Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

The Witness

26.01.2016
13.09.2016
16.01.2017
20.09.2017
kompatibilní
75
51 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

The Witness je dalším přírůstkem do stále se rozrůstající rodiny logických, exploračních her. Podobně jako je tomu např. v titulu The Talos Principle, i zde jsme vrženi do tajemného, neznámého prostředí, které budeme dle libosti prozkoumávat. Zde se jedná o opuštěný ostrov. Součástí odhalování tajemství ostrova je řešení logických hádanek a rébusů.

V úvodu hry se hráč probouzí v zamčené místnosti, a aby se dostal ven, musí vyřešit první hádanku. Další postup je nelineární, záleží na hráči, v jakém pořadí bude jednotlivé hádanky řešit. Pro dokončení hry není nutné vyřešit všechny. Ostrov je rozdělen do deseti sekcí. Sedmi z nich musí hráč projít dříve, než se dostane do centra ostrova, kde se nachází hora reprezentující poslední etáž. Hra běží v enginu vytvořeném vlastnoručně jejími tvůrci.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 85
The Witness je hra, o které jsem před vydáním nevěděl a myslím, že jsem nebyl sám. Avšak ona ihned po vydání zaplavila celý internet. Asi taky hlavně proto, že jí má na svědomí vývojář Jonathan Blow a byla ve vývoji dlouhých 8 let. Hry si nešlo nevšimnout a já přijal výzvu pokořit velké množství puzzlů.

Po zapnutí se objevíte okamžitě ve hře. Žádné menu, nastavování, nic podobného. Ocitáte se v dlouhém tunelu, na jehož konci svítí malá destička. Přijdete k ní a provedete "Slide to unlock". Dveře se otevřou a vy pokračujete k dalším dveřím. Uděláte totéž a co to... sluneční paprsky. Vyjdete na čerstvý vzduch a už na první pohled si všimnete velice příjemné grafiky. Ta stylizace, barvy a stíny... na to je radost pohledět. Zajímavé ale je, že zvuků je tu prachbídně pomálu. Většinou uslyšíte jen zvuky svých kroků, které se liší podle toho, po jakém materiálu zrovna jdete. To ale rozhodně není na škodu.

Princip hry na "pohádkovém" ostrově je jednoduchý. Přijdete k destičce (puzzlu) a spojíte bod A s bodem B. Tím spustíte napájení další destičky na konci kabelu, otevřete dveře, vysunete plošinu, apod. A to děláte celou dobu pořáááád a pořáááád dokola. Hra je ale tak dobře nadesignovaná, že žádný stereotyp nečekejte. Do tabulek se přidávají nové "podmínky", které musíte pro spojení bodů A a B splnit. Celkově se na ostrově nachází něco okolo 15. "souborů" puzzlů. V každém se postup řešení trochu liší. Některé musíte udělat dříve, abyste se dostali k dalším. Jelikož je svět na ostrově plně otevřený, nezřídka se vám stane, že naleznete puzzle, který neumíte vyřešit. Prostě necháte puzzle puzzlem, otočíte se na patě a odejdete jinam. Až se princip řešení naučíte, můžete se na dané místo kdykoliv vrátit. Úplným vyřešením některých "souborů" puzzlů se vám odemkne laser sloužící k zpřístupnění poslední lokace na ostrově a tou je "Hora Osudu" (jak jsem si ji během hraní poeticky nazval). Takových laserů vám stačí odemknout pouze 7 (já jich odemkl 11 a tuším, že už tam další nebyl). Což ale není zas takový problém. Pravdou je, že sem tam jsem se musel nad puzzlem chvíli zastavit, každopádně každý "soubor" jsem zpravidla prošel celý najednou a nikam jsem neodcházel.

