Sanitarium

DreamForge Intertainment • DotEmu (Android, iOS)

30.04.1998

Android

26.10.2015

iOS

29.10.2015

98 hodnocení Platformy

Žánr: adventura > 2D adventura

Forma: placená hra

Rozsah: samostatná hra

Multiplayer: ne

V roli doktora Maxe Laughtona, který se po autonehodě a následné ztrátě paměti ocitl v zařízení pro duševně choré, se vydáte na cestu odhalení vlastní identity a postavíte se traumatům a občasným návratům paměti mimo zdi sanatoria.

Adventura vyznačující se především depresivní atmosférou a originalitou, dala by se zařadit do žánru psychologického thrilleru. Probouzíte se v sanatoriu, což není zrovna nejlepší místo pro pobyt. Všude spousta bláznů mlátících hlavou do zdi, výkřiky a deprese. Navštívíte město plné deformovaných a postižených dětí ovládaných podivnou kreaturou sídlící ve stodole všemi nazývanou pouze jako Matka, projdete jeskyně, bizarní cirkus, laboratoř a jiné lokace. Řešíte logické problémy, sbíráte předměty, komunikujete s charaktery a postupně rozkrýváte pozadí vaší vlastní identity. Jedna z nejoriginálnějších adventur plná bizarních postav, depresivní hudby a atmosféry, která by se dala krájet.

Poslední diskuzní příspěvek

veselykralicek

3031

03.02.2022 17:44

@Jumas (03.02.2022 12:35): Já to hrál právě před lety s tak debilni češtinou, že mě to od toho strašně odradilo..

Hrubky, jednou chybějící diakritika, pak tam byla, stylistický chyby, nepřeložený části textu..

Bohužel na tu angličtinu jsem v tý době fakt neměl..

Diskuze ke hře

Han22

3882

06.09.2019 21:43

Dohráno

PC 90

Sanitarium je jedna z mála mnou dohraných adventur z roku 1998 a dlužno říct že z těch asi 4 dohraných kousků nejlepší. Je to netradiční kousek ve všech ohledech, přičemž někdy to netradiční je i na škodu, ale i tak vynikající záležitost.

Alfou a omegou každé dobré adventury je příběh. A tenhle je luxusní. Na začátku vidíte nějakého muže jak volá, že na všechno přišel, načež přijde bouračka a střih ocitáme se v jakémsi gotickém blázinci. Hrdina bez paměti a bez jména udělá pár lehkých úkonů a najedou se objeví v malém městečku. Dospělí jsou pryč, zbyly tu jen různě znetvořené děti, které odmítají mluvit o dospělých, uctívají Matku, bojí se dýňového pole a vy odhalujete co se tu sakra děje. Po odhalení se vracíte zpět do blázince a pak znova do jiných světů. Celkem si tyhle snové pasáže zahrajete 4 - kromě úvodní se v kůži malé holčičky podíváte do cirkusu, jako kyklopí hrdina budete v hnízdě hmyzích nepřátel a jako aztécký bůh budete ve vesničce čelit mocnějšímu bohovi.

Kdo by si myslel, že jde o nějaký guláš, spletl by se. Hra chirurgicky přesně dávkuje flashbacky, vzpomínky a zdánlivě nedůležité zprávy (mimochodem perfektní animace) a odhaluje jednak minulost hlavní postavy, jednak o co tu jde. Na konci se vše nádherně uzavře, dobře to dopadne, všechny otázky jsou zodpovězené. Sanitarium je horor a to horor špičkový, atmosferický, který nemá chybu. A na rozdíl od jiných nepotřebuje krev ani brutalitu (i když tu je), veškerý děs pochází z podivných prostředí, postav a situací. Pokud bych něco vytknul, tak že první dva snové světy jsou 100% zážitek (dům plný duchů) a ty další dva už trošku slabší.

Hratelnost je v pohodě. V každém světě se pohybujete spíše po vzoru RPG v 3D izomerickém prostředí (grafika je slušná, ale rozhodně ne překrásná), kecáte s "lidma", sbíráte předměty a velice snadno je používáte jedním čudlem. Občas přijde povedené puzzle, na které se dá navíc s trochou logiky přijít. Předmětů nemáte moc, jejich používání je logické. Zákysy pramení hlavně z toho, že občas něco nejde udělat hned a především si občas nevšimnete nějakého předmětu, či aktivního místa. Měnění hrdinů je vynikající nápad, který vrcholí v poslední kapitole, kde přepínáte mezi hrdiny tak trochu ve stylu Goblins, protože každý zvládne něco jiného.

