Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 95
"My goose is getting cooked!"

Čekání to bylo téměř nekonečné, vyplatilo se ale! Starcraft II dimenzuje všechno, co původní díl dodnes dělá vysoce hratelným a zábavným počinem a v oblasti klasicky rozehraných RTS strategií nasazuje laťku proklatě vysoko. Bude-li Starcraft II nakonec opravdu trilogií a podaří-li se udržet příběh na nohou bez vážnějších lapsů a oslích můstků, půjde v celkovém měřítku o úctyhodnou megalománii...

"In the pipe, five by five."

Blizzardovsky renderované filmečky mne asi nikdy nepřestanou bavit a i když bych si jich dokázal představit víc než 4, mají svou neoddiskutovatelnou úroveň - jsou výborně udělané, mají nápad a dokonalou atmosféru, která již dávno měla být přetavena v celovečerní stopáž. Rozmáchle je vytvořeno i menu, které kromě různých vychytávek, jako je automatová arkáda nebo jukebox, nabízí doplňující rozhovory a hned 4 úrovně paluby vesmírné stanice (kantýna, můstek, zbrojnice a laboratoř), ve kterých určujete směr vývoje a volíte mise. Většina rozhovorů a mezimisních prostřihů je vedena ve stylu RPG ingame animací, k čemuž směřuje v podstatě jediná výtka z mé strany, a to že všechny animace včetně rozhovorů nejsou udělány v kvalitě renderovaných scének – vím, chtěl bych toho moc :-)

"Apocalypse? Now!"

Co se týče hratelnosti, v nabídce jsou 4 stupně obtížnosti, přičemž na ´brutal´ jsem si zkusil jen pár prvních kol a poté ochotně přestoupil na obligátní ´hard´, kterážto obtížnost mi vydržela téměř až do konce, kdy na poslední kolo z protosské mini kampaně a posledního kola vůbec jsem si po pár nepovedených pokusech pokorně přepnul na obtížnost ´normal´, abych se dověděl, jak moc otevřeně to celé skončí. Sám sobě jsem ale slíbil, že se k těmto kolům vrátím a stůj co stůj je na ten zatracený ´hard´ dohraji :-))

"You want a piece of me, boy?"

Výsledný dojem z této hry je pro mne téměř absolutní a drobnou rezervu si nechávám v záloze pouze pro případ, že další dvě části by byly ještě o ten pověstný chlup dokonalejší. Jednotky, hlášky, v rámci RTS různorodost misí , provedení – to všechno jsou aspekty, které i ze Starcraft II mohou udělat evergreen. Pro mne jako by se již stalo.

"Somebody call for an exterminator?"

Pro: příběh, hrdinové, hudba, hratelnost ...

Proti: abstinenční příznaky po dohrání

+35 +37 −2
  • PC 90
Je to už poměrně dlouho, co jsem hrál a dohrál nějakou RTS, proto bude moje hodnocení asi dost neobjektivní. Neorientuju se dobře v tom, jaké jsou například současné technické možnosti, jaké grafické zpracování by se pro takovou hru dalo považovat za standardní nebo pod/nadprůměrné. I když to bude znít nevěrohodně, nebyl jsem dokonce ani zasažen dlouhodobým hypem. Postupem času mě přestává bavit sledovat tyto informace z důvodů časových, a hlavně proto, že můj herní zážitek téměř nikdy neodpovídá reklamě a recenzím. Nečetl jsem předem diskuze, komentáře - to vřele doporučuju všem, kteří si chtějí vytvořil vlastní názor. (Aplikujte nejen pro interaktivní zábavu, předsudky ukované kritickými/oslavnými komentáři zprznily promítání nejednomu filmovému fanouškovi.). Že se Starcraft 2 chystá, to mi bylo jako příznivci předchozího dílu samozřejmě dobře známo, ovšem prostě a jednoduše, dokud nevyšel, nezajímal jsem se. Takhle to tedy se mnou je...

