Assassin's Creed: Valhalla

Ubisoft Montreal

PC PS4 XOne XboxX/S Stadia

10.11.2020

PS5

12.11.2020

111 hodnocení Platformy

Žánr: RPG > nezařazeno

akce > 3rd person akce

akce > stealth akce

Forma: placená hra

Rozsah: samostatná hra

Multiplayer: ne

Začátek dvanáctého dílu série Assassin's Creed nás tentokrát zavede do doby Vikingů léta Páně 872. Vikingové se v této době vydávají z Norska hledat svůj nový domov v Anglii. Hra se tedy odehrává jak na území Norska, tak i v rozlehlé oblasti Anglie, ve které jsou obsažena čtyři království: Mercia, East Anglia, Wessex a Northumbria.

Stejně jako v minulém díle Assassin's Creed: Odyssey, i zde se zhostíme role hrdiny nebo hrdinky. Tady je to Eivor z klanu Krkavců, přičemž volbu mezi mužskou a ženskou postavou je možné libovolně měnit i v průběhu hry. Rovněž účes, vousy či tetování hlavní postavy lze přizpůsobit dle vlastního vkusu. Po příchodu do Anglie je k dispozici i vlastní domovská základna, která také nabízí možnosti dalších úprav a vylepšení.

Ve hře se objevuje upravený RPG systém známý z předešlých dvou dílů. Můžeme odemykat rozsáhlý strom schopností a získávat nové dovednosti. Stejně tak je zde mytologie, která se v sérii hojně vyskytuje již léta. Výraznou změnou oproti minulému dílu je kompletně předělaný a především brutálnější způsob boje. Lze se účastnit běžných šarvátek i krvavých dobývání hradů a tvrzí. Ve světě se již nenachází nepřeberné množství zbraní s různými číselnými údaji, je ovšem možné dané typy zbraní i výzbroje vylepšovat za pomoci surovin nebo magických run.

Zůstává však zachována řada již známých prvků z minulých dílů. Nechybí tak třeba šplhání, skryté čepele nebo ptačí pomocník, tentokrát v podobě krkavce. Samozřejmostí je také přítomnost lodí, ovšem nelze očekávat námořní bitvy ve stylu, který započal již v díle Assassin's Creed III. Tentokrát lodě slouží primárně jako dopravní prostředek pro plavbu při pobřeží a ve vnitrozemí. Lze z nich ovšem provádět loupeživé nájezdy za účelem získání kořisti a taky zdrojů nezbytných pro vylepšování základny.

Kromě hlavní příběhové linky a vedlejších úkolů hra nabízí také další aktivity. Můžeme prozkoumávat staré hrobky, soutěžit v pití čí veršování, hledat podle map s indiciemi ukryté poklady, plnit různé výzvy nebo ve formě minihry stavět sloupy z kamenů zvané cairny.

Milovníky soundtracků jistě potěší i návrat skladatele nejznámějších kousků série, tedy Jespera Kyda. Toho doplňuje i se sérií spjatá skladatelka Sarah Schachner a trojici uzavírá Einar Selvik, známý ze seriálu Vikingové.

Příběh základní hry dále rozšiřuje trojice expanzí. V prvním rozšíření s názvem Wrath of the Druids se Eivor vypraví do Irska navštívit dávno ztraceného bratrance Barida a ve druhém rozšíření The Siege of Paris bude čelit franskému králi Karlovi Tlustému. Třetí rozšíření Dawn of Ragnarök nás pro změnu v roli Odina vezme na výpravu do světů ze staroskandinávské mytologie.

Součástí základní hry je rovněž později přidané bezplatné DLC The Forgotten Saga, které přímo navazuje na rozšíření Dawn of Ragnarök. V tomto roguelite modu se znovu ujmeme postavy Odina a pokusíme se prosekat si svou cestu skrz ledový Niflheim, ponurou říši mrtvých.

Mimo příběh základní hry pak stojí DLC Discovery Tour - Viking Age, ve kterém je edukativním způsobem představená společnost v raně středověké Skandinávii a Anglii.

Oficiální stránky hry

Podpořte Databázi a kupte si hru na

Poslední diskuzní příspěvek

Paul

8535

04.02.2024 19:50

Tak dohrány všechny části co mě zajímaly (základní hra, druidi, paříž, pre-sequel quest Mirage, parádní questlinka s Kassandrou a final chapter).
Final chapter bylo trochu underwhelming, abych řekl pravdu. Takový rozloučení, ok, ale chtělo to trochu víc zatlačit na pilu. Přitom ten fated encounter s Kassandrou se povedl, bylo hodně příjemný jí zas vidět a sledovat interakci s Eivorem. Měli by z ní zas udělat protagonistku, třeba toho Hexe co se má odehrávat ve střední evropě 17 století.

Diskuze ke hře

raisen

11378

13.11.2022 17:52

Dohráno

PS5 65

Je to konečně za mnou. Hře jsem věnovala opravdu velké množství času a místy jsem se musela do hraní nutit, protože mě v některých chvílích to fakt nebavilo. Jenže jsem nechtěla hraní ukončit, neboť už tak jsem ve hře strávila dost času a přece jenom jsem se chtěla na ten konec dostat. Ubisoft má (s představením nového dílu Mirage asi měl) představu, že hráči chtějí hrát hry, které trvají přes stovku hodin a které jsou gigantickým open worldem s jakýmsi RPG systémem. Což o to, dokážu si představit hru, která by i s tak ohromně velkým obsahem nebyla opakující se a člověk neměl pocit, že po pár hodinách viděl téměř vše ze hry (zvlášť pokud člověk hrál předchozí díl ze série). Valhalla ovšem taková není. Ona je naprostý opak a přijde mi, že v tomto dílu Ubisoft dosáhl nového maxima (/dna), co se týče generování vcelku nudných činností, jen proto aby natáhl herní dobu.

