Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

The Witness

26.01.2016
13.09.2016
16.01.2017
20.09.2017
kompatibilní
76
69 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

The Witness je dalším přírůstkem do stále se rozrůstající rodiny logických, exploračních her. Podobně jako je tomu např. v titulu The Talos Principle, i zde jsme vrženi do tajemného, neznámého prostředí, které budeme dle libosti prozkoumávat. Zde se jedná o opuštěný ostrov. Součástí odhalování tajemství ostrova je řešení logických hádanek a rébusů.

V úvodu hry se hráč probouzí v zamčené místnosti, a aby se dostal ven, musí vyřešit první hádanku. Další postup je nelineární, záleží na hráči, v jakém pořadí bude jednotlivé hádanky řešit. Pro dokončení hry není nutné vyřešit všechny. Ostrov je rozdělen do deseti sekcí. Sedmi z nich musí hráč projít dříve, než se dostane do centra ostrova, kde se nachází hora reprezentující poslední etáž. Hra běží v enginu vytvořeném vlastnoručně jejími tvůrci.


Poslední diskuzní příspěvek

@Red (29.10.2023 00:07): Já měl stejný problém, jeden by nejradši běhal po ostrově, a místoto toho stojíš hodinu u jedné tabule. Je to takové statické. Mohlo by tam být víc těch environmentálních hádanek, ty byly vážně originální. Obtížnost místy docela brutální. Já to vlastně nikdy celé nedohrál bez návodu, zvládl jsem tuším asi 75%.

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 90
Měla to být odpočinková explorativní hra na pár dní. To jsem ještě netušil do jakého kolosu se pouštím, a že mě čekají desítky hodin hloubání nad tím jak spojit dva body na čtverečkové mřížce. Ano, to je výchozí princip jednotlivých hádanek ve formě destiček roztroušených po pestrobarevném ostrově opuštěně spočívajícím uprostřed široširého moře, kde vám jedinými společníky bude váš stín, vítr v korunách a hladivé vlnky konejšivě omývající zamlklé pobřeží. Na destičkách je vždy výchozí bod a dle určitých pravidel musíte vést linku do bodu finálního. Zní to snad fádně, ale Jonathan Blow, tvůrce atmosférické indie plošinkovy Braid, prokázal nesmírnou míru vynalézavosti jak tento prostý princip několikrát radikálně ozvláštnit. Ostrov je rozdělen do několika oblastí, které někdy reprezentují zajímavé biomy, jindy různé nedokončené stavby a které hádanky sdružují do tematických sekcí. Hra vás přitom vždy v téměř každé oblasti vede za ruku a náročnost hádanek stoupá pozvolna - vždy tak, abyste dokázali dané pravidlo plně pochopit a pokud snad narazíte na místo, kde nevíte jak dál, je dobré pokračovat jinde a vrátit se později, kdy vám bude řešení připadat již srozumitelné. Přesto je ve hře pár míst, ve kterých musíte být velmi pozorní a učinit jistý myšlenkový skok. Tyto momenty při jejich vyřešení však přinesou to největší zadostiučinění.

Po chvíli toulání se po ostrově si začnete připadat jako Robinson, který svým rozumem a všímavostí vdechujete život místnímu bezčasí. Možná se vám bude zdát, že celý ostrov byl stvořen právě pro vás, aby vaší existenci dával smysl. Ostrov a vy se stanete nerozlučnými přáteli, rubem a lícem jedné mince. Pod listy, v kořenech stromů nebo mezi kameny objevíte záznamníky s myšlenkami Mikuláše Kusánského, Richarda Feynmana, Alberta Einsteina, Rabindranáth Thákura a dalších. Ostrov se promění v labyrint znaků, symbolů a interpretací. V zakonzervovaných grimasách a vášních tajuplných soch stvořených nepřítomným kameníkem se stane apokalyptickou synekdochou světa, kde řešení je vždy za tím dalším záhybem cesty a ve chvíli, kdy už máte pocit, že je na dosah ruky, se promění v ještě komplexnější vzor vetkaný do textury snů a fantazií.

The Witness je hra, která svým poctivým důrazem na detail, délkou, invencí a filozofickým přesahem přestavuje jeden z herních vrcholů a byť dokáže být místy vyčerpávající a v závěru snad nejistě nedořečená, způsobí, že to další tajemství skrývající se za tím dalším záhybem cesty vás bude provokovat k tomu, abyste ho viděli nejen před vámi na obrazovce, ale snad i ve světě kolem vás.
+34
  • PC 85
The Witness je hra, o které jsem před vydáním nevěděl a myslím, že jsem nebyl sám. Avšak ona ihned po vydání zaplavila celý internet. Asi taky hlavně proto, že jí má na svědomí vývojář Jonathan Blow a byla ve vývoji dlouhých 8 let. Hry si nešlo nevšimnout a já přijal výzvu pokořit velké množství puzzlů.