Do hry jsem vpadnul pouze s jediným očekáváním: dobře se bavit. Naštěstí můžu s čistým svědomím prohlásit, že tak se i stalo. Stačila jedna mise a duch starých časů strávených u Starcraftu 1 mě zcela pohltil. Poslední dobou pařbu na kompu zanedbávám, avšak od pokračování mé nejoblíbenější RTS jsem se odtrhnout nedokázal a dohrál ho v podstatě jedním dechem. Vím, že se to některým nebude zamlouvat, ale já jsem za gameplay velmi podobný jedničce rád. Je to možná povrchní, možná jsem v tomhle laciný konzument přesně pasující do role průměrného, nenáročného zákazníka dnešních dob, ovšem u pokračování svých vymazlených kousků preferuju nevybočování z narýsovaných linií. Nedostatek kulervoucích pokroků neoplakávám. Inovace nechť přinášejí nové série :)

Už jsem říkal, že úroveň grafiky budu posuzovat jen těžko. Mně se modely jednotek, budov i prostředí líbily a nemám k nim výtek. Grafika jednotlivých misí je hezky rozmanitá, nenudí (alespoň mě ne). Postupem hry člověka zarazí velké množství jednotek (jen na vaší straně, počítač jich má k dispozice méně). Někomu takové kvantum může vadit. Vadilo by jistě i mně, kdybych se je pokoušel využívat všechny. Mimo mise je můžete za získané kredity upgradovat, a protože peněz není dost na to, abyste vylepšili každou, musíte některé preferovat. Potenciál spočívá v možnosti výběru - těším se, až si SC2 zahraju znovu a zvolím jiná vylepšení a jednotky a tím pádem i jiné strategie. Pro multiplayer (který jde, mimochodem, mimo mě) nejsou některé v zájmu zachování rovnováhy stran k dispozici.

Mluvím-li o výběru a o misích: ty nepřicházejí v lineárním pořadí, můžete mezi nimi volit. Každá vám otevře jinou jednotku. Tento přístup se mi zamlouval - rád si vyzkouším při druhém hraní jiné pořadí misí s jinými zbraněmi než prve. Je to drobnost přispívající k znovuhratelnosti. Oceňuju taky variabilní cíle misí. Možná je to jenom můj vysoce nekritický SCfan dojem, ale neměl jsem pocit, že bych hrál dvě stejné. Na druhou stranu mám jednu celkem podstatnou výhradu: postrádal jsem klasické mise (postav základnu/braň ji/vybuduj své síly/vyhlaď nepřítele). Jejich přehršel někdy působí stereotypně, ale SC2 obsahuje možná jen 3 takové, což je přece jen málo.

Příběh představuje komplikovaný předmět k hodnocení. Já jsem si ho užíval, ale je mi jasné, že člověk nelibující si v univerzu SC nebo odpůrce sci-fi nad jeho úrovní nezajásá. Nutno podotknout, že obecně myšlenková hloubka her není bůhvíjaká, výjimky potvrzující pravidlo jsou jako kapky v moři. Primární úlohou her ale není duchovní rozvoj, a tak hloubání přenechávám kvalitní literatuře a kinematografii. Hráč očekává povrchnější děj a překousne na tomto poli i nějaké to klišé. Doufáte-li v revoluční kousek, jehož poselství vás posadí na prdel a donutí přehodnotit životní priority, pak jste na špatné adrese (jak co se týče žánru, tak vlastně i co se týče druhu zábavy). SC2 tedy navazuje tam, kde jednička skončila. Nemyslím si, že by šla úroveň závratně dolů či nahoru, jedná se o klasický blizzardí level ve Starcraft kabátu - co to znamená, ať si každý přebere dle svých předchozích herních zkušeností.

Starcraft 2 je velké téma a dalo by se o něm napsat spousta textu. V zájmu zachování rozumné (relativně) délky komentáře zde skončím. S konstatováním, že jsem se po měsících u hry zase bavil a že se nemůžu dočkat datadisku. Já jsem nadšený :)

Pro: mise a variabilita úkolů, jednotky, upgrady, starcraft příběh (plus i mínus), hard a brutal obtížnost, gameplay Starcraft 1

Proti: nedostatek klasických misí (viz komentář)

+30
  • PC 80
Předem říkám, že nejsem multiplayerový hráč a to, že se SC uchytil na poli progamingu, je mi naprosto ukradené. StarCraft počítám mezi nejlepší RTS strategie, co jsem měl tu čest hrát, i když tenhle žánr už nějaký ten rok nevyhledávám. Každopádně jsem od dvojky čekal..hm... no hlavně pokračování příběhu a jinak prostě SC1 v nový grafice. A nemůžu říct, že jsem z SC2 zrovna nadšen, protože... no... je tu prostě spoustu maličkostí, které mi nesednou.

Na začátek uvedu že hudební doprovod je špičkový a grafika rozhodně není zlá, cut-scény vypadají skvěle ať jsou jsou v enginu, nebo pre-rendered, prostředí jsou atraktivní. Tím bych asi pokryl jednoznačné klady.