Zasazení do Anglie se mi líbilo a byla jsem ráda, že jsme se po Egyptě a Řecku přesunuli na sever. Sice bych o něco více ocenila díl odehrávající se v Asii, ale prostředí Anglie plné lesů, skal a pevností či zasněženého Norska mě nadchlo. Stejně tak doba, ve které se hra odehrávala. Tématika Vikingů mi nijak blízká není a severskou mytologii si raději nechám převyprávět jinou hrou. Co ovšem Ubisoft umí, tak je vytvářet svět, tedy co se prostředí a grafiky týče. S tou náplní je to o dost horší.

Assassin's Creed: The door is barred. Tak by se mohl jmenovat nový podtitul této série. Tuto větu totiž hráč, pokud dělá vedlejší aktivity, uvidí mnohem častěji než nějakou Valhallu. Po chvíli jsem tuto větu a tuto situaci ve hře pojmenovala pro sebe jako "barety", abych si ulehčila nadávání. Jakmile totiž hledáte nějaký ten poklad ve hře, tak je na 95 % jisté, že právě barety vás budou chtít zastavit. To znamená, že jako největší detektiv musíte onu budovu obejít, podívat se spodem, horem, z boku, kudy můžete prostřelit šípem zátarasu, která drží dveře zavřené, nebo kudy jinudy se dá vlézt do domu a rozbít baretu pomocí sekery či meče. Občas se i stávalo, že poklad byl přístupný bez barety, i jsem se začala radovat, že není možné, že bych mohla jen tak otevřít ve hře dveře. Ale truhla s pokladem byla zamčená a hádejte, kde ležel klíč. Za baretou. Jiná situace byla, kdy jednu baretu blokovala jiná bareta, nebo když jsem musela přitáhnout loď, abych na ni mohla postát a prostřelit z jednoho konkrétního místa baretu. Nebo vyskákat na strom či vyvýšené místo a z konkrétního místa zamířit. V duchu jsem si říkala, jak těžký život ti lidé mají. Pořád s sebou vláčet návody, jak se dostat do budovy. Ale nebyly to jenom barety, které blokovaly přístup. Byly to i zdi, které se musely zničit výbuchem a u kterých hráč musí hledat výbušninu, kterou ji zničí, a pokud hráč nemá schopnost mít výbušné šípy, tak se docela místy těchto výbušnin nahledá. A za takovou výbušninou byla bareta nebo naopak byla před ní. A ta truhla třeba byla i zamčená, takže zase hledat klíče. Ubisoft tohle prezentoval jako nějaký skvělý adventurní prvek, jak hráč bude muset zkoumat okolí, aby se někam dostal. V reálu to pro mě bylo jen naprosto šílené a nudné natahování už tak absurdní herní doby. Jestli tohle někoho bavilo dělat víc jak desetkrát, tak to nechápu. Možná je tenhle odstavec až moc dlouhý, když je to jen taková blbost, ale po těch desítkách hodin s tímhle jsem se musela vypsat z toho, jak mě tahle debilita v druhé půlce hry už naprosto vytáčela.

Když už jsem u toho opakování, ano, opět máte k dispozici nákupní seznam s aktivitami a odškrtáváte položky, které jste splnili. Co se aspoň trochu zlepšilo, tak byly vedlejší úkoly, které zde byly jako mystéria. Ta šlo vyřešit na místě během pár minut a odpadlo tak cestování křížem krážem po celé mapě. Navíc některá mystéria nebyla ani špatná a i do takového mini úkolu se kolikrát dala nacpat nějaká ta emoce, kterou to ve mně vzbudilo. Podobně kladně mohu hodnotit i hlavní úkoly, které jsou rozdělené dle regionů, ve kterém zrovna moje postava působí. Samozřejmě některé byly méně zajímavé (třeba ty, kde výsledkem celého snažení bylo dobytí nějaké pevnosti), ale kolikrát jsem měla při některých misích těžké rozhodování, na čí stranu se postavit, nebo co moje postava udělá. Ne, že by volby měly nějaký velký dopad, ale pokud jsem přistoupila na to, že pro mě jako osobu to dopad má, jak se zachovám, tak to bylo o něco zajímavější. Zde se ovšem projevil jeden nedostatek. V rámci jednoho úkolu jsem se nějak zachovala a nechtěla jsem volit jinou možnost. Jenže problém byl, že úkol už byl nějaký nadesignovaný, takže mě hra donutila jednat tak, jak kdybych si nakonec zvolila druhou možnost.

Co mě na hře bavilo, tak byla minihra Orlog. Zpočátku jsem její pravidla nechápala (pravidla jsou jednoduchá) a ani jsem neměla snahu tomu porozumět, ale nakonec se mi to zalíbilo, že jsem porazila každého hráče Orlogu, na kterého jsem narazila. Další novou minihrou byl Flyting, který byl rozhodně kreativní a také mě bavil. Stejně tak správa osady, která nebyla kupodivu nějakým nutným zlem, ale docela příjemným zpestřením. Překvapením byla téměř až absence hudby, kdy jsem po pár dlouhých hodinách musela vyhledat, jestli to, že neslyším hudbu, je záměr, nebo bug (asi záměr, ale někdo zmiňuje v komentáři jako plus soundtrack, tak fakt nevím). A když už zmiňuji slovo bug, tak těch je hra stále plná a občas bylo nutné vyhledat řešení na internetu, aby se hra posunula dál. A kolikrát mě dokázalo naštvat ovládání, což je až s podivem vzhledem k počtu již vyšlých dílů v sérii.