Hra navíc nabídne i dvě akční sekvence, které mě kupodivu neštvaly ale bavily - ono logicky by to v návaznosti na daný příběh bez té akce ani nešlo. Jediným kaňourem, ale pořádným je ovládání. Hrdina nikde sám nedojde, musíte zmáčknout a držet pravou myš, přičemž občas je dost složité se někam trefit. Za chvíli Vás bude bolet prst. Příliš moderní není ani to, že něco sebrat, s někým promluvit lze až z určité blízkosti, zdálky se nic neděje.

Každopádně Sanitarium tradiční adventurou z dob, když už ji moc nevznikalo s vynikajícím psycho-hororovým příběhem a stojí rozhodně za vyzkoušení.

Pro: Příběh, jeho podání a gradace, snové světy, měnění postav, zajímavé puzzle.

Proti: Občas pixelhunting a hledání aktivních míst, krkolomné ovládání.

+32

Jumas

30853

02.02.2022 20:30

Dohráno

PC 90

V poslední době narážím na hry s nepříliš přívětivým ovládáním pohybu. Začalo to Back to the Future, následoval Conan, a teď Sanitarium. Chůze pomocí pravého tlačítka myši je však jedna z mála kaněk na jinak úžasném zážitku, který si ze hry odnáším. Je to totiž jízda. Ze začátku trochu matoucí, místy celkem brutální, ale parádní.

Graficky mi Sanitarium připomíná první Desperados (zvláště cirkusová úroveň), což je určitě pozitivum a vzpomněl jsem si i na StarCraft (hmyzí část). Celou dobu mě provázela tísnivá atmosféra, kterou vnímám spíše u hororových akcí, než adventur. Ne, že bych se bál, že na mě za rohem něco vyskočí, ale takovou tu zvláštní nejistotu jsem pociťoval celou dobu.

Hra mě vůbec nevodí za ručičku. Při rozhovorech musím být opravdu pozorný, aby mi něco neuniklo a nikde se nedozvím, co bych měl dělat dál. Všechno mi musí dojít samovolně s postrčením, nacházejícím se ve zmíněných rozhovorech nebo v textech na cedulích či papírech. Jde ale většinou o hodně intuitivní záležitosti, takže žádné velké záseky se nekonají. U některých hádanek jsem strávil více času, než bych chtěl, ale nakonec jsem je všechny vyřešil bez návodu, za což jsem opravdu rád.

Za nejlepší části hry považuji určitě vesničku plnou dětí, následovanou cirkusem a skvělý byl i úplný začátek ve věži, který mohl být klidně delší. Každá lokace však má své kouzlo a ani o jedné nemohu napsat, že by byla vyloženě špatná. Finální "souboj" na šachovnici mi celkem sedl a za pozornost stojí i titulky, kde vývojáři z hlášek ze hry vytvořili zajímavý remix. Za více takovýchto adventur, bych se vůbec nezlobil.

Pro: grafické zpracování, atmosféra, nutnost přemýšlet, hádanky, dětská vesnička, cirkus, finální "souboj"

Proti: ovládání pohybu

+31

musa

8486

30.12.2019 21:26

Dohráno

PC 80

To je teda psýcha!

Už první kroky ve hře dávají vědět, že na tuhle hru je dobré se předem naladit. Nebo spíš připravit. Začátek v sanatoriu znamená probuzení se v příšerné díře plné totálních bláznů odsouzených k dokončení své destrukce. Do toho mám problém s pohybem, na ovládání si musím zvykat a Max je mi nesympatický. Nelíbí se mi ten jeho ulíznutý dlouhý culík na peroxidových vlasech, co za ním vlaje. Teprve po chvíli mi to dojde: houby culík, ten chlápek má celou hlavu v obinadlech a vlaje za ním kus fáče. Hned k němu cítím větší sympatie, což mě vnitřně poněkud zneklidňuje.

Příběh se zápletka cestování svou myslí v psycho prostředí v kombinaci s grafickým zpracováním dělají ze Sanitaria jedinečnou hru. Každá kapitola je jinak zajímavá, žádná pasáž hry kvalitativně výrazněji nezaostává za celkem a hra si drží vysokou úroveň od začátku do konce. Střídání herních postav hru ještě víc ozvláštňuje, nicméně mi úplně nesedlo, nejvíc jsem si užíval kapitoly s Maxem a hned ta druhá s vesničkou dětí pro mě představuje vrchol hry. Děsivou atmosféru výborně doplňují Maxovi záblesky vzpomínek ve formě videí následující po dokončení jednotlivých kapitol, které fungují jako světýlko na konci tunelu a citlivým odkrýváním příběhu ukazují, že ve hře nejde jen o přehlídku bláznovství rozličného druhu.

