The Beast Within: A Gabriel Knight Mystery

Gabriel Knight 2: The Beast Within

Sierra

1995

The Beast Within: A Gabriel Knight Mystery

66 hodnocení Platformy

Žánr: adventura > 2D adventura

adventura > interaktivní film

Forma: placená hra

Rozsah: samostatná hra

Multiplayer: ne

Pokračování příběhu Gabriela Knighta přímo navazuje na Gabriel Knight: Sins Of The Fathers. Gabriel se z New Orleans přestěhoval do sídla své rodiny v Bavorsku, kde je opět nechtěně nucen věnovat se povolání jeho předků - Schattenjägerům, tedy lovcům nadpřirozeného zla. Brzy po jeho příjezdu k němu na hrad přijdou obyvatelé přilehlé vesnice s tím, že jednu mladou dívku roztrhal vlk. Podle obyvatel nicméně nejde o obyčejného vlka, ale vlkodlaka a Gabriel se tak pouští do pátrání na vlastní pěst a na pomoc si volá i spolupracovnici z prvního dílu, Grace Nakamuru.

Druhý díl je zpracován zcela odlišně, než jeho předchůdce. Hra už není ve VGA grafice a nejedná se o point`n click adventuru, ale o kombinaci zdigitalizovaných scén, kde se není možné volně pohybovat s nafilmovanými scénami s živými herci.

Podpořte Databázi a kupte si hru na

Poslední diskuzní příspěvek

jones1240

4471

28.02.2024 11:23

@Fencer (28.02.2024 11:16): To jsem rád že není. Jeho výkon ve třetím díle je něco naprosto příšerného (jako herce ho mám moc rád). A i když v jedničce byl skvělý, tak to byl takový typický frajírek, ve dvojce to byla poměrně originální postava, když vezmem v potaz horor/mystery žánr.

Diskuze ke hře

Drolin

15803

05.08.2010 18:40 (poslední úprava 19.07.2013 23:36)

Dohráno

PC 100

Plné hodnocení jsem ještě žádné hře, co jsem na DH, neudělil. Nepřekvapilo mě ale, že je právě získala hra Gabriel Knight II. Reálný podklad pro příběh s příměsí fikce je ta nejlepší kombinace jakou tvůrci mohli použít. Pro mě donedávna relativně neznámé téma Ludvíka II. Bavorského, ztracené Wagnerovy opery a černého vlka, je natolik zajímavé, že příběh působí natolik reálně, že někdy je těžké rozlišit, co se doopravdy stalo v Bavorsku minulého a předminulého století.

Jak se těžko rozehrávají adventury od Sierra, tak o to větší zážitek a výsledný dojem nabízejí. Přesný opak většiny her od LucasArts. Jelikož GK2 není běžná point and click adventura ale interaktivní film, je důležité, aby vybraní herci byli charismatičtí a dokázali příběh prodat. A to se dokonale povedlo především u barona Von Glowera, který uvede Gabriela do loveckého klubu na konci první kapitoly, aby děj během dalších pěti aktů mohl pomalu stoupat a nechávat tak hráče napnutého. Nehraje pouze za samotného Gabriela Knighta, který představuje přímý a riskantní postup ale i sympatickou asiatku Grace, která se pro změnu soustředí na vyhledávání informací pro posledního z rodu Ritterů, schattenjaegra Gabriela.

Ačkoliv mají FMV advenury převážně špatnou pověst, tak pokračování Gabriel Knight: Sins of the Fathers dokáže ze svého žánru těžit maximum a výsledek tak nepůsobí, jako kostra minimální interaktivity která je obalena nekvalitními videi (od Night Trap po Point of View). Zde vše působí profesionálně, ať už se jedná o hrané scény, vyfocené a velmi kvalitně upravené pozadí scén a i hudbu, která zahrnuje některé motivy skladatele Richarda Wagnera v režii Roberta Holmese (např. Epilogue). A ta si jistě zaslouží zvláštní zmínku, je skvělá a ještě lépe se hodí do samostatné hry. Například výsledná atmosféra na zámku Neuschwanstein je jedna z nejlepších co jsem u videoher viděl.