Po odehrání Valhally nemám pocit, že bych se k sérii někdy chtěla vracet. Sice Mirage slibuje jiný přístup, ale pořád na tom dělá Ubisoft, takže jsem skeptická. Pokud najdu chuť, tak ještě dohraji to chystané bezplatné DLC, které by tento díl mělo definitivně ukončit, ale pokud tam bude opět stejná hratelnost a aktivity na nějaké menší mapě, tak si o tom raději jen něco přečtu.

Pro: zasazení herního světa, některé hlavní úkoly, mystéria, Orlog, Flyting, správa osady

Proti: opakování úkolů a činností, door is barred, bugy, místy ovládání, divná absence hudby, dlouhá herní doba

+34

Charllize

4151

28.11.2023 11:45 (poslední úprava 28.11.2023 15:30)

PS4 85

Ani tak nechci psát o čem hra je a podobně. Komentářů tu je již dost. Spíš o tom co pro mně Valhalla představuje a jak se to vlastně stalo že jsem ve hře od UBI nechal 300+ hodin a pořád nemám hotovo.

Já tvorbu Ubisoftu zhruba od prvního AC totálně ignoroval. Přišlo mi to vždy hloupé a nezajímavé. Jedinou sérii od nich co jsem vzal na milost byla Might and Magic a i tam to bylo s pytlem plným keců. No a pak vydali AC Origins. Zíral jsem na ten Egypt a říkal si že to snad není možný a běžel to koupit. Nakonec z toho nic moc nebylo, Egypt se okoukal a herně to brzy vyčichlo. Tak 60 hodin a nazdar. Pak vyšlo AC Odyssey, opět neskutečné ztvárnění světa a větší příklon k rpg. Tady to na mně fungovalo už lépe a ačkoliv jsem to do konce taky nedotáhnul, hlavně díky tomu že jsem se zacykloval v plnění debilnich úkolů z nástěnek, pobíhání po kopcích a námořních bitvách, ale časomíra poskočila někam na 150+ hodin a nemůžu říct že bych si to neužil.

Pak vyšla Valhalla a tu jsem již kupoval prakticky bez rozmyslu a těšil se na ní. Já se těšil na hru od UBI, v herním nebi nebo pekle mi to někdo šeredně spočítá, takový rouhání vůči všem mým herním preferencím !!

Lákala mně vikingská tématika a stará Anglie. To hra dělá celkem dobře a je vidět že se vývojáři koukli aspoň do učebnic pro základní školy a přizvali si na to sem tam někoho, kdo o tom něco ví. Sice na to nabaluji typickou AC demenci ale dá se to vydržet.
Svět je omračujíci. Je totálně megalomanský a má detail, smysl i hloubku. Práce několika tisíc vývojářů je prostě vidět. Jasně, jsou hry kde máme třeba krásné velké města které jsou v něčem o něco málo lepší než tady. Ale máme hry kde je takových měst a městeček padesát? No to moc nemáme. A přitom jejich detail a cvrkot je fakt na úrovni a rozhodně nejde o nějaký extrémní copy paste šlendrián.

Výhledy do krajiny. Ty jo. Znám jen jednu hru která je má lepší. Elden Ring. Ne vážně, je to paráda. Anglie je celkem placatá a nic moc nebrání dalekým výhledům. Jsou tak mocně epické až mi to prišlo nepřirozené. A všechno je vidět, ne že se to vykreslí až budu blíž. I po víc jak třech letech od vydání pořád zírám do krajiny a neomrzelo se mi to. Taky to díky své rozloze je jedna z mála her kde jsem měl pocit že jsem v nějaké zemi. Zemi která proporcemi připomíná realitu. Je to skoro jako Daggerfall, který paradoxně měl rozlohu reálné Anglie. Jasně, přehánim, ale her z tak geograficky velkou a reálnou podstatou moc nebude.

Pak tu máme dungeony. Za mně obrovský progres oproti Origins i Odyssey. Je jich spousta a puzzloidního typu. Hodně mně bavili. Těch nápadů co tam je. A dokonce často převzatých z dřevnich herních dob. Zapomenuté starodávné poklady zapikolované za sérii úkolů a puzzlů, truhličky s kravinami ke kterým ale vede zábavná cesta. Žádná mapa a občasné bloudění. Je tam mnoho dungeon úseků kde věřím, že plno lidi sáhne i po návodu. Já ne, radši tam budu dvě hodiny nebo to neudělám vůbec :)

Eivorka. Takhle zkraje hry jsem si říkal že je to taková nordská testosteronka co by mi na loži nejspíš zlomila šuvíkse a pak by v klidu šla za barák skolit kance. Ale postupně jsem si ji dost oblíbil a myslím že se tvůrcům náramně povedlo ztvárnit podstatu vikingské bojově zodpovědné ženy co má na bedrech nějakou reputaci a důležitost. A ani ty mužský kolem ní nepůsobí moc jako nekompetentní pitomci jako tomu je například v druhé části Horizonu. Dokonce ji možná trochu virtuálně miluju, jelikož mám v mobilu pár hambatých artworků. Úchylnost starýho dědka, a dál bych se v tom nevrtal :)

