Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.
Bystrozraký

Bystrozraký

20 let / Pomáhání pocestným / ČR - kraj Praha

Komentáře

« Novější Starší »

The Adventures of Fatman

  • PC 60
Heleme se! Zase vidím nějaké to šmouhy před mými zraky! Že vy jste zase děti přišli za strýčkem Bystrozrakým pro další pohádku, že? No inu dobrá...

Píše se rok 2005, možná 2004 nebo že to byl rok 2003?... když malý usmrkaný capart zasedl k počítači ihned potom, co mu maminka povolila, že může jít na internet. Capart zmáčkl tlačítko na jakési podivuhodné bedýnce, která tehdy chytala internet a mohl se tak pustit do víru kybersvěta. Když zrovna malý capart dohrával nějakou flešovou hru na cizojazyčné stránce, tak jeho pohled padl na něco podivuhodného. Capart neuměl ani slovo anglicky, ale podle slova Fatman a obrázku obtloustlého Batmana se dovtípil, že to je hra, která ho rozhodně zajímá! Klikl rychlostí světla (přesněji rychlostí, kterou povolovalo kuličkové myšítko) na ten obrázek a naskytla se mu hra, kterou si prostě musel zahrát! Jediný problém byl v tom, že stále pravé peníze... A tak končí naše komédie...

Když jsem tuhle hru po tolika letech uviděl na steamu za jedno báječné euro, tak jsem ji ihned koupil, nainstaloval a ve mě se probudil ten malý usmrkanec, co si tuhle hru chtěl tak strašně moc zahrát.

Příběh zestručním - mafiáni pošlou idiota do nějaké továrny, tam ho nechají vybouchnout, no a z idiota je padouch, co plive sliz. Na vás jako na Fatmanovi je to, aby jste všechno prošetřili, vyřešili a dořešili. Příběh u tohoto typu adventury bych dal stranou, jelikož The Adventures of Fatman je hlavně o té zábavě, o vtipech, o parodii a hláškách, které zde jaksi chybí... Neříkám, že hra není vtipná, je tu pár okamžiků kdy jsem se zasmál a občas jsem se pousmál, ale u hry tohoto typu je to doopravdy málo! Co bych zmínil je fakt, že v této hře můžete umřít několikero způsoby, jeden mě i nepříjemně zarazil, tak si pamatujte má slova a hodně si ukládejte a hlavně se rozmyslete, než něco uděláte!

Grafika je pěkně oldschoolová, líbila se mi. Pochválil bych ještě hudbu, která je tak cartoony, oldschool a goofy zároveň a fakt dobře se poslouchala. Hra obsahuje i dabing, který mi přišel průměrný, ale nepřišel mi nesnesitelný, prostě v pohodě, víte co...

Co bych asi nehodnotil kladně jsou puzzly, které jsou občas tak nenapadnutelné a místy nelogické, až mě z toho bolela hlava a prsty, jak jsem musel překlikávat mezi hrou a návodem (jsem ostuda, já vím). Vadil mi také pixel hunting. Co mně osobně ještě hodně vadilo byla úplně ukrutně nezáživná a zdlouhavá část, kdy se Fatman musí infiltrovat do jednoho baru.

Co by mohlo ještě někomu vadit je fakt, že možnosti jako chůze, ohledání předmětu, interakce s předměty a rozhovor jsou separovaně odděleny. Takže pokud chcete někam jít, musíte si zvlášť kliknout na možnost chůze a pokud chcete odejít z místnosti musíte si kliknout na možnost interakce, atd... Prostě devadesátkové adventury.

Když si to vezmu kolem a kolem, tak The Adventures of Fatman není zas tolik špatná hra. Má nějaké nedostatky, ale ve výsledku je to průměrná, veselá a hravá jednohubka, která vás na ty tři hodiny zabaví a flákne vás do obličeje nostalgií. A i přesto, že jsem tuhle hru jako škvrně nikdy nehrál, tak jsem se vrátil do dětství a na tom mi v tento moment asi záleží nejvíce.

... Zlo prohrává a dobro žije! Vám malý caparte vidím, se slza v oku blyští, že chodí to tak pouze se strýčkem Bystrozrakým.

