Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

The Witness

26.01.2016
13.09.2016
16.01.2017
20.09.2017
kompatibilní
76
64 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

The Witness je dalším přírůstkem do stále se rozrůstající rodiny logických, exploračních her. Podobně jako je tomu např. v titulu The Talos Principle, i zde jsme vrženi do tajemného, neznámého prostředí, které budeme dle libosti prozkoumávat. Zde se jedná o opuštěný ostrov. Součástí odhalování tajemství ostrova je řešení logických hádanek a rébusů.

V úvodu hry se hráč probouzí v zamčené místnosti, a aby se dostal ven, musí vyřešit první hádanku. Další postup je nelineární, záleží na hráči, v jakém pořadí bude jednotlivé hádanky řešit. Pro dokončení hry není nutné vyřešit všechny. Ostrov je rozdělen do deseti sekcí. Sedmi z nich musí hráč projít dříve, než se dostane do centra ostrova, kde se nachází hora reprezentující poslední etáž. Hra běží v enginu vytvořeném vlastnoručně jejími tvůrci.


Poslední diskuzní příspěvek

Me na hre nejvice dostalo, kdyz jsem nahodne zjistil, ze ma ostrov i “nepanelove” hadanky (nachazeni krivek v siluetach stromu atd), ktery me casto bavily jeste vic nez ty panelovy.

Tim jsem na ostrove stravil dalsich par hodin, protoze nektery tyhle hadanky uz jsou “vyssi divci”(najit alternativni cesty bludistem pozpatku, aby se pak cesta dala z veze “vybarvit”, vyuziti lodi novym zpusobem atd.)

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 90
Měla to být odpočinková explorativní hra na pár dní. To jsem ještě netušil do jakého kolosu se pouštím, a že mě čekají desítky hodin hloubání nad tím jak spojit dva body na čtverečkové mřížce. Ano, to je výchozí princip jednotlivých hádanek ve formě destiček roztroušených po pestrobarevném ostrově opuštěně spočívajícím uprostřed široširého moře, kde vám jedinými společníky bude váš stín, vítr v korunách a hladivé vlnky konejšivě omývající zamlklé pobřeží. Na destičkách je vždy výchozí bod a dle určitých pravidel musíte vést linku do bodu finálního. Zní to snad fádně, ale Jonathan Blow, tvůrce atmosférické indie plošinkovy Braid, prokázal nesmírnou míru vynalézavosti jak tento prostý princip několikrát radikálně ozvláštnit. Ostrov je rozdělen do několika oblastí, které někdy reprezentují zajímavé biomy, jindy různé nedokončené stavby a které hádanky sdružují do tematických sekcí. Hra vás přitom vždy v téměř každé oblasti vede za ruku a náročnost hádanek stoupá pozvolna - vždy tak, abyste dokázali dané pravidlo plně pochopit a pokud snad narazíte na místo, kde nevíte jak dál, je dobré pokračovat jinde a vrátit se později, kdy vám bude řešení připadat již srozumitelné. Přesto je ve hře pár míst, ve kterých musíte být velmi pozorní a učinit jistý myšlenkový skok. Tyto momenty při jejich vyřešení však přinesou to největší zadostiučinění.

Po chvíli toulání se po ostrově si začnete připadat jako Robinson, který svým rozumem a všímavostí vdechujete život místnímu bezčasí. Možná se vám bude zdát, že celý ostrov byl stvořen právě pro vás, aby vaší existenci dával smysl. Ostrov a vy se stanete nerozlučnými přáteli, rubem a lícem jedné mince. Pod listy, v kořenech stromů nebo mezi kameny objevíte záznamníky s myšlenkami Mikuláše Kusánského, Richarda Feynmana, Alberta Einsteina, Rabindranáth Thákura a dalších. Ostrov se promění v labyrint znaků, symbolů a interpretací. V zakonzervovaných grimasách a vášních tajuplných soch stvořených nepřítomným kameníkem se stane apokalyptickou synekdochou světa, kde řešení je vždy za tím dalším záhybem cesty a ve chvíli, kdy už máte pocit, že je na dosah ruky, se promění v ještě komplexnější vzor vetkaný do textury snů a fantazií.

