Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Profil

“I am old, Gandalf. I don't look it, but I am beginning to feel it in my heart of hearts. Well-preserved indeed! Why, I feel all thin, sort of stretched, if you know what I mean: like butter that has been scraped over too much bread. That can't be right. I need a change, or something."

J.R.R. Tolkien, Lord of the Rings

Jsem vlk samotář, kterému aktuálně táhne na 36. rok života. Moje první setkání s hrami bylo v době, kdy mě otec vzal jako malé robě do práce, kde měl na počítači nainstalované Lemmings. Moje tehdejší reakce byla nulová, hra mne nechytla a na křest ohněm jsem si musel ještě pár let počkat. Na ZŠ patřil můj kamarád ke šťastným majitelům počítače. I vzal mne jednoho dne s sebou domů a na PC měl nainstalované staré hry od Apogee (mimo jiné Duke Nukem 1 a Cosmo's Cosmic Adventure). A nastal problém. Nebyla na světě síla, která by mě mohla od počítače odlepit. Následně dostali moji rodiče od spolužákovy maminky rozhořčený dopis na téma okupace PC, a že aby mi teda rodiče počítač koupili. Ovšem na domácí PC jsem si musel ještě pár let počkat. Do té doby jsem občas mohl hrát u nějakého šťastnějšího spolužáka, případně otec vypůjčil pracovní notebook. Jeden měl černobílý monitor a 80 MB HDD, ale Duke 1 na tom běžel, i když byl problém rozlišit, který šedivý klíč je který. Druhý pracovní notebook byl barevný a měl zvukovou kartu. Neznám jeho konfiguraci, ale vůbec si nedovedu představit, kolik podobné dělo v hlubokých 90kách mohlo stát. Nicméně ten se podařilo vypůjčit jen asi na dva večery. Díky němu jsem zjistil, že existuje něco jako herní hudba.

Po několika letech, stále na ZŠ, rodiče koupili vytoužený počítač. Matně si vybavuji kmitočet 133 MHz, nadstandardních 16 MB RAM, průměrný 1 GB HDD a problematickou 1 MB grafickou kartu. Na něm jsem se něco nahrál. Konečně jsem doklepal shareware verzi prvního Duka a Cosma a něco jsem se nahrál i SW verze Jetpacku, jehož 10 levelů mi dalo neskutečně zabrat. Do toho jsem chodil na škole do PC kroužku, kde jsme o pauzách mastili Quake po síti. Hrál jsem ho na klávesnici a dostával jsem neskutečný klepec. Nicméně z grafiky jsem byl unešen a byla to pro mne další přelomová hra.

Následoval nástup na gymnázium. Tam jsem si koupil své první Score 60 s legendární redakcí kolem Andrewa (toho jsem uctíval) a Iceho (toho jsem moc nežral) a první Level (5/99) a následně mi rodiče Level předplatili. PC se nám podařilo vylepšit CD ROMkou a nastal čas hraní her z CD příloh časopisů. Díky Andrejovi jsme ve škole všichni hráli Albion, já dále Quest for Glory 4 (k tomu se nikdo nepřipojil), Level přispěl Falloutem (jedničkou, dvojku mé PC neutáhlo) a Gamestar kontroval Stíny na Rivou. Každá jedna z těchto her je pro mě živoucí legendou.

Ve Score následoval palácový převrat (Zvelebilova hrůzovláda a následně faktický krach časopisu) a já nadále četl pouze Level, který jsem měl předplacený asi 5 let a během té doby jsem postupně přestával hrát a o hrách jsem nadále už jenom četl. Objevil jsem zábavu, kterou člověku může přinést konzumace fermentovaných lihovin a fotbalové a hokejové výjezdy. Během VŠ a práce mne chytly pouze Mario Forever (s kamarádkou jsme se střídali u jedné klávesnice a popíjeli u toho víno), Warcraft 3 a Plants vs. Zombies.

Ke hraní jsem se vrátil až v roce 2015 v předvečer mých 30. narozenin, kdy jsem objevil krásy hraní adventur (byť jsem se o něj pokoušel už dříve) a dohrál jsem tehdy v krátkém období několika měsíců část tvorby Sierry a většinu adventurní tvorby Lucas Arts. Více na mě zapůsobila Sierra. Kult Lucas Arts prosazoval hlavně Andrej Anastasov a zpětně vzato mi tento kult přijde poněkud nadhodnocený. Poté jsem si od hraní dal další šestiletou pauzu lemovanou pouze opakovanými znovudohráními Albionu, Warcraftu 3 či Falloutu.

Nyní je nešťastný rok 2021. V době vrcholícího zimního a jarního koronafašismu, kdy se nedalo dělat nic jiného než chodit do práce a spát, jsem objevil DH a četl místní herní komentáře. Nejvíc mne zaujala urputnost Han22 s jeho nutkáním dohrát všechny existující adventury a také Richmondovo tažení starými dungeony, zejména sérií Wizardry. A náhle jsem dostal chuť hrát. První dohraná hra v novodobé historii pro mne byla Legend of Kyrandia 2 a následně jsem se po několika měsících nakukování přihlásil i sem na DH. Jsem tvor nespolečenský až plachý, ale svého rozhodnutí ohledně registrace nelituji.

A co dělám kromě her? Počátkem roku 2022 jsem se vrátil do pracovního procesu. Konkrétně zpět k účetnictví. Není to smysl mého života, ale nic jiného neumím, takže už mi asi zůstane souzeno navždy. Po 30. roce věku jsem našel zalíbení v divizním a krajském fotbalu. Také jsem velkým fandou týmu HC Junior Mělník a snažím se nevynechat žádné domácí či venkovní utkání :).

Jak hodnotím: Přestože to tak nevypadá, snažím se využívat celou hodnotící škálu. Kvalitní hra, ke které nemám žádné významné výhrady, je u mě na úrovni 70%. Jakékoliv body navíc dostávají jen hry skvělé, převratné, většinou jsem tam pravděpodobně také ovlivněn vzpomínkami na minulé hraní v době vydání. Hratelné hry hodnotím intervalem 40%-100%. Jestliže mne hra nebaví a přiřadil bych jí nižší body, většinou ji nedohraji a zahodím. A nedohrané hry nehodnotím, protože to nepovažuji za poctivé. Jsou případy, že jsem takto hodnocenou hru dohrál, většinou to bylo jen ze "studijních" účelů, nebo proto, že mne hra naštvala a rozhodl jsem se ji pokořit tak jako tak.

Edit 3/2024:
Mizernou sezónu Mělnického hokeje trochu napravila Slavia dnešní výhrou v Kolíně a postupem do play-off první ligy. Dobrý hokej.

Edit 3/2024 II.:
Viděl jsem reklamu, že v Hudebním Divadle Karlín hrají představení Slunce, seno, jahody. Pokud si matně vybavuji, důležitou roli v tom filmu hrály krávy. To je jako mají ustájené někde za divadlem, nebo jak to mají namyšlené?

Diskuze uživatele

Doposud zde nikdo nediskutoval.