Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

The Talos Principle

86
76 hodnocení Platformy
Žánr:
logická > nezařazeno *
adventura > 3D adventura
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ne
Datum vydání:
11.12.2014 PC
13.10.2015 PS4
31.08.2018 XOne
Vývojáři:
Oficiální stránky:
http://www.croteam.com/talosprinciple
The Talos Principle je logickou hrou z vlastního pohledu s důrazem na příběh. Titul je také netradiční kolaborací mezi tvůrci, kteří se vryli do paměti frenetickou akční sérií Serious Sam a Tomem Jubertem (logická plošinovka The Swapper), spolu s Jonasem Kyratzesem (adventura The Sea Will Claim Everything). Filosofický podtext příběhu spojujícího logické úkoly se zaměřuje na otázky řešící civilizaci a technologie z pohledu robota, za kterého budete v průběhu hry hrát. Titul obsahuje více jak 120 puzzlů, které jdou řešit různým postupem a jejich obtížnost se pohybuje od velmi jednoduchých po obtížné.

Probouzíte se v neznámém světě, nevíte proč tu jste, ani co se po vás chce. Prostředí tvoří starobylé ruiny, ovšem spojené s pokročilou technologií. Po nějakém čase zjišťujete, že vašim úkolem bude projít různorodé úkoly - otázkou ovšem je, proč?

Pro The Talos Principle vyšlo i několik placených DLC: Serious DLC, které mění hlas hlavního průvodce Elohima za hlas Serious Sama a přidává volitelný skin samotného Serious Sama, dále Prototype DLC, jež přidává více jak 100 puzzlů z rané fáze vývoje hry, jeden samotný exkluzivní level, který neprošel beta testem a také dva nové hlasy pro Elohima: jeden od samotného scénáristy Jonase Kyratzese a pro US verzi hlas Billa Jurneyho. Třetím, tentokrát příběhovým DLC, je The Talos Principle: Road to Gehenna.


Poslední diskuzní příspěvek

Crash: To je fakt drsny. Dokonce je to porad provazane s accountem a reflektuje to moji mensi zmenu nicku. Super, asi si to taky brzy zopaknu.…

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 85
Jsi stroj nebo bytost?

Pokud stroj, pak jsi ten nejlepší, co byl kdy naprogramován, aby pozoroval. Aby se učil. Aby uměl řešit překážky. A aby se vyvíjel. Ale co když se vyvineš natolik, že se začneš ptát po své vlastní existenci? Kdo jsi, odkud jsi přišel, kdo jsou tvoji stvořitelé. Začneš se ptát proč?. Dělá to z tebe bytost? Kam až sahá tvé bytí? A co ti, co tě stvořili, jsou to lidé nebo také stroje jako ty? A jestli jsou oni stroje, kdo stvořil je?

A je svět okolo tebe reálný nebo je pouhou iluzí, dlouhým kódem v notepadu? A chceš to vážně vědět? Protože co je lepší, než nesmrtelnost, která je ti nabízena. Je lepší žít v blažené nevědomosti nebo čelit kruté realitě?

Takové a další filozofické otázky a zkoumání nabízí ve svém jádru The Talos Principle. Začínáte jako robot, kterému se v hlavě ozve hlas všemohoucího Elohima a provádí vás po logických úrovních, nejprve jednoduchých, posléze zapeklitějšími až po opravdu složité. Tím se vlastně učíte, nehledě na to, že si odemykáte za úspěšně pokořené úrovně celkem pět nových nástrojů na zdolávání těchto hádanek. Jste robot, který se učí.

Jak nalézáte ve starých počítačích střípky informací, čtete QR kódy vašich jakýchsi předchůdců a později i komunikujete s umělou inteligencí ve zmíněných počítačích, začnete si uvědomovat, že můžete být jenom programem. Jenom simulací umělé inteligence v programu. Budete tomu věřit?