The Witness je hra, která svým poctivým důrazem na detail, délkou, invencí a filozofickým přesahem přestavuje jeden z herních vrcholů a byť dokáže být místy vyčerpávající a v závěru snad nejistě nedořečená, způsobí, že to další tajemství skrývající se za tím dalším záhybem cesty vás bude provokovat k tomu, abyste ho viděli nejen před vámi na obrazovce, ale snad i ve světě kolem vás.
+31
  • PC 85
The Witness je hra, o které jsem před vydáním nevěděl a myslím, že jsem nebyl sám. Avšak ona ihned po vydání zaplavila celý internet. Asi taky hlavně proto, že jí má na svědomí vývojář Jonathan Blow a byla ve vývoji dlouhých 8 let. Hry si nešlo nevšimnout a já přijal výzvu pokořit velké množství puzzlů.

Po zapnutí se objevíte okamžitě ve hře. Žádné menu, nastavování, nic podobného. Ocitáte se v dlouhém tunelu, na jehož konci svítí malá destička. Přijdete k ní a provedete "Slide to unlock". Dveře se otevřou a vy pokračujete k dalším dveřím. Uděláte totéž a co to... sluneční paprsky. Vyjdete na čerstvý vzduch a už na první pohled si všimnete velice příjemné grafiky. Ta stylizace, barvy a stíny... na to je radost pohledět. Zajímavé ale je, že zvuků je tu prachbídně pomálu. Většinou uslyšíte jen zvuky svých kroků, které se liší podle toho, po jakém materiálu zrovna jdete. To ale rozhodně není na škodu.

Princip hry na "pohádkovém" ostrově je jednoduchý. Přijdete k destičce (puzzlu) a spojíte bod A s bodem B. Tím spustíte napájení další destičky na konci kabelu, otevřete dveře, vysunete plošinu, apod. A to děláte celou dobu pořáááád a pořáááád dokola. Hra je ale tak dobře nadesignovaná, že žádný stereotyp nečekejte. Do tabulek se přidávají nové "podmínky", které musíte pro spojení bodů A a B splnit. Celkově se na ostrově nachází něco okolo 15. "souborů" puzzlů. V každém se postup řešení trochu liší. Některé musíte udělat dříve, abyste se dostali k dalším. Jelikož je svět na ostrově plně otevřený, nezřídka se vám stane, že naleznete puzzle, který neumíte vyřešit. Prostě necháte puzzle puzzlem, otočíte se na patě a odejdete jinam. Až se princip řešení naučíte, můžete se na dané místo kdykoliv vrátit. Úplným vyřešením některých "souborů" puzzlů se vám odemkne laser sloužící k zpřístupnění poslední lokace na ostrově a tou je "Hora Osudu" (jak jsem si ji během hraní poeticky nazval). Takových laserů vám stačí odemknout pouze 7 (já jich odemkl 11 a tuším, že už tam další nebyl). Což ale není zas takový problém. Pravdou je, že sem tam jsem se musel nad puzzlem chvíli zastavit, každopádně každý "soubor" jsem zpravidla prošel celý najednou a nikam jsem neodcházel.

Hra to vážně není tak těžká, když si zapamatujete, co která značka na destičkách dělá, a uvědomíte si, že zbytek je pouze hra úhlů a stínů. Největším zádrhelem pro mě byl "soubor" v čínském chrámu, který jsem prošel jen díky radě Bodkina v diskuzi (ještě jednou díky). Neměl jsem nejmenší představy, co s puzzlem dělat. Běhal jsem kolem dokola chrámu, počítal lístky na zemi, spáry v dlažbě, děs - hrůza - přitom řešení jsem měl celou dobu před očima => V chrámu se kromě velkého stromu uprostřed nachází i malý stromeček v zadní části. Je posazen na jednom puzzlu, kdy musíte na čtverci spojit dva body. Když je spojíte, můžete manipulovat s roletami na stěnách. Můj mozek si ale prostě usmyslel, že spojit nijak nejdou, i když jsem to zkoušel řešit několikrát. Domyslel jsem si tedy, že řešením bude to, že nějak odstraním velký strom, který bude nějak svázaný s tím malým. Ten potom zmizí a já budu moci body konečně v pohodě spojit. A takhle nějak začnete krátce po hraní The Witness uvažovat, přátelé.