Po zapnutí se objevíte okamžitě ve hře. Žádné menu, nastavování, nic podobného. Ocitáte se v dlouhém tunelu, na jehož konci svítí malá destička. Přijdete k ní a provedete "Slide to unlock". Dveře se otevřou a vy pokračujete k dalším dveřím. Uděláte totéž a co to... sluneční paprsky. Vyjdete na čerstvý vzduch a už na první pohled si všimnete velice příjemné grafiky. Ta stylizace, barvy a stíny... na to je radost pohledět. Zajímavé ale je, že zvuků je tu prachbídně pomálu. Většinou uslyšíte jen zvuky svých kroků, které se liší podle toho, po jakém materiálu zrovna jdete. To ale rozhodně není na škodu.

Princip hry na "pohádkovém" ostrově je jednoduchý. Přijdete k destičce (puzzlu) a spojíte bod A s bodem B. Tím spustíte napájení další destičky na konci kabelu, otevřete dveře, vysunete plošinu, apod. A to děláte celou dobu pořáááád a pořáááád dokola. Hra je ale tak dobře nadesignovaná, že žádný stereotyp nečekejte. Do tabulek se přidávají nové "podmínky", které musíte pro spojení bodů A a B splnit. Celkově se na ostrově nachází něco okolo 15. "souborů" puzzlů. V každém se postup řešení trochu liší. Některé musíte udělat dříve, abyste se dostali k dalším. Jelikož je svět na ostrově plně otevřený, nezřídka se vám stane, že naleznete puzzle, který neumíte vyřešit. Prostě necháte puzzle puzzlem, otočíte se na patě a odejdete jinam. Až se princip řešení naučíte, můžete se na dané místo kdykoliv vrátit. Úplným vyřešením některých "souborů" puzzlů se vám odemkne laser sloužící k zpřístupnění poslední lokace na ostrově a tou je "Hora Osudu" (jak jsem si ji během hraní poeticky nazval). Takových laserů vám stačí odemknout pouze 7 (já jich odemkl 11 a tuším, že už tam další nebyl). Což ale není zas takový problém. Pravdou je, že sem tam jsem se musel nad puzzlem chvíli zastavit, každopádně každý "soubor" jsem zpravidla prošel celý najednou a nikam jsem neodcházel.

Hra to vážně není tak těžká, když si zapamatujete, co která značka na destičkách dělá, a uvědomíte si, že zbytek je pouze hra úhlů a stínů. Největším zádrhelem pro mě byl "soubor" v čínském chrámu, který jsem prošel jen díky radě Bodkina v diskuzi (ještě jednou díky). Neměl jsem nejmenší představy, co s puzzlem dělat. Běhal jsem kolem dokola chrámu, počítal lístky na zemi, spáry v dlažbě, děs - hrůza - přitom řešení jsem měl celou dobu před očima => V chrámu se kromě velkého stromu uprostřed nachází i malý stromeček v zadní části. Je posazen na jednom puzzlu, kdy musíte na čtverci spojit dva body. Když je spojíte, můžete manipulovat s roletami na stěnách. Můj mozek si ale prostě usmyslel, že spojit nijak nejdou, i když jsem to zkoušel řešit několikrát. Domyslel jsem si tedy, že řešením bude to, že nějak odstraním velký strom, který bude nějak svázaný s tím malým. Ten potom zmizí a já budu moci body konečně v pohodě spojit. A takhle nějak začnete krátce po hraní The Witness uvažovat, přátelé.

Pokračovat v hraní vás neustále nutí to, že netušíte, co se na ostrově stalo. Všude potkáváte sochy, ale nikde ani živáčka. Chcete vědět, co za tím vězí. Když budete pozorní, můžete nalézt přehrávače se čtenými výroky známých lidí, např. Einsteina (ano, je to jediný člověk, jehož jméno jsem si zapamatoval :D), které vám pomohou utvořit si představu, co se to tedy vlastně děje. Kromě přehrávačů je k nalezení i podzemní kino. A že jsem se ho při prvním spuštění lekl... Vlastní teorii jsem si utvořil už v prvních hodinách hraní a skutečně první takovou velkou nápovědu můžete najít už, dejme tomu, v první hodině hry. S politováním musím říct, že jsem se nespletl a uhodil jsem hřebíček na hlavičku. Alespoň si to myslím, protože na "plnou hubu" to řečeno nebylo, i když si myslím, že o tom není pochyb. Bohužel se jedná sice o hezkou myšlenku, ale očekával jsem něco trochu víc fantasmagorického.

