Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Phantasmagoria

Roberta Williams' Phantasmagoria

71
32 hodnocení Platformy
Žánr:
adventura > interaktivní film *
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ne
Datum vydání:
31.07.1995 PC
08.08.1997 Saturn
Vývojáři:
Sierra, Kronos Digital Entertainment (sekundární), Infini Entertainment Technology (Saturn verze)
Adventura Phantasmagoria od Sierry z roku 1995 je plodem boomu her, jimž marketing v polovině devadesátých let hrdě dával přízvisko "interaktivní film". Hra se řadí k tomu lepšímu, co tato vývojová větev stačila nabídnout, než se definitivně zlomila.

Phantasmagoria je interaktivní horor a scénář k němu připravila Roberta Williams, známá coby autorka známé série King´s Quest. Hlavní postava Adrienne (jednalo se o digitalizovanou herečku) vás provede brutálním a děsivým dobrodružstvím ve starém domě, kde krátce po návštěvě začne prožívat strašné noční můry. Společně s hlavní hrdinkou vkročil do domu i její manžel Donald, kterého zvláštní síla mění v šílence a Adrienne musí stihnout odhalit tajemství zlých sil, než ji muž nebo dům zlikvidují.

Hra byla kvůli zobrazování násilí a vulgarity zakázána v Austrálii a v řadě zemích dostala nejvyšší "rodičovský rating". Bez ohledu na to se stala jednou z nejlépe prodávaných her roku 1995. Stejně tak jako brutalitou, ohromila Phantasmagoria i svou rozsáhlostí, což bylo ostatně poznávacím znakem většiny zástupců interaktivního filmu - Sierra Phantasmagorii distribuovala na sedmi kompaktech.

O rok později vyšlo pokračování nesoucí název Phantasmagoria: A Puzzle of Flesh.


Poslední diskuzní příspěvek

Fingon: Hanův komentář je hodně výstižný. Já si teda problémy se savem v poslední kapitole nepamatuju, spíš bych to viděl na nějaký momentální…

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 70
Phantasmagoria je nejambicióznější a nejdražší počítačová hra své doby. Zároveň je i nejrozsáhlejší hrou co do počtu použitých CD (7), což je ale bylo z velké části způsobeno nízkou úrovní komprimace a pár let po vydání by jí jistě nebyl problém stěsnat na 4 CD, pokud by se tedy upustilo od symboliky, kdy každé CD znamená 1 chapter hry. V neposlední řadě je Phantasmagoria i jednou z nejkontroverznějších her díky zobrazenému násilí (mimo jiné). Phantasmagorii jsem v době jejího vydání z nějakého důvodů v podstatě ignoroval a zaujal mě spíš až druhý díl. Skutečnost, že je na 7 CD, nemá titulky a je hodně specificky zpracována způsobila, že ji v ČR tehdy skoro nikdo nehrál, i když se jedná o celovestovy bestseller a opravdu slavnou záležitost, kterou předchází pověst hororu, který je opravdu strašidelný.

Po dohrání Phantasmagorie jsem nicméně trochu v rozpacích, jak k ní přistoupit. Není totiž pochyb, že scénář je na poměry počítačových her opravdu výborný, hra se hraje skvěle a opravdu jsem se u ní místy bál. Ve hře je zlo po velkou část děje jen naznačeno a fyzicky není přítomné, což je rozhodně lepší přístup, než kdyby na vás z každého rohu vyskakoval Belzebub a smrtka s kosou. Druhou stranou mince je fakt, že jsem Phantasmagorii dohrál za několik hodin bez sebemenších problémů a osobně bych ji společně například s Alien Incident nebo Full Throttle nejspíš označil za nejlehčí 90s adventuru, kterou jsem kdy hrál. Proti tomu ale stojí argument, že Phantasmagoria byla koncipována právě tak, aby ji mohl hrát a bez problémů dohrát úplně každý, důraz je zde kladen na příběh a jeho dynamiku, ne na puzzly a řešení hádanek. To je určitě pozitivní, ale legendární Roberta Williams obtížnost nasadila snad na nejnižší možnou úroveň a vše ještě podtrhuje přítomnost vcelku působivého "hintbook" démona, který je připraven kdykoliv poradit, kdy hráč nějakou záhadou nevěděl jak dál a v nouzi nejvyšší je dokonce možné začít hru od jakéhokoliv chapteru, takže klidně můžete přeskočit 6 chapteru a začít hned tím posledním.

