Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.
32 let / Nový Jičín (ČR - kraj Moravskoslezský)

Momentálně rozehráno


  1. Parťák
  2. Heuréka!
  3. ♫♫♫
  4. Reálná virtualita
  5. Moje jméno je...
  6. Ještě jeden tah...
  7. Neseď doma
  8. Zimní radovánky
  9. Základní kameny
  10. Výzva naruby
    Baldur's Gate: Enhanced Edition (sníh, OST, parťák)

Profil

Vítejte na mém profilu. Stejně jako Egypťan Sinuhet, můj nejoblíbenější knižní hrdina, nepsal příběh svého života ve skutečnosti pro nikoho jiného, nýbrž pro sebe, i já jsem psaní svého profilu pojal podobným způsobem. Je to spíše soubor poznámek, abych si třeba i za dvacet let zavzpomínal na své herní začátky a pozdější milníky. A kdoví, třeba máte podobné zážitky a bude Vás to i bavit. Každopádně chápu, pokud se Vám nechce číst tolik textu. Proto pod každý odstavec přikládám obrázky her, které pro mě dané období symbolizují a podle kterých si uděláte poměrně jasný obrázek o mých preferencích.

Období objevování (1995 - 2001)
Pocitově tohle období trvalo mnohem déle, protože z hlediska hraní her jsem v něm toho zažil strašně moc - a to vše bez vlastního PC. Od samotného objevu média jménem počítačová hra prostřednictvím Prince of Persia na mamčině macintoshi v práci, přes paření Golden Axe a Prehistorika na kámošově starém Pentiu až po objev mé celoživotní lásky jménem Fallout a úžasném zjištění, že existuje i dvojka. Do roku 2001, kdy jsem dostal svůj první počítač, jsem byl odkázaný na hraní u kamarádů, což zní hrozně depresivně, ale přineslo to i nezapomenutelné zážitky, které bych neměnil. Za všechny bych jmenoval hraní GTA,  Carmageddonu 2 a Elastomanie na počítači, který jsme si dotáhli na zahradu do stanu, skupinové hraní Worms Argmageddon na jednom křesle, nebo hraní Mortal Kombat a Dooma ve výpočetce. Bohužel to sebou neslo i negativa. Protože jsem neodebíral herní časopisy a internet byl v plenkách, úplně mě minuly legendy jako Half Life, UFO: Enemy Unknown, nebo System Shock. Tohle jsou ztráty, které budu těžko dohánět.



Zlatá éra (2001 - 2005)
Přelomový rok 2001 - moje první PC, které jsem dostal navzdory svému nejhoršímu vysvědčení ever. Na Celerona o frekvenci 667MHz okamžitě letěly oba Fallouty a vzhledem k tomu, že jsem je do té doby musel hrát na střídačku s kamarády, to pro mě bylo jako hrát je poprvé. V tomhle krásném období na konci základky jsem odehrál možná nepřekonatelné ikony herního průmyslu - Baldur's Gate, Diablo II, Deus Ex, Age of Empires II, Arcanum, KOTOR, Mafia, HOMAM III, Gothic. Na Planescape jsem měl nejdřív dozrát a hrát ho až o 15 let později. Čas, kdy jsem zrovna nepařil a nerozplýval se nad úchvatnou (dnes trochu směšnou) grafikou AvP2, jsem trávil hltáním falloutovských povídek a diskuzemi na fóru Vaultu Šílené Brahmíny. Navzdory tomu, jak to bylo skvělé období, opět s sebou neslo i negativa. Z taťky se vyklubal ultimátní gamer, kterým je dodnes (mnohem větší než já), a tak jsem se s ním musel často dělit, případně hrát hru, kterou on chtěl ať hraju.



Období úpadku (2005 - 2011)
Někdy kolem roku 2005 ze mě nadšení vyprchalo, připadá mi, že roky 2005 a 2006 byly herně hodně slabé a starší hry jsem měl stokrát projeté. Hry jako HOMAM V a Fallout 3 krizi jen prohlubovaly a já jsem hrál jen sporadicky. Trochu jsem zpozorněl u Falloutu: New Vegas, ale byla to jiná hra, která mě znovu přikovala k monitoru...



Nová naděje (2011 - 2018)
Mass Effect a Mass Effect 2. To byly pecky, které ve mě probudily naději, že se pořád dělají super hry a zároveň jsem se zděšením zjistil, kolik jsem jich minul. A pak to šlo ráz naráz a já jsem najednou musel jak dohánět (Skyrim, Dead Space, Dragon Age, ale třeba i stařičké Zeus a Desperados), tak hrát novinky (Fallout 1.5 Resurrection, South Park, Shadow Tactics). Ve druhé půlce tohoto období mě začalo hodně hráčsky brzdit narození dcery, zájem o knihy a starší stroj.



Bezejmenný vrací úder (2018 - dnešek)
S novým PC jsem se konečně mohl vrhnout na dlouho odkládané hry jako třeba Pillars of Eternity, Bioshocky, nebo Doom. Byly to ale dvě jiné hry, které mě uchvátily a díky kterým jsem tady na DH. První z nich je třetí Zaklínač, asi nejpoutavější a nejvíc s dokonalostí hraničící hra, co se týče zábavy. A tou druhou je mnou polozapomenutý klenot Planescape: Torment, na který jsem si rozpomněl díky Enhanced edici. A děkuji za to, že jsem tuto geniální hru jako puberťák odložil a měl jsem možnost si ji užít a prožít ve svých 30 letech.



Co se týče literatury, tak jen krátce (protože jde o herní web) zmíním své nejoblíbenější autory a knihy.

Isaac Asimov - geniální série Nadace, nejčtivější knihy, které jsem kdy četl, v podstatě sci-fi sitcom.
Cormac McCarthy - Krvavý poledník, Hraniční triologie, Cesta. Dechberoucí drsné knihy, kde se osud s nikým nemaže.
Mika Waltari - Egypťan Sinuhet, Tajemný Etrusk. Nepřekonatelné historické romány.
J. R. R. Tolkien - Asimov to ve svém posledním rozhovoru řekl dobře - všichni fantasy a sci-fi autoři se snaží napodobovat Tolkiena, je toho čím dál tím víc, a nikdo mu nesahá ani po paty.
Umberto Eco - Jméno Růže, středověká noirová detektivka na pozadí boje o duši křesťanské církve. Dokonalost.

Místo závěrečných titulků už jen vkládám náhodně poházené obrázky symbolizující mé oblíbené herní momenty, lokace, postavy, rekvizity atd., které se mi nějakým způsobem natrvalo vryly do paměti.