmrtelnosti ;o)

Pokud vás hra něčím omrzí, stačí si pořídit dodatky jako například cestování, domácí mazlíčci, luxusní bydlení a hned pro vás hra bude mít nový rozměr.

Co se hudby týče, je tak klasická simíkovská, velmi podobná té z předchozích verzích, ale pokud si koupíte rádio můžete si pustit hudbu dle žánru ;o)

Pro: možnost pohybu po celém městě bez nahrávání obrazovky, možnost dokoupení dodatků

Proti: může se zdát stereotypní, dlouhé načítání hry při startu

+44
  • PC 90
Sims 3 je geniální hra. Skoro lepší než život. Teda určitě než ten můj. Protože po aplikování drobného konsole cheatu na začátku si přičarujete (skoro) nekonečně peněz a můžete začít vopravdu žít. A to by jste koukali, jak já umím žít. Dokonce to chytlo v jisté době i moji drahou polovičku, nicméně naše představy o životě se značně rozcházely, jak se záhy ukázalo. Abych to ale neprotahoval.

Nejdříve jsem si trošku prodloužil život, to je jasné, abych toho více prožil, když mám tolik peněz a pak jsem se zcela realisticky a dle skutečnosti vymodeloval - tudíž vysoký elegantní svalovec v nejlepších letech. Začátek byl děsně krušnej. Strašně moc času jsem strávil stavěním baráku, kterej prostě musel bejt naprosto dokonalej. Z původního plánu mít jedno patro se nakonec stala 3 patra moderní stavby s krásnou zahradou, podzemní garáží, přilehlou hospodářskou budovou, ve které bydleli 2 koně a 2 čoklové Tyrol a Sultán (později když měli štěňata tak se ukázalo, že Sultán je Sultánka) a hejno neposlušnejch koček. Vybrat zařízení domu, dát do kupy vybavení veškerých místností, 2 koupelny, pokoj pro hosty, ateliér, zahrada, bazén, pokoje pro služenictvo a dalších milion věcí - naprostej horor, co vám budu povídat. Vždy jsem ale dodržoval princip design a estetika především. Jenom o tomhle setupu, než se dá vůbec pokračovat v nějakém reálném životě, kde ubíhá drahocený čas, by se dala napsat kniha. Odpauzujme nyní čas a začněme žít.

Neumím si vůbec představit jak může někdo bez milionu dolarů na účtě fungovat. Je přece potřeba venčit čokly, jezdit na koni, hrát si s kočkou, procházet se po městě, chodit za kulturou, vynášet smradlavé odpadky, když služebnictvo venčí psíka (a nebo vám také později třeba dročí manželku), mít společenský kontakt, páč tělo a mysl mladého muže ho žádá, dělat parties, hrát v kapele, samozřejmě zkusit se musí všechno, takže člověk musí navíc najít i nějaký ten čásek na páchání zločinu, čtení knih, povalovaní se ve slipech po gauči a tak dále. Samořejmě je potřeba také pařit po barech a taky vobčas spát, aby člověk dobil baterky. No prostě nechápu. Nemít mega na účtu a muset chodit do práce je postižení.

V popisu výše uvedených aktivit by se dalo pokračovat skutečně dlouho a mnoho dalších aktivit jsem zapoměl uvést (ježdění na motorce, snowboarding, dog agility ..., sakryš), nicméně v životě každého mladého samečka dojde dříve a nebo později ke zlomu. Snad to byl Sután s Tyrolem, kteří začali první, snad koně Hatátitlá, Ilči a sea Bisquit, snad služebnictvo, najednou to přišlo a nedalo se tomu odolat. Nejdřív náhodné pohledy s uklízečkou a pak najednou výbuch života a člověčenství propukl naplno jako v životě Freddie Mercuryho. Wohoo bylo se vším, všudy a pořád. Nedalo se tomu skoro zabránit. Wohoo bylo v ložnici, v obýváku, v parku, ve sprše, ve stanu a dokonce snad i v balónu. Wohoo bylo se služkou, s další služkou, s dívkou s baru, se sousedkou, se sousedem, pak znovu se služkama, pak s náhodným chodcem. Wohoo bylo ráno, v poledne i večer. Wohoo dělal Sultán s Tyrolem, kočky i koně. Po domě a v mém životě se začal šířit nepořádek a chaos. Měl jsem kruhy pod očima, byl jsem deprivován mnoha dalšíma potřebama, které byly neuspojené (jako hlad, spánek, společenské vyžití, zábava, sport ...). Ano, musím se přiznat, byl jsem závislý na wohoo - musel jsem to dělat stále, všude a naprosto s každým.

