Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Nier: Automata

82
26 hodnocení Platformy
Žánr:
akce > 3rd person akce *
RPG > nezařazeno
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ne
Datum vydání:
07.03.2017 PS4
17.03.2017 PC
Vývojáři:
Oficiální stránky:
https://www.platinumgames.com/games/nier-automata/
NieR: Automata je akčné RPG, s prvkami hack and slash akcie a s výraznou štylizáciou, typickou pre japonské hry. Titul nadväzuje na jeden z koncov hry NieR, ktorá vyšla v roku 2010 výhradne len pre PlayStation 3 a Xbox 360 a je súčasťou série Drakengard.

V ďalekej budúcnosti prišlo k rozsiahlej mimozemskej invázii. Votrelci z iného sveta zaútočili bez varovania a vypustili na Zem neznámu zbraň: "machine lifeforms", teda akési zvláštne mechanické bytosti. Ľudia nedokázali čeliť takémuto útoku a museli ustúpiť na Mesiac. Tam sa preskupili a zvolili si novú vládu pod názvom Rada ľudskosti. Rada vybudovala novú armádu, zloženú z androidov a pokúsila sa znovu získať kontrolu nad Zemou. Avšak konflikt uviazol na mŕtvom bode a v opustených pustinách neustále zúrila nekonečná a nerozhodná vojna. Aby ľudia prekonali tento mŕtvy bod a získali prevahu, rozhodli sa využiť nový druh jednotky: model Androida 2B s názvom "YoRHa.", ktorý im má vyhrať vojnu a odhaliť zabudnutú pravdu o svete.

Hráčova postava,YoRHa No. 2 Model B, využíva aj podporného spoločníka s označením „YoRHa No. 9 Model S" Tento typ je síce tiež vybavený prostriedkami pre útok, ale špecializuje sa hlavne na prieskum a vyniká v hackovaní a v zbere informácií. Zároveň je dostupná aj podpora mini-robotov, ktorí majú viacero obranných aj útočných vlastností a môžu byť postupne vylepšovaní. Vylepšovať je možné i hráčovi postavu a to inštaláciou takzvaných „plug-in-chipov“. NieR: Automata obsahuje aj minihru - rybolov, pričom predávaním rýb získavať môžete získavať peniaze, alebo môžete použiť chytené ryby aj na dočasné zvýšenie štatistík.


Poslední diskuzní příspěvek

kiwizak: Tak tak :D po zkopírování toho textu na DH jsem si toho ve Wordu všimnul a TAM to opravil... pak ten soubor pokojně zavřel.. :D to je…

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 80
Předpokládám, že někdo bude číst tento komentář před rozehráním, začnu tedy jednou zásadní věcí, kterou bych před rozehráním býval rád věděl. Vždy jsem nešťastný, když mi hra dává na začátku volbu obtížnosti, jelikož člověk nemůže dopředu vědět, jaká obtížnost je pro něj optimální. U Nier je ale navíc problém umocněn „nekonvenčním“ prologem, který dává možnost uložení hry až po cca 1. hodině. Pokud hrajete na vyšší než normální obtížnost, budete umírat, což je sice fajn, ale ne když to znamená opakovat znovu hodinovou pasáž. Osobně jsem tedy rozehrál na normální obtížnost, za kterou je ovšem bohužel zase hra směšně lehká i po celý její zbytek. Pokud tedy chcete, aby vám hra dala nějakou výzvu, přepněte obtížnost po prologu na hard...