Ačkoliv se jedná o velice povedenou hru, u které se nestihnete nudit, kvůli konci hry, který mě zklamal, jsem musel snížit hodnocení (a to původně mířilo hodně vysoko). Popravdě ani nejsem velkým fanouškem podobných puzzlů (například v adventurách), protože je nemůžu nikdy za žádnou cenu rozlousknout. Bohužel tyto puzzly mi přišly jednodušší, než jsem očekával. Myslel jsem, že se budu potit u každého druhého a nakonec se takových moc nenašlo. A když už, tak i ty jsem dokázal brzo pokořit bez použití návodu. Hra by si zasloužila soubor několika hyperultratěžkých3D50x50políčekvelkých puzzlů na konci hry. Na jednu stranu je super, že obtížnost, díky brilantně zvládnutému puzzledesignu (parodie na leveldesign), je příjemně stravitelná jako u Portalu a že to není jediná podobnost, ehm, ehm..., na druhou stranu bych ocenil nějaký ten puzzle pro fajnšmekry. Hru jsem zvládnul dohrát s vyřešením 405. puzzlů, což není zas tak ohromné číslo, když si vezmete, že jich ve hře je ještě dalších 200. Možná se za těmi puzzly skrývají nějaké odpovědi, já už ale nemám žádný velký důvod hrát dál. Na své otázky jsem si už odpovědi našel. Teď The Witness položím na dlouhou dobu k ledu, už jenom proto, že její znovuhratelnost je nevalná. Kdyby ale vyšla nějaká mobilní aplikace s podobnými puzzly, tak do toho rozhodně jdu!

Pro: geniální puzzledesign, grafika, stylizace, originalita

Proti: závěr; obtížnost lehčí, než bych si přál; malá znovuhratelnost

+28
  • PS5 85
Nejtěžší moderní puzzle hra, co jsem kdy hrál.

Ačkoli jsem už dopředu věděl, do čeho zhruba jdu a do hraní se pouštěl s oprávněnými obavami, nakonec jsem byl příjemně překvapen jako moc mě to chytlo. Tušení, že to nakonec po pár hodinách vzdám, stejně jako tehdy Braid od stejného tvůrce, který mě moc nebavil a nakonec jsem ho rushnul podle návodu, se naštěstí nevyplnilo. U The Witness je situace odlišná, neb umí své mechaniky (a že jich je) představit hezky od píky a hráče za pomocí svého otevřeného světa postupně učit. Hru bych vlastně přirovnal k takovému hadánkovitému Gothicu. I tady hráč postupně oťukává prostředí okolo sebe, zkouší jednu hádanku za druhou a pokud nechápe její princip a jednoduše narazí, jde někam jinam a zkouší to jinak. Každá z lokací v sobě ukrývá určitý typ hádanek, přičemž posléze je začne i kombinovat navzájem. Pro správně zdolání všech hádanek je potřeba minimálně znát základní princip každého typu. Některé lokace jsou jednodušší, některé kombinují menší počet hádanek, některé naopak kopnou do vrtule hned po úvodním seznámení a představují výzvu na dlouhé hodiny.

Zprvu mě trochu zklamal zdánlivý fakt, že celá hra je vlastně jen série logických "rychlíků" na obrazovkových terminálech rozesetých po herním světě, který je spíše velkým a tak trochu zbytečným herním lobby, přes které hráč k těmto hádankám přistupuje. Jenže nemohl jsem se mýlit víc, neb The Witness toho v sobě skrývá daleko více než by se mohlo na první a možná i druhý pohled zdát. Celá hra, a to se vztahuje i na její filozofický aspekt protkaný celým zážitkem, je o perspektivě. A to nejen ve smyslu toho, jak hráč přistupuje k řešení hádanek, ale i k samotnému náhledu na život, vesmír a vůbec. Tedy na to, co nazýváme realitou. Na tu lze nahlížet hned z několika úhlů pohledu. Tvůrce hry je možná tak trochu blázen, možná tak trochu vizionář, a asi se ani ne ve všech ohledech s načrtnutými myšlenkami obsaženými ve hře zcela shodnu. Ale to je přesně ono, Všechno je to o perspektivně. O vlastním náhledu. O interpretaci založené na vědomostech, zkušenostech a vlastní filozofii. Artran to ve svém komentáři popsal lépe, než jak bych to kdy dokázal já sám.