Jinak tohle dobrodružství je v mnoha věcech demence. Ten odkaz hlouposti mechanik co sérii provází tam vystrkuje růžky pořád. Postava leze po všem jak opice, kolikrát aniž bych to tak chtěl, takže stačí jít rovně za nosem protože 97% nerovností které by se museli jinak obejít prostě zparkůruje. Nebo běžiš po cestě a blbka z ničeho nic vyskočí na 30 centimetrů vysoký patnik, a uhnízdí se na něm v posedu chčiju s bohem a sleze až málem urvu páčku na gamepadu. Skoky do kupek sena považuje někdo za trademark, nebo ze když si dám kapuci tak mně nikdo nepozná ( navíc se nasazuje automaticky když vlezu někam kde bych mohl být poznán ). Splynutí v davu celých třech lidi, vyhlídky a podobné AC laskominy. Nakonec jsem si na to zvyknul a v celé té obrovitosti všeho mi třeba to lezení po všem vlastně začlo vyhovovat. Achjo. Potom tu samo máme asi šest stále dokola se opakujících eventů, jako honit papír po střechách, skládat šutry na sebe, zničit zdroj prokletí a tak. O ničem, půlku toho nikdy nebudu dělat. Rovněž se mi moc nelíbí systém vedlejších úkolů formou bodu na mapě kde se něco spustí. Víc bych bral normální úkoly s deníkem a i ty fetch úkoly z nástěnky bych asi uvítal víc.

Všude jsou truhly, stovky, možná tisíce. Většinou schované za nějakým mini puzzlem. Něco pro moji OCD herní podstatu. S tímhle jsem strávil moře času. Vysbírat všechny truhly, i ty malé co jsou vidět jen při nejbližším zoomu mapy. Hrozný, ale muselo to být.
Další věc co mně hodně bavila je vybavení, upgrady a rozvoj postavy skrz obrovskou síť pasivů a aktivních skillů. Ono to totiž silně připomíná Sphere Grid z Final Fantasy X který patří k mým oblíbeným, takže jsem se těšil na každý bodík co tam po level up můžu dát.
Souboják trochu vrže ale nakonec mi taky ze série přijde nejlepší. Je celkem brutální, finishery správně mlaskaji, křupají, mají udernost a vypadají cool. Rozmanitost pohybů s různými zbraněmi taky není špatná. Všechno sice strčí do kapsy dvě kopí se zápalným upgradem a prodlouženým dosahem a není třeba nic dalšího rešit, ale proč si nezablbnout chvíli třeba s Excaliburem.

Taky mi přišlo že tam není žádný celistvý příběh. Tedy těžko říct, za ty tři roky co občasně hraju mi to možná vyšumělo. Je tam Sigurdova ( brácha ) linie která se táhne část hry ale pak se tak divně ukončí a nic dál. Sigurd pak akorát lozí po vesnici a mručí ( jako má proč, já být jím tak mně zabiju ). Jinak každá část Anglie má svoji story line která začne a má svůj konec. Jako některé jsou hodně dlouhé a vydali by za celý příběh v jiné hře ale nějaká spojnice všeho mi trochu uniká. Je to jak takový život Vikinga v Anglii co zažívá věci. Asi jde o etablovaní Vikingů v nové zemi nebo tak něco. Historicky to asi bude nějak plus minus odpovídat. Konec hry je do ztracena a nějaký konec přidali až patchem. Divný to je celý. Ale jako celek to je celkem v pohodě. Většina těch linii je fajn, nemůžu si na to moc stěžovat. Hlavně vysbírat ty truhly, prostě :)

UBI taky musím pochválit za neskutečnou dávku obsahu zdarma, fakt tam toho od vydání přidali spoustu v rámci updatů. Akorát ty event festivaly si klidně mohli odpustit. Jejich minihry byli nuda a ačkoliv za ně byli celkem fajn odměny nakonec je všechny dali ke koupi do obchodu. Takže je mi líto lidi co se tím mořili a teď jen smutně koukají jak si to každý může za pár stříbrných koupit.

Assassin Creed Valhalla se se mnou táhne už pár let, což jistě něco znamená. Minimálně to že mně UBI konečně nachytal na švestkách a po letech vzdoru si mě zařadil do svého stádečka. Taky mám všechny placené DLC které jsem ještě nehrál. Celkem jsem za Valhallu vysolil už skoro čtyři tisíce, ale myslím že ukazatel času který nyní je někde za třemi stovkami hodin a k tomu ty nedohrané DLC tu investici ospravedlňuje.

Už se těším na další open world díl, a možná si nechám vytetovat logo Ubisoftu na záda, stejné jako má moje milovaná Eivorka :)

UBI logo tetování.
https://youtu.be/LAv1Ghl07HE?si=8OqH4rPOSfTnCZq4

A pohled do obrázků mého mobilu.
https://ibb.co/D4gz4Kb

+28

RemixSvK

4075

07.12.2020 23:12

Dohráno

PC 85

Úvod do deja
V koži vikinga Eivora a jeho klanu, sa vydáme do Anglicka nájsť náš nový domov.

