------------------------------------------------------
Moje herní historie
1) Éra dětství aneb první krůčky
Vzpomínky na moje první zkušenosti s hraním tahám z paměti hodně těžce. Vybavuji si Mortal Combat či Prince of Persia u kámošů ještě na starém DOSu, na zlatou éru GameBoye, na kterého jsem šetřil ale nikdy si ho nekoupil. Pamatuji si na hernu s konzolemi, která byla hned vedle našeho baráku, a z níž se stalo naše velmi oblíbené místo. Vše to jsou ale jen útržky, které si dnes nedokážu ani přesně časově zařadit.
K pořádnému hraní jsem se dostal ale až díky strejdovi. To on mi ukázal pecku z české tvorby, Mafii. Co bylo ale lepší, ukázal mi i Tarzana! Myslím, že o své nejoblíbenější hře z dětství mám jasno.
2) Éra prvního vlastního pořádného PC aneb jde se pařit
S prvním vlastním PC (nebudu počítat úplně první mašinu, na které se nám povedlo zprovoznit jenom jakési vrtulníky) jsem pak mohl rozjet ty největší pecky. Mafia, GTA Vice City, Warcraft III, to byl jen začátek pro mé pařanské já.
3) Éra Tibie aneb online svět
Vždy jsem hrál převážně singleplayer hry, zatímco u multiplayeru jsem nikdy moc nevydržel. Prostě mě moc nikdy nebavil. Jedna výjimka se ale přeci jen našla. Tibia.
Zmíněnou hru asi drtivá většina z vás znát nebude. Jedná se o jedno z prvních MMORPG vůbec. A taky je to na ní znát. Nedokážu říct, co mě na ní tolik uchvátilo, velký vliv má i životní etapa, ve které se ke mě dostala,ale s velkou chutí si jí zahraji i dnes. Jo, když jsem byl nemocný, nešel do školy, ale i tak celý den propařil u téhle hry protože byl zrovna "double xp" týden. Takhle asi vypadá závislost. Tak i tak, je to stále jediná online hra u které jsem vydržel dlouho, tudíž si své místo v tomto výčtu zaslouží.
4) Éra prvního notebooku aneb druhý dech (2010)
Počítač už začal stárnout, tudíž jsem si mohl o nějakých novinkách nechat jen zdát (jakž takž se mi podařilo rozchdit ještě Quaka 4). Navíc jsem byl k tomu ještě hloupý a vyhýbal jsem se starým klasikám (tudíž okouzlení Max Paynem či System Shockem přišlo až později). To vše vedlo k mému pařanskému utlumení.
Vše se změnilo s koupí vlastního notebooku (pravda, ideální stroj na hraní to není, ale mě stačil). Pak mi kámoš půjčil Assassin's Creed II a Modern Warfare 2 a já byl uchvácen. Bylo to jako bych nově s hraním začínal a vše teprve objevoval.
5) Éra prvního smartphonu aneb patlání po displeji (2011)
Většina to za hraní ani nepovažuje, ale to šmudlání po displeji přeci jen nelze tak opomíjet. První smartphone, systém android a market s nepřeberným množstvím aplikací, a obzvláště her, k vyzkoušení. První jsem samozřejmě vyzkoušel v té době nesmírně populární Angry Birds, poté následovaly hříčky typu Where Is my Water či World od Go, ale i RPG Zenonia nebo mobilní Rayman. V dnešní době je pro mě hraní na mobilu už ale jen nárazovou a chvilkovou odpočinkovou aktivitou.
6) Éra steamu aneb konec pirátství (2012)
Byl to právě steam, který mě naučil začít za hry svědomitě platit. A kdy jindy se tak mohlo stát než během jejich velkých "summer sales". První zakoupenou hrou na této službě byl Portal 2 (kterého jsem už kdysi, ehm, upirátil). A pak už to jelo, knihovna se pomalu ale jistě plnila, jedná slevová akce střídala druhou. Od té doby, věřte tomu nebo ne, jsem si už žádnou hru nelegálně nestáhl.
Se steamem přišla ale ještě jedna věc. Objevení indie scény. Byla to doba, kdy mě žádné AAA tituly nezajímaly, jelikož jsem si dosyta užíval FTL, Hotline Miami, Bastion, Limbo...
7) Éra PS4 (2017)
Stěhování od rodičů, poprvé na vlastních nohách. A s tím po čase přišlo i rozhodnutí investovat do konzole. Vyšlo to levněji než nový počítač, a navíc se tu otevřela brána k exkluzivitám, o kterých jsem si mohl nechat zatím jen zdát. Právě hry jako Uncharted, The Last od Us, Bloodborne a další rozhodli o jasném vítězi ke koupi, a to PS4.
Miluji příběhové, atmosférické hry. A tahle doba právě takto laděných PS exkluzivit je pro mě jak dělaná.
------------------------------------------------------
Má herní top desítka
Ačkoliv se to podle nálady kolikrát mění...
BioShock Infinite (komentář)
Ori and the Blind Forest (komentář)
Deus Ex: Human Revolution
The Neverhood
Life is Strange
Tibia (komentář)
The Witcher 3: Wild Hunt (komentář)
Assassin's Creed II
Max Payne 2: The Fall of Max Payne
Limbo
------------------------------------------------------
Má nejoblíbenější herní hudba
Stejně jako ve filmech, kdy hudba dokáže udělat polovinu filmu a donutí diváka prožívat emoce na maximum, tak i ve hrách hraje důležitou roli. Ať už se jedná o orchestrální hudbu či perfektně padnoucí písničkový soundtrack, dokáže mi připomenout emoce, které jsem prožíval během hraní.Bioshock: Infinite
Mass Effect
The Walking Dead
Deus Ex: Human Revolution
Ori and the Blind Forest
Metal Gear Solid V: Phantom Pain
Max Payne 2
Assassin's Creed 2
Life Is Strange
Civilization IV
------------------------------------------------------
Mé největší herní resty
------------------------------------------------------
Ostatní
Nejen hrami je člověk živ. Tohle patří k mým nejoblíbenějším filmům a knihám.Filmy
Hodný, zlý a ošklivý
Pán prstenů: Společenstvo Prstenu
Drive
Donnie Darko
Tenká červená linie
Zabití Jesseho Jamese zbabělcem Robertem Fordem
Matrix
Knihy
Šógun
Sto roků samoty
Růže pro Algernon
Tulák po hvězdách
Král Krysa
Terror
Hobit aneb cesta tam a zase zpátky
Temná věž
Osamělá holubice
Američtí bohové
Otec prasátek
MUSÍŠ ZAČÍT S TÍM, ŽE SE NAUČÍŠ VĚŘIT MALÝM LŽÍM.
„Abychom pak uvěřili i těm velkým?“
JISTĚ. SPRAVEDLNOST. MILOSRDENSTVÍ. POVINNOST. A TAKOVÉ TY VĚCI.
- Terry Pratchett
