Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Warcraft III: Reign of Chaos

Warcraft III: Vláda Chaosu

03.07.2002
86
673 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ano

Warcraft III: Reign of Chaos, třetí díl série Warcraft, je po vzoru svých předchůdců válečnou RTS zasazenou do středověkého prostředí, v němž klíčovou roli hraje magie. V kontextu série je hra význačná hlubším podáním příběhu, kde více prostoru dostávají jednotlivé postavy, a posunem v herním systému, který největší sílu na bojišti dává do rukou hrdinů – unikátních jednotek na bitevním poli.

V souladu s předchozími díly se ve hře vedle lidské stopy objevuje řada ras, jež se hlásí ke čtyřem hratelným stranám – lidské Alianci, orkské Hordě, Pohromě nemrtvých a Strážím temných elfů. Za každou stranu hra obsahuje kampaň, která tvoří část jednoho velkého příběhu; v rozporu se zvyklostmi série tak kampaně lze hrát jen v hrou určeném pořadí. Děj, začínající až nevinnými půtkami mezi lidmi a orky, za účasti nemrtvých brzy eskaluje v pohromu lidského království Lordaeronu a panenské přírody temných elfů v prostředí Ashenvalského lesa. Nato se tato uskupení stanou bratry ve zbrani a spolu s orky, hledajícími nový domov, se hrozbě Plamenné legie, již jsou nemrtví s to povolat, postaví na odpor. Příběhová linka je vyprávěna renderovanými sekvencemi, úvod hry a konec každé kampaně jsou zpracovány jako animace. Postup hrou je lineární, nicméně velice časté jsou dobrovolné úkoly.

Každá strana disponuje trojicí hrdinů, z nichž hráč v multiplayerové hře nebo skirmishi může mít všechny tři; v kampaních jsou hrdinové určeni dějem. Každý hrdina může postoupit až na 10. úroveň, přičemž každé zvýšení úrovně s sebou nese zlepšení síly, obratnosti a inteligence. Postup rovněž dává hráči bod, jenž lze utratit za zpřístupnění či vylepšení kouzla nebo druhotné schopnosti. Soubor kouzel a druhotných schopností, mezi nimiž jsou nejčastější aury, je dán pevně. Ve volných hrách a v dějstvích kampaní, ve kterých není jediným úkolem s předem danou armádou projít mapou, hrdiny lze neomezeně oživovat. Význam hrdinů, daný jejich cenou a přínosem v bitvách, je umocněn přítomností neutrálních jednotek, jejichž zabíjením hráč pro hrdiny může získávat zkušenosti před kontaktem s nepřítelem.

Ačkoli hlavním pilířem hry jako takové jsou hrdinové, stále se jedná o válečnou real-timeovou strategii, v níž o vítězi rozhoduje ovládnutí surovinových zdrojů, systém budování základny a ve velké míře rovněž micromanagement jednotek. I bez ohledu na hrdiny se hratelné strany značně odlišují; to nejen jednotkami, ale také způsobem získávání surovin. Po stránce surovin se hra vrací k prvnímu dílu – zlatu, jehož těžbu z jednotlivých zlatých dolů navyšováním počtu dělníků nově nelze urychlovat neomezeně, konkuruje jen dobývání dřeva, jež je potřebné především ke stavbě budov. Hráčovy možnosti ovšem dále omezuje jídlo: jeho jednotky hráč v závislosti na rase může získávat stavbou farem, nor, zikkuratů nebo studen. Jídla se přitom týkají dvě podstatné změny oproti předchozím dílům – zavedení diverzifikace jeho spotřeby jednotkami podle jejich síly a představení údržby armády, což se projevuje ztrátou 30% příjmu z těžby zlata, využívá-li hráč více než 40 z maximálního počtu 90 jednotek jídla, a odvádění dalších 30 %, pakliže spotřeba jídla převyšuje 70 jednotek.