Hra to vážně není tak těžká, když si zapamatujete, co která značka na destičkách dělá, a uvědomíte si, že zbytek je pouze hra úhlů a stínů. Největším zádrhelem pro mě byl "soubor" v čínském chrámu, který jsem prošel jen díky radě Bodkina v diskuzi (ještě jednou díky). Neměl jsem nejmenší představy, co s puzzlem dělat. Běhal jsem kolem dokola chrámu, počítal lístky na zemi, spáry v dlažbě, děs - hrůza - přitom řešení jsem měl celou dobu před očima => V chrámu se kromě velkého stromu uprostřed nachází i malý stromeček v zadní části. Je posazen na jednom puzzlu, kdy musíte na čtverci spojit dva body. Když je spojíte, můžete manipulovat s roletami na stěnách. Můj mozek si ale prostě usmyslel, že spojit nijak nejdou, i když jsem to zkoušel řešit několikrát. Domyslel jsem si tedy, že řešením bude to, že nějak odstraním velký strom, který bude nějak svázaný s tím malým. Ten potom zmizí a já budu moci body konečně v pohodě spojit. A takhle nějak začnete krátce po hraní The Witness uvažovat, přátelé.

Pokračovat v hraní vás neustále nutí to, že netušíte, co se na ostrově stalo. Všude potkáváte sochy, ale nikde ani živáčka. Chcete vědět, co za tím vězí. Když budete pozorní, můžete nalézt přehrávače se čtenými výroky známých lidí, např. Einsteina (ano, je to jediný člověk, jehož jméno jsem si zapamatoval :D), které vám pomohou utvořit si představu, co se to tedy vlastně děje. Kromě přehrávačů je k nalezení i podzemní kino. A že jsem se ho při prvním spuštění lekl... Vlastní teorii jsem si utvořil už v prvních hodinách hraní a skutečně první takovou velkou nápovědu můžete najít už, dejme tomu, v první hodině hry. S politováním musím říct, že jsem se nespletl a uhodil jsem hřebíček na hlavičku. Alespoň si to myslím, protože na "plnou hubu" to řečeno nebylo, i když si myslím, že o tom není pochyb. Bohužel se jedná sice o hezkou myšlenku, ale očekával jsem něco trochu víc fantasmagorického.

Ačkoliv se jedná o velice povedenou hru, u které se nestihnete nudit, kvůli konci hry, který mě zklamal, jsem musel snížit hodnocení (a to původně mířilo hodně vysoko). Popravdě ani nejsem velkým fanouškem podobných puzzlů (například v adventurách), protože je nemůžu nikdy za žádnou cenu rozlousknout. Bohužel tyto puzzly mi přišly jednodušší, než jsem očekával. Myslel jsem, že se budu potit u každého druhého a nakonec se takových moc nenašlo. A když už, tak i ty jsem dokázal brzo pokořit bez použití návodu. Hra by si zasloužila soubor několika hyperultratěžkých3D50x50políčekvelkých puzzlů na konci hry. Na jednu stranu je super, že obtížnost, díky brilantně zvládnutému puzzledesignu (parodie na leveldesign), je příjemně stravitelná jako u Portalu a že to není jediná podobnost, ehm, ehm..., na druhou stranu bych ocenil nějaký ten puzzle pro fajnšmekry. Hru jsem zvládnul dohrát s vyřešením 405. puzzlů, což není zas tak ohromné číslo, když si vezmete, že jich ve hře je ještě dalších 200. Možná se za těmi puzzly skrývají nějaké odpovědi, já už ale nemám žádný velký důvod hrát dál. Na své otázky jsem si už odpovědi našel. Teď The Witness položím na dlouhou dobu k ledu, už jenom proto, že její znovuhratelnost je nevalná. Kdyby ale vyšla nějaká mobilní aplikace s podobnými puzzly, tak do toho rozhodně jdu!