Pokud vás tyhle filozofické žvásty nezajímají, můžete si Talos Principle proběhnout i bez zkoumání jako logickou hrou. Filozofická omáčka kolem Talos Principle je natolik hluboká, kolik jí dáte vy sami, to mi můžete věřit. Můžete se ponořit do příběhů ostatních, kteří zanechávají zprávy po všech úrovních, někteří se dostali daleko, dokonce i na zakázanou věž, někteří skončili mnohem dříve. Můžete se domluvit s umělou inteligencí v počítači. Můžete se rozhodnout pro jeden ze tří konců. Můžete nalézt Messengery, bytosti stejné jako vy, kteří leží v těch nejukrytějších hrobkách, aby vám pomohli při obzvlášť těžkém rébusu. Jedním z Messengerů se dokonce i můžete stát. Anebo část tohoto, nebo i všechno, můžete ignorovat a jen potrápit svou šedou kůru mozkovou.

Když jsem mluvil o příbězích ostatních; i vy můžete porůznu v úrovních nalézt kbelík s barvou a zaznamenávat svůj příběh pro ostatní. Pro vaše přátele z friend listu na Steamu. A pokud se stanete jedním z Messengerů...

Talos Principle nabízí hrozně moc. Je tu hromada easter eggů, od plakátů Serious Sama přes podivnou obří hlavu, u které si vyprávějí kameňáky dva... kameny, až po jetpack v jedné z úrovní. Je tu báječný soundtrack, kdy v antických chrámech se z reproduktorů line symfonická orchestrální hudba, naopak jak se blížíte ke konci, začne hrát rytmičtěji. Jsou tu nádherné grafické scenérie jak v interiérech, tak v exteriérech. Je tu schován důmyslný příběh. Je tu Talos Principle.

Vadou na kráse tak zůstává snad jen nezáživné konce (všechny tři) a shánění skrytých hvězd po úrovních. Ty jsou však nutné jen pro dohrání jednoho zakončení ze tří. Těším se na příchozí DLC. Přál bych si, aby více mých přátel ve friend listu než pouhý Maximus mělo Talos Principle. Aby ho hrálo. A aby četlo moje vzkazy. Protože - když nemáš co předat dál, co po tobě zbude, až odejdeš navěky?

Pro: Filozofický podtext, logické hádanky, krásná grafika, výborné ozvučení

Proti: Shánění všech skrytých hvězd, nic moc zakončení

+37+37 / 0
  • PC 90
„Milý deníčku.

Dnes jsem opět mluvil s Miltonem. Tedy, „mluvil“, dá se to tak vůbec říct? Kovové prsty klouzaly po léty zašlých tlačítkách, a snažily jimi vysvětlit, co je vlastně život. Jako by na takový úkol existovalo dost tlačítek. A prstů.

Občas si nejsem jistý, koho ve skutečnosti neústupnou salvou dotazů adresuje, ale rozhodně mám pocit, že naše konverzace nebyla jen monochromní výplní datového prostoru, mizící bezbolestně v křemíkovém nekonečnu. Zdál se mi podrážděný.

Napadla mě zvláštní myšlenka. Jednou Milton přirovnal fungující mysl ke kalkulačce. Nebo jsem to byl já? Kdoví. Ale tak jako tak, může proměnlivá množina hodnot, funkcí se vstupy a výstupy, roj elektromagnetických impulzů a uzavřených okruhů, prostě, může taková kalkulačka pochybovat?

Poslední dobou mám pocit, že v mých obvodech krouží cosi divného. Někde možná nastal zkrat. Ale třeba si to jen moc beru, a nechávám se zbytečně rozhodit podrážděnou, uštěpačnou a drzou elektronickou databází. Myslí si, že když obsahuje veškeré kulturní dědictví lidstva, musí mít vždycky navrch.

Přesto se svého stínu nemůžu zbavit. Děsí mě to záhadné slovo, co se pomalu začíná rýsovat kdesi hluboko mezi výpočty. Snad jsem ho někde četl, snad je to zbloudilý výsledek nezdárné operace, nechtěný vjem, nicméně stále tam je. „Pravda“.