Hra byla vydána v kompletní české lokalizaci. Multiplayer je možný po lokální síti nebo Internetu, a to až v osmi hráčích; (Battle.net); hráči si mohou posílat suroviny, před začátkem hry utvářet týmy a týmoví partneři mezi sebou mohou sdílet ovládání jednotek.

O rok později vyšel ke hře datadisk Warcraft III: The Frozen Throne.


Poslední diskuzní příspěvek

Když nám CD verzi Warcraft 3 je možné hrát multiplayer aniž bych si to musel upgradovat na reforget a jak se vůbec upgraduje na reforget ?

Prý když máte Warcraft 3 původní verzi ( včetně té CD verze ) tak se vám automaticky upgraduje na reforget nebo co.

Lze vůbec Warcraft 3 ještě hrát byť jen v offline singleplayer ( např bitvy proti PC nebo kampaň ) mám krabicovou verzi ještě s českým dabingem.

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 100
Nejsem člověk, který by měl ve zvyku tady na DH psát komentáře ke hrám, která už má spoustu jiných komentů, které shrnují prakticky každou stránku dané hry. Pokud se však na psaní komentářů ke hrám podívám jako určitý způsob sebeprojekce, tak nevidím důvod, proč by u jedné hry nemohlo být třeba i třicet komentářů. Přeci jen čím více názorů na jednu hru tím lépe :).

Následující tři odstavce zasvětím spíše pohledu na to co pro mě Warcraft znamená, proto pokud vás nezajímají moje bláboly o tom jak Warcraft 3 žeru, rovnou následující tři odstavce přeskočte :).


Je zvláštní, že jsem na Warcrafta nenapsal nějaký ten komentář už dávno. Warcraft 3 je pro mě velmi důležité hra, která ovlivnila celou mou další hráčskou kariéru. Vidím to jako dneska, když jsem dostal svůj první počítač a na něm jen tři hry. Jednou z těchto her byl i Warcraft 3. Automaticky jsem ho hned zapnul jako první, protože název „Warcraft“ mi připomínal hru Warcraft 1, kterou jsem hrál ve škole na počítačích. Ten moment, kdy se hra zapla považuji za jeden velký zážitek, který se mi asi na vždy vryl do paměti. Ten první moment, kdy se přede mnou objevilo to krásně udělané menu, s pohyblivou nabídkou možností a krásně zpracovaném pozadí prostě stál za to.

Pokud by se mě někdo zeptal, co pro mě znamená Warcraft, tak bych zřejmě odpověděl, že je to určitý symbol toho jaká by měla být každá hra. Nezáleží na skutečnosti, jestli je hra střílečka, nebo třeba budovatelská strategie. To co určuje hru je její schopnost zabavit a tuhle schopnost prokázal Warcraft 3 naprosto dokonale skrze desítky, možná i stovky nezapomenutelných hodin v jeho přítomnosti.

Warcraft 3 je skutečně hrou, kterou bych doporučil každému, kdo je mezi hrami nováčkem, protože se jedná o naprosto skvělý úvod do světa her. Spoustu hlášek z této hry pravděpodobně nikdy nezapomenu, navíc příběh a způsob jakým je vyprávěn pro mě asi na vždy zůstane na vrcholu RTS žebříčku. Ano, určitě se objeví lidé, kteří řeknou, že jsou lepší strategie s lepším příběhem a hratelností a že Warcraftu fandím pravděpodobně jen z pocitu nostalgie, ale tahle hra bez ohledu na okolnosti pro mě asi navždy bude značně citová záležitost.

Nyní přejdu k samotnému popisu hry, který zdůvodní proč se Warcraft usídlil tak hluboko v mém srdci (ačkoliv někteří jistě budou namítat, že v těch jedenácti letech, kdy jsem čerstvě dostal PC bych byl udělanej z každé hry).

První věcí, kterou zmíním je rozhodně skvělá hratelnost a celkové ovládání hry. Jak hrát je vám krásně vysvětleno během tutorialu, takže se samotným ovládáním jsem problém neměl a kosit nepřátele se tedy dalo jedna radost :).