Ačkoli neobsahuje žádný příběh jako takový, díky svému filozofickému přesahu je The Witness naprosto unikátní a předá hráči, pokud to přijme, i něco víc než jen zábavu (a občas i řádnou frustraci) při řešení hádanek. Koneckonců, ve které jiné hře hráč narazí na mj. i závěrečnou scénu z filmu Nostalgija režiséra Andreje Tarkovského, která však není ve hře přítomná jen tak pro nic za nic. A není jediná. Všechno, na co hráč narazí, má svůj význam, byť hra slovně nic nevysvětluje a hráč si musí vysvětlení hledat sám. Nebo nemusí a může jen řešit skvělé puzzly, i v tom je to kouzlo.

The Witness je hrou, která vyžaduje trpělivého a přemýšlivého hráče s dostatkem času. Své mechaniky vysvětluje někdy lépe, někdy trochu hůře, ale až na výjimky je vcelku férová, logická a zvládnutelná. Svou vysokou obtížností umí jak bavit, tak občas i řádně frustrovat. Byly chvíle, kdy jsem zoufale mlátil ovladačem o polštář se slovy, že to prostě nejde, ale za ty odměňující euforické momenty to rozhodně stojí. U některých hádanek jsem strávil pár sekund, u některých třeba i hodinu. Nebo déle. A nebudu popírat fakt, že i hrstku jsem vyřešil až za pomocí návodu a přiznal si, že na to by už asi moje mozkovna nestačila. A opravdu nestačila nebo jsem jen něco přehlédl? A byl jsem jen netrpělivý, vzal hádanku za špatný konec nebo mi chyběl dostatečný rozhled? O tom je celý The Witness.

Pro: ohromná chytlavost, provedení a rozmanitost hádanek, práce s perspektivou, filozofický přesah, velká výzva

Proti: občas je ostrov až moc bludiště, občas frustrace z některých fakt těžkých puzzlů, občas zdlouhavé a únavné, občas nutnost pomáhat si print screenem, závěrečná sada hádanek, trofej za volitelnou časovanou challenge

+26
  • PC 80
Určitě znáte tu radost, kdy ve hře konečně porazíte těžkého bosse, nebo překonáte na osmý pokus náročný level. Ten pocit, kdy se vám zničehonic na tváři objeví úsměv a vám vytane na mysli "Sakra, jsem dobrej". The Witness má těchto momentů celou řadu. Koukáte na panel, nevíte co s ním, lámete si hlavu, užuž to chcete vzdát a podívat se na nápovědu... ale pak uvidíte nebo uslyšíte cosi, co předá vašemu mozku signál, který najednou všechny indicie spojí dohromady a vy, naplněni euforií, úspěšně splníte další panel. Všechna čest, přestože se může zdát, že hádanky jsou na jedno brdo, každá z nich přináší nová pravidla a porci originality, takže vás nepřestanou bavit řešit. Hádanky jsou fakt skvělé.

Stejně tak malebná konejšivá grafika, která může někomu připadat kýčovitá, ale to není můj případ. Pak je ve hře asi i nějaký příběh, ale ten jsem moc nepochopil a bylo mi to docela jedno, protože The Witness pro mě byla jako počítačové sudoku nebo křížovka. Puzzly jsem řešil, protože jsem je chtěl řešit. Bavilo mě, že stále přinášely něco nového, bavilo mě to lámání hlavy a následná radost z vyřešení. Nic víc. Symboliky je hra plná, ale ta pro mě nebyla hnacím motorem. Přesto jsou myšlenky na nalezených audiolozích zajímavé.
+25
  • PC 100
Tak, konečne dohrané! Aspoň v rámci mojich schopností. A teda dokončiť The Witness bez akéhokoľvek návodu, rady alebo pomoci, mi dalo riadny pocit zadosťučinenia a zážitok, na ktorý si určite ešte pár krát spomeniem. Išiel som do toho len s minimálnymi informáciami o čom hra bude, ale s veľkými očakávaniami, kedže žáner kombinujúci puzzle a exploráciu je asi môj najobľúbenejší. A obidve tieto časti sú tu zastúpené takmer v dokonalej forme.

