Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Ori and the Blind Forest

Ori and the Blind Forest: Definitive Edition

87
106 hodnocení Platformy
Žánr:
akce > plošinovka *
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ne
Datum vydání:
11.03.2015 PCXOne
Vývojáři:
Oficiální stránky:
http://www.oriblindforest.com/
Hlavním hrdinou této nezávislé akční plošinovky je magická bytost Ori. Před dlouhými lety se ocitl v lese Nibel, kde se ho ujalo stvoření vzhledem připomínající opici a vychovalo jej jako vlastního potomka. Pak se ale objeví zlý Kuro a přinese zkázu celému lesu, která zabije i Oriho adoptivní matku. Osamělý a slabý sirotek se musí vydat na dlouhou cestu plnou dobrodružství a nebezpečí, aby našel odvahu a sílu postavit se úhlavnímu nepříteli a zachránil svůj domov.

Ori and the Blind Forest kromě emocionálního příběhu o lásce, sebeobětování a naději nabízí také unikátní audiovizuální zážitek z detailně propracovaného, ručně malovaného světa. Hráč v roli Oriho prozkoumává lokace a bojuje s nepřáteli. Hra také postupně umožňuje vylepšování schopností.

Vývojáři na hře pracovali celé 4 roky. Inspirovali se především filmy studia Ghibli a hrami z 90. let, jako The Legend of Zelda: A Link to the Past či Super Metroid a svým výtvorem se snažili přiblížit jejich atmosféře.


Poslední diskuzní příspěvek

RomcaT: Jo ten run pred vodou byl super. Na gamepadu to nebyl takovy problem a i kdyz jsem se tam par pokusu zdrzel, ta paradni hudba u nej…

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 100
K Orimu jsem se dostala díky výzvě 2017, na Steamu jsem ho však měla již dříve, protože mě lákal vizuál, ale jak se znám, tak bych se ke hře jen tak nedokopala, protože jsem se hraní tohoto kousku trochu obávala.

Hra mě doslova a do písmene nadchla. Silný, dojemný příběh, krásné barvy, zábavná skákačka jak má být, doplněná o pár logických věcí. Přesně to, co mě na podobných titulech baví. Měla jsem problémy s ovládáním. Kombinace klávesnice a myši mi vůbec nešla, a tak jsem zvolila variantu pouze s klávesnicí. I tak jsem ale postupem času měla značné problémy, když se Ori učil nové dovednosti, a mě přibývali další klávesy na mačkání. Někdy jsem měla pocit, že to v té rychlosti prostě není proveditelné.

Místy byla hra neuvěřitelně těžká. V určitých pasážích jsem umřela i 20x za sebou na stejném místě. Zvláště místo, kde utíkáte o život před vodou a musíte stoupat stále výš, používat vaše nepřátele jako „odpalovací body“, kdy díky nim skočíte výš. U toho jsem skončila s hraním asi na 3 dny, protože mi přišlo, že to prostě udělat nejde, ale nakonec jsem si změnila obtížnost z normální na lehkou, díky tomu se mi asi v půlce této pasáže hra uložila, a pak už to šlo Ze začátku jsem nechápala, že všechny pasáže budu moci prochodit i později a dostanu se na místa, na která mi to s chybějícími schopnostmi nešlo. Takže jsem ztratila strašně času nad tím, že jsem se chtěla dostat někam, kam to prostě v danou chvíli nešlo.

Příběh byl opravdu tak dojemný, že jsem občas měla i husí kůži. Když jsem Oriho dohrála, toužila jsem splnit co nejvíce achievementů a dostat se na všechny secret místa. Přiznám se bez mučení, že jsem se občas musela podívat na youtube na návod. Ale nakonec jsem splnila hru na 100% a získala 52 achievementů z 57. Hra se mi natolik líbila, že se k ní někdy opět vrátím. Možná, že příště si troufnu i na těžší obtížnost.