Phantasmagoria je co se týče zpracování v podstatě sesterskou hrou The Beast Within: A Gabriel Knight Mystery, vypadá a hraje se úplně stejně. Není to typický interaktivní film, kde hráč občas laskavě dostal možnost rozhodnout, má-li se vydat doleva nebo doprava, ale v podstatě klasická adventura, kde se ale nepohybujete libovolně v okně, ale postava reaguje jen na určitých aktivnych místech na obrazovce, které jsou ale narozdíl od jinak geniálního GK2 a nechvalně proslulého bahna vedle domů, kde bylo možné zkoumat více věcí, jasně zřetelné. Hra není úplně lineární, je možné dělat více věci v různých chapterech a pokud hned první chapter pořádně prozkoumáte dům hlavní hrdinky a splníte několik triviálních úkolů (dostat se do sklepa a sebrat kladivo), máte splněno na několik chapteru dopředu, což se zobrazuje na ukazateli splněných úkolů v jednotlivých chapterech. V jejich průběhu je možné přicházet i na různé nepovinné scenáristické vychytávky a nenápadně změny v domě, které nejsou nutné pro dohrání hry, ale je na nich vidět propracovanost celého projektu. Od zbytku hry se značně odlišuje poslední chapter hry, kdy konečně přitvrzuje i obtížnost. Jeho značná část je realtime, je nutné v ní postupovat velmi rychle a i tentokrát je možné jej plnit více způsoby. Síla hry je jednoznačně v příběhu a atmosféře tísnivých lokaci domů a okolí, ty se opravdu povedly a často jsem se vydával do nedalekého městečka, jen abych si trochu "odpočinul". Herecké výkony jsou obstojné, zejména co se týče hlavní hrdinky v podání Victorie Morsell, která se ale podobně jako Dean Ericksson jako Gabriel Knight ve filmové branži později nijak neprosadila. I zbytek hereckého ansámblu tvoří profesionální herci a podle toho to také vypadá, rozhodně se netěšte na nechtěně trapné výstupy ala produkce American Laser Games.

Phantasmagoria je opravdu dobrá hra, ale neuvěřitelně snadná obtížnost v kombinaci s ulehčujícími prostředky ji dle mého názoru trochu táhne k průměru. Pro sváteční hráče tohoto žánru bych ji ale určitě doporučil, stejně jako pro ty, co si chtějí zvednout sebevědomí a zkusit dohrát nějakou adventuru bez jediného nakouknutí do návodu. Doporučení samozdrejme platí jen pro hráče starších her, ostatním Phantasmagoria nemá co nabídnout.

Pro: Příběh, atmosféra, hudba, architektura domu a zahrady

Proti: Nízká obtížnost, zmatený systém ukládání a přepisování pozic, absence titulků

+35
  • PC 80
Kdysi jsem byl obdarován hromádkou CD bez obalu. Po důkladném roztřídění jsem našel druhý disk Star Wars: Rebel Assault II - The Hidden Empire, dva disky Wing Commander III: Heart of the Tiger a pozor, čtyři disky Phantasmagorie. Do hry jsem se tehdy nadšeně pustil, netuše jaké mě čeká zklamání. Celá hra je na 7 CD, takže jsem si hraní moc neužil. Hru jsem tedy dohrál až dnes a to bez jediného CD. Pohodlí neskutečné, ale člověk přijde o dobový zážitek s žonglováním s disky.

Digitalizovaná grafika dost zestárla a už nepůsobí moderně, jako v době vydání. Přesto si hra udržuje skvělou atmosféru. Victoria Morsell zvládla svou roli Adrienne velmi dobře, což už bohužel neplatí o ostatních. Divně působí jen její statický postoj v klidu, ale opravdu nevím jak to s tehdejší technikou řešit jinak. Hudba i zvuky jsou slušné a podporují tísnivou atmosféru sídla. Příběh není špatný a těšil jsem se na každý střípek informací. Děsivá je hra především v první polovině, později je vše již jasnější a tím (alespoň pro mě) méně děsivé. Finále má skvělé tempo, je napínavé, ale strach se již nedostavoval.

Hratelností jde o klasickou adventuru. Obtížnost je spíše nízká, především díky malému počtu předmětů. Ovšem průzkum sídla je zpracován výborně. Prostor je poměrně rozlehlý a nabízí dostatek činností, které sice nejsou nutné k dohrání, ale přispívají k uvěřitelnosti prostředí. Míra násilí je velká, ale není to zbytečně přehnané jako u některých dnešních filmů. Za největší zápor považuji nemožnost zapnout titulky (ani anglické). Dohrál jsem Steam verzi, zkoušel jsem hrát i ve ScummVM a vše naprosto bez problémů. Pokud si chcete zkusit nějaký interaktivní film, mohu Phantasmagorii opravdu doporučit. Pro fanoušky adventur jde o snadnou hru, ale díky unikátnosti by jí rozhodně neměli minout.
+30
  • PC 80
Phantasmagoria byla dlouhá léta můj adventurní svatý grál, který byl nedosažitelný. Kdysi dávno kvůli počtu CD opravdu nešel sehnat přes piráty a když už by to nebyl problém, zastavila mě absence titulků. Nikdy jsem si netroufl na anglickou hru bez titulků, ale po dohrání legenďáckého Blackstone Chronicles jsem to riskl a šlo to, na 99% jsem rozuměl všemu.