Ostrov na ktorom sa v hre ocitnete, je pomerne veľký, a naozaj rozmanitý. Veľká časť je prístupná odzačiatku, a radosť z objavovania je veľmi návyková. Chcete sa proste pozrieť tam, a tam, a ešte aj tam... Čo môže byť v tom farebnom lese? A keď už je niečo uzavreté tak - Ako sa len dostať cez tento plot, a cez tieto dvere, a zistiť čo je na druhej strane? Z prostredia jednoducho dýcha atmosféra tajmostva a záhad. Bonusom je možnosť pevninu aspoň na chvíľu opustiť a cestovať loďou, na ktorej je aj aspoň aká taká mapa.

Graficky je ostrov spracovaný výborne, low poly modely majú svoj štýl. Vytknúť by sa dalo azda len to, že niekedy sa naozaj balancuje na hrane gýču - presaturované farby, idylické zákutia. Taktiež veľké množstvo úplne rozličných prostredí si vyberá svoju daň v tom, že sa cítite niekedy ako v lunaparku s atrakciami. V jednu chvíľu sa nachádzate v jesennej záhrade s jazierkom, urobíte pár krokov a ste na vyprahlej púšti s pečúcim slnkom, ale zároveň už vidíte na horizonte industriálny kameňolom a na druhej strane ružový sakurový parčík. Okrem toho je prostredie aj veľmi statické, všade prítomné sochy mu dodávajú až pocit akejsi v čase zmrazenej galérie. Hra je však tak pohlcujúca, že tieto apsekty nejak príliš nevadia.

Srdcom hry sú vynikajúco urobené puzzle. Nazačiatku jednoduché, postupne pridavajúce ďalšie a ďalšie princípy s chirurgicky presnou gradáciou, a do niektorých musíte zapojiť aj vonkajšie prostredie ostrova. Hádanky spája to, že vyžadujú analytické myslenie, out of box riešenia, pozorovacie schopnosti, vizuálnu predstavivosť, a ponúkajú perfektnú satisfakciu po vyriešení. Od puzzle hry sa len ťažko dá čakať viac. Pri niektorých hádankách som takmer plakal od neschopnosti riešenia, od toho ako mi šla hlava vybuchnúť, pričom to sprevádzali výkriky ako "Toto sa predsa nedá!". Na rad prišiel štvorčekový papier, ceruzka, farbičky a neskôr dokonca aj nožničky. Nakoniec sa to predsa len dalo.

Pri takom veľkom množstve hádaniek, samozrejme nie všetky sadnú každému, a je pravda, že pár z nich mi prišlo otravných. Hlavne ku koncu autor tlačí na pílu nielen s logickými konštruktami, ale sťažuje aj exekúcie riešenia, čo sa do hry podľa mňa vôbec nehodí. Je to však len malá škvrna na inak famóznom celkovom dizajne hádaniek.

Pridanou hodnotou je aj zaujímavá filozofická línia hry, ktorá by si sama o sebe zaslúžila hlbší rozbor. Ja som ju však vnímal počas hrania len veľmi povrchne, ako príjemné rozptýlenie, pričom vyššie zmienené zložky hrateľnosti na mňa pôsobili oveľa výraznejšie.

Za mňa teda rozhodne palec hore. Kráľ puzzle explorácie Antichamber vďaka o niečo lepšej atmosfére u mňa síce ostáva nepokorený, ale je to o chlp. Paralela by sa dala tiahnuť aj k o niekoľko rokov staršiemu FRACT OSC, kde sú niektoré prvky až zarážajúco rovnaké. The Witness však prináša stále veľa svojho a nového, a jedná sa po všetkých stránkach o výborný zážitok.

Ešte pár štatistík:
Doba hrania: približne 32 hodín.
Vyriešených: 442 panelov, 58 totemových symbolov, 11 lúčov, 4 bunkre.
Ostrov ešte stále skrýva niekoľko neodomknutých lokácií (viacero dverí, ktoré pravedpodobne ústia do podzemných chodieb!), a plánujem sa k nemu určite vrátiť, ale tentokrát už s pomocou nejakého návodu, keďže limit mojich vlastných exploračných schopností už bol dosiahnutý.

Edit po kompletnom dohraní:
Tak nakoniec som potreboval len hint, ako sa dostať do podzemnej časti ostrova, a dokonca sa mi podarilo pokoriť aj The Challenge! Finálna štatistika:
Doba hrania: približne 40 hodín.
Vyriešených: 520 panelov, 60 totemových symbolov, 11 lúčov, 6 bunkrov, 1 challenge.
Zvyšujem hodnotenie na 100% :)

Pro: pocit objavovania, a riešenia hádaniek

Proti: drobné subjektívne nedostatky v estetike

+20