Po dohrání mám tak ze hry rozporuplné pocity, vzhledem k tomu, že souboje jsou podstatnou částí hry a byť jsou velice efektní a bossové vpravdě epičtí, žádného adrenalinu jsem se ve hře nedočkal, naštěstí je ale Yoko Taro sympaticky zvláštní člověk a tak jsem se přesto u hry nenudil. Nechci prozrazovat všechny podivnosti, kterých je hra plná... takže fakt, že se mi hra líbila, byť jsem z ní byl po prvním konci zklamaný, vám musí stačit.
Svět je zajímavý, byť jeho otevřenost je zde spíš jenom tak navíc a opravdu doporučuji plnit vedlejší úkoly, až se vám otevřou „teleporty“. K vedlejším úkolům bych ještě jen poznamenal, že byť se hra snaží být v mnoha ohledech nekonvenční, úkolů typu najdi a přines x kusů toho a toho je zde přespříliš, naneštěstí nečekejte žádné hardcore RPG questy, celkem rychle odsípají a alespoň jejich zápletky jsou občas zajímavě bizarní (spoiler příklad za všechny, robokluk se zamkne v chýši, vy hackováním musíte zámek otevřít, od matky zjistíte, že kluk je asociál, co se bojí komunikovat, tato minihra se několikrát opakuje vždy s příslibem, že se napraví, konečné ponaučení však je. že se kluk vzdá marné snahy socializovat se, ale najde smysl života ve výrobě těch nejsložitějších zámků). Krom soubojů a vedlejších questů je zde ještě jakási hackovací minihra, což je variace na shoot 'em up jejíž smysl mi celkem unikal, respektive si myslím, že jí ve hře bylo vzhledem k její technické jednoduchosti přespříliš. Co ale bylo skvělé, byl soundtrack a především práce s ním, každá lokace má svou výraznou melodii, která se časem vyvíjí, zpěv a chorály téměř ve všech „backgroundových“ skladbách je něco, co se hned tak neslyší.
Pokud jste již viděli nějaké to anime příběhově vás hra asi zase tak moc neohromí, zejména typické japonské „přehrávání“ postav mi hodně vadilo, ale několika dějových zvratů, kdy jsem musel zavzpomínat na klasiky jako MGS či Xenogears jsem se také dočkal. Bohužel mi ústřední pár nepřirostl k srdci tak, jak jsem doufal a zejména 9S mi časem lezl dost na nervy a trošku mě mrzelo, že A2 poznáte poměrně pozdě (A2>2B).

Pro: Příběh, svět, soundtrack

Proti: Nevyvážená obtížnost

+19+19 / 0
  • PS4 90
Nier: Automata lze definovat jedním slovem: dynamičnost. Už během tutoriálových dvou hodin se hratelnost přepíná mezi shoot-em-up střílečkou, 3D akční rubačkou a 2D plošinovkou. A postupem hrou se objeví ještě další žánry a minihry. A přitom nelze říct, že by jeden převyšoval druhý. Ve všech aspektech je hra, přinejhorším, nadprůměrná.

Přirovnáním bych Automatu přiřadil, trochu nečekaně, k Dark Souls. Jste vrženi to zničeného a polootevřeného světa, kde postupně odhalujete jeho tajemství. Příběh je určitě přístupnější, než ve hrách od FromSoftware, ale přesto je potřeba číst popisky a skládat si mezi nimi spojitosti, chcete-li alespoň tušit, co se na obrazovce odehrává.

Styl příběhu je silně japonský a "metalgearovský", takže je geniální/pošahaný/debilní (nehodící se si škrtněte sami). Velké množství různých konců ještě přidává na chaotičnosti. Z postav mi k srdci přirostl jen 9S, hlavně protože se z androidů nejvíce podobal člověku a jeho chování jde po většinu hry chápat. Pravý opak je 2B, která je chvílemi chladná jak sibiřská noc a jindy zase přímo přetéká empatií.

Všechno ale zastiňuje jednoznačně nejlepší složka Nieru. Hudba. Právě díky ozvučení zůstane v mé paměti ještě dlouho. První návštěva zábavního parku se s pomocí doprovodné melodie změní v jedinečný zážitek. Zásluhu na celkové atmosféře má i povedený anglický dabing ústřední trojice.

V každém případě si Nier: Automata zaslouží pozornost všech hráčů akčních her. Nestává se často, abych mohl jednoznačně říct, že jsem v nějaké hře neviděl chyby. U téhle to ale s klidným svědomím říct můžu.
+17+17 / 0
  • PC 90
Tu a tam se objeví hra, která se do vás po dohrání zaryje opravdu hluboko. A asi si teď po sérii herního zklamání (Andromeda, Inquisition, Fallout 4) vybírám jakési štěstí a pevně doufám, že jen tak brzo nepomine. V gameboocích, které jsem hrával, vždy používání štěstí snižovalo jeho celkovou hodnotu, tak se trochu bojím.

Opravdu však poslední dobou nemám smůlu na horší hry. A NieR Automata byla setsakramentská jízda srovnatelná s loňským Prey. Proto mě to nutí ten komentář napsat, i když se nejedná o výzvu a má lenost častěji vítězí, než se nechává porazit. Ale tuhle hru by si měl vyzkoušet opravdu každý. A nějaký ten chvalozpěv rád napíšu, pokud je šance, že to někoho o koupi třeba přesvědčí.