Na rozhovorech s vedlejšími postavami je vidět, že Jane Jansen je na správném místě. Jsou zajímavé, a pokud se dostanete hlouběji do příběhu, budete je všechny s radostí číst stejně jako doprovodné materiály a knihy, z většiny předčítané aktéry. Ovládání je oproti minulému dílu bezproblémové a na vše postačí jediný typ kurzoru - přesto není nijak ublíženo obtížnosti. Jedna z mála věcí, která měla být více rozpracována je rekordér a s ním spojené nahrávání rozhovorů a následné jejich skládání a rozkládání. Bylo využito jen dvakrát za celou hru, což při potenciálu na možné úkoly je málo.

Proč plný počet bodů? Všechno do sebe zapadá a jako celek je GK2 bezchybným dílem a ideální, doposavad nepřekonanou, podobou adventury jako žánru. Druhá strana mince je však ta, že hra není pro každého a chce po hráči přístup na svá pravidla. Pro ty, co vytrvají, je ale připraven nezapomenutelný herní zážitek, který prakticky nemá ve svém žánru konukrence.

Pro: profesionální zpracování, příběh, audiovizuální kvality, ideální rozsah

Proti: občasné padání zaviněné XP

+33

Han22

3883

02.12.2018 21:58 (poslední úprava 02.12.2018 21:59)

Dohráno

PC 100

V půlce 90. let přišla nová, slepá větev adventur - FMV interaktivní filmy. Hnusné filmečky v malém okýnku, nulová hratelnost, mizerné herecké výkony, prostě sračky, které byly oprávněně kritizovány nejen ve Score. Ovšem i tady se objevilo pár výjimek, kdy se filmové zpracování potkalo se skvostnou hrou a Gabriel Knight 2 je jednou z nich. Dvojku jsem chtěl hrát od momentu, kdy jsem si přečetl recenzi ve Score, ale vzhledem k absenci titulků jsem si ji prvně zahrál teprve před pár lety, kdy vznikl patch.

Jak se dvojka hraje? Parádně! Tvůrci zjednodušili ovládání na maximum, takže máte jeden kurzor, pod kterým se navíc aktivní místa hlásí, pokud kurzorem na něco kliknete co jde prohlídnout, hlavní postava si to prohlídne, pokud to jde sebrat, sebere to. Oproti jedničce tedy 100% zlepšení, navíc stejně jako v prvním díle je většina hratelnosti založená na logice, spoustě rozhovorů a výslechů a minimu interakcí s předměty. Pravda, ke konci si i zaadventuříte v klasickém slova smyslu, občas přijde špek (použití kukaček na strom), ale jinak je hratelnost pohodová. Hra je rozdělená od 6 kapitol a pokud v dané kapitole nesplníte vše co je potřeba, nepustí Vás dál. Pořádně přituhne až ve finálním podzemním labyrintu při souboji vlkodlaků, tady jsem fakt vyzuřil, než se mi to konečně povedlo

A jak to dnes vypadá? No rozlíšení filmečků a lokací už dnes není nic moc, ale koukat se na to dá bez problémů. Pokaždé stojíte v nějaké fotografii určitého místa a interkací se spustí filmeček s danou činností.

To nejdůležitější je ale samotný příběh a tady se Sieře, resp. Jane Jensen povedlo něco neskutečného. Gabriel Knight se po událostech z jedničky přestěhoval na svůj nový zámek v Německu, kde se jednoho dne objeví vesničané s žádostí o pomoc. V okolí prý řádí vlkodlak, oficiální vysvětlení úřadů je pár uprchlých vlků ze zoo. Gabriel který si není jistý ani svou novou úlohou Lovce Stínů, ani tím, zda vůbec na vlkodlaky věří se zdráhavě pouští do pátrání, o něco později přijíždí Grace, za kterou odehrajete poctivě půlku hry a začíná své vyšetřování.

A je to jak sledovat nejlepší hollywoodské filmy. Gabriela jeho pátrání zavádí k elitnímu loveckému klubu, kterému vévodí nenávistný baron von Zell a především úchatně charismatický baron von Glover. Setkává se s všehoschopným právníkem, zupáckým policajtem a odhaluje tajemství klubu. Grace oproti tomu začíná pátrání v historii a tady to teprve dostává grády. Pátrání se dotýká tajemného Černého vlka, který se objevuje napříč staletími či historických postav Ludvíka II. Bavorského a Richarda Wagnera. Grace se projde několika zámky, doví se (a hráč s ní) spoustu fascinujících informací z historie a kupodivu většina z nich není vycucaná z prstu. Jestliže jednička šla do hloubky, dvojka jde ještě mnohem dál a přiznám se, že jsem možná nic podobného v adventurním žánru nikdy nehrál.