Pro: silný příběh, vizuálně krásné, pěkná hudba

Proti: těžké ovládání, nutnost vracet se v mapě na místa, kam se dostanete až s jistou schopností

+24(25-1)
  • PC 100
Jsem staromilec, prostě první polovina 90. let a přes to nejede vlak, ok? Super Metroid na SNEsu, vzpomínáte? Ať už RPGčkáři nebo stratégové, museli uznat, že tahle plošinovka s kombinací adventury a RPG patří mezi nej hry všech dob. A taky že jo. Následníků bylo několik, ale Super Metroid je prostě Super Metroid. Jo, a pak ještě ty Castlevanie od Symphony of the Night byly fajn, než to někdo zmrvil 3Dčkem.

X let nic a teď někdo bude vyšilovat s nějakou Ori and the Blind Forest? Navíc indie studio, jasné...zase nějaké shareware béčko, kterých už bylo tuny. Cože? Že to mám zkusit? Že to je nej metroid hra dnešní doby? No vlastně na něco takového čekám jako na smilování, takže zkouším a co to?

Na grafice nezáleží, že ne? Navíc co čekat od indie titulu, nemakali na tom žádní vysoko rozpočtoví borci, tak grafiku ponechme stranou....co to říkám, grafika je vlastně to první, co mě udeřilo do očí. Mám rád kreslenou grafiku? OK, co chci více? Pixel art? Ne, tady je něco jiného, něco dech beroucího...heuréka, tak tohle je lidi umění, čumím jak z jara a zapomínám na veškerý pixel art, tohle je pokoukáníčko snů. 3D? Ne, kašlete na 3D hnusy, tady máme úchvatnou 2D kresbu, která parádně navodí atmosféru a člověk je rázem in. Beze srandy, jedna z nejhezčích věcí, co jsem na monitoru spatřil. Nene, nepleťte sem realističnost, říkám nejhezčích. Takže žádné mega realistické polygony nečekejte, bavím se pořád o kráse. A ta se během hry stupňuje, atmosféra graduje, grafika nabízí další lokace a prostředí, kde se jen tak zastavíte, civíte a přemýšlíte, jestli tohle netípnout jako pozadí na vaší plochu.

Z počátku jsem psal o Super Metroidu ze SNESu, proč to? Hra jednoduše pokračuje v žánru, nechci říci, že krade, bylo by to nespravedlivé, protože všechny hry si půjčují něco z minulosti a Ori prostě jede žánr Metroid her. Co to znamená? Zjednodušeně se jedná o RPG adventuru s příběhem, zasazenou do plošinkovéo gameplaye, s odhalováním mapy jako v dungeonu, řešení puzzlů, jak kde doskočit a hledání artefaktů, otevírajícíh lokace, do kterých jste před tím nemohli. Překážkou jsou různí nepřátelé, kteří se po opuštění lokace opět respawnují a vy je můžete jít opakovaně pobít a vytřískat z nich třeba nějaké bonusy jako např. léčení hitpointů a samozřejmě zkušenostní body. Hra si bere ze všeho, co jsem popsal, to nejlepší a výsledek je královský gameplay, o kterém už netřeba snít. Ori vám sny naplní, stačí jen hrát.

Vaše postavička navíc získává spoustu bonusům od zkušenostních ( experience) bodů z pobitých příšer nebo po různu poschovávaných orbů. Postava se učí také různé nové chvaty a pohyby, které vám otevírají opět další, původně uzavřené, cesty. Zbožňuji tento typ exploringu a trénování, poslední dobou se to doslova stává mým nej žánrem, takže docela odsouvám klasické RPG hry. A to je co říci.

Příběh hraje dost na emoce a úvod mi hodně připomínal závěrečnou scénku z Another World. Emoce doslova přetékají, příběh postupně graduje a tady nebudu prozrazovat více, abyste z toho taky něco měli.