Pro: Dokonalá hudba!, oldschoolová grafika

Proti: Některé nelogické puzzly, pixel-hunting, málo vtipů, ukrutně zdlouhavá a nezáživná část v klubu

+6+6 / 0

Fran Bow

  • PC 80
Posaďte se děti, strýček Bystrozraký vám poví pohádku...

Kdysi dávno za devatero horami a devatero řekami, žila byla malá holčička, která se jmenovala Fran Bow. Fran měla za kamaráda svého převelice roztomilého černočerného kocourka, jmenoval se Mr. Midnight. Jednoho krásného dne šla Fran do obývacího pokoje, když v tu ránu uviděla své rodiče rozsekaný na kusy. Viděla jak se krev stříkající z jejich zhanobených ostatků a střev sákala do překrásného perského koberce, který vybírala maminka. Tehdy toho dne to byl hezký den, jelikož si Fran po nákupu dala dva kopečky jahodové zmrzliny. Po této podívané se Fran vydala do lesa. Během úprku se ztratil Mr. Midnight a Fran málem v lese umrzla. Naštěstí ji zachránili a hned šoupli do blázince, kde se začala sjíždět červenými pilulkami...

Přesně taková je adventura Fran Bow - roztomiloučká, nemilosrdně brutální a psychedelická sonda do duše malé holčičky, která chce jít domů. Takhle roztomilou hru jsem dlouho nehrál, na Fran jsem si musel chvíli zvykat a o Mr. Midnightovi ani nemluvím, toho jsem si zamiloval okamžitě, ale to odbočuji...

Hra je to doopravdy výborná, od příběhu, který vás nenechá klidným, až po celkovou atmosféru, která by se dala krájet. Hudba je dobře poslouchatelná a solidně doprovází hraní. Postavy a obecně i dialogy mi přijdou doopravdy dobře napsaný, kdy si vlastně dokážete prakticky všechny oblíbit! Taktéž jsou tu i WTF! momenty, kdy jsem během pár částí hry dokola říkal: Co se to sakra děje?! Na co to teď čumím?! Co tohle má být k čertu!

Co se mi taktéž líbilo bylo 'ovládání prostoru'. Skoro v celé hře se můžete buď pomocí červených pilulek nebo jiného předmětu, který získáte ve hře se přenášet do jiných dimenzí. Představte si to tak, že kdybyste hráli třeba Silent Hill, tak byste si mohli kdykoliv přemístit do Otherworldu. Tenhle mechanizmus tak můžete využívat při řešení hádanek. Ty jsou průměrné, myslím to v tom smyslu, že nejsou ani moc jednoduché, ale ani přehnaně složité. Rozřešení mě u některých napadlo velice rychle, u některých jsem musel dlouho uvažovat a v krajním případě jsem zabořil frňák do návodu.

Jediné co mi zde trošičku vadilo byla zdlouhavá třetí kapitola, kdy jsem si přál, ať se už konečně děje něco záživného. Taktéž by mohlo někomu vadit, že hra neobsahuje dabing (anglický myslím, samozřejmě.), tudíž je zde hodně textu.

Fran Bow je příjemná hororová jednohubka, ke které jsem ze začátku nahlížel skepticky, po dohrání jsem však zjistil, že Fran Bow je doopravdy povedená adventura, která byla dělána s láskou. Bravo! Těším se, co Killmonday Games přinesou příště!

... A Fran s Mr. Midnightem žili šťastně až navěky!

Pro: Příběh, atmosféra, grafika, postavy, obzvláště Mr. Midnight!

Proti: Zdlouhavá třetí kapitola

+15+15 / 0

Rusty Lake Hotel

  • PC 80
Stylová, tajuplná, chytrá a pomatená adventura, ze které jsem měl zpočátku strach. Po dohrání jsem prostě chtěl víc!

Příběh mi přijde zbytečné vysvětlovat, jelikož i po dohrání jsem zmatený a přijde mi, že si tvůrci Rusty Lake Hotel dělají ve stylu Davida Lynche regulérní prdel z diváka, avšak máte nutnou potřebu se dozvědět více a doopravdy vás zajímá, co se v tom prapodivném hotelu děje. Občas se objeví nějaké vodítko a vy tak můžete sestavovat svoje teorie, oč běží. Jediné co bych asi vytkl je konec, který mi nepřinesl rozuzlení, které jsem chtěl a druhá věc je krátká herní doba, což nevadí, když si hned můžete zahrát pokračování!

