StarCraft II: Wings of Liberty

Předem říkám, že nejsem multiplayerový hráč a to, že se SC uchytil na poli progamingu, je mi naprosto ukradené. StarCraft počítám mezi nejlepší RTS strategie, co jsem měl tu čest hrát, i když tenhle žánr už nějaký ten rok nevyhledávám. Každopádně jsem od dvojky čekal..hm... no hlavně pokračování příběhu a jinak prostě SC1 v nový grafice. A nemůžu říct, že jsem z SC2 zrovna nadšen, protože... no... je tu prostě spoustu maličkostí, které mi nesednou.

Na začátek uvedu že hudební doprovod je špičkový a grafika rozhodně není zlá, cut-scény vypadají skvěle ať jsou jsou v enginu, nebo pre-rendered, prostředí jsou atraktivní. Tím bych asi pokryl jednoznačné klady.

Záporů a výtek bude trochu víc - první co mě celkem zklamalo, je náplň misí. Téměř všechny jsou totiž takové, které běžně ve strategiích hrají roli okořenění zaběhlých postupů - závody ve sbírání minerálů, blbosti na čas, přepadávání vlaků a cojávim co všechno tam bylo za hovadiny. Jenže tohle má být koření, proboha. Kořením se jídlo dochucuje, tady prakticky nic jiného než tyhle mise není, respektive je jich tak málo že jsou prakticky k nerozeznání. Prostě to celé působí jak nějaká tajtrlikárna pro pro fakany s xboxem nebo lidi co hrajou tak maximálně WoW. Snad toho nechci tolik, když chci standardní nášup "postav základu, braň ji a pak všem nakopej prdel" misí - to je tak nějak to, co od RTS čekám a chci. Mise taky nejsou bůhvíjak dlouhé - většina je tak na 20-30 minut, jen asi u 2-3 jsem strávil lehce přes hodinu.

Za další obtížnost na normal je ... hm... loadoval jsem asi dvakrát. No ok, poslední mise byla celkem záhul a shodil jsem si rychlost na minimum abych stíhal, ale převážná část misí je prostě stavěná tak, že by je nesplnil jen blbec. Ad stíhání, nová detailnější grafika jako obvkyle znamená menší přehlednost bojiště. Navíc kamera mi přišla zbytečně blízko, ale to už je nějaký pitomý zlozvyk 3D RTSek že do záběru se prd vejde... no zas extrémní problém to nebyl, hned jsem si zvyknul, ale do očí mě to taky celkem rychle praštilo.

S přehledností souvisí i množství druhů jednotek, kdy jsem měl pocit, že Blizzardu snad jeblo, protože jich je snad jednou tolik, co v SC1 (původní + nové, i když některé jsou k dispozici "buď a nebo" a v mulťáku asi všechny nebudou) a kdo se v tom má sakra vyznat?! Je toho prostě mrtě a nevidím důvod proč. Dojem na mě nové jednotky taky bůhvíjaký neudělaly, navíc mi přijde, že stylem i vlastnostma lehce ubírají na odlišnosti mezi rasama. Jediné, co mi opravdu udělalo radost, je animovaná hlava nové jednotky Thor Guvernér!, ale jinak nostalgie dělá svoje a (staro)nové palice mě tak spíš zklamaly. Přibylo i něco málo budov. Za plamenometnou věž jsem byl v poslední misi fakt rád, dvě fronty na jednotky taky potěší, ale celkově vzato nic, co by stálo za zmínku...

...z pozitivního hlediska. Z negativního hlediska (a třeba to má mulťák jinak, ale co já s tím) mě štvalo, že upgrady jednotek si nakupuju na lodi za kredity mezi misema a pytel budov v samotné hře prostě nemá jinou funkci, než že mi dovolují postavit určité jednotky v jiné budově a že mi zabírají místo. Jediné dostupné upgradování v rámci mise se týká obecné síly zbraní a štítů. Štve mě to i z toho důvodu, že kreditů rozhodně není dost na všechny upgrady a já se musím dost poslepu rozhodovat, co se mi bude hodit a co ne. Krom toho si za protosské a zergské artefakty, které nacházíte v misích, vylepšujete nebo rovnou získáváte nové jednotky a budovy, opět stylem buď a nebo a abych už teda zmínil všechno, můžete si taky za kredity najímat do misí výrazně silnější jednotky - žoldáky, ale nikdy jsem to neudělal.

Příběh mi přišel celkem jako fraška, která těží z příběhu jedničky a mojí zvědavosti. Celé je to podané tak nějak politicky korektně, průhledně, jednoduše, snad je to i lehce emo, i nějaký ten wtf moment by se našel. Velkým zklamáním pro mě byli protové, kteří snad nikdy víc nepůsobili jako banda retardovaných indiánů meloucích o poselstvích a dědictvích a podobných blbostech.

Mimochodem si za proty pár misí vedle těch teranských odehrajete a mihne se tam i pár jejich hrdinů, ale prakticky to takhle nedává smysl a dotyční hrdinové holt působí jako bezvýznamní panáci. (Ne, fakt nebudu čekat na datadisky - vyšlo to teď a samostatně, takže to tak budu i brát.)

No. Kdybych si měl vybrat kvalitní RTS, kdykoliv dám přednost prvnímu StarCraftu před dvojkou, protože kampaň dvojky očividně vznikla jen jako nutný přívěsek multiplayeru, který má patrně za úkol zabavit lidi, kterým se RTS dostala do ruky poprvé v životě. Možná je SC2 zábavná hra, ale nástupce prvního StarCraftu v ní opravdu nevidím - po stránce příběhu i (alespoň v kampani) mechanismů šla kvalita směrem dolů.