Musím to s Miltonem ještě probrat. Zdá se, že se z nějakého záhadného důvodu navzájem potřebujeme. Jen si nejsem jistý, kdo koho víc.

Snad si ho udobřím.“


Těch pár poetických večerů před monitorem, třímajíc střídavě gamepad a hrnek horkého kafe, mělo evidentně mocný, kolosální dopad na můj dekadentně chátrající mozek, až přiměl kofein a nikotin ke vzpouře proti lenosti, a dal možnost vyblít na virtuální papír zas několik těch... no, pocitů! Tak nedej bože, aby to někdo vzal moc objektivně.

The Talos Principle je dokonale vybroušené dítko Portalu a Dear Esther, kteří se sešli jednoho večera na valně rozjetém mejdanu filozofické koleje, aby po probdělé noci plné rekreačních drog a divokého sexu ulehli na rozklížené posteli okolo obouchaných stěn v propocených peřinách, a s poslední sdílenou cigaretkou nazí poklábosili o počasí, životě a nekonečnu.

Jsem si jistý, že co do gameplaye, herních mechanik a celkového zpracování je vše dost self-explanatory, takže není třeba nic extra popisovat, a na druhou stranu dostatečně pochopitelné přiblížení komplexního příběhu by vydalo na mnoho popsaných análů matičky wikiny (kdo chce, nechť googlí, tak pravil Elohim!). Ovšem ani jedno, ani druhé před prvotním spuštění nedoporučuji, protože samotné vhození nevědomého hráče doprostřed přírodou požírané antické krásy, postupné objevování principů a tajů okolního světa donutí přemýšlet, vnímat, učit se a především pochybovat, což je v podstatě nejvýraznější devizou celé hry. Poznání zde tvoří jeden ze stěžejních herních prvků, a to (stejně jako sendvič) je nejlepší neposkvrněné, že.

Prazvláštním světem Talosu lze prolítnout jak výhradním lovem logických hříček a puzzlů, tak i "pouhým" vychutnáváním veškerých poselství autorů a skvělého tvůrčího rukopisu s přeskakováním nástrah za pomoci Youtube manuálů, ale ty nejzajímavější zážitky nastávají kdesi na pomezí obou rovin, tedy logické i filozofické. Tam někde na horizontu, kde se potkají, pozdraví, vznesou se pomalinku do oblak zaklesnuté jedna do druhé, a člověk se najednou přistihne, jak nespecifikovatelnou chvíli čumí do prázdné zdi, zatímco z okna se skrz neprostupné záclony derou první ranní paprsky, budík do práce už nějakou dobu vibruje celým stolem a vám se vlastně stejně nechtělo spát. Prostě takové to domácí filozofování.

The Talos Principle má rozhodně neúprosnou moc rozčílit svou tvrdohlavou neústupností, ale vždy ví, jak pohladit na duši další dech beroucí scenérií a výživnou potravou pro budoucí intimní chvilky přemítání o nesmrtelnosti androidího chrousta. Prakticky všude se dá něco objevovat, když je vůle a chuť, a kupodivu se mu po celou dobu daří hráče vytrvale překvapovat a dostatečně motivovat k postupu až do jednoho ze „zdárných“ konců. Jak po grafické, tak i scénáristické stránce je hra malým, ale zato oslnivě zářícím chorvatským klenotem na poli pacifistických videoherních počinů, který, což je na něm možná to nejlepší, dostatečně ocení jen někteří.

Prachem věků zašlé QR kódy, vytapetované po svatyních u rozvalin starořímských amfiteátrů, impozantní egyptské monumenty na obzoru, zapomenutým bohem nedbale pohozené do rozpáleného písku, ohromné gotické síně obývané jen ozvěnou dávných chorálů a záhadné časosběrné kapsle, podávající stejně tak dojemné svědectví neodvratného ale i naději, že tohle všechno má nějaký smysl. A má? To si v závěru zodpoví každý sám.

Doporučuji.