Jaká tedy je Phantasmagorie? Čekal jsem něco, co by se na poli adventurního hororu mohlo vyrovnat hloubce Gabriela Knighta 2 či brutalitě a úchylnosti Harvestera. Očekávání se sice úplně nenaplnily, ale nejsem zklamaný. Příběh samotný začíná jako nejtuctovější filmové hororové klišé posledních let - rodinka přijíždí do strašidelného domu. V ve filmech poslední dekády by to znamenalo smrtící nudu, tady jsme naštěstí v devadesátkách. A tak nás čeká parádní horor, který opravdu graduje. Ujímáte se v něm mladé, sympatické blondýnky Adrienne, která s manželem Donem koupila děsivý dům. V první ze sedmi kapitol jen tak zkoumáte, načež vypustíte něco zlého a manžel se začíná měnit.

Hned mě napadlo Amityville (původní) či Shinning a nebyl jsem daleko od pravdy. Z manžela se stává stále větší magor, Adrienne pátrá v minulosti, kdy dům obýval kouzelník Carno, jehož pět manželek postupně zařvalo. Skládání střípků minulosti a strašidelné scény postupně gradují v brutální flashbacky s vraždami a naprosto psycho finále, kde nechybí odporné monstrum i trocha té magie. Zkrátka 80s/90s horor v nejlepší formě. Není to ale ani zdaleka takové psycho jako Harvester, co se týče kdysi hojně zmiňovaného znásilnění, to je dokonce krotké jak čajíček (pro nás úchyly - nic pořádného neuvidíte).

Grafická stránka? No budiž, jsme v roce 1995, takže ta grafika je celkem průměr, FMV sekvence běží rozplizlé v okně, ale nic odpudivého nebo takového na co se nedá zvyknout se nekoná. K technické stránce patří i herecké výkony a dá se říct, že většina herců byla sympatická, herec hrající Dona zvládl přechod z milujícího manžela na psychopata výborně a herečka hrající Adrienne je přesně ta krásná, obyčejná vyděšená žena, které budete fandit.

Co hratelnost? Inu barák, okolí a městečko tvoří poměrně dost lokací a trošku si pobloudíte, protože návaznost je podivná, způsobená především měněním úhlu kamer. On by to nebyl problém, ale v celé hře moc nemluvíte ani nesbíráte moc předmětů, ale spíše procházíte jednotlivá místa, hledáte co se změnilo, případně objevujete nové střípky příběhu. Dá se ale říct, že hratelnost je 6 ze 7 kapitol dost pohodová, pomáhá ji přeskakování scén, jeden kurzor na všechno a svižný průchod, který pomáhá spádu příběhu. Trošku mě zarazilo ukládání pod jednu pozici, kterou jsem ani neviděl.

No a nebyla by to Sierra, aby nakonec nenachystala na hráče nějaký podraz a tak je 7 kapitola peklem. Po úvodním střetnutí s manželem nastane adrenalinový útěk a boj v jehož průběhu nejde ukládat a filmečky nejdou přeskakovat. Co je horší? Při, nebo i před útěkem můžete něco zapomenout vzít (mě se to stalo s životně důležitou knihou) a pak jste nahraní. Můžete sice opakovat poslední sekvenci, ale jste v pasti. Takže jsem mrknul na návod, zjistil co jsem nevzal, rozhodl jsem se udělat quit a zkusit to od začátku... a ta ZKURVENÄ hra mi smazala save!!!! Takovou prasárnu jsem snad v životě neviděl v žádné hře!!! Po chvíli nadávání a plánování jak tomu dám tak 50% jsem se uklidnil, došlo mi že můžu hru spustit od jakékoliv kapitoly a hru nakonec dohrál. Se skřípěním zubů a s návodem, protože uděláte cokoliv špatně a můžete se koukat na několikaminutový filmeček znovu, ale dohrál.

Verdikt? Výborný herní horor s pořádnou porci záhady, napětí i brutality s neurážejícím vizuálem a většinu času pohodovou hratelností. Adrenalinovou poslední kapitolu a podrazy s ukládáním si tvůrci mohli odpustit, za to jde 10% dolů.

Pro: Parádní příběh se slušnými herci, brutalitou i napětím, většinu hry pohodová hratelnost.

Proti: Podraz s ukládáním v poslední kapitole, absence titulků.

+21
  • PC 70
Roberta Williams asi začala být frustrovaná Kings Quest ságou a všemi pohádkovými bytostmi a tak tu od ní dostáváme FMV hororovou adventuru, a věřte že se rozhodně nejedná o špatnou hru.