Silnou stránkou jsou také puzzly, kterých je tu kupa a občas dokážou i pořádně provařit mozkové závity. Myslím, že jenom jednou či dvakrát jsem se musel podívat do návodu, jelikož jsem byl doopravdy ztracený.
Ale když jsem hleděl na nějaký puzzle a najednou mě napadlo rozřešení, které bylo nakonec správné, tak cítil mnohem lepší pocit, než když jsem dohrál původního Crashe Bandicoota (doteď z toho vakojezevce mám noční můry a tiky).

Ovládání je prosté, prostě kliknete na objekt se kterým chcete interagovat, nebo kombinujete předměty z inventáře s jinými objekty.

Grafika je dokonalá, doopravdy se mi tento styl líbí. Hudba je příjemná, příjemně dokresluje již tak dobrou atmosféru.

Shrnul bych své povídání tím, že Rusty Lake Hotel je příjemně unique hra, s příjemně podivnou a lehce strašidelnou atmosférou. Dávám ji 8/10, jelikož zaprvé) si myslím, že hra mohla být delší a zadruhé) hrál jsem pokračování a to je lepší.
Rozhodně si tuto hru pořiďte, stojí pouhé dvě eura na steamu! ... ... ... Proč už si ji neobjednáváte? Šup šup, ať už vás tu nevidím!

Pro: Příběh, grafika, hudba, puzzly

Proti: Krátké

+12+12 / 0

Passpartout: The Starving Artist

  • PC 70
Jste chudý student uprostřed krásné Paříže. Nemáte peníze na nájem a plesnivý chleba z popelnice už také není dvakrát levný. Co vám jiného zbývá? Přestěhujte se do garáže, za poslední peníze si kupte štětec a plátno a začněte si vydělávat jako pouliční umělec! A nebo si také můžete založit instagram nebo youtube kanál a označit se za influencera...

Passpartout je taková poklidná, příjemná hra. Já jsem vždy u ní dokázal relaxovat. Z velké části za to může poklidná, příjemná hudba, která dokresluje už tak příjemnou a poklidnou atmosféru... To už asi trochu přeháním. V kostce hrajete za umělce, který maluje. Pokud jste někdy maloval v malování, tak princip hry už máte v malíčku.
Máte zde normální štětec, poté sprej a nakonec druhý štětec, se kterým můžete dělat lepší tahy. Jediné co mi zde chybí je tlačítko 'zpět'. No a když něco namalujete, tak své obrazy následně prodáváte určitým skupinám lidí. Příběh poté postupuje dále, podle toho, na kterou skupinu zákazníků se zaměříte. Hra má tedy i více zakončení. Celková doba hraní se točí okolo čtyř až pěti hodin, což mi přijde vůči tomuto druhu hry adekvátní.

Ve výsledku považuji hru Passpartout: The Starving Artist za povedenou ptákovinu, která rozhodně na nějakou dobu pobaví.

Pro: Hudba, grafika, své obrazy můžete prodat G.R.R.Martinovi

Proti: Žádné tlačítko 'zpět', když něco pokazím!!!

+5+5 / 0

Black Mirror

  • PS4 0
Větší průjem jsem snad v životě nehrál... Tváří se to jako 'reboot' celé série Posla Smrti, ale ve skutečnosti je to jenom sračka sračkoucí, která se snaží z hráče vysát prachy akorát. Kdyby mi radši místo toho ukradli peněženku. Ten strach a následný stres ze všeho zařizování je lepší než tenhle exkrement.
Původního Posla Smrti miluji, je to moje srdcová hra, na kterou nedám dopustit, ale tohle? Ty dvě pokračování jsem snesl, také je mám rád, ale tohle mě tak neskutečně uráží a nasírá do nepředstavitelných rozměrů. Jak si někdo mohl myslet, že tohle je vůbec dobrý nápad? Nakopat do prdele za tohle.