Plusy
➤Eivor: obľúbil som si ho až natoľko, že v mojom rebríčku hlavných Assassinov zaujme skvelé druhé miesto, hneď za Eziom. Eivor je typický vodcovský typ so slušnou dávkou humoru. Oceňujem znovu možnosť si vybrať pohlavie, ale ešte stále ostávam pri mužskej variante. Plus následná zmenu vlasov či tetovaní bola príjemná a aspoň ste sa dokázali do postavy viac vcítiť. Aj keď na konci som mal z Eivora modrookého potetovaného blondáka.
➤vedľajšie postavy: ale ani ostatné postavy nezaostávajú a veľa z nich bolo až sympatických a iné ste zas mali chuť zabiť okamžite. Z tých, ktoré si budem nejaký čas pamätať tu sú napríklad šialená Ivar, Sigurda aj keď mám na neho zmiešané názory a zo žien napríklad Randvi, ktorá sa celkom dosť podobá na Kassandru s Odyssey.
➤príbeh a udalosti: hlavná dejová linka nebola nejako extrémne výnimočná, obsadzovanie Anglicka a jeho jednotlivých častí znie nudne. Každý región, a že ich je dosť mal svoj vlastný krátky príbeh a väčšina z nich stála naozaj za to. Skoro všetky sa končili nejakou obliehacou bitkou. A vždy som si ich užil naplno. Z pokojných udalostí môžem spomenúť hlavne úlohu trick and treat, kde ste zažili menší Anglický Halloween. Druhá dejová linka, ak to tak môžem nazvať sa sústredila viac na tie Assassinské záležitosti.
➤prostredie a lokácie: nepamätám si na žiadnu lokáciu, ktorá by ma sklamala. Od zasneženého Nórska cez obrovské Anglicko až k samotnému Asgardu. Všetky boli krásne a hlavne celková rozloha bola obrovská. Anglicko sa z väčšiny skladalo len z plání a sem tam narazíte na mesto, ale presne takto sa mi to páčilo.
➤vlastna osada: milujem keď mám v hre možnosť si vytvoriť vlastnú základnú či dedinu. A aj keď to bolo celkom limitované, tak ma to bavilo aj tu. Budovy, ktoré vám dajú rôzne buffy, obchod či napríklad kasárne, v ktorých si môžete vytvoriť vlastného bojovnika do posádky vašej lode ( jomsviking ) alebo upraviť už existujúcu posádku či samotnú lod.
➤súboje a nájazdy: všetky bitky a súboje som si užíval naplno, boli svižné, akčné a bolo ich mnoho. Do toho sa v hre nachádza celkom slušná varianta nepriateľov, čiže sa neomrzia až tak rýchlo. Novinkou sú aj nájazdy. Vďaka nim sa dali skvelo nahrabať suroviny na stavbu budov v osade a hlavne ste si mohli po boku vašej posádky skvelo zabojovať. Musím oceniť aj umelú inteligenciu, tá ma niekedy až prekvapila.
➤konce: koniec Eivorovej a Sigurdovej ságy bol v mojom prípade veľmi dobrý a takto nejako som si ho predstavoval. Čo sa týka moderných Assasínov a Layli tak to ma nejako moc už nezaujíma aj keď to tiež nie je na zahodenie a nakročili si správne do budúcna.

Mínusy
➤množstvo vedľajších aktivit: oceňujem to že v hre nenájdeme tradičné vedlajšie úlohy ale skôr aktivity na pár minút. Sú rôzneho typu, ako súboje, lov legendárnych zvierat či obyčajná výpomoc. Podľa mňa je toto situácia, pri ktorej neplatí čím viac tým lepšie. Ale aspoň sa tá herná doba predĺži o niekoľko desiatok hodín.
➤záložka order v inventári: neviem či to bol bug a či sa to stalo aj mne ale v záložke, kde ste sledovali vaše ciele z order of ancient som ich mal len slabo tmavé. Čiže pokiaľ som už cieľ niekedy stretol, tak som si dokázal veľmi jednoducho odvodiť, že práve ten dotyčný je člen rádu. A dokázalo mi to pár krát pokaziť moment prekvapenia.
➤bugy: bolo ich mnoho. Crashovanie, niektoré úlohy sa bugli a nešli dokončiť, nepriatelia sa bugovali alebo hra začala veľmi sekať.
➤absencia češtiny: angličtina nebol nakoniec až taký problém ako som si predstavoval, ale predsa, ak má hra preklad nemusím sa tak sústrediť a viac si to užijem.

!! Záverečné zhrnutie !!
Po dlhom čase je tu znovu ďalší diel mojej obľúbenej hernej série. A znovu ma nesklamal. Odyssey mi bol bližší tým, že sa odohrával v antickom grécku ale dobu vikingov som si veľmi rýchlo zamiloval. A spolu s ňou aj vynikajúcu hlavnú postavu Eivora a jeho Raven Clan. Nie že by ostatné postavy v hre boli zlé, napríklad taký Ivar, Sigurd či Randvi, ale Eivor mal všetko čo by mala hlavná postava mať. Voči prostrediu Anglicka som bol skeptický. A aj keď som sa poväčšine preháňal len po veľkých pláňach a sem tam narazil na mesto, tak v konečnom hodnotení bolo Anglicko krásne. A k tomu som dostal možnosť nazrieť do Nórska či do samotného Asgardu, čiže z tejto stránky som bol spokojný maximálne. Príbehová stránka bola priemerná, každopádne konce, či už Eivora, Rádu alebo Layli boli slušné. Do toho celého skvelé zapadá tvorba vlastnej osady, nájazdy s vašou loďou a posádkou či akčné a svižné súboje proti veľkému počtu rôznorodých nepriateľov. Pokiaľ práve nebojujeme alebo neplníme hlavné úlohy, tak máme možnosť plniť množstvo vedľajších aktivít po celej mape. Za mňa bolo práve týchto aktivít až príliš veľa. No hru mi najviac kazili bugy. Či už padanie hry, nemožnosť dokončiť úlohy či náhle sekanie. No verím že vývojári tieto chyby čo najskôr opravia a keď do hry prídu DLCčka tak už nebude žiadny bug kaziť zážitok. Je trošku škoda že hra nedostala oficiálny preklad, ale angličtina mi nakoniec nerobila až taký problém ako som očakával. Každopádne je nový Assassin hra na desiatky hodín, pri ktorej sa človek zabaví a hlavne si ju užije. A už teraz som zvedavý s čím príde Ubisoft nabudúce.

