Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

The Secret of Monkey Island: Special Edition

15.07.2009
23.07.2009
22.04.2010
29.04.2010
12.11.2015
kompatibilní
83
80 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Remake slavné hry The Secret of Monkey Island v nové 2D High Definion grafice (celá hra je ručně překreslená do 1080i, všechny detaily jsou zachovány), s remasterovanou hudbou a zvuky a s novým dabingem (předabováno herci, kteří dabovali The Curse of Monkey Island), s novým interfacem a zjednodušeným ovládáním (menu s příkazy je defaultně schováno a lze jej kdykoliv vyvolat), s nápovědou, s možností přepnout se kdykoliv během hry do původní hry (starý vzhled, audio, titulky, ovládací panel apod.) zmáčknutím jedné klávesy.

Stručné shrnutí nejmarkantnějších rozdílů oproti původní verzi hry:

Grafika: původní hra byla nakreslena na počítači, Special Edition je celá (pozadí/postavy/animace) překreslena ručně.
Hudba a zvuky: původní hra byla ozvučena midi soubory, nyní je hra ozvučena nahrávkami živých nástrojů.
Prostředí: některé drobnosti, které se nedostaly do původní hry (ač měly) byly vzkříšeny ve Special Edition.

Co se nezměnilo: hra zůstala ve 2D, celý příběh zůstal zachován včetně easter eggů.


Poslední diskuzní příspěvek

@90210 (16.05.2016 21:39): Yop, taky se mi zdá ta vizuální stránka otřesná a Guybrush vypadá jako buzna, ale alespoň se to dá přepnout do originální verze (včetně ovládání), ne? S tím jsem to tedy kupoval, páč originál nevlastním a v remakované podobě to hrát nehodlám.

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 80
Kdy jindy si zopakovat tuto legendární adventuru než při oznámení pokračování samotným jejím tvůrcem, Ronem Gilbertem. Mému adventurnímu srdci byla vždy blíže produkce firmy Sierra, ale Monkey Island je jednou z her od LucasArts, kterou hodnotím také vysoko. Originál jsem hrál několikrát a tak jsem pro aktuální rozehrávku zvolil speciální edici. V té zůstává zachováno mnoho hlavních prvků - zábavný příběh, lokace i samotné hádanky. Tohle vše funguje stejně dobře jako při vydání a dává to v kontextu nastaveného stylu smysl. Na některé lokace a situace jsem se vyloženě těšil. Stále povedené a originální jsou i souboje pomocí urážek.

Hlavní změny se týkají technické stránky. Dabing se povedl na výbornou, hudba je nahraná v nejvyšší kvalitě, ale i stará MIDI verze zní skvěle, obzvláště na reálném hardwaru. Tohle je ovšem pro většinu lidí dostupnější a hraje parádní skladby kdekoli. Ovládání je sice trošku kostrbatější, ale jde spíše o zvyk - klávesové zkratky jsou stejně nejrychlejší. S grafikou je to trochu horší, sice není špatná, ale často nevystihuje podstatu originálu. Především postavy si někdy nejsou vůbec podobné a mnohem více se mi líbí původní verze. Hra sice nabízí možnost přepínat mezi původní a novou grafikou, ale to bohužel ovlivní i audio stránku. Nakonec jsem hrál v moderním kabátku a v jednotlivých lokacích přepínal pro porovnání - skvělá možnost, kterou jsem využíval na každé obrazovce. Problém je to u animací, přepnutí sice funguje také, ale nejde to vždy stíhat. Existuje nástroj pro vytvoření ultimátní verze pro ScummVM (původní grafika a nové audio), ale chtěl jsem si hru projít tak, jak to vývojáři zamýšleli. Při případné další rozehrávce ovšem této možnosti využiji. Fanoušky LucasFilm Games potěší i upravené easter eggy. Objevil změnu sošky Sama a Maxe za Purple Tentacla a hra potěší i fanoušky Grim Fandanga, které vyšlo až dlouho po původní verzi. Mimochodem, narážka na Sierru moderním zpracováním dost ztrácí.