Pátrání se prolínají, obě hlavní postavy jsou navíc plnokrevné bytosti - Gabriel je stále trošku přezíravý frajírek kterému pomalu dochází jeho odpovědnost, Grace je trošku arogantní a hysterická a odmítá si připustit své city k němu. To vše je podpořeno celkem slušnými hereckými výkony (ač se tvůrci nevyhnuli jistým stereotypům o Němcích), dá se říct že představitel hlavního hrdinu hraje dokonce naprosto fantasticky - v okamžiku kdy je hrůzou bez sebe, zuří, nebo na konci opět ztratí někoho, koho měl docela rádjsem mu věřil na 100%.

Zkrátka Gabriel Knight 2 je naprostým skvostem kde se logická hratelnost potkává s povedeným filmovým zpracováním a fantastickým příběhem plným detailů a historických souvislostí.

Pro: Úžasný příběh a spousta detailů, FMV adventura který vypadá celkem dobře se skvělými hereckými výkony, logická hratelnost a jednoduché ovládání

+25

Dan9K

5042

04.03.2020 21:39 (poslední úprava 21.10.2023 04:18)

Dohráno

PC 80

Je bezva, že si i po tolika letech hraní můžu zahrát něco, s čím jsem doteď vůbec nepřišel do styku a přitom je to z doby, kde toho mám odehráno nejvíc.

Moje první FMV hra a zjevně jsem sáhl hned po tom nejlepším. Nemám s tímhle žánrem ty ohavné zkušenosti, jako recenzenti v tehdejších herních časopisech, takže si naivně myslím, že je to dobrý nápad a že to má budoucnost. Vlastně je vtipné, že ve hrách úplně normálně akceptujeme v cutscénách žánr "animovaný film" a bereme to jako standard.

Nechápu ale, proč je ve FMV zvykem nedávat titulky. V každé adventuře je to úplný základ a tady je to problém. Ale naštěstí jsou i patche a je i čeština, která s ním počítá.

Navázání na první díl je ukázkové. Herecké výkony jsou různorodé. Hlavní dvojice je průměrná, většina vedlejších postav je podprůměrná a členové loveckého klubu jsou boží.

Trošku mě mrzela nevyrovnanost kapitol. Je jich šest, první je fajn, tak na 75 %, druhá mě bavila ještě o něco víc, protože mám rád tohle hrabání se ve starých spisech, na 80 %, ve třetí už začíná docela napětí a je skvělá, na 90 %, jenže čtvrtá kapitola je dost hrozná, úplně se to zastaví a je to nuda, to je tak na 40 %, pátá je snad úplně nejlepší, napětí se dá krájet, proběhne v podstatě vyvrcholení všech záhad a je tu i akce, 95 %. No a první půlka šesté je zase hrozná, 40 %, a druhá půlka šesté je solidní. 75 %. Dost mě vyvedl z konceptu střih mezi koncem páté a začátkem šesté kapitoly, který by klidně snesl svou samostatnou část, protože v tom, co jsme neviděli, musela udělat Grace dvakrát víc věcí, než když jsme za Grace ve dvou kapitolách hráli.

Jak je to hrané reálnými herci, tak o dost více vyplyne na povrch ta základní směšnost celého adventurního žánru, kdy týpek přijde na pokec k právníkovi, uvede ho sekretářka, týpek si sedne k právníkovi na židli, vzájemně se pozdraví, a až v tu chvíli týpek zjistí, že mu nemá co říct a tak se s ním zase rozloučí, právník mu odpoví předpřipravenou větou a všichni dělají, jakože se nic divného nestalo.

Obtížnost z prvního dílu znatelně klesla, což je dobře (i tak jsou tu asi tři špeky). Hudba je fajn a potěšila návaznost na první díl, stejně jako mě překvapila celkem solidní hudební úroveň opery, na tom si dali záležet. Škoda, že pod těmi zpěvy holt jel midi orchestr. A stejně mě pobavila představa, že se celá opera ukrývá na třech svitcích o velikosti A4. Viděli jste někdy operu??