Záporů a výtek bude trochu víc - první co mě celkem zklamalo, je náplň misí. Téměř všechny jsou totiž takové, které běžně ve strategiích hrají roli okořenění zaběhlých postupů - závody ve sbírání minerálů, blbosti na čas, přepadávání vlaků a cojávim co všechno tam bylo za hovadiny. Jenže tohle má být koření, proboha. Kořením se jídlo dochucuje, tady prakticky nic jiného než tyhle mise není, respektive je jich tak málo že jsou prakticky k nerozeznání. Prostě to celé působí jak nějaká tajtrlikárna pro pro fakany s xboxem nebo lidi co hrajou tak maximálně WoW. Snad toho nechci tolik, když chci standardní nášup "postav základu, braň ji a pak všem nakopej prdel" misí - to je tak nějak to, co od RTS čekám a chci. Mise taky nejsou bůhvíjak dlouhé - většina je tak na 20-30 minut, jen asi u 2-3 jsem strávil lehce přes hodinu.

Za další obtížnost na normal je ... hm... loadoval jsem asi dvakrát. No ok, poslední mise byla celkem záhul a shodil jsem si rychlost na minimum abych stíhal, ale převážná část misí je prostě stavěná tak, že by je nesplnil jen blbec. Ad stíhání, nová detailnější grafika jako obvkyle znamená menší přehlednost bojiště. Navíc kamera mi přišla zbytečně blízko, ale to už je nějaký pitomý zlozvyk 3D RTSek že do záběru se prd vejde... no zas extrémní problém to nebyl, hned jsem si zvyknul, ale do očí mě to taky celkem rychle praštilo.

S přehledností souvisí i množství druhů jednotek, kdy jsem měl pocit, že Blizzardu snad jeblo, protože jich je snad jednou tolik, co v SC1 (původní + nové, i když některé jsou k dispozici "buď a nebo" a v mulťáku asi všechny nebudou) a kdo se v tom má sakra vyznat?! Je toho prostě mrtě a nevidím důvod proč. Dojem na mě nové jednotky taky bůhvíjaký neudělaly, navíc mi přijde, že stylem i vlastnostma lehce ubírají na odlišnosti mezi rasama. Jediné, co mi opravdu udělalo radost, je animovaná hlava nové jednotky Thor Guvernér!, ale jinak nostalgie dělá svoje a (staro)nové palice mě tak spíš zklamaly. Přibylo i něco málo budov. Za plamenometnou věž jsem byl v poslední misi fakt rád, dvě fronty na jednotky taky potěší, ale celkově vzato nic, co by stálo za zmínku...

...z pozitivního hlediska. Z negativního hlediska (a třeba to má mulťák jinak, ale co já s tím) mě štvalo, že upgrady jednotek si nakupuju na lodi za kredity mezi misema a pytel budov v samotné hře prostě nemá jinou funkci, než že mi dovolují postavit určité jednotky v jiné budově a že mi zabírají místo. Jediné dostupné upgradování v rámci mise se týká obecné síly zbraní a štítů. Štve mě to i z toho důvodu, že kreditů rozhodně není dost na všechny upgrady a já se musím dost poslepu rozhodovat, co se mi bude hodit a co ne. Krom toho si za protosské a zergské artefakty, které nacházíte v misích, vylepšujete nebo rovnou získáváte nové jednotky a budovy, opět stylem buď a nebo a abych už teda zmínil všechno, můžete si taky za kredity najímat do misí výrazně silnější jednotky - žoldáky, ale nikdy jsem to neudělal.

Příběh mi přišel celkem jako fraška, která těží z příběhu jedničky a mojí zvědavosti. Celé je to podané tak nějak politicky korektně, průhledně, jednoduše, snad je to i lehce emo, i nějaký ten wtf moment by se našel. Velkým zklamáním pro mě byli protové, kteří snad nikdy víc nepůsobili jako banda retardovaných indiánů meloucích o poselstvích a dědictvích a podobných blbostech.

Mimochodem si za proty pár misí vedle těch teranských odehrajete a mihne se tam i pár jejich hrdinů, ale prakticky to takhle nedává smysl a dotyční hrdinové holt působí jako bezvýznamní panáci. (Ne, fakt nebudu čekat na datadisky - vyšlo to teď a samostatně, takže to tak budu i brát.)