Samořejmě jak to ale ve skutečném životě chodí, i tady člověk dospěje a po nějaké době jsem si uvědomil, že pokud nechci umřít na infarkt ve 30, tak si musím pořídit ženu. Samozřejmě zpočátku sloužila (ještě spolu s jednou ženou) hlavně k wohoo, úklidu, domácím pracem, venčením čokla, tréningu parkuru na koni (páč to pitomý zvíře je totiž bez trvalého zaměstnání agresivní - nepořizujte si koně). Druhá žena, nádherná černoška, také ze začátku uklízela a dělala wohoo jak jsem si zamanul, pak se ale ukázala její temná stránka a začala se věnovat převážně výtvarnému umění, samostudiu a náboženství a mě si všímala jako placatého kamene. Uvědomil jsem si totiž, že pokud je nezbouchnu, tak si začnou dělat co chtěj (a to ani nemluvím o tom, že milionek na účtu začal vysychat - zvláště poté, co jsem si ve sklepě udělal nahrávací studio a přistavěl zvláštní dům pro služebnictvo). No ušetřím vás podrobností. Protože můj zvrácený mozek funguje podobně jako mozek Arnolda J. Rimmera a neumím udělat život krásnej když můžu, a sám si z něj udělám noční můru, tak netrvalo dlouho a po baráku běhalo několik dětí (více než 5, méně než 10), jejichž jména si dosud pletu, množství neposlušnejch koček s koťatama, smečka uslintanejch a nezvladatelnejch stěňat, co akorát všechno zlikvidujou, voslintaj a pochčijou a několi hříbat, které zaměstnají veškeré služebnictvo, takže život se vám začne doslova hroutit pod rukama. Ženy trvalé nasrané (a jako ve skutečném životě i zde platí životní poučka: Když si ženská bere chlapa tak vždy, i když to neříká nahlas, doufá, že se chlap v určitejch věcech jednou změní a chlap zase doufá, že ta ženská, taková jaká je, že taková zůstane až do smrti. Ale vždy to dopadne opačně. Chlap nakonec zůstane stejnej jakej byl - to je prostě biologie - a prásk, přijdou děti a ženská se změní k nepoznání ...), já trvale v běhu páč tu smrdí koš, tu řve dítě, tu štěká pes, tu je bordel v kuchyni (a na chodbě, v předsíni, ložnici, zahradě i obýváku ..) a tu se děje dalších 5 nečekaných událostí, jež zasluhují pozornost. Zkusil jsem i takové věci, jako že spáchám trestnej čin a půjdu si sednout a kriminál mě vysvobodí, ale nepovedlo se.

No a co dál. Čas plyne. Začnou šedivět vlasy, umře věrný psík, dcera, v tu dobu dospívající, se nechá zbouchnout od náhodného vandráka co procházel kolem, služebnictvo zestárne a místo, aby se starali voni o vás, se staráte vy on ně. Ženy, sousedka, soused a náhodní kolemjdoucí (tedy ty, kteří jsou ochotni se s váma bavit) se postupně mění ve stařeny a z wohoo se stává sladká vzpomínka, páč realita už skutečně není estetická a ani - řekněme - přiměřená. Do toho vás začne štvát denní pohled na kdysi naleštěný a designový nábytek, o kterém si uvědomujete, že se stane i součástí vaší hrobky, neb peníze na účtu už skoro nejsou a po domě se prohání generace lidí, psů, koček a koní, u kterejch už dávno neznáte ani jména. Potom se člověk ohlédne a má-li štěstí (a měl-li milion dolarů na účtu), tak si řekne - Ale byla to supr jízda, co? Teď už můžu natáhnout paprče a stát se duchem a jít postrašit vnučku a její děti.

Takovej je život, takový jsou Sims.

v1.0.0-20190125
+18
  • PC 55
Nepatřím mezi fanoušky této hry, ale myslím že mám u této série své odehráno. Jedničku jako ehm záložní kopii ehm jsem sehnal kdysi sám a brzy se stala oblíbenou hrou mé mámy, která potom vesele skupovávala další díly a hlavně obrovské množství datadisků.

Základ hry zůstal stejný, tedy vytvořit si své alter ego případně jeho pár kamarádů, vystavět mu základní dům, sehnat pro něj práci, nakoupit vybavení které ulehčí naplňování jeho potřeb a postupně s ním i postupovat v kariéře, získat přátele a pozdějí i založit s jiným panďulákem rodinu. Takže takové vypiplané Tamagoči, jestli si tu hračku od trhovců ještě někdo pamatujete...