Celkový příběh a jeho podání mě zaujalo mnohem více, než v jedničce, je to vpravdě filmový (nebo ještě spíše seriálový) zážitek. Edukativní hodnota je ještě větší než v jedničce, akorát jsem si vždycky každý den radši kontroloval, co je pravda a co ne, abych všem pak netvrdil, co všechno není na obrazech v Neuschwansteinu. To bych se vrátil do dětských let, kdy jsem všem bezelstně díky tatínkovi tvrdil, že největší pták je rogalo nebo že největší tornádo je Tornado Lou.

Takže je to skvělá hra, mohla být ale ještě lepší a je podle mě velká škoda, že všechny ostatní hry v tomhle žánru jsou podle všeho o parník níž (snad až na pár výjimek), protože ten prostor pro opravdu kvalitní počiny tu fakt je. A těším se na trojku.

+22

koberec

1086

21.04.2022 21:18

Dohráno

PC 90

Podobně jako u prvního dílu jsem k The Beast Within přistupoval s nedůvěrou. První dojem z cutscén s živými herci a jejich následným zakomponováním do herního prostředí nebyl zrovna pozitivní. Videa se navíc přehrávají v obdélníku, který je obklopen uživatelským rozhraním.

Po chvilce hraní jsem si ale začal zvykat, až mi to nakonec přišlo takhle lepší. Tvůrcům se opravdu povedlo sloučit živé a herní části do splývajícího celku, který docela funguje díky nízkému rozlišení. I z pohledu „moderního“ hráče má hra stále svůj šarm, který přežívá díky péči herní komunity s nástroji jako ScummVM. Mohl jsem tak hru z GOG prostě jen nainstalovat a hned hrát. Ano, párkrát zamrzla, a asi jednou spadla, jinak nebyl žádný problém. Autosave mi sice nefungoval, ale ukládání fungovalo normálně. Frustrovaly mě jen dvě věci – nemožnost scrollovat v inventáři (nebo aspoň přepínat řádky), a doba, po kterou nebylo možné přeskočit cutscény po jejich začátku, takže jsem v pozdějších fázích hry jen zběsile klikal, protože jsem se pokaždé opravdu nechtěl dívat na to, jak si Gabriel prohrabuje vlasy, nebo jak Grace vychází schody. Cutscény samozřejmě nejdou pozastavit, a když se omylem ukliknete a nemáte po ruce nedávný save tak se na ní musíte jít podívat na Youtube.

Příběh působil komorněji, zato se víc soustředil na jednotlivé postavy a interakce mezi nimi. Některé postavy se chovaly reálně, některé pohádkově. Jak akurátní je zobrazení Němců a jejich reakcí na Americké ignoranty netuším, ale docela jsem se tím bavil. Někdy mi přišli až příliš ochotní. Němčiny je ve hře poměrně dost, ale já jí trochu rozumím, takže mě to nijak nerušilo. Chápu ale, že to někoho může srát, protože ve hře vůbec nejsou titulky, a autoři možná očekávají, že německy umět nebudete. Asi se hráč má vžít do role Američana, který se zmůže jen na to „BIDDE“.

Dozvěděl jsem se zase něco málo z historie, a možná se na nějaké ty památky pojedu v budoucnu podívat. Doporučuju si také přečíst relevantní články na wikipedii, je zajímavé porovnávat, jak autorka využila reálnou historii pro tvorbu tohoto příběhu.

Bez návodu jsem se neobešel. Přestože je ovládání hry velmi jednoduché, některé hádanky jsou prostě příliš složité. Neustále se objevují nové a nové způsoby interakce s prostředím, které nijak nevyplývají z celé předchozí herní zkušenosti. Některé části v pozdějších fázích hry jsou navíc časově omezeny, což případnou frustraci ještě zvyšuje. Já ale hry nehraju proto, abych si něco dokazoval, takže pro mě není nahlédnutí do návodu problém.

Jsem tedy velmi spokojen, díky The Beast Within jsem si uvědomil, že bych přeci jen mohl začít dávat víc šancí starším hrám. Jsou mezi nimi i takovéhle hry, které jsou stále dobře hratelné i pro někoho, kdo vyrůstal na hrách minimálně o 10 let mladších.

Chvíli jsem zvažoval, že bych si hru dokonce koupil ve fyzické formě, ale kromě dalšího zabraného místa na poličce by to nedávalo smysl – hru bych stejně hrál z GOG instalace. Raději jsem tedy sáhl po novelizacích prvních dvou her, které napsala sama autorka herních příběhů. Ty budou v poličce vypadat hezky, a já si zároveň budu moct hry znovu „zahrát“ v knižní podobě.