Druhá věc, která stojí za zmínku je grafika. Dokonce i dnes považuji grafiku Warcraftu 3 za příjemnou na pohled (pokud tedy moc nepřiblížíte na postavy).

Třetí a asi nejdůležitější věcí, která mě zaujala, je příběh a způsob jakým je vyprávěn. Příběh není nijak složitý, ale naštěstí obsahuje určitou komplexnost, která způsobuje, že při ohlednutí zpět všechny dílky krásně zapadají do sebe, což jistě stojí za ocenění. Postavy v příběhu mají také určitý mentální růst, takže nejsou černobílé, ale skrze události, které se jim během příběhové linky stali, určitým způsobem mění svojí osobnost. Stejně tak většina postav má své pozadí, takže jejich chování se dá vysvětlit jejich minulými zkušenostmi. K samotnému ději se vyjadřovat nebudu (někteří by ho jistě nazvali klišoidním) jen řeknu, že styl, kterým je vyprávěn umím ocenit nejen ve hrách, ale také například v knihách.

Posledním ze základních pilířů, které mohou za skutečnost proč tak zbožňuji Warcraft 3 je editor světů. Ani nevím kolik desítek hodin jsem v něm strávil. Možnosti, které vám tímto jednoduchým nástrojem vývojáři dali, jsou skutečně obrovské. Pokud máte čas a vůli můžete se naučit nejen vyrábět vlastní mapy, ale rovnou celé kampaně včetně cut-scén, které celou vaši kampaň velmi oživí.

Tak a tímto svůj koment ukončím. O Warcraftu se toho dá napovídat spousta. Například za zmínku by určitě ještě stál battle-net na kterém jsem také strávil spoustu času, zvláště u některých speciálních map jako je například Dota. Dokázal bych si však Warcraft 3 představit i bez něj, ačkoliv by tím rozhodně dost ztratil, protože některé zážitky při hraní online hraní jistě stáli za to :).

Zbytek kladů a záporů jen vypíši sem pod koment, protože nějakým rozepisováním o všem možným bych jen zbytečně natahoval už tak dlouhý komentář fakty, které už tu byli několikrát napsány.

Pro: AI počítače, příběh, hratelnost, grafika, hudba, český dabing, filmečky, hrdinové

Proti: Pokračování je mmorpg :(

+43 +44 −1
  • PC 90
Tak jsem si po deseti letech od svého prvního dohrání (v té době s cheaty, protože mé strategické schopnosti byly ještě chatrnější, než jsou teď) řekl, že si to zkusím znovu a podívám se, jak mě to vlastně mohlo tak strašně bavit?

Odpověď jsem dostal už po prvních vteřinách úvodní animace. Tahle hra má prostě dobrý příběh. Ať je předvídatelný, klišovitý, jak chce, pořád dokáže vtáhnout do hry a nutí hráče chtít pokračovat dopředu. Přestože ingame animace jsou trochu slabším způsobem vyprávění příběhu, po pár hodinách hraní si člověk zvykne. Samozřejmostí jsou pak Blizzard-quality CGI animace na konci každé kampaně, na které se musí těšit snad každý, kdo byl někdy svědkem podobné mistrovské práce.

A když jsme u té grafiky, musím říct, že jsem se celkově bál, jestli mi Warcraft po těch letech nebude připadat ošklivý. Připadal. Prvních deset minut. Potom jsem přestal vnímat, že postavy jsou hranaté a kdesi cosi a viděl jsem jen hezky stylizovanou grafiku, která plní svojí funkci. Jediným mínusem je asi nepřehlednost bojů., která někdy způsobila, že jsem nemohl najít ani kurzor myši.