Ve výsledku jde o velmi dobrou hru a remake, kterému k dokonalosti chybí jen pár položek v nastavení. Ideální by byla možnost v obou grafikách samostatně zapínat dabing a volit verzi soundtracku.
+26
  • PC 80
Herní výzva 2022 - 4. Zvířecí instinkt 

Kdysi v pradávných časech, když měl puberťák Karas ještě na stole obstarožitní 486, se mu na plotny disku dostal i první díl Opičího ostrova. Zkusil ho, ale protože neuměl anglicky ani nadávat, po pár obrazovkách ho uložil k ledu a šel se věnovat smysluplnějším činnostem (rozuměj Doomovi). Dnes je z puberťáka takřka čtyřicátník a na DOSovskou éru vzpomíná jen a jen s láskou. A protože tu máme Herní výzvu, nastal čas se k některým restům vrátit.

Přestože jsem ze hry na vlastní oči nikdy neviděl víc než jen několik prvních obrazovek, skrze nejrůznější recenze, screenshoty a vyprávění jsem měl o celé hře vcelku přesnou představu. Co se týká příběhu, nejedná se o žádnou megaperlu, ale to jemné protkání všudypřítomným humorem je tak mistrně zvládnuté, že jsem se nenudil ani chvilku. Kdybych tenkrát v devadesátých letech uměl anglicky nebo byla hra v češtině, pravděpodobně bych ji hrál pořád dokola. Naštěstí tu ale máme tuhle edici a já si mohl užít jak nové, tak staré vydání.

Hra se dá kdykoliv stiskem klávesy F10 přepnout do původní podoby a přiznám se, že jsem to používal každou obrazovku a porovnával, kde si s jakým detailem grafici vyhráli tenkrát i nyní. Musím říct, že se to v té moderní grafice nehraje špatně, ale pixel art je prostě pixel art a ta stará verze má tu atmosféru zkrátka lepší. Občas jsem sice trochu prskal na ovládání, ale nebylo to ještě tak hrozné. Plusové body získává tento remake dabingem, který je povedený a nahrazuje to trapné ticho staré verze.

Ve finále jsem rád, že je tento rest za mnou a můžu ze sebe shodit další tížítko. Díky možnosti přepnutí do staré verze můžu tohle dílo doporučit jak pamětníkům, tak těm, co se k originálu nedostali jako já.

Pro: Humor; dabing; přepínání mezi novou a starou verzí.

Proti: Trochu horší ovládání; některá grafika je horší než originál.

+22
  • PC 95
Původní verzi jsem nikdy nehrál a teď toho lituju. I přesto, že nově namalované scenérie jsou překrásné a plné bohatých detailů, alespoň polovinu hry jsem prošel přepnutou od původního vzhledu. Ten je prostě dokonalý, tečka. Nic víc netřeba říkat. Nezbývá než se rozplývat nad grafikou, která pomocí několika pixelů zvládá vykreslit mihotající plameny i širé mořské scenérie. Přes všechnu chválu, však jednu věc přináší i nová verze a tou je dabing. Nevím, zda byl přítomný i v CD verzi původní hry, v remasteru je přítomný pouze při hrání v nové grafice. A to je důvod, proč jsem nakonec neodehrál celou hru v původním vzhledu, dabing je totiž hodně povedený!
Samotná hra vůbec nezestárla. Vtípky jsou i po čtvrtstoletí svěží, tedy na rozdíl od odéru vznášející ho se ve SCUMM baru. Ostří mečů a urážek čas také neotupil a chytré gagy a hlášky připomínají spíše suchý anglický humor a jsou tak vhodné i pro neplavce. A logika řešení hádanek? Kéž by tuto hru měl každý začínající tvůrce za etalon kvality. To vše však měla už původní hra a remaster to pouze zdědil. I tak si zaslouží tu nejvyšší známku za to, že to vše přináší i dnešnímu hráči!