Hru doprovází mystická hudba, která mi strašně připomíná Enyu a to v tom dobrém slova smyslu. Mystičnost, tajemný les, z prvu temný, pak odhaluje své světlé stránky. Hudba by se dala poslouchat sama o sobě.

Hra by se dala v podstatě označit za regulérní RPG. Sbíráte expy, je zde pěkný vývojový strom různých skillů, lze grindovat, ale taky se na grindování můžete vykašlat a sbírat jakési skill orby, které vám zkušenost přidají, aniž byste museli otrocky pobíjet respawnuté příšery.

Nebudu svou euforii dále protahovat, Ori and the Blind Forest je pro mě jednou z nejlepších her současnosti (v horizontu 5 let) a pokud se mě zeptáte, kdo vítězí na poli metroidvania her, jestli Super Metroid, některá z Castlevanii nebo nějaká z moderních metroidvania her, tak vám říkám, že i když je Super Metroid total the best, Ori je hned v závěsu a klidně se může Super Metroidovi, sedícímu na trůně, posadit na klín jako jeho dokonalá dospělá a přenádherná dcerka. Na závěr jen dodám, že nebude tak snadné jí dostat, protože je místy extrémně tuhá a nechává si strašně ráda sprostě nadávat, ale královsky se vám za to odmění.

Dávám jasných 100%

Pro: Metroid gamepaly, RPG prvky, dechberoucí grafika, úžasná hudba, prostě všechno.

Proti: Nemá to chybu, takže nic, snad jen, že Super Metroid byl dříve.

+21
  • PC 80
Když jsem z téhle hry viděl první obrázky a následně i videa, říkal jsem si, že je to na mě možná až moc kýčovitě hezké (mám problém hrát hry, které působí moc "cute" dojmem) a pořád jsem osciloval na hraně, jestli se mi vizuální zpracování líbí nebo ne. Zároveň mě ale zaujalo, že se o hře mluvilo jako o relativně těžké záležitosti, v jejíž souvislosti se zmiňovala např. úroveň se zatopeným stromem. A musím říct, že Ori má svoje chvilky, kdy je opravdu trošku těžší, ale není jich moc a vyžadují "jenom" naučit se dobře hru ovládat a možná pár pokusů, než si člověk uvědomí, co v té rychlosti má udělat (ale nepůsobilo to na mě nějak nefér dojmem).

Při hraní mě naopak mile překvapilo zmiňované vizuální zpracování, protože v pohybu a s místy temnější atmosférou jsem na svoje původní výtky rychle zapomněl a začal si užívat radost, která je vidět v Oriho pohybu (těch několik animací pro základní skok mě do konce hry neomrzelo sledovat). Prostředí je navíc hezky rozmanité a i když se člověk vrací do již navštívených lokací, žádná se mi nestihla nějak výrazně okoukat.

Příběh hry je pohádkově hezký a má pár silnějších momentů, ale pro mě to rozhodně nebylo to hlavní a spíš jsem ho tedy bral jako takové příjemně nenáročné pozadí. Herní doba není nijak zbytečně dlouhá a systém progrese taky docela funguje, i když některé schopnosti působí trochu "výplňovým" dojmem a něco člověk přestane časem využívat, protože získá nějakou lepší schopnost. Ale to je drobnost, i přes kterou mě hra bavila od začátku do konce.

Pro: Audiovizuální zpracování, radost z pohybu, obtížnost, délka hry

Proti: Pár výplňových schopností

+21
  • PC 85
Nejlepší hra, kterou jsem v roce 2017 hrál, a to s pohodlným náskokem před zbytkem pelotonu. Oriho předcházely pozitivní reference a věděl jsem, že hraní mi přinese dobrý zážitek. Omyl, nebyl dobrý, byl výtečný. Ori je jako majstrštyk šéfkuchaře, který sesbíral kvalitní ingredience, umě je zkombinoval a vytvořil z nich jídlo, jehož konzumace je požitkem. Zároveň je třeba říct, že hráč si coby klient musí umět tuhle dobrotu vychutnat, není totiž pro každého. Není pro casual hráče, kteří jdou do fast foodu objednat si hot dog s hranolky a budou si pochvalovat, jak si pošmákli. Ori je vizuálně mimořádně podařená hra s emotivním příběhem, slušnou herní dobou a pestrou škálou dovedností, ale nedává nic zadarmo. Vyžaduje perfektní zvládnutí herních mechanismů a ovládání, v opačném případě následuje smrt a nový pokus. Nebo spíš řada pokusů.

