The Talos Principle: Road to Gehenna

Vůbec nevím, čím začít tento komentář. Tak asi pozvolna - co nabízí DLC od původního Talosu? Co se týče herních mechanik, tak nic - stále stejný princip plnění puzzlů, které jsou mnohem složitější, než v původní hře. Zkrátka top end game content. Tímto hru nedoporučuji komukoli, kdo shledává zásadním nedostatkem repetitivnost originální hry a nepřekousne fakt, že budování jakéhosi stereotypu je zcela klíčové vůči filozofickému aspektu hry.

Inovací jsou terminály. Skrze ně již nebudete komunikovat s entitou jménem Milton, ale "síť" Gehenny tvoří "uživatelé", další umělé inteligence, které postupně osvobozujete. To přidává příjemný pocit společnosti, který chybí v původní hře. Konfrontace s různými názory na existenciální tématiku mi pomohla lépe pochopit zprávu, kterou se autoři hry snažili sdělit prostřednictvím Talos Principle, ačkoli se příběh Road to Gehenna odehrává v jakési odnoži od hlavního příběhu.

Velmi doporučuji vyzkoušet všechny konce hry, což znamená nalezení všech bonusových hvězd (jejichž hledání je extrémně náročné a někdy možná i na hraně exploitu hry, alespoň v porovnání s běžnou herní praxí). Základní konec je jen jeden, po nalezení hvězd a úspěšném splnění posledních sedmi extrémně náročných levelů (3 ze 7 jsem vyřešil sám, zbytek jsem musel hledat na youtube, z nichž dva jsem dal s částečnou pomocí a dva levely bych nevymyslel ani do smrti) je možné dosáhnout dalších alternativ zakončení - nejsou to ale zcela odlišné konce.

Je trochu škoda, že Talos Principle není více rozšířená hra - obecně, včetně Road to Gehenna. Na druhou stranu to ale přináší výhodu ve formě inteligentní fanouškovské základny, která na internetu rozvíjí diskuze na nastíněné téma. Prakticky jediným argumentem kritiků je stereotyp, používání stále stejných mechanik v každém puzzlu a pak fůra nudného čtení, kde se příběh (nebo přesněji filozifie) odhaluje velmi pomalu. Já si tuto virtuální realitu naprosto zamiloval, z málokteré hry mám v paměti tolik momentů, míst atd., jako z Talos Principle. A jako u většiny logických her - nespěchejte.

Jak chápu filozofii Talos Principle já? Ve spoileru popíšu spíše původní hru, ale bez Road to Gehenna bych se k takovému úsudku nejspíš nedopracoval. Lidstvo se snažilo najít způsob, jak zachovat poselství existence dál, po vymření celé planety (důvod je zmíněn v Talos Principle). Umělá inteligence byla na určité úrovni, ale probíhaly experimenty, které se snažily spustit v uměle vytvořeném kódu samostatné uvažování. Tyto experimenty probíhají i ve skutečném světě, v Talos Principle se lidem na poslední chvíli úkol podařil, a je jím právě uměle vytvořená virtuální realita s hádankami. Hráč je v roli jediného androida/AI a hledá svou vlastní cestu a způsoby řešení problémů. A to je ta zásadní proměnná v kódu. Každá AI generuje svůj vlastní kód, na základně svých zkušeností (puzzly) a na základě lidské zaznemanené historie, digitálně uložené kdesi na síti, ke které má AI přístup. Tím, že každá AI je kódem nucená generovat jiné výsledky se lidé snažili zvýšit šanci na vytvoření unikátní osobnosti, unikátní existence, která teoreticky dojde k velkému finále - uvědomění si sebe sama, své jedinečnosti. To jest konec Talos Principle, kde můžete poslechnout hlas Elohima a vstoupit do dveří, kde se ale zařadíte mezi spoustu dalších generických programů, sice úspěšných řešitelů úkolů, ale neuvědomující si možnost vlastní volby. Nebo vystoupáte na věž a potvrdíte tím svou unikátnost - vytvoříte jedinečný kód - Golden disc (zmíněný v posledním terminálu při uploadu), poté jej můžete vidět ve finální animaci, kde se tento program nahraje do robota, který se tím probudí/zapne - vznikne první a jediný bot s lidskou osobností - snaha lidí o zachování lidské existence byla úspěšná.