Tohle lejno jsem hrál na PS4 a doopravdy jsem tak špatně technicky zvládnutou hru doopravdy nehrál.
Jak je možné, že se mi to tolik sekalo, i když jsem šel po prázdném pokoji?
Jak je možné, že jsem vždy po vstupu do jakékoliv lokace musel minutu čekat než se nahrála? Prostě víc než samotné hraní jsem čekal a čuměl na tu debilní načítací obrazovku.
Jak je možné, že je ten příběh tak nadpřirozeně tupej, nemastnej, neslanej a plnej nezajímavých a nesympatických postav?
Obecně puzzly téhle hry jsou na tragické úrovni. Dám příklad: řešíme to, že potřebujeme dostat loďku do vody, ale je zaseknutá na břehu. Co uděláme? Samozřejmě nasedneme do auta, se kterým jsme za celou hru ani jednou neinteragovali a hlavně je na místě, kde vás ani nenapadne, že by tam to auto mohlo dojet. Postavy vás ani nijak nepopíchnou, co bychom měli dělat. Jak vás to má potom napadnout? *mrk* *mrk* na návod na internetu.
Jednou jsem musel hru načítat a přišel jsem o dvě hodiny postupu, jelikož jsem přišel do lokace, ze které jsem nemohl nijak odejít.

Je tu hromada dalších podobných otázek, na které existuje jedno jednoduché a snadné řešení. Nehrajte to! Radši si za ty peníze kupte na steamu první tři díly Posla Smrti, vyjde vás to za stejný peníze a užijete si i více muziky.

Pro: Nic

Proti: Všechno...

+11+11 / 0

Doki Doki Literature Club!

  • PC 90
Představte si, že jste ve škole, kde vás vaše otravná anime kamarádka donutí vstoupit do literárního klubu, kde jsou další její tři anime kamarádky (dvě kozatý a jedna, která vypadá jako nezletilá), které vám jasně dávají najevo, že vás prostě chtějí. Na vás pouze je to, abyste psal básničky a pokusil se jednu (či všechny) svým kreativním a tvůrčím psaním ohromit a bůh ví co dalšího se stane... Možná vám vypadnou oči z důlků, či si samou radostí hodíte mašli... :^)

Neoriginální začátek, neobyčejně originálního dating simulátoru, vás po moc nezáživné hodince vcucne, párkrát vás přežvýká a vyflusne jako malého uplakánka až na samotném konci (to poslední jsem trošku přehnal.) Největší chybou, co jsem mohl udělat bylo to, že jsem si o hře něco málo zjišťoval. Pokud se rozhodujete, že si Doki Doki Literature Club! zahrajete, tak si NIC nezjišťujte. Také bych vás varoval, že je zde hromada textu, ale když se do hry zažerete, tak vám to ani nebude vadit.

Na závěr povím jen toto: Ať už holdujete anime a vlastníte doma body pillow svojí milované anime waifu, a nebo chodíte do knihkupectví se sirkami a kanystrem plného benzínu, jenom proto abyste spálili oddělení mangy, dejte této hře šanci. Věřte mi, litovat nebudete... Osobně jsem si hru užil, s radostí si ji za nějakou dobu opět zahraji a s klidným svědomím ji dávám 9/10.

**PS - jako důkaz přikládám fakt, že tato hra okouzlila i moji milovanou anti-anime přítelkyni.**

Pro: Zajímavý a originální příběh, postavy, hudba

Proti: Děj může být místy předvídatelný, podle mě celkem krátká herní doba

+7+7 / 0

McPixel

  • PC 70
Co byste dělali kdyby, jste seděli v místnosti kde je bomba, Batman, slupka od banánu a hasák? No já bych vzal hasák, praštil bych Batmana po hlavě, ten by zařval bolestí, otočil by se a dal by mi pravý hák, já bych se zapotácel, uklouzl po slupce od banánu a padnul bych zadkem přímo na bombu. A jelikož vím, jak funguje fyzika tak by výbuch a tlakovou vlnu pohltil můj zadek a nic by se nestalo… Udělali byste to samé? Tak mám pro vás hru, která se vám bude určitě líbit!