Pokračovat v hraní vás neustále nutí to, že netušíte, co se na ostrově stalo. Všude potkáváte sochy, ale nikde ani živáčka. Chcete vědět, co za tím vězí. Když budete pozorní, můžete nalézt přehrávače se čtenými výroky známých lidí, např. Einsteina (ano, je to jediný člověk, jehož jméno jsem si zapamatoval :D), které vám pomohou utvořit si představu, co se to tedy vlastně děje. Kromě přehrávačů je k nalezení i podzemní kino. A že jsem se ho při prvním spuštění lekl... Vlastní teorii jsem si utvořil už v prvních hodinách hraní a skutečně první takovou velkou nápovědu můžete najít už, dejme tomu, v první hodině hry. S politováním musím říct, že jsem se nespletl a uhodil jsem hřebíček na hlavičku. Alespoň si to myslím, protože na "plnou hubu" to řečeno nebylo, i když si myslím, že o tom není pochyb. Bohužel se jedná sice o hezkou myšlenku, ale očekával jsem něco trochu víc fantasmagorického.

Ačkoliv se jedná o velice povedenou hru, u které se nestihnete nudit, kvůli konci hry, který mě zklamal, jsem musel snížit hodnocení (a to původně mířilo hodně vysoko). Popravdě ani nejsem velkým fanouškem podobných puzzlů (například v adventurách), protože je nemůžu nikdy za žádnou cenu rozlousknout. Bohužel tyto puzzly mi přišly jednodušší, než jsem očekával. Myslel jsem, že se budu potit u každého druhého a nakonec se takových moc nenašlo. A když už, tak i ty jsem dokázal brzo pokořit bez použití návodu. Hra by si zasloužila soubor několika hyperultratěžkých3D50x50políčekvelkých puzzlů na konci hry. Na jednu stranu je super, že obtížnost, díky brilantně zvládnutému puzzledesignu (parodie na leveldesign), je příjemně stravitelná jako u Portalu a že to není jediná podobnost, ehm, ehm..., na druhou stranu bych ocenil nějaký ten puzzle pro fajnšmekry. Hru jsem zvládnul dohrát s vyřešením 405. puzzlů, což není zas tak ohromné číslo, když si vezmete, že jich ve hře je ještě dalších 200. Možná se za těmi puzzly skrývají nějaké odpovědi, já už ale nemám žádný velký důvod hrát dál. Na své otázky jsem si už odpovědi našel. Teď The Witness položím na dlouhou dobu k ledu, už jenom proto, že její znovuhratelnost je nevalná. Kdyby ale vyšla nějaká mobilní aplikace s podobnými puzzly, tak do toho rozhodně jdu!

Pro: geniální puzzledesign, grafika, stylizace, originalita

Proti: závěr; obtížnost lehčí, než bych si přál; malá znovuhratelnost

+27
  • PC 80
Určitě znáte tu radost, kdy ve hře konečně porazíte těžkého bosse, nebo překonáte na osmý pokus náročný level. Ten pocit, kdy se vám zničehonic na tváři objeví úsměv a vám vytane na mysli "Sakra, jsem dobrej". The Witness má těchto momentů celou řadu. Koukáte na panel, nevíte co s ním, lámete si hlavu, užuž to chcete vzdát a podívat se na nápovědu... ale pak uvidíte nebo uslyšíte cosi, co předá vašemu mozku signál, který najednou všechny indicie spojí dohromady a vy, naplněni euforií, úspěšně splníte další panel. Všechna čest, přestože se může zdát, že hádanky jsou na jedno brdo, každá z nich přináší nová pravidla a porci originality, takže vás nepřestanou bavit řešit. Hádanky jsou fakt skvělé.

Stejně tak malebná konejšivá grafika, která může někomu připadat kýčovitá, ale to není můj případ. Pak je ve hře asi i nějaký příběh, ale ten jsem moc nepochopil a bylo mi to docela jedno, protože The Witness pro mě byla jako počítačové sudoku nebo křížovka. Puzzly jsem řešil, protože jsem je chtěl řešit. Bavilo mě, že stále přinášely něco nového, bavilo mě to lámání hlavy a následná radost z vyřešení. Nic víc. Symboliky je hra plná, ale ta pro mě nebyla hnacím motorem. Přesto jsou myšlenky na nalezených audiolozích zajímavé.
+25
  • PS4 100
Iba málokedy porušujem pravidlo jeden priechod hrou a stačilo. Táto hra predstavuje jeden z tých vzácnych prípadov.
Možno nebudem úplne objektívna, keďže ma The Witness chytilo tak ako máloktorá hra predtým, ale aspoň vyjadrím svoje subjektívne pocity.

