Napsáno s příchodem na databázi her, cirka kolem roků 2009/2010:

1. etapa - ATARI - Když mi byly asi čtyři roky, táta odněkud sehnal stařičké ATARI na kazety. Nepamatuju si přesně typ, ale vím, že jsem si na tom zahrál letní olympiády a pac-mana. Hry pak byly na malých kazetách a každé její nahrání dělalo šílený, skřípějící zvuky.

2. etapa - Commodore - 2. etapa začíná ve chvíli, kdy strejda z Německa přiveze Commodora s knížečkou s příznačným názvem "Jak na Commodore". Pamatuju si, že ovládat tenhle stroj s 3,5 palcovými disketami nebyla žádná prdel. Ale taky si pamatuju, že když už jsem se ho naučil ovládat, měl jsem hromadu bůhví jakých her, kde byly olympiády, ale třeba i týpek, co je v nějaký nádrži, která se zaplavuje vodou a já ho musím nějakým způsobem dostat nahoru. Taky jsem na disketě měl Ghostbusters. To, že jsem na něm vylámal asi pět joysticků je jen nepatrný dodatek :-D Mrzí mě, že dneska bych na něm už nedokázal napsat vůbec nic, tehdá jsem to precizně ovládal...

3. etapa - První počítač - 386/následně upraven na Pentium 70 - Na první chvilky s počítačem mám nádherné vzpomínky. Pamatuju si, jak mi bylo asi 8. let a táta domů přinesl jeden stroj. Tehdá jsem počítač znal akorát z jeho práce, kde měli formule, a které jsem tam pořád mastil. Formule jsou taky dost možná první hrou na počítači, kterou jsem vůbec hrál. Nicméně onen stroj tehdá stal asi 40 tisíc (on mi to tak řikal, dneska tomu nemůžu ani uvěřit :-D) a byla to...a teď se podržte, 386ka s 16 megabajty paměti a asi s 300megabajtovým diskem. Když jsme jej zapnuli, objevila se černá obrazovka...příkazový řádek...a já asi po půl dni zkoumání zjistil, že ten den si na tom počítači nic nezahraju :-D Následně nám známý do počítače nainstaloval MS-Dos a já s radostí poprosil tátu aby koupil nějaký herní časopisy. Táta tenkrát přinesl Score, Level a Excalibur a já doufal, že alespoň něco si zahraju. Leč z jednoho SCORE CD jsem si zahrál akorát stařičkou českou hru Edna, na kterou už teď každý zapomněl. Holt, bylo to v době, kdy začal vládnout Windows 98 :-D Ale to já byl vždycky pozadu, takže jsem to tolik neřešil. Bratr mi pak na disketách začal vozit hry jako Civilizace, Populous nebo Lemmings a já jsem postupem času začal shánět další hry. Civilizaci taky považuju za úplně první hru, kterou jsem hrál a dohrál...do dnešní doby asi tisíckrát :-) a mám na ní bezpočet vzpomínek, které si nadosmrti udržím v hlavě. Následně jsme zjistili, že 386ka s MS-Dos je v té době opravdu k ničemu, tak jsme se rozhodli PC upravit na Pentium 75, grafiku si už nepamatuju, ale pamatuju si, že bratranec měl Pentium 160 a na něm jednu z nejúžasnějších grafik vůbec: TNT Riva 2. Tak jsme na mém, ale i jeho počítači nahráli tuny her a můžeme za to děkovat především Score, Levelu, Gamestaru, Excaliburu a bůhví čemu ještě. Doteď třeba nechápu význam Klanu :-D Tak bych mohl povídat dál, jak o samotných hrách, tak propařených nocích s bratrancem...a že jich sakra bylo...Jednou nám v noci, kdy jsme byli doma sami, dokonce zapadla západka v klice a nám nešly otevřít dveře a tak jsme hráli dokud nám někdo prostě neotevřel dveře :-D

4. etapa - druhý počítač, Intel Celeron 401 mhz - Přesně si už nepamatuju, co jsem na tomhle počítači měl. Podstatný bylo, že jsem na něm mohl hrát první pořádnější grafické hry, jako třeba...ehm...Croc :-D

