• základní deska ASUS Z97-PRO GAMER GAMING MB - Intel Z97
• procesor Intel Core i7-4770 (3,4 GHz)
• paměti Kingston HyperX Fury Black 8GB (2x4GB) DDR3 1866
• grafická karta MSI GTX 960 4GD5T OC, 4GB
• disky Samsung SSD 850 EVO - 120GB Basic a Seagate Barracuda - 3TB
• skříň BITFENIX Comrade, okno, černá
• zdroj EVGA Power Supply 500W
• monitor LCD Asus 22' widescreen a telka LG B1 OLED 
• operační systém Windows 10 Pro x64
• reproduktory Logitech X-530 5.1



Jsem úplně normální člověk, co rád čabká hry. A když zrovna nesedím na úřadě a nebuduju socialismus, jak by řekl Frit, tak zevlim za obrazovkou doma. V současnosti hraju převážně pro immerzi a kvalitní writing, popř. zábavný gameplay jako takový. Ale výzva jde u mě už dneska stranou, nejsem kompetitivní hráč, naopak bych se označil za casuala, který preferuje především kratší úderné zážitky a silné příběhy. Ideální hra je hra do 10 hodin. Jsem do jisté míry emotivně založený člověk, takže pokud se hra zaměří na civilní témata a lidské podání, má u mě určitě bodíky navíc. Hry jako umělecké interaktivní médium mají dle mého názoru ohromný potenciál, z určitého pohledu stále velmi nevyužitý a jsem si jist, že herní scéna má ještě mnoho věcí před sebou.

Pokud bych to měl vztáhnout na žánry, preferuji především adventury (v moderním slova smyslu), interaktivní filmy a 3rd person RPGčka v otevřeném světě, do kterého se můžu naplno ponořit. Převážně tedy explorativní a story-driven tituly. Zvláštní slabost mám ještě pro střílečky, kterým rád nadržuju a nevadí mi ani, když jsou úplně blbé, protože mě prostě baví samy o sobě. :)

Multiplayer v podstatě už vůbec nehraju.

Jsem: 
• ISFJ
• libtard, sluníčko, dobroser, havloid
• geek, snílek
• občas trochu grafoman
• svobodomyslný
• samotář

Nejsem: 
• vegan (sry)

Mám rád:
• ticho, svůj klid a ničím a nikým nenarušovaný stereotyp
• zvířata a lidi, co mají rádi a ochraňují zvířata
• hry, seriály, filmy a knihy
• soundtracky, dobovou hudbu
• noční oblohu
• fantasy a sci-fi
• přírodu a poznávání odlišných krajin a kultur
• psaní bezvýznamných chujovin, které nikdo nečte
• gurmánské zážitky (ač můj metabolismus úplně nesouhlasí)
• noční oblohu, déšť a bouřku
• tóny klavíru a kytary
• tučňáky císařské bo jsou to borci
• synthwave a celkově 80's estetiku
• občas lidi

Sere mě/serou mě:
• lháři
• TELEFONOVÁNÍ!!!§§
• má netrpělivost a neschopnost se pro cokoli nadchnout
• generalizace, rasismus, xenofobie, homofobie a celkově primitivní názory na složité otázky
• současná doba, kdy každý neustále jen všechno hejtí
• česká vlastnost mít silné názory úplně na všechno, i když o tom ví dotyčný naprosté prd
• a obecně lidská hloupost
• moje depresivní povaha a snaha někdy řešit neřešitelné
• zvonek u dveří, nečekané návštěvy (a vlastně aj ty čekané)
• nekonečný respawn, časové limity, grind a nedokonalé save systémy


Kouzlo počítače jsem okusil poprvé v cca 5 letech. Jednou na Vánoce (kolem roku 99) jsme měli pod stromkem jakousi zežloutlou 486ku (nebo snad 386?) s operačním systémem DOS a na něm asi 15 funkčních her (a kvanta nefunkčních). Zpočátku jsem o tuto podivnou "bednu" nejevil moc zájem, ale jakmile mi maminka řekla, že se na "takovémhle přístroji" dají hrát "takové zvláštní hry", už jsem z bedny nespustil oči a prudil rodiče, aby ji zapojili (což samozřejmě nikdo tehdá neuměl). Na tomhle vyřazeném už asi i tehdá retro kousku jsem paříval klasiky jako je Wolfenstein 3D, Prince of Persia, Ski or Die, Winter a Summer Challenge, Lotus či Hexxagon. O pár let později nám známí přivezli o něco lepší železo, ale to se u nás ohřálo jen pár týdnů, jelikož taťka dovalil výrazně lepší počítač s procesorem Intel Pentium II 233MHz, 32 Mb RAMkou a nějakou obyčejnou grafikou. Na něm jsem poprvé okusil moji velkou dětskou lásku - demo Age of Empires 2, což byla posléze i moje první originální zakoupená hra. V páté třídě, psal se rok 2005, jsem dostal zbrusu nové PC, které bohužel v té době ohromně rychle zastaralo, protože se pomalu schylovalo k éře next-gen her. Mělo konfiguraci: AMD Athlon 2500+, 512 MB RAM a grafikou Nvidia Geforce 6600GT 256Mb. Na něm jsem si mohl konečně mohl dovolit zahrát vysněné jako je Far Cry, Call of Duty 2, Warcraft 3, Age of Mythology. O 2 roky později jsem už neměl na nové pecky šanci, to už vycházel Lost Planet a o něco pozdějí graficky revoluční a hw nároky smrtící Crysis. A za dobré výsledky ve škole mi rodiče nechali sestavit další sestavu, tentokrát již s 4 GB RAM, Geforce 9600 GT a procesorem Intel Core 2 Duo, kterou jsem měl léta.

Na vysoké škole a zejména s nástupem do první práce se již mnohé změnilo. Kdysi mi bylo neustále opakováno: ještě budeš na školu s láskou vzpomínat. Inu, nevzpomínám a nikdy bych se do ní nevrátil. Finanční samostatnost byla pro mě hráčská renesance. Začátkem roku 2014 jsem si pořídil svou první konzoli vůbec - PS3 - a to poprvé již zcela za své peníze a byl to pocit k nezaplacení. Začal jsem dohánět všechny ty vysněné exkluzivity...

O rok později (19. 8. 2015) jsem si sestavil zbrusu nový PC, který mi dostačuje i po šesti letech. I když upgrade nebo spíš sestavení nového železa vhodného pro 4K hraní mě určitě nemine. Jestli se nestanu nadobro konzolovým plebsem - doba tomu nahrává.

A 19.11.2018 ještě do sbírky přibyl plech čtvrté generace ve verzi Pro. Pohodlí hraní na konzoli má něco do sebe, takže pořízení pětky na sebe rovněž nenechá dlouho čekat.