Pro: geniální puzzledesign, grafika, stylizace, originalita

Proti: závěr; obtížnost lehčí, než bych si přál; malá znovuhratelnost

+26
  • PC 80
Určitě znáte tu radost, kdy ve hře konečně porazíte těžkého bosse nebo překonáte na osmý pokus náročný level. Ten pocit, kdy se vám zničehonic na tváři objeví úsměv a vám vytane na mysli "Sakra, jsem dobrej". The Witness má těchto momentů celou řadu. Koukáte na panel, nevíte co s ním, lámete si hlavu, užuž to chcete vzdát a podívat se na nápovědu... ale pak uvidíte nebo uslyšíte cosi, co předá vašemu mozku signál, který najednou všechny indicie spojí dohromady a vy, naplněni euforií, úspěšně splníte další panel. Všechna čest, přestože se může zdát, že hádanky jsou na jedno brdo, každá z nich přináší nová pravidla a porci originality, takže vás nepřestanou bavit řešit. Hádanky jsou fakt skvělé.

Stejně tak malebná konejšivá grafika, která může někomu připadat kýčovitá, ale to není můj případ. Pak je ve hře asi i nějaký příběh, ale ten jsem moc nepochopil a bylo mi to docela jedno, protože The Witness pro mě byla jako počítačové sudoku nebo křížovka. Puzzly jsem řešil, protože jsem je chtěl řešit. Bavilo mě, že stále přinášely něco nového, bavilo mě to lámání hlavy a následná radost z vyřešení. Nic víc. Symboliky je hra plná, ale ta pro mě nebyla hnacím motorem. Přesto jsou myšlenky na nalezených audiolozích zajímavé.
+22
  • PS4 85
Drektova výzva - 4. Drektova ocenění

Hru jsem znal pouze z nějakých těch videorezecenzích, a když jsem ji zapínal, říkal jsem "To bude taková pohodová hra na pár hodin". Jenomže jsem se velice zmýlil. Začátek tomu sice napovídal, ale po průchodu prvními pár lokacemi, to začínalo přibírat na obtížnosti. Největším oříškem, vždy bylo pochopit daný systém obrazců, a poté, už jenom přemýšlet, co že to dělám špatně, že se mi stále nedaří to spojit správně.

Ze všech těch puzzlů, které jsem dělal, mi dal nejvíce zabrat ten tzv. "Tetris". Ten jsem sice pochopil, ale pouze částečně a neustále mi dělal obrovské potíže. Další puzzly, ovšem také nebyly vůbec snadné, a docela jsem se s nimi natrápil, a dokonce jsem byl u některých pasáží nucen použít návod, jinak bych tam zkysl asi na hodně dlouhou dobu. Docela mile, mě překvapily puzzly založené na zvuku ať už chůze nebo ptáků, protože ty byly vcelku jedinečné.

Ostrov je rozmanitý, ale velmi přehledný, a po pár proběhnutích, už víte, kde se co nachází. Ke všemu můžete použít i loďku a prohlédnout si ostrov i z jiné perspektivy. Horší, už je to s příběhem, protože při procházení ostrova narazíte pouze na několik soch lidí, ale na žádného živého člověka, ani tvora nenarazíte. Jediné, jak se něco můžete dozvědět je pomocí poházených nahrávek, které, ale převážně kecají něco o souboji mezi vědou a vírou.

Pro: Obtížnost puzzlů, promyšlenost ostrova

Proti: Příběh

+18
  • PC 100
Tak, konečne dohrané! Aspoň v rámci mojich schopností. A teda dokončiť The Witness bez akéhokoľvek návodu, rady alebo pomoci, mi dalo riadny pocit zadosťučinenia a zážitok, na ktorý si určite ešte pár krát spomeniem. Išiel som do toho len s minimálnymi informáciami o čom hra bude, ale s veľkými očakávaniami, kedže žáner kombinujúci puzzle a exploráciu je asi môj najobľúbenejší. A obidve tieto časti sú tu zastúpené takmer v dokonalej forme.

Ostrov na ktorom sa v hre ocitnete, je pomerne veľký, a naozaj rozmanitý. Veľká časť je prístupná odzačiatku, a radosť z objavovania je veľmi návyková. Chcete sa proste pozrieť tam, a tam, a ešte aj tam... Čo môže byť v tom farebnom lese? A keď už je niečo uzavreté tak - Ako sa len dostať cez tento plot, a cez tieto dvere, a zistiť čo je na druhej strane? Z prostredia jednoducho dýcha atmosféra tajmostva a záhad. Bonusom je možnosť pevninu aspoň na chvíľu opustiť a cestovať loďou, na ktorej je aj aspoň aká taká mapa.