5. etapa - třetí počítač, Pentium IV, 2,8 ghz - Počítač, který mi táta koupil v roce 2004, a se kterým vládnu dodnes. Bohužel moc her se na něm už hrát nedá, i když občas se přeci jen nějaká stařičká legenda objeví. Grafiku a ostatní komponenty ani nemá smysl říkat. Ten počítač mi tak zhruba před rokem a půl začal pískat a brečet. Tlačítko restart je slepeno nějakou sračkou, která kdykoliv ji zmáčknu, počítač chápe jako trvalý restart a ne a ne se odmáčknout. Taky jsem si ho párkrát podle sebe upravoval a koupil jsem mu "luxusní" větrák značky Eurocase, který do něj měl narvat trošku více šťávy a hlavně ho ochladit. Výsledkem byla skutečnost, že mi občas počítač probíjí a vyluzuje prapodivné pisklavé zvuky. Tedy vyluzoval. Před rokem. Poslední půl rok to přestal dělat. Nicméně i na to jsem měl způsob. Stačilo ze shora do počítače bouchnout a větrák se utišil :-D Dokonce jsem už na procesor rval i chladící pastu, abych stávajících 70 stupňů ubral alespoň na 40. Teď už tam bude asi zase řvát 70, ale radši už nebudu stahovat žádný program na kontrolu teploty, abych se tím nemusel zatěžovat :-) Nehledě na to, že jednou za čas počítač zapnu a on se mi třeba zasekne při načítání windowsů (což teď už kupodivu taky nedělá, ale dříve docela často) nebo mi grafická karta začne házet čárky přes plochu značící, že s ní asi něco je. Holt, tenhle počítač je legenda. Všechno přežil, a když zaťukám na dřevo, a budu doufat, tak se možná stane, že přežije i do dalšího konce desetiletí...

6. etapa - tátův notebook popř. bratrancův počítač - Abych si ale zahrál pár novějších her, občas se stane, že tátovi ztopím notebook, který je dvakrát tak lepší, jak můj počítač. Intel Core2 Duo 2.00 Ghz, kde se i s grafikou pochlubím, protože je to to nejlepší, co jsem kdy ve svém pokoji měl: GeForce 9300M GS. Jojo, žádný zázrak, ale jsem s tím schopný utáhnout hry do roku 2009...to už mám spočítaný. Co mi ale nejde, tak dotáhnu k bratrancovi, se kterým jsme v minulosti propařili naše mládí, a i v dnešní době si občas na sebe uděláme čas, abychom si něco lepšího spolu zahráli :-)

Napsáno v dubnu/2021:  

7. etapa - notebook za první výplatu - Už dlouho tu přemýšlím nad tím, že bych sem měl dopsat svojí další zážitkovou kapitolu s herními sestavami. I když, herními sestavami, co Vám budu povídat. Já jsem byl vždycky trošičku hráč, pokušitel, navíc i sebe trýznitel a především člověk, který nelpí na grafické exkluzivitě, jako spíš na exkluzivní hratelnosti. Za svojí první výplatu jsem tedy udělal velký risk a nakoupil fungl nový notebook na Aukru s tím, že buď to vyjde nebo to bude průser. A po takřka devíti letech můžu konstatovat, že to byl úspěch nevídaný. Hrál a dohrál jsem na něm hry, o kterých bych ani netušil, že by je dokázal, byť jen spustit. A ejhle, podařilo se. Takže trošku k faktům. Notebook je Intel Pentium B980 @ 2,4 GHz, 6 GB RAM, grafika, a to je zajímavé, při Windows 8.1 se jednalo i Intel HD Graphics a při aktualizaci na Windows 10 jsem se rázem stal vlastníkem NVIDIA GeForce GT 630M. Jelikož ale nejsem komik, fakt jsem přijal za svý a dál nad tím nepídil. Když jsem na PC spustil vysněný Kingdom Come (jak jsem ale hru hrál ostatně sepisuji i ve svém komentáři, což za povšimnutí rozhodně stojí), tak jsem pochopil, že zde spustím takřka všechno a záleží čistě na tom, jak moc vysokou teplotu v místnosti budu mít. Po pár letech jsem pořídil chladící podložku, ta v některých hrách nestačila, jako správný tragik a ignorant interiéru notebooků jsem usoudil, že pravidelné luxování žebírek vedoucích z chlazení udělám notebooku dobře...a tak vlastně spolu bivakujeme oněch krásných takřka devět let. A co Vám budu povídat, jelikož jsem člověk šetřivý, budu bivakovat i nadále, dokud mi to Acer umožní. Uznávám, že přehřívání je jeho řehole, ale jinak bych ho za nic na světě nevyměnil. Takže doufám, že to všechno čte, co tady teď sepisuji a vydrží ještě dalších pár let. Jelikož se v posledních letech rozjela pixel artová grafická euforie, která mě spolu s osmdesátkovou synth wave hudební vlnou dost baví, her je s podobnou tématikou jako smetí, a tak se ještě asi dlouho nudit nebudu. No a když mi jednou za čas rozchodí nějaký ten tří áčkový titul? Tak proč to měnit, že? :-)