Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Sanitarium

83
87 hodnocení Platformy
Žánr:
adventura > 2D adventura *
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ne
Datum vydání:
30.04.1998 PC
Vývojáři:
DreamForge Intertainment
V roli doktora Maxe Laughtona, který se po autonehodě a následné ztrátě paměti ocitl v zařízení pro duševně choré, se vydáte na cestu odhalení vlastní identity a postavíte se traumatům a občasným návratům paměti mimo zdi sanatoria.

Adventura vyznačující se především depresivní atmosférou a originalitou, dala by se zařadit do žánru psychologického thrilleru. Probouzíte se v sanatoriu, což není zrovna nejlepší místo pro pobyt. Všude spousta bláznů mlátících hlavou do zdi, výkřiky a deprese. Navštívíte město plné deformovaných a postižených dětí ovládaných podivnou kreaturou sídlící ve stodole všemi nazývanou pouze jako Matka, projdete jeskyně, bizarní cirkus, laboratoř a jiné lokace. Řešíte logické problémy, sbíráte předměty, komunikujete s charaktery a postupně rozkrýváte pozadí vaší vlastní identity. Jedna z nejoriginálnějších adventur plná bizarních postav, depresivní hudby a atmosféry, která by se dala krájet.


Poslední diskuzní příspěvek

XP -nejčastěji mi to jen padalo ale myslím že nějaký ten zásek kdy nejde ani hru shodit se mi taky stal.

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 90
Sanitarium je jedna z mála mnou dohraných adventur z roku 1998 a dlužno říct že z těch asi 4 dohraných kousků nejlepší. Je to netradiční kousek ve všech ohledech, přičemž někdy to netradiční je i na škodu, ale i tak vynikající záležitost.

Alfou a omegou každé dobré adventury je příběh. A tenhle je luxusní. Na začátku vidíte nějakého muže jak volá, že na všechno přišel, načež přijde bouračka a střih ocitáme se v jakémsi gotickém blázinci. Hrdina bez paměti a bez jména udělá pár lehkých úkonů a najedou se objeví v malém městečku. Dospělí jsou pryč, zbyly tu jen různě znetvořené děti, které odmítají mluvit o dospělých, uctívají Matku, bojí se dýňového pole a vy odhalujete co se tu sakra děje. Po odhalení se vracíte zpět do blázince a pak znova do jiných světů. Celkem si tyhle snové pasáže zahrajete 4 - kromě úvodní se v kůži malé holčičky podíváte do cirkusu, jako kyklopí hrdina budete v hnízdě hmyzích nepřátel a jako aztécký bůh budete ve vesničce čelit mocnějšímu bohovi.

Kdo by si myslel, že jde o nějaký guláš, spletl by se. Hra chirurgicky přesně dávkuje flashbacky, vzpomínky a zdánlivě nedůležité zprávy (mimochodem perfektní animace) a odhaluje jednak minulost hlavní postavy, jednak o co tu jde. Na konci se vše nádherně uzavře, dobře to dopadne, všechny otázky jsou zodpovězené. Sanitarium je horor a to horor špičkový, atmosferický, který nemá chybu. A na rozdíl od jiných nepotřebuje krev ani brutalitu (i když tu je), veškerý děs pochází z podivných prostředí, postav a situací. Pokud bych něco vytknul, tak že první dva snové světy jsou 100% zážitek (dům plný duchů) a ty další dva už trošku slabší.

Hratelnost je v pohodě. V každém světě se pohybujete spíše po vzoru RPG v 3D izomerickém prostředí (grafika je slušná, ale rozhodně ne překrásná), kecáte s "lidma", sbíráte předměty a velice snadno je používáte jedním čudlem. Občas přijde povedené puzzle, na které se dá navíc s trochou logiky přijít. Předmětů nemáte moc, jejich používání je logické. Zákysy pramení hlavně z toho, že občas něco nejde udělat hned a především si občas nevšimnete nějakého předmětu, či aktivního místa. Měnění hrdinů je vynikající nápad, který vrcholí v poslední kapitole, kde přepínáte mezi hrdiny tak trochu ve stylu Goblins, protože každý zvládne něco jiného.

Hra navíc nabídne i dvě akční sekvence, které mě kupodivu neštvaly ale bavily - ono logicky by to v návaznosti na daný příběh bez té akce ani nešlo. Jediným kaňourem, ale pořádným je ovládání. Hrdina nikde sám nedojde, musíte zmáčknout a držet pravou myš, přičemž občas je dost složité se někam trefit. Za chvíli Vás bude bolet prst. Příliš moderní není ani to, že něco sebrat, s někým promluvit lze až z určité blízkosti, zdálky se nic neděje.

