Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Momentálně rozehráno


  1. Parťák
  2. Heuréka!
  3. ♫♫♫
  4. Reálná virtualita
  5. Moje jméno je...
  6. Ještě jeden tah...
  7. Neseď doma
  8. Zimní radovánky
  9. Základní kameny
  10. Výzva naruby

Profil

Herní výzva 2018

1. "Tehdy to začalo" - Firewatch (komentář)
2. "Krize identity" - Batman: Arkham Asylum (komentář)
3. "Lidem vstup zakázán" Machinarium (komentář)
4. "Hru nezastavíš!" Dear Esther (komentář)
5. "Nervy z oceli" XCOM 2 (komentář)
6. "Sousedy si nevybereš" Layers of Fear (komentář)
7. "Nejen PC živ je člověk" Journey (komentář)
8. "V zemi nikoho" Mind: Path to Thalamus (komentář)
9. "Nerozbalený dárek" Dark Souls III (komentář)
10. "Válka periferií" Limbo (komentář)


Herní výzva 2019

1. "Lovec trofejí" - Hellblade: Senua's Sacrifice (komentář)
2. "Čapkův odkaz" - Horizon Zero Dawn (komentář)
3. "Herní kutil" - Subnautica (komentář)
4. "S humorem jde všechno lépe" - Yakuza 0 (komentář)
5. "Adaptace" - Spider-Man (komentář)
6. "Severní vítr" - Hitman (komentář)
7. "Hra roku" - Return of the Obra Dinn (komentář)
8. "Hrátky s časem" - Dishonored 2 (komentář)
9. "Historie se opakuje" - Assassin's Creed Origins (komentář)
10. "Barevný svět" - Red Dead Redemption 2 (komentář)


Vítejte na mém profilu




Vysněné sídlo


Hraním her trávím svůj čas již nějaké desetiletí. Bývaly doby, kdy byly hry odsunuty mimo moje hlavní zájmy a já tak hrála jen pár her do roka, ale vždy po nějakém čase se vrátily na hlavní místo společně s četbou knih. Nyní je to už dlouho, co mě tato vášeň neopouští a já jsem za to ráda, neboť hry nejsou pro mě jen trávením volného času, ale také zdrojem podnětů, emocí, příběhů, občas výzvy a především zábavy. Nehraji hry, abych si dokázala, že na něco mám v porovnání s ostatními hráči, není to moje motivace, a tak věnuji svůj čas pouze hrám pro jednoho hráče a naopak ty hry, kde jsem měla tu možnost hrát s někým, by se daly spočítat na prstech jedné ruky trochu upravené motorovou pilou. Ráda píšu komentáře k hrám, neboť si tím utřídím myšlenky, zhodnotím si pro sebe hru a nakonec i výsledné hodnocení změním.

Co se týče žánrů, či subžánrů, tam nemám vyloženě vyhrazený oblíbený typ her, ale dávám přednost RPG před FPS, fantasy před sci-fi (tuto informaci v roce 2020 opravuji s tím, že vlastně nevím, který žánr mám raději, jestli sci-fi nebo fantasy) a mimo okraj mého zájmu spadají hry jako jsou simulátory, sportovní hry a povětšinou i real-time strategie. A pokud bych měla zhodnotit hry dle roku vydání, pak preferuji spíše starší ročníky, neboť často bývám povahy nostalgické a ráda vzpomínám na to, jaké hry byly dříve a lákají mě více než dnešní produkce. Tím nechci říct, že by byla nějaká špatná, to ne, ale občas se hrabu v herní historii a pak mě láká si dané kousky, o kterých čtu, zahrát a případně i dohrát. Naštěstí mám poměrně dost restů z minulosti, takže možností je spousta. Možná někdy, až opravdu nebude co hrát (jestli takové časy nastanou), tak opráším hry na ZX Spectrum. Ovšem tentokrát přes emulátor.

