Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

The Talos Principle: Road to Gehenna

83
13 hodnocení Platformy
Žánr:
logická > nezařazeno *
adventura > 3D adventura
Forma:
placená hra
Rozsah:
rozšíření
Multiplayer:
ne
Datum vydání:
23.07.2015 PC
13.10.2015 PS4
31.08.2018 XOne
Vývojáři:
Croteam
Oficiální stránky:
http://www.croteam.com/talosprinciple/
DLC pro ceněnou logickou hru The Talos Principle sleduje příběh Uriela, jednoho z Elohimových Messengerů. Ten na své cestě za vykoupením zatracených duší za každou cenu narazí na podivnou, skrytou část simulace The Talos Principle, a to i za cenu obětování sebe sama.

Toto vydatné příběhové DLC obsahuje čtyři epizody plné těch nejsložitějších puzzlů, jejichž pokoření bude i pro zkušenějšího hráče výzvou. Scénáristé původní hry Tom Jubert a Jonas Kyratzes napsali příběh i tohoto rozšíření, které nabídne naprosto odlišnou část Elohimova světa na cestě do Gehenny. Samozřejmostí jsou nové postavy a nové prostředí s vlastní historií a filozofií.


Poslední diskuzní příspěvek

Rozehráno. První svět je za mnou a je to teda nářez. Ale zatím se bavím dobře. Jedno řešení jsem si musel nechat napovědět, ale už jsem ho…

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 95
Vůbec nevím, čím začít tento komentář. Tak asi pozvolna - co nabízí DLC od původního Talosu? Co se týče herních mechanik, tak nic - stále stejný princip plnění puzzlů, které jsou mnohem složitější, než v původní hře. Zkrátka top end game content. Tímto hru nedoporučuji komukoli, kdo shledává zásadním nedostatkem repetitivnost originální hry a nepřekousne fakt, že budování jakéhosi stereotypu je zcela klíčové vůči filozofickému aspektu hry.

Inovací jsou terminály. Skrze ně již nebudete komunikovat s entitou jménem Milton, ale "síť" Gehenny tvoří "uživatelé", další umělé inteligence, které postupně osvobozujete. To přidává příjemný pocit společnosti, který chybí v původní hře. Konfrontace s různými názory na existenciální tématiku mi pomohla lépe pochopit zprávu, kterou se autoři hry snažili sdělit prostřednictvím Talos Principle, ačkoli se příběh Road to Gehenna odehrává v jakési odnoži od hlavního příběhu.

Velmi doporučuji vyzkoušet všechny konce hry, což znamená nalezení všech bonusových hvězd (jejichž hledání je extrémně náročné a někdy možná i na hraně exploitu hry, alespoň v porovnání s běžnou herní praxí). Základní konec je jen jeden, po nalezení hvězd a úspěšném splnění posledních sedmi extrémně náročných levelů (3 ze 7 jsem vyřešil sám, zbytek jsem musel hledat na youtube, z nichž dva jsem dal s částečnou pomocí a dva levely bych nevymyslel ani do smrti) je možné dosáhnout dalších alternativ zakončení - nejsou to ale zcela odlišné konce.

Je trochu škoda, že Talos Principle není více rozšířená hra - obecně, včetně Road to Gehenna. Na druhou stranu to ale přináší výhodu ve formě inteligentní fanouškovské základny, která na internetu rozvíjí diskuze na nastíněné téma. Prakticky jediným argumentem kritiků je stereotyp, používání stále stejných mechanik v každém puzzlu a pak fůra nudného čtení, kde se příběh (nebo přesněji filozifie) odhaluje velmi pomalu. Já si tuto virtuální realitu naprosto zamiloval, z málokteré hry mám v paměti tolik momentů, míst atd., jako z Talos Principle. A jako u většiny logických her - nespěchejte.