Každopádně Sanitarium tradiční adventurou z dob, když už ji moc nevznikalo s vynikajícím psycho-hororovým příběhem a stojí rozhodně za vyzkoušení.

Pro: Příběh, jeho podání a gradace, snové světy, měnění postav, zajímavé puzzle.

Proti: Občas pixelhunting a hledání aktivních míst, krkolomné ovládání.

+26
  • PC 80
Sanitarium jsem poprvé hrál jako demo, které obsahovalo úvodní část odehrávající se v blázinci a musím uznat, že mě atmosférou naprosto dostalo. Po několika letech jsem se dostal k celé hře za cca 5$ a hned jsem se dal do hraní. Tedy nejprve jsem musel vyřešit problém, kdy se hra odmítala spustit, nechtěla totiž fungovat na grafické kartě od ATI. Pomohl až program 3D Analyze, který hru obalamutil a spouštěl ji jakože na nVidii.

Ale teď už k samotné hře. Musím říct, že i po těch letech od hraní dema mě nezklamala, grafika perfektně vystihuje atmosféru zvrácenosti, divných a ještě podivnějších prostředí.

Příběh doplňují a postupně vysvětlují ponurá videa. Sice jsem ze začátku nechápal proč je každé prostředí na tolik odlišné a zdánlivě nesouvisející s ostatními, ale zejména závěr mi to všechno osvětlil.

Co se samotných prostředí týče nejméně mě oslovily části odehrávající se v kůži kyklopa. Naopak nejvíce mě dostalo hraní za malou holčičku, zejména level v prázdném domě byl strašidelně dojímavý.

Na Sanitariu snad asi každému vadilo ovládání, kdy pohyb hrdiny po obrazovce je zoufale pomalý a nepřesný. Docela dlouho mi trvalo, než jsem si na to zvykl. Jako další zápor považuji příběh, který je na jednu stranu vyprávěný velmi rychle a jasně (identita hlavního hrdiny), ale na stranu druhou je podaný takovým zvláštně roztříštěným způsobem, že byl pro mě jen těžko stravitelný (putování vlastní myslí ve formě různých převtělení).

I přes nepříjemnost s grafikou od ATI nebo nedotažené ovládání je Sanitarium zvláštní směsicí morbidity a zvrácenosti, která se mi svým způsobem líbila, ale bohužel se k ní budu asi těžko vracet.

Pro: atmosféra, různá prostředí

Proti: komplikace s grafikou, pohyb postavy

+22
  • PC 90
Vnitřní démoni, duši kroutící muka, procházka peklem k znovu získání mentální přítomnosti v realitě – jó, to zní jako to pravé ořechové pro mě! Navíc, her s takovými prvky není právě mnoho, a tím spíš nad Sanitariem nezbývá než žasnout. Pro mě se tedy rozhodně jedná o jednu z nejlepších nekomických adventur všech dob.

Dodnes rád vzpomínám, jak mě slušně zpracované intro zobrazující strašnou autonehodu obulo do bot hlavního protagonisty, na úvodní kapitolu v hadí jámě jednoho blázince, v němž šílenci projevují své zdraví pochybným mumláním a třískáním hlavou o zeď, ale především na to, jak mě hra úspěšně udržovala nejistého až do konce tím, že jednoduše velmi atypicky střídala herní prostředí (s tím, že každé mělo naprosto odlišnou unikátní atmosféru) a občas i nepřímo vysvětlenou výměnou postavy. Zvláště efektivní mi přišla ta sekvence, ve které se procházíte svým dětským domovem, vyrenderovaném v bledé sépii, a sledujete, jak se v hlubokém žalu ukrývají duchové vaší rodiny. Nejen že je pak taková část zábavná, ale zároveň to v člověku provokuje určité emoce, což se povede málokteré hře.

Hrát Sanitarium je prostě potěšení. Jednoduše se ovládá a je zabalený do nádherného grafického kabátku. Tvůrcům se tak nějak podařilo udělat všechny ty ohavné a odporné věci pěknými – zdejší šílenci jsou nevšedně “hezcí“, monstra jsou svým způsobem krásná a to samé platí i o veškerém ostatním obývajícím herní svět. Zvuky také kvalitně přispívají na celkovém dojmu. Takhle z hlavy mě už nenapadá, co dál psát, tak tu udělám takovou pěknou tečku s tím, že teď, když jsem si na hru vzpomněl, mě chytla neskutečná chuť si to všechno zopakovat. Jenom doufám, že to ještě rozchodím.