Až s odstupem času opravdu dokážu uvítat to precizní vybalancování jednotek a rozdíly mezi všemi čtyřmi rasami. Před deseti lety jsem byl zvyklý na taktiku "udělej co nejvíc nejsilnějších jednotek a převálcuj nepřítele". Proto mi kdysi hra připadala tak strašně těžká. Ono se totiž za každou stranu hraje úplně jinak. Základním předpokladem ve Warcraftu III je namíchání vyvážené skupinky jednotek, která dokáže zasadit smrtící úder ve správnou chvíli. Tohle heslo mě dokázalo provést celou hrou na nejtěžší obtížnost, což je pro mě, jakožto strategického debila, veliký úspěch. To ale neznamená, že by to byla procházka růžovým sadem. Častokrát jsem musel nechat misi odležet a promyslet si novou strategii. To mě bavilo a upřímně jsem už dlouho nenarazil na strategii, která by na mě měla podobný efekt.

A abych se vyjádřil ke kampani samotné: excelentní práce. Jednotlivé mise nabízejí jak klasické mise typu "znič nepřítele", tak RPG-like mise a mise na čas a to všechno je ještě proloženo zajímavými vedlejšími questy, které při hře neruší a většinou ještě hráče odmění něčím, co mu pomůže v budoucnu. A čestné skautské - žádná mise mě nenudila a když jsem dokončil nějakou, která pro mě byla výzva, připadal jsem si jako král :)

Ještě nesmím zapomenout na desítky klávesových zkratek, kterými je hra skrz naskrz prošpikována. Pokud se hráč nenaučí alespoň základní povely, nemá šanci ve hře uspět.

Takže...děkuji ti za cennou lekci ve strategickém myšlení, Warcrafte, ale teď musím jít pokořit tvůj datadisk. A taky na nejtěžší obtížnost! Hahá!

Pro: Příběh, různorodá kampaň, čtyři odlišné styly hraní, balanc jednotek, nutnost používat mozek, spousta zkratek, CGI animace

Proti: Někdy nepřehlednost při boji

+36
  • PC 90
"Hurá do práce!" :-)
"Zase práce?" :-(


Strategií jsem se vždycky bál. Jelikož jsem odkojen RPG hrami, byl jsem zvyklý, že si pro nepřátele přijdu sám, ne naopak. Vůbec ta představa, že se najednou z ničeho nic vynoří nepřátelé a zlikvidují mě, mě prostě děsila, tudíž jsem se strategiím velmi dlouhou dobu vyhýbal. Pak mi ale kámoš doporučil právě W3, přičemž mi řekl, že tam můžu hrát za orky. A jelikož jsem byl hlavně z IE her zvyklý orky spíše likvidovat, natolik mě to zaujalo, že jsem to, i přes neznalost předešlých dílů, nakonec zapnul...

Warcraft 3 určitě nepatří mezi nejlépe napsané hry, ale zato umí opravdu velice podmanivě vyprávět příběh. Blizzard má opravdu skvělý talent ve vytváření velice působivých cinematic ukázek, které vás do hry vtáhnou jako deník Toma Raddla. Jak hru správně hrát jsem se naučil vcelku rychle, přičemž onen strach z anihilace mé základny ze strany nepřítele rychle odpadl. Příběh má své klišoidní mouchy, ale sakra, ty postavy, ono odvyprávění a poutavost, to opravdu splňuje na jedničku. Třeba už jen ta první kampaň za Alianci. Jako malý jsem byl pěkně nenávistný člověk – nesnášel jsem hip-hopery, nesnášel jsem Brno (protože jsem si dlouho dobu myslel, že Plzeň, kde žiji, je po Praze druhé největší město) a blonďáky. Takže když jsem zjistil, že budu hrát za týpka, jehož zlaté vlasy by mu klidně mohla závidět i Lady Galadriel, nadzvedl jsem oči v sloup. Postupem času jsem ale zjišťoval, že Arthas zas takový Dušín nebude, přičemž po zábavné a kruté misi ve Stratholmu mi bylo jasné, že ten hoch má fakt o kolečko navíc. Celá kampaň se nese v celkem temné atmosféře, řekl bych, že to je i hudbou, protože mnoho motivů u lidí zní docela melancholicky, depresivně a děsivě, možná to je i takový foreshadowing toho, že to celé s lidmi nakonec moc dobře nedopadne.