Jak chápu filozofii Talos Principle já? Ve spoileru popíšu spíše původní hru, ale bez Road to Gehenna bych se k takovému úsudku nejspíš nedopracoval. Lidstvo se snažilo najít způsob, jak zachovat poselství existence dál, po vymření celé planety (důvod je zmíněn v Talos Principle). Umělá inteligence byla na určité úrovni, ale probíhaly experimenty, které se snažily spustit v uměle vytvořeném kódu samostatné uvažování. Tyto experimenty probíhají i ve skutečném světě, v Talos Principle se lidem na poslední chvíli úkol podařil, a je jím právě uměle vytvořená virtuální realita s hádankami. Hráč je v roli jediného androida/AI a hledá svou vlastní cestu a způsoby řešení problémů. A to je ta zásadní proměnná v kódu. Každá AI generuje svůj vlastní kód, na základně svých zkušeností (puzzly) a na základě lidské zaznemanené historie, digitálně uložené kdesi na síti, ke které má AI přístup. Tím, že každá AI je kódem nucená generovat jiné výsledky se lidé snažili zvýšit šanci na vytvoření unikátní osobnosti, unikátní existence, která teoreticky dojde k velkému finále - uvědomění si sebe sama, své jedinečnosti. To jest konec Talos Principle, kde můžete poslechnout hlas Elohima a vstoupit do dveří, kde se ale zařadíte mezi spoustu dalších generických programů, sice úspěšných řešitelů úkolů, ale neuvědomující si možnost vlastní volby. Nebo vystoupáte na věž a potvrdíte tím svou unikátnost - vytvoříte jedinečný kód - Golden disc (zmíněný v posledním terminálu při uploadu), poté jej můžete vidět ve finální animaci, kde se tento program nahraje do robota, který se tím probudí/zapne - vznikne první a jediný bot s lidskou osobností - snaha lidí o zachování lidské existence byla úspěšná.
+17
  • PC --
Původně jsem ani neměl chuť Gehennu rozehrávat. Tušil jsem, že se u ní budu hodně trápit. Nejsem moc dobrý v logických hrách a vlastně mě ani moc nebaví. Ale vzhledem k tomu, jak moc jsem byl uchvácený příběhem původní hry, jsem jí musel dát šanci.

Samozřejmě, obtížnost narostla diametrálně a její dávkování není úplně nejrozumnější. V prvním světě jsem se hodně trápil, ale nakonec jsem ho horko těžko udolal. Ve druhém světě už jsem musel dvakrát mrknout do návodu, abych ukončil své zoufalé snažení - paradoxně se jednalo o ty nejprimitivnější řešení. No a třetí a čtvrtý svět už jsem prolétl bez větších záseků.

Hledání hvězd jsem vzdal někdy po čtyřech kouscích, protože to už je za mými schopnostmi. Možná, že bych se k nim, s vypětím všech sil, nějak dopracoval, ale tolik času tomuhle datadisku rozhodně nedám.

Příběhově se bohužel jednalo o velké zklamání a prakticky mě vůbec nezajímal osud zdejšího osazenstva. Některé textové zprávy byly zajímavé, ale pro příběh nepodstatné a vyzněly tak nějak do prázdna. Už jsem neměl pocit, že jsem součástí něčeho velkého, ale že se snažím o něco, co je vlastně úplně fuk.

Co jsem měl rád na původní hře, mi Gehenna vzala. Příběh už není zajímavý a upřímně jsem ho po chvilce začal ignorovat, spolu s ním i ty tuny textu. Hledání hvězd zůstalo, ale je to natolik přehnaně obtížné, že se z toho stává dost frustrující zkušenost. A samotné hádanky pro mě nebyly dost zábavné na to, abych je označil za hlavní motor pro hraní.

Herní doba: 12 hodin
Hodnocení: ✰
+14
  • PC 70
Původní hru jsem si užil a "těžká" filozofie zachování lidství na mě fungovala velmi dobře. Až na levely s přetáčením času, ale to už jsem vyjádřil v komentáři. Pak jsem si zahrál ještě DLC Prototype, které přineslo další tunu levelů. V podstatě na těchto levelech jsem se naučil hru co nejrychleji proletět, pohrdat jí. Možná jsem měl i trochu radost, jak se mi díky nižší obtížnosti podařilo hru "ponížit". Už toho bylo moc.

Cesta do Gehenny tak přišla na řadu v dost nešťastnou dobu. A i když jsem s hrou na dlouho seknul a vracel se až za mnoho měsíců, stejně jsem se toho nezbavil. Atmosféra je tu skvělá, grafiku jsem snad nikde lepší neviděl, hudba okouzlující... Tak co je špatně?

Je to zase tak, jak předtím. Zhruba půlka levelů je skvěle navržená a opravdu mě bavilo odhalovat správný postup. Ale druhá půlka mě zdržovala, otravovala a hrozně jsem se u ní nudil. Navíc příběhové pozadí mě nechytlo, takže jsem ho přeskakoval. A když jsem si na konci zpětně přečetl zprávy, tak se má frustrace ještě prohloubila, protože jsem nabyl dojmu, že jsem o nic nepřišel a čtení by tak byla ztráta času.

Jsem rád, že jsem to dohrál, protože na některé levely budu vzpomínat s láskou. Na DLC jako celek ale bohužel ne.

Pro: Nádherná grafika přírody a staveb, pár výborných levelů

Proti: Hodně levelů mě nebavilo, slabý příběh

+9