Herní výzva 2016, kat. 3

Pro: hůmor, vtipy, gagy a hlášky zděděné po orig., citlivá předělávka grafiky, dabing

Proti: skončilo to :(

+19
  • PC 80
Ačkoliv jsou adventury mým oblíbeným žánrem her již od počátku věků, série Monkey Island se mi po celou dobu úspěšně vyhýbala. První díl se tak ke mně poprvé dostal až letos a já sáhl po remasterované speciální edici. 

A i z hraní v dnešní době musím uznat, že příběh má své kouzlo, které mě chytilo a nepustilo, dokud jsem se nedostal až ke konci. Líbí se mi, jak jsou některé činnosti brány až do absurdna, ale přitom do hry skvěle zapadají. Myslím hlavně souboje v podobě voleb správných urážek, jejichž úspěšné dokončení s mistryní bylo pro mě dost náročné, nebo fakt povedenou "akční" scénu s šerifem ve vile starostky nebo jak se dostal z pasti pod vodou. Hodně jsem se pak bavil u dialogů, stejně tak i u některých dobře zapamatovatelných postav, kde bych vyzdvihl hlavně nezapomenutelného prodavače lodí Stana, Voodoo Lady nebo starého námořníka Hermana Toothrota.

Vzhled remaku vypadá dobře, je super že je možné se přepnout i do původního vzhledu a porovnávat, jak to vypadalo v původní hře. Jen škoda, že v detailnějších pohledech na postavy během dialogů není vidět pohyb jejich rtů. A taky mohli do hry zakomponovat už v té doby snad standardní dvojklik pro rychlý přesun postavy z lokace a nebo možnost přeskakovat dialogy, což kupodivu jde jen v klasickém zobrazení.

Co se ovládání týče, hra si zachovala svůj styl se systémem výběru typu činnosti, co se má po kliknuti stát. Pro mě je to první hra s tímto systémem a popravdě, za celou dobu hraní jsem si na to pořádně nezvykl. Obzvláště pak při práci s inventářem a následné interakci s cílem, na který chci zvolený předmět použít. Layout remasterové verze mě doslova vytáčel při jedné časově omezené činnosti, kdy jsem musel přehazovat grog z korbelu do korbelu a vždy než jsem nalistoval daný typ činnosti, tak se mi korbel rozpadl. Nakonec jsem to řešil přepnutím do starého rozhraní, kde jsem mohl tu činnost vybírat přímo. Na druhou stranu chápu, že to zde museli vývojáři zachovat. Nepochybuji, že by je v opačném případě fanoušci původní hry sežrali, protože to ke hře prostě patří.

Celkově jsem se hrou velmi spokojený. Už dlouho jsem se u komediální adventury nepobavil v takové míře jako u této hry. Ovládání mi sice dělalo trochu problémy, ale nakonec jsem se tím v pohodě prokousal.
+18
  • PC 85
Pirátům a pirátské tématice jsem snad nikdy pořádně nepropadl… Samozřejmě mám rád Piráty z Karibiku, přičemž jsem hrál jejich tie-in titul The Legend of Jack Sparrow na PS2, poté demo LEGOvé adaptace a chvíli jsem hrával Assassin’s Creed Black Flag a Sid Meier's Pirates!. Proto se není čemu divit, že se mi dařilo celé ty roky vyhýbat sérii The Secret of Monkey Island… Ač se jedná o nadčasovou a kultovní sérii, která ovlivnila svůj žánr, tak jsem se k prvnímu dílu dostal až teprve nedávno a celkem lituji, že jsem tento svůj rest nedohnal mnohem dříve…

(POZN.: hru jsem celou dohrál v původní grafice, tedy můj komentář bych i klidně mohl dát k původnímu releasu, ale nechám oh zde.)