I další kampaně jsou však velice kvalitní, za nemrtváky si zničíte ušlechtilé země několika dobráků, plus Orkové vám dokáží, že ne ve všech fantasy hrách musí být vždy zobrazováni jako krvežíznivé bestie, ale i jako národ, který smysl pro "ČEST ... A SLÁVU!" jak by řekl Thrall (nejoblíbenější postava btw). Je dobře, že za Noční elfy hrajete jako poslední, jsou totiž nejnáročnější, v počátcích se nezaměřují na čistou men-power, přičemž hráč s nimi musí zacházet šetrně. Obzvlášť mise, kde musíte průběžně přesouvat svou základnu, je hodně frustrující, ale paradoxně mě asi bavila nejvíc. V průběhu kampaní postupuje kupředu velice poutavý příběh, který nemusí oslnit svou originalitou, ale díky zajímavému světu a podmanivému podání je to pecka. Atmosféru ta hra má zvládnutou skvěle, ostatně s tvořením pěkné atmošky celkově Blizzard neměl příliš problém.

Celkově je Warcraft 3 asi nejlepší strategie, co jsem kdy hrál, což ničem moc nevypovídá, protože jsem jich hrál fakt jen pár. Nicméně takhle mě vtáhnout do nějakého herního světa a jeho příběhu, to se věru jen tak nepovede. Smekám.

Jo, a vždycky to budu hrát pouze a jedině s českým překladem a dabingem. Jasně, mnoho hlasů je úplně mimo (statečný rytíř má stejný temňácký hlášky jako Rytíř smrti, ale třeba ghůlové zní v "v češtině" daleko líp), plus samotný překlad taky není nejkvalitnější (troll witch doctor - trollí čarodějnice lékařka --__-- Češi mu dokonce změnili pohlaví), ale jelikož to pro mě představuje určitou nostalgickou hodnotu, plus ta lehká směšnost mě vždycky hrozně bavila, nedám na to dopustit.

"Za Kladivo Zhouby!"
(nejlépe pojmenovaného orka ever)

Pro: Gameplay, hezky odvyprávěný příběh, atmosféra, postavy

Proti: pár nudnějších misí, některé kampaně kratší než ostatní

+36
  • PC 80
Při prvním hraní třetího Warcraftu jsem dokončil pouze kampaň za alianci a asi v polovině kampaně za nemrtvé mě hra přestala bavit. Před nedávnem se ke mně ale dostala originálka této zajímavé RTS, a tak jsem si ji zkusil znovu zahrát, což bylo, jak se později ukázalo, skvělé rozhodnutí.

Hra je rozdělena na čtyři části, přičemž v každé z nich mi byla přidělena jiná rasa. Tažení za alianci bylo spíše tréninkové a pořádně jsem si zahrál až za nemrtvé, když se princ Arthas stal rytířem smrti . Orské tažení také mělo své zelené kouzlo, a tak jediná část, která mi moc nepřirostla k srdci, byla poslední čtvrtina hry, tedy kampaň za temné elfy. Zaprvé jsem si u temných elfů, jako u jediné rasy, nenašel svou oblíbenou bojovou jednotku a zadruhé jsem neměl možnost řešit žádnou jejich misi mým oblíbeným způsobem, kdy nejprve vytěžím všechny suroviny, a až pak se vrhnu na nepřítele.

Zajímavý je systém hrdinů, kteří vám výrazně pomohou při všech bitvách svými bojovými schopnostmi, ale i sesíláním různých druhů kouzel. Hrdinové sbírají zkušenosti, čímž postupují na vyšší úrovně, přičemž tou nejvyšší je úroveň desátá. Mohou také mít v držení šest artefaktů, které zvyšují hrdinovi statistiky, jako je například síla, obratnost, inteligence, životy a mana a kterých na své cestě najdou desítky, takže jsem si nejlepší šestku musel u každého hrdiny pečlivě vybírat.