➤Čas strávený v hre: 68 hodín

HODNOTENIE: 85/100%

Pro: Eivor a ostatné postavy, Anglicko, súboje

Proti: bugy. bugy a bugy

+24

Tolister

2605

14.12.2020 14:20 (poslední úprava 30.07.2021 16:44)

Dohráno

PS4 65

Tak další díl slavné megalomanské série dokončen. Navazuju hned po Origins, a Odyssey je teda poslední díl, který jsem nehrál, protože prostě nemám motivaci, nějak mě to nezajímá. Ale viděl jsem něco málo ze hry a z příběhu, co se týče Layly, Dariuse atd. Prostě ty věci v AC loru, které se spojují s ostatními díly.
Když už jsem u toho loru, tak musím zmínit, že tohle s ním zachází velmi dobře. Konečně. Po tom bordelu a slepých uličkách v moderní lince, se tady opět nachází viditelná červená nit, která šikovně navazuje na příběh z AC3, z doby, kdy hrál příběh ze současnosti velkou roli, a byl závislý na příběhu z minulosti. Linka z Juno už tady nehraje roli, ta byla vedena jen tak okrajově (jako celá modern day story) v několika post-AC3 dílech a ukončena v komiksu, takže tvůrci zručně spojují příběh z AC3 a příběh Layly. Po dohrání jsem nevěděl, co si o tom mám myslet, ale zpětně, podle toho co zjišťuju, to musím docenit víc. Ten příběh opravdu opět stojí na bizarních (v dobrém slova smyslu) twistech, a pomáhá naplňovat potenciál tohoto sci-fi/mytologického univerza. Je to fakt něco pro fanoušky.

Pak tady je ale opět "malý" problém. Hra mě většinou nebavila, neužíval jsem si ji, neměl jsem imerzivní pocit ze zážitku. Opět Ubisoft. Hra bez vnitřního zápalu, bez smyslu pro detail, bez citu pro příběh a postavy. Hru jsem si koupil, hrál a dohrál, protože mám celkem rád AC universum. Chtěl jsem si zahrát AC hru. Ne viking hru. Ale co mám dělat, když jde o viking hru odehrávající se v AC světě, a ne o AC hru odehrávající se ve viking světě. Tohle je zase snaha se zavděčit všem. Takže jsem se vlastně musel probít a prolozit a proutíkat hromadou viking contentu, který mě nezajímal. A možná by mě zajímal, kdyby tvůrci věděli, jak napsat poutavý příběh a zajímavé postavy. Tady to jakoby schovávají za tuny vedlejších questů, přičemž mi jako vedlejší quest přijde i část hlavních misí. Nefunguje to. Dostat v podstatě vikinga, který migruje ze Skandinávie do Anglie, kde získává jméno a spojence, je vlastně celkem basic vikingský příběh. Tak aby Ubisoft prodal tu vikingskou značku a hráč si tak mohl říct: "Já jsem si teďka zahrál vikingskou hru se vším všudy." Jo jenomže na druhou stranu chce Ubisoft prodat i tu svoji slavnou AC značku. Ale nemůže mít všechno. Ale chce. A to je to. Jakoby se na jednu stranu poučili z nudného side contentu z Origins a chtěli to udělat pestřejší, a ano oproti Origins to pestřejší je, ale furt mi přijde, že vařili z vody jak blázen, a vymýšleli kdejakou kravinu, jen aby tam v tom obrovitánském světě prostě něco bylo. Ne, opravdu si nemyslím, že obří mapa s šíleným množstvím side contentu je cesta k povedenému zážitku. Protože když to vezmu kolem a kolem: "I just don't fucking care." A to je ten problém. A vypadá to, že Ubisoft se prostě ne a ne poučit, když tak dobře prodává. Btw ten systém světýlek je ale celkem zajímavý koncept a chválím aspoň ten nápad, že hráč neví co potká. Podobně je to s perkovacím systémem, kdy můžu říct, že mi nepřišel zbytečný, nebo nezajímavý. Stačí se odklonit od zaběhnutého konceptu a sázet na to, že nevědomost je sladká, a máme to hned zajímavější.

Jen malá odbočka: obličeje a účesy vedlejších postav = furt stejné, tak nějak začnou splývat.