Jak se mi Simové hrají? Vždy když jsem nainstaloval hru a rozehrál ji tak jsem se dostal do ráže. Zezačátku, navíc když ještě nemáte dostatek zkušenosti, se snažíte hlavně přežít. Volný čas přichází až když získáte v praci dostatek peněz na základní vybavení. Poté přichází honba za zlepšením všech skillů, ziskáním maximálního vztahu s vybranými "simy" a dosáhnutí vrcholu kariéry. A potom už pro mě přichází víceméně nuda, jakmile dosáhnu cílů, už "nebojuju o přežíti" tak se pro mě hra stává spíše stereotypní klikačkou.

Když už jsem zmínil že tuto hru hraje moje máma, pro kterou je to mimo RPGčka hlavní láska, tak ta se jedním simíkem nebo jeho rodinou nespokojí. Snaží se celou vesnici zlikvidovat a zaplnit svými vytvořenými simíky. Zcela politicky nekorektně vyvražďuje jiné rasy i méně pěkné postavičky, ve dvojce na to měla dokonce speciální hřbitov s bazénem bez schůdků. Své postavy zcela řídí a nemůžou udělat téměř svobodný krok, obléká je do takových šatů které barevné ladí s tapetami v bytě, stejně tak zařizuje i samotný dům odpovídajícím nábytkem.

Je asi zbytečné popisovat detaily hraní simů, tak se zaměřím špíše na srovnání s předcházejícími díly:

Obsahově zde nejsou zahrnuté věci co měly jednička a dvojka s datadisky. Je tedy téměř jisté, že se firma pokusí i nadále dolovat peníze z dalších rozšíření, místo toho aby vytvořili hotovou hru. Tento postup není až tak překvapivý, stejně tak se postupovalo v jedničce a dvojce.

Oba jsme se shodli, že to hlavní, co trojka přináší, je konec nahrávacích obrazovek. Dvojka s datadisky byla velmi dobrá hra, nicméně každý výlet mimo domov znamenal nahrávací obrazovku s taxíkem nebo autem. To bylo velice zdlouhavé, zvláště na ne úplně hvězdných strojích.

Graficky se hra viditelně nezlepšila, na druhou stranu tím že můžete téměř do celého města tak je to grafika super. Hra je výborně optimalizovaná, ta základní verze fičí možná ještě lépe než dvojka s datadisky. Co do stylu je hra dětinská, ve trojce vypadají dospělí ještě více jako mimina než ve dvojce. Mou mámu dlouhodobě rozčiluje to, že ženy a chlapi mají stejnou výšku.

Co do zvuků a hudby nelze víceméně nic vytknout, trojka nijak nevybočuje ze směru kterým šla jednička a dvojka. Můžete si ladit různé stanice, simíci v konverzaci žvatlají, když je nějaký problém tak vám zvukový signál dá vědět.

Zásadní změnou je vývoj. Vývojem rozumím to jak se budou vyvíjet další rodiny, jak budou stárnout atd. Buď ho paušálně vypnete nebo zapnete. Při vypnutí bohužel dochází ke stagnaci, zatímco při zapnutí se zase dějí věci. Mně osobně to nevadí, ať si okolo lidi umírají a množí se, já hraju pořád se svým simíkem či jeho rodinou. Horší to má máma, která odehraje u jedný domácnosti dva dny a potom nevěřicně zírá u druhé rodiny jak v druhé domácnosti chlapíkovi umřela žena, naopak získal homosexuální vztah s Pavlem a místo truchlení někde sehnal dvě dětí, které nemají v rodokmenu ani maminku (vzpomínáte na Simorosty? Jinak si to nedovedu vysvětlit...) . Tohle mě docela překvapuje že v EA nikoho tyhle podivnosti netrkly, případně že si mysleli že to vadit nebude.

Hru jsem opravdu silně hrál téměř týden, potom mě to ještě za života mého "simíka" náhle přestalo bavit. Má máma se také po měsíci vrátila ke dvojce, s datadisky je přeci jen obsahově daleko bohatší. Celkově tedy tento díl má podobně (omluvte mě případně za nemístné srovnávání) jako Mafia II dobrý základ, ale obsahově velmi zklamal.

Pro: Odstranění nahrávacích obrazovek, dobrá optimalizace

Proti: Podivný vývoj okolního města (děti a aféry z ničeho nic), obsahově chudá

+6(7-1)
  • PC 50
Měla jsem možnost hrát u své sestry (díly 1,2 i 3)...A toto opravdu není můj šálek čaje. Vytváření simíků a následné stavění domu a jeho zařizování mě celkem bavilo, ale vše okolo už bylo (aspoň pro mě) celkem nezáživné.
-1(2-3)