Jak už jsem zmínila výše, patří mezi mé zájmy i čtení knih. Zejména vyhledávám společenské romány, mysteriózní příběhy s hororovými prvky a také jsem dost četla odborné knihy z oblasti psychiatrie. Také ráda chodím na procházky a túry do přírody. Na filmy a seriály se prakticky nedívám. Jen výjimečně si něco pustím. Pokud bych měla popsat nějak sama sebe, tak bych použila slova jako empatická, chápavá, tolerantní, introvertní, otevřená jiným názorům a myšlenkám. Proto mě internetové, ale i reálné dohady nikdy nebavily, protože lidé mají příliš často pocit, že jen oni mají pravdu a že jen jejich pohled je ten správný. A tak spíše jen čtu, to mi sedí více.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Ráda bych uvedla některé hry, které buď měly v mém životě větší prostor než jiné hry, nebo se mi natolik líbily, že za zmínku stojí. Samozřejmě na spoustu her zapomenu, a proto se nejedná o žádné best of. Určitě se seznam v budoucnu rozšíří.

Diablo II + Diablo II: Lord of Destruction - Myslím, že dosud tato hra drží první příčku v počtu strávených hodin ve hře. Jedná se o hru, která mě naučila vytrvalosti (ono předměty z TC 87 nepadají každý den, ani každý měsíc, půl rok..), věřit na štěstí (najít Death's Fathom v místnosti před Mephistem) a objevila pro mě kouzlo v experimentování a rozdílných buildů postavy. Navíc patří mezi jedinečné hry, které jsem hrála i v MP.

Deus Ex - Asi první hra, ve které jsem zjistila, že mohu ovlivnit příběh, že je více způsobu řešení (zabití Anny Navarre, záchrana Paula) a z toho mi tehdy padala čelist.

XCOM 2 - Hra ze žánru, který mě kdysi teoreticky vůbec nebavil. Mohu ji poděkovat za oblíbení si tahového stylu soubojů. Navíc jsem pochopila, že moje averze k modifikacím je mnohdy zbytečná.

Yakuza 0 - Další důkaz toho, že si člověk může zamilovat i hru, o které by si dříve myslel, že ta by ho určitě nebavila. Pryč s předsudky.

The Witcher 3: Wild Hunt - Nejraději mám na téhle hře ten svět - příšery a bestiář, povídky, pověsti, vyprávění vesničanů a dynamické počasí.

Dark Souls + Dark Souls II: Scholar of the First Sin + Dark Souls III - PTSD, teda živé vzpomínky na svět, umírání, na hudbu při bossech, umírání, na chechtající se NPC, umírání, nadávky, umírání...

Subnautica - Pohlcující příběh a prostředí. Ten princip objevování neznámého je na téhle hře největší přednost. A když tak přemýšlím, asi žádná hra mi nedala tak moc najevo, že jsem v onom světě úplně sama.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Kulturní vsuvka ... aneb co mě v poslední době zaujalo

Filmy a seriály

Dark - Němčina, 80. léta, cestování časem a hlavně opravdu ukončený seriál - co víc si přát.
For All Mankind - Skvělé spojení vesmírné tématiky a alternativní historie.
La casa de papel - Nemyslela jsem si, že by se mi ještě mohl nějaký seriál zalíbit natolik, že by mi zhlédnutí jednoho dílu za den přišlo málo, ale tento španělský seriál to dokázal (to platí pouze pro první dvě série).

Knihy

10 % člověka od Alanny Collen - Tato kniha mi ukázala, že role naší střevní mikroflóry je o mnoho důležitější, než jsem si kdy myslela. Že chrání tělo před patogenními bakteriemi, to mě nepřekvapilo. Ale jejich role v rozvoji autismu, ovlivňování psychických pochodů, že obezita může být infekční nebo že plno zdravotních problémů jde řešit opravdu jen úpravou stravy, tak to mě hodně zaujalo. Doporučuji.
Problém tří těles od Liou Cch'-sin - Dost čtivý představitel moderní hard sci-fi.