K misím: přijedete a intrikaříte. Ve skutečnosti se to ve výsledku dostane opět do odhalování zrádce a na závěr hrozně nudný útok na pevnost a bossfight. A bossfight... to je tady častý jev. Nevím co s tím tvůrci videoher furt mají, že to musí všude cpát. Značně to v nedobrém poznamenalo Star Wars Jedi: Fallen Order, a tady si na tom od Origins začali taky ujíždět. A tady ve Vallhale ještě víc, tady skoro s tím množstvím životů nepřátel skoro každý fight působí jako bossfight. Hrozné. Neříkám, že jsem kdovíjaký fanoušek toho předchozího combat systému, kdy v enginu AC3-AC4 nikdo žádné životy neměl, a vlastně jste ho museli zabít když ne pomocí řetězového zabití, tak prostě po nepřerušované sérii seků, jinak to bylo tak, že měl každý vlastně životů nekonečno. Ale tady ten systém neopravili, tady jakoby přešli do druhého extrému. A to je tak vůbec s touto sérií. Jednou je to příliš lehké (AC4), pak skoro až nehratelné (AC Unity), pak zas lehké (AC Syndicate), pak opět spíše lehčí, ale už se to začíná vyvažovat, a stealth začíná mít konečně pořádné slovo (AC Origins), načež v tomhletom posledním přídavku to viditelně vychází z Origins, ale jak je možné, že najednou se ze stealthu stal opět trn v oku (Hello Unity!). V distrust-oranžových oblastech se cítím jak se svázanýma rukama. Že se tam ani nemůžu projít, a když jo, tak hooodně opatrně a pomalinku, a když už tak, tak je furt velká možnost, že na mně přijdou. V těch červených-zakázaných oblastech mi přišlo, že nejsem schopný stealthově udělat pomalu nic a strážní jsou schopni hned na mně přijít. Pak si k tomu připočtu to, že se jich vlastně nedá zbavit, že jsou otravní až běda (opět klasická vlastnost nepřátel v AC sérii), a mám toho fakt po krk. Tohle si neužívám, tady si nehraju. Tady se potím a klepu, aby jsem si to zahrál, jak chci.

Plus tady se opět ozývala Ubisoftí bohatá historie s technickými problémy. Pravidelně se mi to vždycky po několika hodinách vypnulo. A vlastně i bez technického crashe se ozval hloupý level design nebo co to je, kdy jsem nevěděl jak splnit nějaký úkol, protože se hra jasně nevyjádřila a neukázala co mám dělat. K tomu musím "zatleskat" strašně "důvtipnému" Ubisoftu, který přišel s novým systémem dostávání se do skrytých lokací, za pomoci jakýchsi mini-puzzlů, týkající se výbušných džbánů, nebo hledání tajných vchodů. Kdyby to tak nebylo při každé příležitosti. Hraní to prostě jen zasekává a dělá nudnější.

Ubisoft má zvláštní hry. Na jednu stranu se jí snaží napsat chytře, a vlastně v lecčems chytré a zajímavé jsou. Mají pokaždé zcela jiný atmosférický svět. Dobré nápady a tak. Ale přijde mi to, že to je jakoby jen slupka, schovávající ten nedodělaný a mdlý mechanismus. Jako nevim co bych ještě měl asi dodávat. Něco by se našlo, ale to bych asi hejtil furt dokola.

Na závěr ještě nějaké poznámky k příběhu a k postavám:

Líbilo se mi že vysvětlovali, jak se Eivor postupně dostává do světa asasínů. Viz Hythamovo cvičení leap of faith.

Celá prapodivná myšlenka s hraním za Odina, a na to navazující hidden truth video vlastně dává smysl a doplňuje to závěr samotné hry, ovšem s tím přichází problém, a to jak úzce spjatá je hlavní linka s tou vedlejší. Když jsem nedodělal ty vedlejší věci, tak po dohrání hlavního příběhu jsem měl otázky. Ale jinak to, že Eivor je Odin a Basim je Loki je vlastně fajn a hezky a originálně to vysvětluje ledacos.

Oproti klasickým dynamičtějším cutscénám jsme dostali divně strojově naanimované rozhovory s mluvícími hlavami a s dialogovými volbami, které mě vlastně většinou nezajímaly a nebavily. A přišly mi zbytečné a kazily dojem z hraní. Jednou se to ubíralo jak jsem vůbec nechtěl, když sem pracoval pro Halfdana a lhal jsem jeho věrnému pobočníkovi kvůli podezření ze zrady, načež jsem nabyl po rozhovoru s Halfdanovou léčitelkou podezření, že je Halfdan paranoidní a může se mýlit, a když jsem chtěl tomu jeho pobočníkovi kápnout božskou a přiznat se mu se svou lží, tak ta možnost tam samozřejmě nebyla, a hra si to chtěla i přes systém více možností nasměrovat po svém, a vlastně po těch všech možnostech, které jsem zvolil já, mi to přišlo celé nějaké divné. Jde o to, že ta hra po tom vlastně nemůže reflektovat mou volbu, protože neví jak jsem co zvolil. Viz můj vztah s Randvi, který byl jedním z mnoha možných milostných vztahů ve hře, a i když to byla podle mně důležitá postava v příběhu a manželka bratra Eivor, tak to bylo celé vlastně zbytečné.

Nelíbila se mi hlavní postava Eivor. Opět problém s tím, když hlavní postavě nedáte pořádně její vlastní charakter a vlastně skoro celá stojí na vašich volbách. Nejsem prostě fanouškem těchto dialogových voleb, a Eivor je důkazem proč. Neměla žádné charisma a já k ní neměl žádný vztah (hrál jsem za ženu, protože jsem nechal zvolit animus, který zvolí kanonickou verzi Eivor, kromě hraní za Haviho/Odina). Prostě nijaká. Plus slabý dabing. Z postav se mi vlastně líbil asi jen Sigurd a Basim.

No a ještě zmíním moderní linku, která nebyla nejhorší. Vlastně byla zajímavá. Jen kdyby tam byla víc. Protože tam nebyla skoro vůbec. Jen na začátku hry a na konci. Proč jí nedají tvůrci více prostoru? Aspoň jako volitelnou část?