Vžijeme se tu do role Adrienn která se čerstvě nastěhovala spolu se svým manželem do obrovského starého sídla o kterém kolují povídačky že tam straší. Ze začátku v domě probíhá idylka ale to by nesměl manžel Don mít za manželku ženu průzkumnici, která ihned začne po domě šmejdit až otevře malou skříňku v tajné místnosti a v tem moment to začne. V domě se začnou objevovat podivné úkazy a Don se začne chovat jak psychopatický maniak.

Příběh na poli hororového žánru není nic extra to ale neznamená že vás nebude zajímat ba naopak. Díky tajemnému a útržkovitému stylu vyprávění o historii minulých obyvatel domu vás příběh bude až do samotného konce zajímat. Dokonce na poměry hororových her se jedná o neskutečně propracovaný titul až mě samotného to zarazilo. Doporučuji každý den pořádně prohledat dům aby jste o žádné zajímavé informace či detaily nepřišly, a nebojte smrt při exploraci domů vám nehrozí, to hlavně z důvodu opravdu nízké obtížnosti. Ano nevěřím že o nějaké adventuře Roberty Williams prohlašuji že je jednoduchá, ale tady tomu opravdu tak je. Hru opravdu není problém projet bez koukání do návodu a žádné vlasy trhající puzzle se tu také nevyskytují. Více se jedná o takovou průzkumní adventuru, kde více než řešíte puzzly tak prozkoumáváte přilehlé lokace. Samozřejmě tu pár záseků může být, jako třeba šestkrát kliknout na postavu aby vám něco sdělila či prozkoumávat místnost tak dlouho dokud za vámi někdo nepřijde ale nic více vám mám pocit nehrozí. Dokonce v poslední kapitole jsem si všiml jisté ochrany aby nikdo neměl problém s dohráním, ono totiž když zapomenete vzít špendlík z truhly v té místnosti která byla zadělána dřevem, nebo začnete od sedmé kapitoly tak v dětské místnosti můžete před honičkou najít kus skla kterým se můžete říznout do prstu místo píchnutí špendlíkem. Abych neošidil o inforamce i ty co spoiler číst nechtějí tak zmíním herní možnost naskočit do jakékoliv kapitoly chcete což mi přišlo vhod když se mi uložené pozice záhadně smazaly (Jakoby tvůrci mysleli přímo na mě :O) Obtížnost je tedy opravdu nízká a chápu že to některým adventuristům vadí.

Teď se přesuneme k často největšímu problémů mnohým FMV adventur a tím jsou herecké výkony, které tady jsou na skvělé úrovni. S žádnou z postav jsem neměl problém a všechny mi přišly zahrány důvěryhodně. Za zmínku hlavně stojí představitel Dona který se ze začátku může zdát jako takový tuctový herec co hraje manžílka, to co ale předvede v poslední části hry mě doslova překvapilo. Nejenže ve vás skvěle dokáže vyvolat strach ale i pocit veliké nejistoty. Celkově poslední část hry stojí na něm a díky tomu je i sedmá část pro mě ta nejlepší a nejvíce atmosferická, opravdu skvělý výkon dle mého skromného posudku. Hlavní hrdinka je každopádně také hezky zahraná.

Postavy jsou každopádně napsané dobře a s nikým jsem problém neměl a to ani s tou šílenou starší dámou která má syna.

Soundtrack je skvělý a už ho opět poslouchám mimo hru, opravdu skvělá práce.

Grafické zpracování už je na tom poměrně hůře, teď se na to nechci dívat svým pohledem jelikož mě ta grafika vůbec nevadí ale chápu že jiné hráče může odradit. Celé prostředí místy vypadá dost podivně, tedy vnitru domu to vypadá skvěle, bohužel když jste v přírodě tak to celé působí podivně a ne moc pěkně, což může některé dnešní hráče odradit. Každopádně dům a celé přilehlé okolí je zpracováno skvěle a atmosfericky.

Tak co říci na závěr ? Jedná se o kvalitní hororovou adventuru která moc strašidelná není až tedy na poslední chapter, při něm jsem se bál docela často. Jinak se jedná o poměrně povedenou adventuru která sice nenabízí kdovíjak úžasný děj ale za to vás zase překvapí hromadou příjemných detailů či povedeným hereckým obsazením. Nejedná se ale bohužel o nic více než krátkou zajímavou jednohubku, která je skvělá pro začátek s FMV adventurami a to už jen díky své délce.

PS: Titulky tu nejsou ale hlasy postav jsou vcelku srozumitelné.

Pro: Atmosféra,soundtrack, představitel Dona, honička v posledním chapteru, herecké výkony a příjemné detaily

Proti: Velice nízká obtížnost, pro někoho grafické zpracování či absence titulků

+16