+27

Chark

7780

05.01.2010 13:26

Dohráno

PC 80

Sanitarium jsem poprvé hrál jako demo, které obsahovalo úvodní část odehrávající se v blázinci a musím uznat, že mě atmosférou naprosto dostalo. Po několika letech jsem se dostal k celé hře za cca 5$ a hned jsem se dal do hraní. Tedy nejprve jsem musel vyřešit problém, kdy se hra odmítala spustit, nechtěla totiž fungovat na grafické kartě od ATI. Pomohl až program 3D Analyze, který hru obalamutil a spouštěl ji jakože na nVidii.

Ale teď už k samotné hře. Musím říct, že i po těch letech od hraní dema mě nezklamala, grafika perfektně vystihuje atmosféru zvrácenosti, divných a ještě podivnějších prostředí.

Příběh doplňují a postupně vysvětlují ponurá videa. Sice jsem ze začátku nechápal proč je každé prostředí na tolik odlišné a zdánlivě nesouvisející s ostatními, ale zejména závěr mi to všechno osvětlil.

Co se samotných prostředí týče nejméně mě oslovily části odehrávající se v kůži kyklopa. Naopak nejvíce mě dostalo hraní za malou holčičku, zejména level v prázdném domě byl strašidelně dojímavý.

Na Sanitariu snad asi každému vadilo ovládání, kdy pohyb hrdiny po obrazovce je zoufale pomalý a nepřesný. Docela dlouho mi trvalo, než jsem si na to zvykl. Jako další zápor považuji příběh, který je na jednu stranu vyprávěný velmi rychle a jasně (identita hlavního hrdiny), ale na stranu druhou je podaný takovým zvláštně roztříštěným způsobem, že byl pro mě jen těžko stravitelný (putování vlastní myslí ve formě různých převtělení).

I přes nepříjemnost s grafikou od ATI nebo nedotažené ovládání je Sanitarium zvláštní směsicí morbidity a zvrácenosti, která se mi svým způsobem líbila, ale bohužel se k ní budu asi těžko vracet.

Pro: atmosféra, různá prostředí

Proti: komplikace s grafikou, pohyb postavy

+26

HolyMeatball

8709

16.04.2010 20:53 (poslední úprava 18.04.2010 00:00)

Dohráno

PC 90

Vnitřní démoni, duši kroutící muka, procházka peklem k znovu získání mentální přítomnosti v realitě – jó, to zní jako to pravé ořechové pro mě! Navíc, her s takovými prvky není právě mnoho, a tím spíš nad Sanitariem nezbývá než žasnout. Pro mě se tedy rozhodně jedná o jednu z nejlepších nekomických adventur všech dob.

Dodnes rád vzpomínám, jak mě slušně zpracované intro zobrazující strašnou autonehodu obulo do bot hlavního protagonisty, na úvodní kapitolu v hadí jámě jednoho blázince, v němž šílenci projevují své zdraví pochybným mumláním a třískáním hlavou o zeď, ale především na to, jak mě hra úspěšně udržovala nejistého až do konce tím, že jednoduše velmi atypicky střídala herní prostředí (s tím, že každé mělo naprosto odlišnou unikátní atmosféru) a občas i nepřímo vysvětlenou výměnou postavy. Zvláště efektivní mi přišla ta sekvence, ve které se procházíte svým dětským domovem, vyrenderovaném v bledé sépii, a sledujete, jak se v hlubokém žalu ukrývají duchové vaší rodiny. Nejen že je pak taková část zábavná, ale zároveň to v člověku provokuje určité emoce, což se povede málokteré hře.

Hrát Sanitarium je prostě potěšení. Jednoduše se ovládá a je zabalený do nádherného grafického kabátku. Tvůrcům se tak nějak podařilo udělat všechny ty ohavné a odporné věci pěknými – zdejší šílenci jsou nevšedně “hezcí“, monstra jsou svým způsobem krásná a to samé platí i o veškerém ostatním obývajícím herní svět. Zvuky také kvalitně přispívají na celkovém dojmu. Takhle z hlavy mě už nenapadá, co dál psát, tak tu udělám takovou pěknou tečku s tím, že teď, když jsem si na hru vzpomněl, mě chytla neskutečná chuť si to všechno zopakovat. Jenom doufám, že to ještě rozchodím.

Pro: Zkrátka, tahle hra je lahůdka

Proti: Krátkost, příliš snadné hádanky, extrémně nevyvážený voice acting

+23 +24 −1

Všechny komentáře

PC 98 82
iOS 0 --
Android 0 --

Hodnotit, napsat komentář, diskutovat…

Jako zaregistrovaný a přihlášený uživatel můžete tuto hru nejen ohodnotit, ale také k ní případně napsat komentář, diskutovat o ní či ji zařadit do některého ze seznamů (vlastním, chci atd.).