Už len ten farebný vizuál hry ma dostal od prvého momentu. Túžba po objavovaní, plnení hádaniek a hľadaní skrytých odkazov od tvorcov bola náplňou a poslaním tejto hry. A to je práve to. Hráč v tejto hre prechádza svetom a plní rôzne, niekedy veľmi zapeklité hlavolamy, ktoré ho určitým spôsobom posúvajú vpred. Za seba môžem potvrdiť, že som sa niekedy na niektorých z nich zasekla až tak, že musela nasledovať pauza, ukľudnenie alebo zmena hlavolamu. Častokrát som sa potom vrátila do hry a riešenie problému prišlo samo od seba.

V The Witness sa mi páčilo, že ma hra učila priebežne. Ak som prišla do oblasti, kde boli hádanky mimo mojej úrovne chápania, príliš ťažké alebo nezrozumiteľné, tak som vedela, že niekde nastala chyba a musím sa vrátiť, porozumieť princípu alebo ho vôbec najskôr musím nájsť a naučiť sa ho.
Žiadna iná hra vo mne nevyvolala ten pocit spokojnosti po zdolaní úloh, ktoré sa na začiatku zdali nemožné. (No dobre, asi až na souls hry.) Ten pocit toho, že som dokázala premôcť samú seba a došlo mi ako to všetko funguje, stál za to.
Po prvom prejdení hry asi pred troma rokmi mi ostala jedna nedoriešená úloha. Táto úloha mi ležala na myslí celú tú dobu a musím so spokojnosťou povedať, že tentokrát sa mi ju podarilo splniť. Raz v starom priechode a raz v tom úplne novom.

Ak niekto hľadá výzvu v podobe hádaniek a malebnom svete, tak odporúčam určite The Witness. Pre mňa je to jedna z najlepších hier akú som kedy hrala a preto dávam 100%.
+20
  • PC 80
Mám rád logické hádanky a když jsem objevil tuto hru, mé srdce zaplesalo. Za nějaký čas jsem si ji pořídil a ze začátku se královsky bavil. Ale po dokončení prvních oblastí jsem narazil na takové, že nešlo ani tak moc o logiku, ale o správný pohled na danou desku nebo její blízké okolí, ve kterém bylo potřeba najít ten správný vzor. To mě tak trochu odradilo a hra šla na nějaký čas k ledu. Letos jsem se k ní ale vrátil a tentokrát s věděním, do čeho jdu a tím pádem jsem si ji užil mnohem víc a tentokrát až do konce.

Musím říct, že některé puzzly mě fakt bavily. Hlavně oddělování barevných teček nebo symetrie. U některých mi docela trvalo, než jsem přišel na to, jak fungují, např. tetris nebo ty zvukové, protože jsem v tu dobu měl vypnutý zvuk. No a některé byly dost těžké, např. hledání správného řešení přes odlesk pod určitým úhlem během posunu hladiny vody.

Prakticky po celou dobu hry jsem postrádal něco jako mapu. Je pravda, že drobná mapa je na lodi, která může hráče dopravit skoro ke všem oblastem, ale i tak se mi často stávalo, že jsem se snadno ztratil. Na druhou stranu jsem si tak díky tomu užil skvělé grafické prostředí celého ostrova.

Největší slabinou celé hry je potom příběh, který je takový nijaký. Jsou zde sice nějaké zápisky, z kterých jsem ale nepochopil vůbec nic. No a korunu na to nasadil úplný závěr. Možná by bylo lepší kdyby tam žádný příběh nebyl.

Dokonce se mi nakonec podařilo i dokončit následnou výzvu. Nejtěžší byla předposlední část s bludištěm, než jsem pochopil, že je potřeba ho projít přesně podle jednoho z předchozího puzzlů. Tento nápad se
docela povedl
.

Ve výsledku jsem nakonec spokojen. Po prvotním zklamání jsem při druhém hraní již dostal přesně to, co jsem od hry očekával a náramně se bavil.

Pro: Puzzly, grafické prostředí

Proti: Příběh

+20