Díky tomu budí Ori emoce nejen příběhem (to když se postup ve hře daří), ale také v případě dílčích neúspěchů (to když umřete podesáté na stejném místě). Osobně jsem se chvílemi dostával do lehce schizofrenních stavů, kdy jsem se jednu chvíli rozplýval nad výjimečností hry, abych za několik minut Orimu spílal do krys a nařizoval, ať už kouká skákat pořádně. Tuhle hru prostě nejde jen tak ošulit a získat některé achievementy je slušná výzva.

Celkově vzato se Ori velmi důrazně přihlásil o post krále plošinovek. I když ono dohadovat se, která plošinovka je nejlepší je vcelku zbytečné a každý si najde svého favorita, který bude jeho srdci nejbližší. Jisté ale je, že se Ori zařadil mezi legendární postavy jakými jsou Abe a Rayman.
+20
  • PC 90
Inšpiráciu v animovanej tvorbe štúdia Ghibli (Princeznu Mononoke milujem), kde za najznámejšími filmami stojí Hayao Miyazaki, cítiť už v úvodnej filmovej scéne. Vypadá to nádherne! Grafický štýl s maľovanými pozadiami a krásnymi farbami vytvára úžasnú atmosféru. Krajšiu plošinovku nepoznám a Orimu sa v tom môže vyrovnať snáď len Trine 2. Audiovizuál je jednoducho úchvatný a na takom Credits Theme alebo Naru, Embracing the Light som ulietaval niekoľko dní po dohraní.

Hrateľnosť ale prekvapila tiež. Síce mi vadilo, že je potrebné sa vracať na miesta, ktoré som už prešiel a nebol som úplne naklonený ani neustálemu respawnu nepriateľov, no časom som pochopil, že to má svoj zmysel. Veľa lokácií má cesty, cez ktoré sa nedá prejsť kým nemáte potrebnú špeciálnu schopnosť. Keď ju získate, tak je to prechádzanie znovu o niečo iné a keby sa chodilo po prázdnych miestach bez nepriateľov, bola by to už veľká nuda. Pohyb je dostatočne rýchly a keď som skĺbil viac špeciálnych schopností a prechádzal som úrovňou bez jediného zranenia, tak to bol úžasný pocit. Hra má totiž celkom vysokú náročnosť a niektoré úrovne doslova vyžadujú, aby bol hráč v používaní schopností naozaj dobrý, rýchly a bezchybný.

Hra obsahuje úžasné príbehové scény a je len škoda, že ich nebolo ešte viac. Stretnutia s obrovskou sovou boli úchvatné. Ori počas celej svojej hernej doby (na plošinovku úctihodných 12 hodín) prekvapuje nápadmi, ukazuje rôzne prostredia, nepriateľov a stále sa trochu mení hrateľnosť. Nuda sa nedostavila.

Ori and the Blind Forest je úžasné umelecké dielo. Je to zábava, výzva, je to dojímavé a krásne pre oči aj uši. Jeden z vrcholov svojho žánru a jedna z najkrajších hier, aké som kedy hral.

Pro: krásna grafika a hudba, pekný príbeh, dojímavé, dlhá hracia doba, veľa nápadov, chytľavý a zábavný gameplay, výzva

Proti: návšteva tých istých lokácií a respawn nepriateľov mi kus vadil, aj keď chápem, že to malo svoj zmysel

+19