+19

Darneth

689

19.04.2021 15:53 (poslední úprava 10.05.2021 14:21)

Dohráno

PC 75

Když ošleháni severákem dostanete povel drancovat britské ostrovy, nepohrdnete a s plamenným šílenstvím v očích se vydáte vstříc pořádné pohanské sekané. K velký smůle je však tak suchá, že jí musíte neustále přelejvat medovinou, aby vám úplně nevyschlo v hrdle. Když už si jakž takž zvyknete, kocháte se alespoň úchvatnou krajinou, či nějakou dobrou ideou, kousnete rázem do šutráku, až vám nechutně zaskřípou zuby. V čem vidím největší kámen úrazu je slaboučký (skoro mám na jazyku, až prázdný) příběh a špatně vykreslené veškeré postavy. Eivor je vlastně docela fajn, ale jen docela a těch chvil, kdy jsem jí/jemu měla chuť dát kladivem po tlamě, bylo bohužel víc. Nepomohl tomu ani dabing, který z mojí Eivorky dělal nebetyčnou chlapnu. Zbytek nestojí za řeč, až tedy na charismatického Basima, kterého bylo však pomálu. Graficky se Valhalla taky moc nevytáhla. Oproti vyšperkované Odyssey žádný velký posun, naopak...až hnusně vymodelované obličeje bily doslova do očí a je vidět, že tvůrci svou pozornost obrátili jen na hlavní protagonisty a řádění v divočině. Průzkum světa byl vlastně to jediné, co mě u hry fakt přikovalo na nějakých 160 hodin a někdy jsem se vážně nemohla vynadívat a fotila jsem, jak divá. Musím taky ocenit cestovando po Asgardu, skoro avatařím Jotunheimu a člověk se doplavil na kukandu i do Kanady (well...tam jsem se těšila na nějaký překvápko, mno a kýžený wow efekt se úplně nevydařil, ale čož no)..zkrátka lokací požehnaně, jen tak jaksi napůl využity, přitom nápady skvělé.

Valhalla se inspiruje předchozími assassíny a bere si z nich třeba vylepšování osady (III.), hledání "pravdy" (II.), sběr antických masek atd. a přináší i nové mini hry, jako je orlog (na kterém jsem si vybudovala závislost :D), chlastání ze sudu, battle v poezii, stavění věžiček z kamenů (v reálu zábava, tady zlo!, který dokáže pocuchat nervy úplně bravurně a přivodí nemálo bezesných nocí) a skládání obrazců dle strejdy Brendana (hezké irské pomrknutí). Legendární zvířata už se stávají zřejmě klasikou a jejich hlavy vám budou očumovat jídelnu ve velkém domě.

Moc jsem nepochopila, že mi hra předhazovala lascivní Randvi, a to i přesto, že jsem už zadaná byla...ach tyhle romance, to UBI fakt nejde. Podruhý jsem tý lasici zrzavý řekla jo, jen abych měla od ní klid. A pozor, polygamie tu celkem frčí :D Abych si pořád jen nestěžovala....Valhalla hráče nevede za ručičku, chce po něm, aby zapojil mozkový závity a přemýšlel jak se dostat k vytouženému pokladu nebo vyřešil různé záhady a mystéria. Za to vážně velký dík, jelikož nemám ráda tupotiny. Combat systém prošel velkou proměnou, vyždímala jsem ho na max a těšila se z každého střetu, jak nenasytné děcko. Ale...už tu máme zase to ale a opět další mínusy. Dle mého skromného názoru se skill points získávají až moc rychle a nepřátelé jsou tak trubkovití, že mnohdy není problém prosvištět pevností bez sebemenších problémů. Mimochodem ovládání pohybu stále katastrofa. Chyběla mi zde i výroba, nasbírané suroviny využíváte jen na upgrade zbroje a zbraní. Když si je však dostatečně vytuníte na mýtický lvl a okořeníte runami, těžko už se hledá pořádná výzva. Templářští tuláci jsou tu snad jen do počtu, vlastně vás vůbec nepronásledují a stačí pár dobře mířených ran a jedou bradou brázdu v zemi.

Valhalla má dosti pokroucenou pátěř a také obsahuje nemálo zlostných bugů. I když vaří hodně z vody, utváření některých aliancí bylo však celkem zábavné, překvapující, někdy šokující a volby v dialozích měly svůj dopad. Jen závěrečný souboj (vlastně souboje) byl málo epický a za největší osinu v zadnici prohlašuji otce všech havranů. Přesto všechno nového assassína doporučuji a mlaskám blahem i u návratu Jespera Kyda, který spojil síly s frontmanem Wardruny, Selvikem a vytvořili tak nádherný soundtrack, na který se jen tak nezapomíná. Bravo. Jen...ale už radši nic, prostě si to užijte po svém a zapomeňte na to, že se jedná o assassína, o řád tu totiž ani moc nejde a vlastně se od něj i na plná ústa na konci distancuje.

Pro: graficky krásné prostředí, logické hádanky a postupy, milé easter eggy, zábavnější combat systém, orlog, soundtrack, vylepšování osady

Proti: špatně sepsané charaktery, hloupoučký hlavní příběh, tupá AI nepřátel, chybějící výroba, neautentický dabing, zastarale vymodelované obličeje, někdy až zbytečně moc vedlejších questů, skill points skoro zadarmo, pták Synin vlastně skoro k ničemu

+16 +18 −2

Všechny komentáře

PC 59 71
PS4 25 68
PS5 18 71
XOne 3 72
XboxX/S 6 81
Stadia 0 --

Hodnotit, napsat komentář, diskutovat…

Jako zaregistrovaný a přihlášený uživatel můžete tuto hru nejen ohodnotit, ale také k ní případně napsat komentář, diskutovat o ní či ji zařadit do některého ze seznamů (vlastním, chci atd.).