Uvědomil jsem si, že kouzlo téhle série je i v tom, jak je každý díl unikátní ve svém zpracování. Nejsou to žádná pokračování přes kopírku. A těším se na to, jak na mě zapůsobí třetí díl.

Pro: důraz na postavy, podařené FMV zpracování, dobrá hratelnost

Proti: některé hádanky, z dnešního pohledu pár uživatelských nepřívětivostí

+22

jones1240

4471

08.01.2015 21:03 (poslední úprava 15.06.2015 00:01)

Dohráno

PC 95

FMV adventur jsem se vždycky bál a Under a Killing Moon na tom nic nezměnil, no a tak je jasný že zjištění že druhý díl Gabriela je FMV adventura ve mě vyvolalo paniku a menší nechuť. Nakonec mě ale stejně přemohla touha po dalším příběhu ze života Gabriela Knighta a tak už jsem se vesele pustil do hraní.

Příběh začíná na hradě Ritterů kde je Gabriel vyrušen rozhořčenými vesničany,kteří po Gabrielovi chtějí aby prošetřil zmizení dítěte které údajně unesl vlkodlak. Gabriel sbalí svých pár švestek a vyrazí na místo činu aby přišel záhadě na kloub.

Musím říct že zpracování mě hned po pár minutách uchvátilo a díky hraným animacím jsem se cítil více vtažen do děje. Takže grafické stránce jednoduše nevím co vytknout, holt zdá se mi že hra ještě moc nezestárla a i na dnešní dobu prostě vypadá skvěle.

Hlavní představitel Gabriela mi byl velice sympatický a jednoduše jsem si ho hned oblíbil. Ano nemůžou se od něj čekat nějaké velké herecké výkony když se vezme v potaz že je to prakticky amatér, jenže i přes to mi přišel jeho výkon velice dobrý a dostačující. To stejné se nedá říct o Grace se kterou sem měl ze začátku menší problém (ne a není to tím že je asiatka ! :D) jelikož mi sama o sobě představitelka moc sympatická nebyla a také to asi bylo zapříčiněno tím že se ze začátku Grace chovala jak kráva. Naštěstí v průběhu hry se mi dostala pod kůži a já už s ní problém neměl. Za zmínku ale také stojí vedlejší postavy jako třeba trošku potrhlý manželský pár, který je podle mě zahrán skvěle nebo komisař Leber o nic hůř na tom nejsou ani další vedlejší postavy. Ale přece jen jedna všem káže která nás do atmosféry sváže....ehm no. A to je Baron Friedrich Von Glower který je zahrán neskutečně skvěle (představitelovy role doslova sedla). Opravdu je napsán výtečně a spolu se skvěle výborným představitelem je z něj nezapomenutelný charakter Já osobně byl smutný z toho jak zhynul ! :D

Dialogy jsou jako vždy na skvělé úrovni a nechybí jim ani humor, kterého je tu sice méně ale stále tu je. Navíc mi přišlo že Gabriel už není takový machírek co si myslí že ho každá chce ale spíš je víc při zemi a je takovej..noo neoklepanej a víc milej. No nevím jak přesně to popsat.

Soundtrack je na skvělé úrovni a atmosférou poráží soundtrack prvního dílu, a to opravdu ještě teď jsi opakuji skoro všechny skladby a vyvolávají ve mě husí kůži..no dobře zas až tak bych to nepřeháněl ale jednoduše soundtrack je ÚŽASNÝ !

Takže shrnutí jedná se o skvělé pokračování s napínavým příběhem skvělým záporákem a sympatickým Gabrielem. Hromadou vyživných dialogů,dobře udělaných filmečků a docela dlouhou herní dobou. Ale musím se přiznat že ke konci už mi to přišlo lehounce zdlouhavý. Ale jinak výborné pokračování které bohužel sráží pár drobností jako absence titulků.

Pro: Příběh,dialogy,Grafické zpracování, herecké výkony,Baron Friedrich Von Glower,délka,Skvělý atmosférický soundtrack.

Proti: Ze začátku Grace,absence titulků

+20

Všechny komentáře

Hodnotit, napsat komentář, diskutovat…

Jako zaregistrovaný a přihlášený uživatel můžete tuto hru nejen ohodnotit, ale také k ní případně napsat komentář, diskutovat o ní či ji zařadit do některého ze seznamů (vlastním, chci atd.).