Graficky je ostrov spracovaný výborne, low poly modely majú svoj štýl. Vytknúť by sa dalo azda len to, že niekedy sa naozaj balancuje na hrane gýču - presaturované farby, idylické zákutia. Taktiež veľké množstvo úplne rozličných prostredí si vyberá svoju daň v tom, že sa cítite niekedy ako v lunaparku s atrakciami. V jednu chvíľu sa nachádzate v jesennej záhrade s jazierkom, urobíte pár krokov a ste na vyprahlej púšti s pečúcim slnkom, ale zároveň už vidíte na horizonte industriálny kameňolom a na druhej strane ružový sakurový parčík. Okrem toho je prostredie aj veľmi statické, všade prítomné sochy mu dodávajú až pocit akejsi v čase zmrazenej galérie. Hra je však tak pohlcujúca, že tieto apsekty nejak príliš nevadia.

Srdcom hry sú vynikajúco urobené puzzle. Nazačiatku jednoduché, postupne pridavajúce ďalšie a ďalšie princípy s chirurgicky presnou gradáciou, a do niektorých musíte zapojiť aj vonkajšie prostredie ostrova. Hádanky spája to, že vyžadujú analytické myslenie, out of box riešenia, pozorovacie schopnosti, vizuálnu predstavivosť, a ponúkajú perfektnú satisfakciu po vyriešení. Od puzzle hry sa len ťažko dá čakať viac. Pri niektorých hádankách som takmer plakal od neschopnosti riešenia, od toho ako mi šla hlava vybuchnúť, pričom to sprevádzali výkriky ako "Toto sa predsa nedá!". Na rad prišiel štvorčekový papier, ceruzka, farbičky a neskôr dokonca aj nožničky. Nakoniec sa to predsa len dalo.

Pri takom veľkom množstve hádaniek, samozrejme nie všetky sadnú každému, a je pravda, že pár z nich mi prišlo otravných. Hlavne ku koncu autor tlačí na pílu nielen s logickými konštruktami, ale sťažuje aj exekúcie riešenia, čo sa do hry podľa mňa vôbec nehodí. Je to však len malá škvrna na inak famóznom celkovom dizajne hádaniek.

Pridanou hodnotou je aj zaujímavá filozofická línia hry, ktorá by si sama o sebe zaslúžila hlbší rozbor. Ja som ju však vnímal počas hrania len veľmi povrchne, ako príjemné rozptýlenie, pričom vyššie zmienené zložky hrateľnosti na mňa pôsobili oveľa výraznejšie.

Za mňa teda rozhodne palec hore. Kráľ puzzle explorácie Antichamber vďaka o niečo lepšej atmosfére u mňa síce ostáva nepokorený, ale je to o chlp. Paralela by sa dala tiahnuť aj k o niekoľko rokov staršiemu FRACT OSC, kde sú niektoré prvky až zarážajúco rovnaké. The Witness však prináša stále veľa svojho a nového, a jedná sa po všetkých stránkach o výborný zážitok.

Ešte pár štatistík:
Doba hrania: približne 32 hodín.
Vyriešených: 442 panelov, 58 totemových symbolov, 11 lúčov, 4 bunkre.
Ostrov ešte stále skrýva niekoľko neodomknutých lokácií (viacero dverí, ktoré pravedpodobne ústia do podzemných chodieb!), a plánujem sa k nemu určite vrátiť, ale tentokrát už s pomocou nejakého návodu, keďže limit mojich vlastných exploračných schopností už bol dosiahnutý.