Na úvod bych začal jednu cennou radou. Hra se skládá ze tří částí a já ji hrál s více než půl roční pauzou, protože druhá část je totožná s tou první, jen hrajete za druhou postavu – která je slabší, nudnější a má minihru, která sice neurazí ale časem je opruz. Jenže…nedělejte to tak jak já. Někdo trefně podotkl, že první dva průchody jsou víceméně jen takový prolog a já musím souhlasit. Emocionálně fackovat vás hra začne až na konci druhého průchodu a v průchodu třetím obrátí vše naruby abyste nakonec nad hrou, kterou jste na půl roku odložili, museli pořád přemýšlet. Takže až to budete chtít taky zapíchnout při druhém průchodu – zkuste vydržet. To hlavní ještě ani nezačalo. A pocity, které ve mně po dohrání zůstaly, jsem naposledy cítil u Silent Hill 2.

Hře bych ve výsledku vytknul jen přehršel lootu. Je zbytečný a v podstatě se jedná o léčiva, věci na crafting a cennosti na prodej, abychom si mohli koupit více léčiv. A zde zrovna nevidím moc význam v tom, zvyšovat obtížnost, protože hra se nijak lepší nestane, jen vám možná začne tikat víčko a dostanete karpály (hlavně při tom druhém průchodu). Daleko lepší by dle mého bylo, kdyby se hra stala o polovinu kratší, a opadl zbytečný loot a hráč se tak mohl plně soustředit na výborný příběh. Systém čipů je ovšem skvělý, kdy si jich do sebe můžete narvat, co to jen sloty dovolí, ale pozor – umřete-li, přijdete o ně. Hra tak připomíná trochu Dark Souls a nutno podotknout, že tohle není jediný prvek, který mi mou oblíbenou hru připomíná. NieR má totiž skvěle udělaný „zpustošený“ svět.

Na začátku vás možná napadne otázka – proč stroje zabíjejí stroje. Proč? Na tomto rozuzlení hra stojí. Když už jsem ale zmínil Dark Souls, tak zde musím pochválit i vedlejší questy, které ač v základu hrozně hloupé, alespoň doprovodnými dialogy rozvíjejí onen svět. Podobně, jako odkrýváte tajemství Lordranu, nenechá vás chladným ani svět NieRu. Ať už se jedná o podivná NPC, podmanivý soundtrack a střípky informací získané hackováním (IT humor zahrnut). Vše doplňuje mozaiku světa, který byl stvořen opravdu s péčí. Nejsem žádný filozof, ale možná jsem zde zastavoval a přemýšlel víc nad svým počínáním, než u onoho Dark Souls.

A zbraně? Celý soubojový systém je perfektní, bojujete vždy s dvojící kousků plus podporou od robůtka. Takže souboj občas vypadá tak, že zatímco na zádech máte meč, tak ocelovými rukavicemi kydlíte roboty, když v tom 2B jednu rukavici vyhodí do vzduchu a odpálí ji mečem jako baseballový míček. Nebo útočíte mečem a 2B najednou bodne kopím do země a zatančí před hráčem efektivní taneček smrti. Jak už možná chápete, celý systém comb se nepřizpůsobuje jednotlivým zbraním, ale v jaké kombinaci je máte nastavené. Jsou zde totiž sloty pro těžký útok a lehký útok a na základě zvolených zbraní do těchto slotů, vykouzlíte specifické kombinace útoků. Připadal jsem si, jako když se mi spolu dvě zbraně v inventáři kamarádí víc než další dvě. Nejvíc však hra naráží na to, že v 99% případů bojujete proti robotovi, který bez legrace vypadá jako popelnice. Je to trochu jako soutěžit v taneční soutěži, zatímco váš oponent je jen zeď. Vy budete vždy vypadat perfektně, ale v kombinaci s tou zdí to působí malinko úsměvně.

A pokud půjdete do PC verze, podívejte se určitě po grafickém modu. S HD texturami je to hned hezčí podívaná a ač svět působí pustě, často na mě dýchal svou nádherou.

Pro: Soubojový systém, Příběh, OST!!!, Scenérie zničeného světa, Chvíli minihry

Proti: Nepřátelé, Pasáže za 9S, Minihry po delší době

+17+17 / 0