Pro: Zkrátka, tahle hra je lahůdka

Proti: Krátkost, příliš snadné hádanky, extrémně nevyvážený voice acting

+18 +19 −1
  • PC 80
Kde začít... Sanitarium je hrou s velmi propracovaným a postupně odhalovaným příběhem. Zaujme však i svou krásnou grafikou a především zajímavým prostředím, které potkáte na cestě vlastní myslí.
Právě "detektivní" postup dějem mne velmi zaujal a patří bezesporu k hlavním prvkům hry. Jako určitou výtku by bylo možné bráti, že ne všechny lokace mají úplnou souvislost s koncem. Nicméně sny též nejsou zcela logické a jen těžko se dají "ovládat", čili to na škodu není. Velmi se mi též líbí, jak do "psychedelických" lokací zasahuje realita pomocí animací (reálných vzpomínek).
Značnou vadou na kráse je ovšem nepopiratelně ovládání, mírně odfláknutý závěr (hudba hezká, ale animace mohla být delší), který je po tak velkolepém hraní velmi chudý (i vzhledem k "motivům" které hra postupě rozehrávala). Nu což, realita holt tak zajímavá asi není. ;-)
+16
  • PC 75
Sanitarium je adventura… I když to moc jako adventura na první pohled nevypadá díky pohledu se shora a la “Diablo”, nebo díky tomu, že se každá kapitola odehrává jen v jedné velké lokaci, která se scrolluje do všech stran a překážející objekty (střechy) zprůsvitňují :) To ale nejsou jediné odlišnosti od jiných adventur - ta hlavní je v tom, že inventář téměř nikdy neobsahuje víc, než 3-5 předmětů…

Dalo by se říct, že je to z adventurního hlediska relativně lehká hra, ovšem, někdy to mělo opačný efekt. Často jsem zakysl právě kvůli tomu, že jsem úplně zapomněl, že mám vůbec nějaký inventář a že vlastně hraju adventuru… Kromě toho - je ve hře spoustu miniher, kde je potřeba např. seřadit symboly podle velikosti, nebo podle toho, jak jsem je viděl sepsané někde dřív jinde, nebo podle toho, jak mi nějaká postava poradila atd.

Klad této gamesy je však úplně jinde… Nejvíc mě asi okouzlila ponurá, temná, téměř hororová atmosféra, která celou hru provází. Hned začátek ve věži, kde se hlavní hrdina probudí s amnézií, je naprosto znepokojující. Ozývají se různé výkřiky, když potkáte nějakou postavu, ukáže se, že je totálně mimo, jedna dokonce buší hlavou do zdi a zanechává tak krvavou stopu… O to větší prdel je v podivném městě plným dětí. Tam se taky ukázal pravý potenciál soundtracku… Hudba v této hře je FAKT výborná! (ale hlavně děsivá).

Nápad, že se budou střídat postavy (Max, Sarah, Kyklop a Aztécký Bůh), není úplně nejhorší...
Jen škoda dvou kapitol, které se odehrávají na trochu netradičních místech. První (The Hive) je jakési podivné sci-fi, kde se hraje za kyklopa a druhé je aztécká vesnice. No dobře… Aztécká vesnice nebyla tak špatná (hrajete za aztéckého Boha, který se jmenuje Olmec a je to vskutku mistr diplomat (“"Give it to her, or I will shatter your limbs like twigs!!")), nicméně ve srovnání se skvělými kapitolami s Maxem a Sarah jsou tyto dvě docela slabé. Aspoň podle mého názoru…

Kromě těchto dvou kapitol bych Sanitarium asi mohl vytknout velké množství postav (některá místa mají třeba těch postav až 20 a přitom důležitých nebo zábavných je třeba jen 5… Nejlepší postava je asi ženská, co začne hlavního hrdinovi vyprávět, jak snědla svého muže s rýží :)), a další černý puntík je ne za moc praktické ovládání hlavní postavy (pravé tlačítko? Opravdu?)..

Kromě těchto prohřešků je ale Sanitarim hodně zajímavá psycho adventura s kvalitní “spooky” atmosférou, celkem obstojným psychologickým dějem a poměrně zajímavými nápady. Na GoG.com někdy bývá ve slevě na Haloween :)

Pro: Strašné psycho, mindfuck, atmosféra, HUDBA

Proti: Moc ukecané, spoustu postav, dost blbé ovládání, krátké, The Hive a Aztec Village

+16