McPixel je jednoduchá Point 'n Click adventura, ve které se vžijete do zrzka McPixela, který své dny tráví tím, že v krátkém časovém úseku deaktivuje bomby nejabsurdnějšími způsoby. Logické řešení zde nehledejte…
Tahle hra je čistá oddychovka, tedy nečekejte žádnou komplexní zápletku či velkolepý příběh. McPixel je celkem krátký což na druhou stranu vynahrazují DLC, která jsou zdarma a pokud máte nějaké střelené nápady na nějaký level, tak je můžete realizovat v level editoru, který hra obsahuje.

Abych to shrnul… McPixel není hra pro každého. Pokud se vám nelíbí oldschoolová grafika a infantilní humor tak vám hru nedoporučuji…

Pro: Humor, grafika, hudba, DLC, level editor, mnoho popkulturních odkazů

Proti: Krátké...

+6+6 / 0

Chernobyl Commando

  • PC --
Pokud byste se mě zeptali, jakou hru bych doporučil svému nepříteli, pravděpodobně bych vám řekl buď Ferdu Mravence (jakéhokoliv!) nebo nějakou Barbie hru. Teda do té doby než jsem našel tohle…

Začalo to tím, že jsem si jednoho pěkného sobotního dopoledne řekl, že bych si mohl koupit nějakou hru. Sednul jsem k počítači a na jedné nejmenované stránce jsem začal pátrat. Po půl hodině hledání jsem narazil na tuhle hru. Nevím, proč jsem si tuhle hru koupil a hned po tom jsem zhlédnul gameplaye… Musím říct, že o té doby většinu her co si chci koupit, pečlivě zkontroluji. Ale vrátíme se zpátky… Poté co jsem si přečetl pár negativních recenzí, jsem si řekl, že tak hrozný to být nemůže… Bylo…

Hned poté co jsem hru stáhnul a nainstaloval, jsem začal hrát… Hned na začátek vás čeka projížďka autem, kde se dozvíte co se děje. Řeknu vám to jednou větou. Banda teroristů obsadila elektrárnu a vy je musíte zastavit. Příběh v této hře nehodlám kritizovat, pro hru jako tahle je příběh postradatelný. Hned jak auto zastaví tak běžíte a najednou vás vystraší akční hudba… Připravte se, jelikož jí budete poslouchat pořád…

Ejhle! V mé blízkosti je nepřítel! Jak jsem to poznal? No inu, odnikud mě něco zasáhlo… Tak začínám prohledávat oblast… Vidím nepřítele, vystřelím na něj… Všechny kulky co jsem na něj vystřelil, končí vedle něho, přičemž on mě trefuje bravurně. Naštěstí mám sebou parťáky, kteří sem tam někam vystřelí.
Po chvíli střílení se mi ho podařilo dostat. Běžím dál a najednou zase! Někdo na mě vystřelil. Hodinu hledám toho výtržníka a on se celou bodu schovával ve křoví, kde ho nebylo vidět… Hele! Vidím vedle něho červený barel, to bude určitě výbušný barel! Střelím do něj… Nic… Na barel jsem se vykašlal a po další chvíli jsem odstřelil toho lumpa…
Poté mě čekala prohlídka mezi kontejnery s nepřáteli, kteří se proti mně rozeběhli a lehli si na zem a mysleli si, že je nebude snadné trefit… Konečně se mi podařilo s parťákama doběhnout do cíle, kde na mě čekali další kolegové, který jsem si omylem spletl s teroristy, ale jim zřejmě nevadilo, že jsem do nich střílel…

No a takhle bych mohl pokračovat dál. Prostě a jednoduše Chernobyl Commando je hra, kterou bych si ze steam knihovničky s radostí vymazal.
Pokuď by tahle hra byla zdarma tak jsem ticho, ale jestli někdo chce za tuhle hru peníze… Hru nehodnotím z důvodu, že jsem jí nedohrál...

Pro: Sniperka... No co, nic lepšího mě nenapadlo...

Proti: AI nepřátel a parťáků, Stále dokola se opakující hudba, zbraně (kromě sniperky), a mnoho dalšího...

+7+8 / -1