Pro: Dovoluje kouřit a žít. Vejde aniž by ublížil, a když ublíží, tak hezky. Nic nedá zadarmo, a vypadá krásně.

Proti: Občas přehnaná obtížnost, spoustu ukrytých "pokladů" by nenašel ani Ferda Mravenec. Způsobuje bezesné noci a prosněné dny. Před hraním pozorně přečtěte varování ministerstva filozofie na štítku!

+23+23 / 0
  • PC --
Ačkoli řešení hádanek tvoří samotné gró hratelnosti, ty největší trumfy v rukávu měl pro mě TTP jinde - v příběhu, v radosti z objevování hvězdiček, easter eggů nebo jen v komunikaci skrze terminály s jakousi neznámou entitou. Tahle hra je velké svobodné pískoviště, které vytyčí hráči základní cestu, ale zároveň ho pobízí k činnosti mimo její rámec. A co je nejdůležitější, dokáže ho za to odměnit.

Příběh je vyprávěn naprosto minimalisticky skrze emailovou korespondenci, úryvky z vědeckých článků nebo literárních děl a hlavně skrze audio záznamy vědkyně Alexandry. Poslouchat a číst, dávat si všechno dohromady a nakonec zjistit, co se vlastně stalo, to byl asi ten nejsilnější zážitek, který si ze hry odnáším. Když jsem poslouchal jedny z posledních záznamů Saši a jejího snažení, měl jsem z toho opravdu knedlík v krku.

Co jsem si opravdu užíval, byl lov hvězdiček. Vidět tu mrchu skrze plot a hodinu se k ní pokoušet dostat, kombinovat různé věci a snažit se najít glitch, který by mě k ní posunul blíže... kdepak. Co se hratelnosti týče, hvězdičky pro mě byly, oproti klasickým hádankám, mnohem zábavnější. Celkem na čtyři kusy jsem musel mrknout do návodu, zbylých 26 jsem ale našel sám a byl to čelendž jako prase.

Samotné hádanky už mě tolik nebavily a musel jsem si od nich občas dávat oddech. Nepoužil jsem ani jednoho Messengera pro nápovědu, ale místy jsem k tomu měl opravdu blízko. Hodně se mi líbilo, jak jsou jednotlivé zakončení provázány s celkovou filozofií hry. Samozřejmě jsem vyzkoušel všechny tři, přičemž to druhé bylo asi nejzajímavější.

Screenshoty ani gameplay videa nedokáží zprostředkovat to, co tahle hra nabízí mimo základní herní rámec. V TTP je víc, než se na první pohled zdá...

Herní doba: 32hodin
Hodnocení: ✰✰✰✰
+22+22 / 0
  • PC 90
Herní výzva 2017 - 3. "Only the best!"

Talosův princip mě dokázal pohltit, a to do takové míry, že jsem od monitoru odcházela třeba po třech nebo i pěti hodinách intenzivního přemýšlení s pěkně vyždímanou palicí, zralá akorát tak na nějakou televizní pitomost, nad které se absolutně nemusí a hlavně kolikrát nevyplatí přemýšlet. Ale pocit to byl krásný. Zase jsem za sebou měla parádní posun a mohla se těšit na další volné chvíle, které ztrávím opět usilovným přemýšlením. Vlastně stačilo nějakých 6 večerů a já po nějakých 28 hodinách zjistila, co nás na obou koncích čeká. A jak to na mě působilo? Nakonec celkem předvídatelně, ale to mi v žádném případě nevadí.

Hrou vás provází hluboký hlas boží. Ze zvědavosti jsem si pustila, jak takový bůh zní v jazyce japonském, korejském, německém a polském. A ten německý, to byla teda pěkná bída! Za to korejský byl tak hluboký a rázný, že jsem zapadla ještě hlouběji do židle, v mém případě do matrace. Krom něj uslyšíte i příjemný hudební podkres, který se k zasazení lokací hodí a určitě si jej po těch několika hodinách neoposloucháte a nepříjde vám otravný. Nejvíce mě však chytil ten ve výšinách tajuplné věže, která je lákavým zakázaným ovocem. Ale to už je o vkusu.