Vývojáři z Blizzardu do hry znovu vložili kvalitní hudbu a samozřejmě také úchvatná herní videa, ale co si budu z W3 pamatovat nejvíce, je určitě skvělý český dabing. Všechny jednotky včetně samotných hrdinů totiž znovu pronášejí skvělé hlášky, jako je věta lidských dělníků "Zase práce", Arthasův výrok "Mrazivý smutek hladoví" nebo Thrallovo "Dabu", jenž se mi vryly do paměti a jen tak na ně nezapomenu.

Poprvé jsem se u nějaké hry smál při sledování závěrečných titulků, protože nejen že autoři měli obličeje různých jednotek a hrdinů, ale také si dali práci s vytvořením zábavné show, jenž má dokonce vlastní titulky.

Pro: první tři kampaně, hrdinové, hudba, herní videa, český dabing, závěrečné titulky

Proti: kampaň za temné elfy

+30
  • PC 95
Jelikož mi nikdy moc nešly real-time strategie, ve kterých jsem musel ovládat velké počty jednotek a k tomu se ještě starat o rozvoj své základny, stal se Warcraft III: Reign of Chaos prakticky ihned po prvním dohrání mou nejmilovanější strategickou hrou v reálném čase a je tomu tak do dnes.
Zde mám prostě k dispozici čtyři odlišné hratelné rasy, každá z nich může postavit pár budov, v nich vyprodukovat pár specifických jednotek, k tomu nějakého toho hrdinu, který častokrát může změnit i průběh celé bitvy..no a to celé se odehrává na menší až středně velké mapě poseté neutrálními jednotkami. Ty nejsou k ničemu jinému než k obohacení mého hrdiny o cenné zkušenosti. Sečteno podtrženo - co chtít víc? Hra krásně odsýpá, boje jsou zábavné a s menším počtem jednotek lze krásně taktizovat.
Kampaň je epická, nechybí v ní dějové zvraty a až na zhruba dvě nebo tři náročné mise je i pro obyčejného hráče poměrně snadná. Filmy jsou úžasné i dnes, po osmnácti letech od vydání. Nejvíce mě bavila část za Nemrtvé, kde jsem po ukončené lidské kampani pokračoval v příběhu Arthase, ovšem pochopitelně už za jinou stranu konfliktu. Oproti tomu v klasickém multiplayeru jsem nedal dopustit na rasu Temných elfů.
Dále, legendární český dabing zde sedí naprosto perfektně, a to jsem prosím u her, filmů i seriálů ve většině případů odpůrce české lokalizace. Také se jedná o jedinou hru, kterou jsem kdy sledoval v oblasti progamingu. Tehdá jsem si nenechal ujít jediný profesionální zápas, sám jsem bohužel nikdy potřebný ''skill'' a především čas neměl.
Pokud si myslíte, že ani toto všechno výše uvedené není hodno mých 95%, přidám ještě množství modifikací (např. Footmen Frenzy, u čehož jsem zvlášť proseděl stovky hodin, DOTA, Tower Defense), vynikající datadisk Warcraft III: The Frozen Throne, který vše vlastně dotáhl k dokonalosti, přidal solidní várku obsahu a dokončil příběh z původní hry a nakonec parádní multiplayer přes blizzardovský Battle.net.
Jediným a nepříliš významným mínusem je pro mě divná, pestrobarevná a jakási ''šišatá'' grafika, která mi nikdy moc k srdci nepřirostla. Jo, abych nezapomněl, zbytečnou zpraseninu Warcraft III: Reforged z letošního roku nemá cenu vůbec instalovat, doporučím spíše původní verzi s datadiskem a třeba i s tím českým dabingem.

Pro: ''Zase práce?''...''Hurá do práce!''

Proti: ''Mrazivý smutek hladoví!''

+26