Děj se točí okolo floutka Guybrushe Threepwooda, který si přeje být pirátem. Když začne plnit tři úkoly, které mu zajistí zářnou nebo minimálně jistou budoucnost piráta, tak mu do toho hodí vidle nechvalně proslulý duch piráta LeChucka, který unese krásnou Elaine, guvernérku ostrova Mêlée, do které se Guybrush zamiluje. Guybrush neotálí a vydává se na strastiplnou cestu za vysvobozením guvernérky na tajuplný ostrov Monkey Island.
Premisa jako taková mě zase tolik neoslovila, kde si to ale hra vykompenzovala, tak bylo jednoznačně scénářem, který humorem a hláškami praská ve švech. Gilbertův milý a naivní humor mě jednoduše přinutil se několikrát od srdce zasmát. Takový sympatický svět by člověk jen tak snadno nenašel. Každá postava je něčím zajímavá, zábavná nebo jinak ujetá. Co dialog nebo Gybrushova utroušená poznámka to perla. V této rovině hra válí a mohl bych jí snad vytknout pomalejší tempo ve třetí části, která se odehrává na Monkey Islandu, k tomu se ale ještě dostaneme...

Hratelnost se drží klasických LucasArtsových pravidel, díky kterým se stavěl do protipólu tehdejší Sierry – tedy nenarazíte zde na slepé konce a ani vám nehrozí smrt… Do určité míry. Hra na mě nepůsobila ani nijak archaicky, samozřejmě je potřeba si zvyknout na vybírání úkonů z tabulky, ale nejedná se o žádný dealbreaker – zvykl jsem si na to hned. Co jsem tím spíše myslel bylo to, že hádanky jsou logické, hezky vymyšlené a hra je vůči vám férová… Do určité míry. Po návodu jsem sáhl jenom párkrát, když jsem opravdu nevěděl, co mám dělat dál. Pokud bych měl něco vyzdvihnout, tak to jsou jednoznačně šermířské souboje, které jsou už z principu geniální a dlouho na ně budu vzpomínat.

Audiovizuální stránka hry také hezky zestárla. Pixel-artová grafika je hezká i dnes, zejména, co se týče kreslených výjevů a pozadí. Noční ostrov Mêlée, kde hra začíná, je jedním slovem úchvatný, a právě proto bych ho označil za nejlepší část celé hry. Neříkám, že by byla část odehrávající se na Monkey Islandu nějak horší, přeci jenom většina nejlepších fóru se soustřeďuje tam, ale pocitově mi nejvíce sedlo noční pirátský ostrov. Líbila se mi atmosféra, kterou na mě tato úvodní část dýchala, jak bylo všechno zalito do tmavě modré barvy, můžeme vidět kousky krásné noční oblohy a v oknech každého domu svítí světlo, díky kterému se necítíte, že jste osamocení. V případě animací mohu jedině říct, že šarvátka ve vile guvernérky patří k jedné z nejlepších bojových sekvencí, které jsem kdy ve hrách viděl (mrk, mrk). Třešničkou na dortu je poté hudební doprovod, který si zaslouží všechnu chválu… Díky němu má hra tak skvělou atmosféru a spousta motivů se mi vypálila do hlavy (The Voodoo Shop, LeChuck's theme) a to taky díky tomu, že jsem si soundtrack několikrát pouštěl jako kulisu – mám ho puštěný i teď během psaní. Opening theme a The Scumm Bar by se měly zapsat do zlatého fondu videoherní hudby.

The Secret of Monkey Island je klasika, která uzrála jako víno. Neměl bych skoro co vyktnout, možná jenom slabší příběh, který spíše táhnou postavy a humor a pomalejší část na Monkey Islandu. Jinak je to povinná pařba pro všechny milovníky adventur a řekl bych i milovníky her obecně – přeci jenom zlatá éra point'n'click adventur 90. let je kus herní historie, na který by se neměl zapomenout. Určitě se hodlám pustit i do pokračování, od kterého si slibuji, že všechno bude ještě lepší a vtipnější.
+18