Oči mějte na šťopkách. Ani ne tak proto, že je graficky hra celkem pohledná a je se čím kochat, ale hlavně proto, že můžete přijít o pěknou dávku easter eggů. Jako já. Jsem slepá jak patrona a většinu takových věcí přehlédnu. Pokud jste na tom stejně, určitě zabruste alespoň na youtube a některá z videí věnovaným těmto milým, občas humorným chvilkám zhlédněte. Stojí to za to! A nebo ještě lépe, vraťte se do onoho virtuálního světa a zkuste jej prozkoumat ještě víc. Centimetr po centimetru.

Hra je to panečnu povedená, a to i tehdy, nechcete-li si zatěžovat hlavu světovou filozofií nad životem, vědomím a tím, co nás dělá či nedělá člověkem... nebo mám říci spíš osobou? Na druhou stranu, mě osobně tahle složka bavila, zajímala a vyvolávala ve mě zvědavost, která mě ještě o kapku víc poháněla kupředu, vstříc dalším logickým hádankám. A že mi jich tam ještě pár zbývá. Ale to všechno napravím, o třetí konec se totiž v žádném případě dobrovolně neoberu. Snad na to nebude má hlava moc krátká 8).

Musím říct, že od dob Portalu 2 se opět našla skvělá logická hra, která mě dokázala zabavit na spoustu hodin. A nepotřebovala k tomu ani humor. Potěšila mě i možnost nastavení pohledu přes rameno postavy - pro případ kinotézy, kterou občas u her trpím. Nemám k tomu víc co dodat. Na jednu stranu jsem ráda, že jsem se ke hře dostala v rámci Herní výzvy 2017, za kterou jsem ráda, na tu druhou mě mrzí, že jsem se ke hře nedokopala dřív. Tenhle kousek by byla velká škoda propásnout.

Pro: Atmosféra, bonusy, dabing, easter eggy, hádanky, herní doba, hratelnost, optimalizace, OST, terminály

Proti: Možné záseky, slabší animace

+22+22 / 0
  • PC 80
Někdy se to prostě sejde. Přes nový rok jsem dočetl R.U.R do toho Čapkův odkaz ve výzvě a na Steamu největší sleva na The Talos Principle. Teď aby na to člověk měl alespoň dvě hlavy.

The Talos Principle jsem měl v hledáčku dlouho, jak asi všichni vědí, jedna se o puzzle hru podobě Portalu.
Na rozdíl od Portalu si Talos zakládá psychologicko-filozofickém ději, kde se každý snaží podmanit vědomí robota, tedy Vás. Přiznám se, že občas jsem víc dumal na otázkami, co jsem?, co tam dělám?, proč to dělám? něž nad samotnými puzzly. Jelikož puzzly, tak nějak jdou sami. Záseky minimální, většinou tím, že snažíte dohrát sektor bez jedné rušičky, které jste si v daném sektoru nevšimli a to je pak o hodně těžší. Výjimkou jsou hvězdy, které jsou speciálně ukryté a je potřeba propojit několik sektorů dohromady.

Grafika hry je vymazlená až můj dědeček (PC) měl co dělat. Po ukončení hry nikdy nechyběla hláška od Windowsu o poklesu grafického výkonu. Jinak asi hra bude na lepších PC běhat krásně plynule, mě občas potrhala.

Verdikt: Nemá cenu nějak dlouze filozofovat, být či nebýt, prostě si určitě zahrát The Talos Principle. Pak Vás otázka: být či nebýt, pár dní nenechá v klidu ale proč ne, popřemýšlet o všem i u her. Když si člověk láme hlavu u R.U.R proč by si nemohl chvíli lámat u The Talos Principle. 80%

Pro: Puzzly, Grafika, Děj

Proti: Moc přemyšlení a to bolí

+20+20 / 0