Edit po kompletnom dohraní:
Tak nakoniec som potreboval len hint, ako sa dostať do podzemnej časti ostrova, a dokonca sa mi podarilo pokoriť aj The Challenge! Finálna štatistika:
Doba hrania: približne 40 hodín.
Vyriešených: 520 panelov, 60 totemových symbolov, 11 lúčov, 6 bunkrov, 1 challenge.
Zvyšujem hodnotenie na 100% :)

Pro: pocit objavovania, a riešenia hádaniek

Proti: drobné subjektívne nedostatky v estetike

+17 +18 −1
  • PC 90
The Witness se v mém žebříčku logických puzzle her zařadil do hvězdné trojice hned vedle Portal a The Talos Principle. Každá hra vyniká něčím jiným, Portal má skvělý příběh, The Talos Principle úžasnou úroveň interaktivity a v případě The Witness musím vyzdvihnout hlavně celkovou atmosféru a samotné puzzly, které jsou ze všech tří her určitě nejlepší.

Bez jakýchkoliv zdlouhavých úvodů vás hra vysadí na pustém ostrově, kde vám společnost dělají pouze záhadné sochy a zdánlivě nekonečná spousta grafických a environmentálních puzzlů. Prostředí je kouzelně uklidňující a spolu s příjemnými zvuky působí jako perfektní relaxace na odreagování třeba mezi prací nebo na nedělní odpoledne. Ve světě se pohybujete více-méně volně a narážíte na různé druhy logických hádanek, které mají určitá pravidla. Hra je v tomto ohledu absolutně geniální. Hned prvních pár puzzlů vás na začátek vždy seznámí s pravidly, které budete používat a pak začne řešení postupně komplikovat. To vše probíhá velmi přirozeně a bez jakéhokoliv návodu nebo komentáře. Náběh z jednoduchých po velmi obtížná řešení je příjemně plynulý a nikdy se vám nestane, že byste nechápali princip řešení (no, možná až na trojúhelníkové úlohy).

Samotný ostrov obsahuje různá klimata jako poušť, les, prales, zástavbu i bažinu. Všechna prostředí jsou ale příjemná a uvolňující. Svět je navíc plný menších či větších enviromentálních tajemství, které jsou většinou založeny na perspektivě. Za tyto drobné objevy sice nic nedostanete, ale zaručeně vám vykouzlí úsměv na tváři. Například pohled na kořeny stromu, které vyrůstají ze skály .. na první pohled nic zvláštního, dokud se nepodíváte na jejich odraz pod sebou ve vodě. Zdánlivý nahodilý propletenec kořenů v odrazu na hladině utváří dva sumečky, kteří kolem sebe krouží na dně jezírka. Takovýchto drobných detailů je ve světě The Witness spoustu a jejich objevování je velmi příjemné, i když se v podstatě ani nejedná o žádnou herní aktivitu. Trošku na škodu je možná fakt, že je ostrov plný tajemných soch a občas narazíte na audio nahrávku s citáty filozofů, vědců nebo spisovatelů, které ale nemají žádný hlubší význam. Pokud mají tyto fragmenty utvářet nějaký příběh, bohužel jsem ho (ani po odemčení všech secretů) nedokázal interpretovat.

Hra je jinak poměrně těžká, hlavně v samotném závěru. Kromě toho na vás ještě čeká volitelná výzva, která obsahuje náhodně generované puzzly (abyste nemohli podvádět pomocí YT) a navíc vám hází klacky pod nohy např. nutným pohybem přes bludiště, nebo záměrně nevyřešitelnými úlohami, které musíte vynechat. Do toho musíte všechno splnit v časovém limitu, který je měřen písní In the Hall of the Mountain King. Pokud tuto píseň znáte, představte si, že se při jejím tempu snažíte vyřešit pekelně těžkou hádanku s vědomím, že vám zbývá posledních pár sekund než budete nuceni začít znovu. Asi není potřeba dodávat, že mám nyní z této skladby PTSD rovnající se flashbackům z Vietnamu.

Dokončit hru ale provází příjemné zadostiučinění - je však potřeba počítat s tím, že se nejedná o dvouhodinový Portal, ale ve hře strávíte klidně i 20 hodin. Tomu myslím odpovídá cenovka, která může někoho odradit ale délka hry ji určitě ospravedlní.

Pro: Prostředí, ovládání, jednoduchost/komplexnost, easy to learn - hard to master

Proti: Absence příběhu

+17