No. Kdybych si měl vybrat kvalitní RTS, kdykoliv dám přednost prvnímu StarCraftu před dvojkou, protože kampaň dvojky očividně vznikla jen jako nutný přívěsek multiplayeru, který má patrně za úkol zabavit lidi, kterým se RTS dostala do ruky poprvé v životě. Možná je SC2 zábavná hra, ale nástupce prvního StarCraftu v ní opravdu nevidím - po stránce příběhu i (alespoň v kampani) mechanismů šla kvalita směrem dolů.
+29 +32 −3
  • PC 90
Starcraft II byl přednostně vyvíjen jako multiplayerová hra a to je sakra znát, ať už v dobrém, či zlém... Ale spíš v dobrém. První tedy multiplayer: SC2 jsem hrál od Bety a právě už v době Beta verze vzalo SC2 progaming silně útokem. Všichni Starcraftisti a hromada W3 hráčů na něj okamžitě přešla, vznikly pravidelné, dotované turnaje, klany, ligy, spousta dobrovolníků starajících se o živé přenosy a komentování zápasů, zkrátka silná komunita a příjemné prostředí.... Proč je tomu tak? SC2 totiž kombinuje elementy jak z SC1 tak z W3, vzniká ultimátní RTS, kde je stále ekonomika na prvním místě (SC1), ale kde je i důležité volit správně strategii a dbát na efektní ovládání jednotek (W3). Už vám nestačí namasovat armádu vašich oblíbených panáčků a slepě je posílat na nepřítele, je třeba kontrolovat mapu, mít neustále přehled o tom, co soupeř dělá, hbitě se přizpůsobit, zvolit jednotky, které ho skutečně counterují a v neposlední řadě je také celou dobu ovládat a starat se o vhodnou bojovou pozici.

Aby SC2 nepůsobil jen jako prostý remake, bylo dost jednotek odstraněno a ještě víc přidáno. Každá rasa má nějaké ultimátní killery (marauder/roach/immortal), i nějaké křehké jednotky bez možnosti útoku, ovšem se skvělými abilitami (raven/infestor/high templar) a mnoho dalšího, přičemž všichni na sebe mají výrazné bonusy a penalizace, podobně jako ve W3, právě proto, aby byli hráči nuceni vyrábět jen ty jednotky, které counterují soupeře. Strategickým orgiím zdar, SC2 ovládne progaming, pokud se tak náhodou ještě nestalo...

Ač Singleplayer hraje spíše doplňkovou roli, Blizzardi by si nedovolili vydat něco druhořadého, jen mě malinko zklamalo, že jsme se nedočkali žádné inovace konceptu RTS. Každá mise je v podstatě jen mapa (multiplayerová mapa), na které se utkává hráč a počítač, přičemž hráč má samozřejmě nějaký specifický úkol a počítač specifické ability, aby bylo vůbec poznat, že se jedná o kampaň. Tento koncept, o kterém mluvím, se tedy od SC1 nijak nezměnil, je pestřejší v detailech, je lépe a výrazněji nascriptován, to ano, ale hraje se stejně. Teď bych rád taky zmínil, že si uvědomuju, že i CoD 6 se principiálně hraje stejně jako Doom, proto ani u SC2 v tom nevidím velký problém, jen takový postřeh... Jinak i přesto, že hrajete jen za terrany, herní doba je více než slušná, pokud – a to pozor – pokud si zvolíte nejtěžší obtížnost, jakou jste schopni se skřípěním zubů zvládnout (což pro svěží herní zážitek vřele doporučuji).

Drobných inovací jsme se však dočkali v prostoru mezi misemi, jednak si postup v kampani vybíráte sami podle toho jaké technologie si chcete odemknout (k dispozici máte krom nových jednotek i ty staré, které jinak ve hře už nejsou), dále nakupujete upgrady, můžete si zahrát na automatu Lost Vikinga a co je důležitější, dočkáte se spousty videí, většinou tedy jen renderovaných v grafickém enginu, ovšem stále pěkné.

A co příběh, má si kde hrát? Inu má, zprvu mě velmi potěšila lehce westernovská atmosféra ala seriál Firefly, kde se charismatičtí testosteronoví muži, navzdory šrámů minulosti, chopí svého osudu a pronášejí mocné hlášky typu „We are only what we choose to be“, bohužel ke konci to spěje více do předvídatelného klišé a místo, aby SC2 předvedl více „ze sebe“, přehnaně moc odkazuje a těží z SC1... Celkově tedy kampaň ve W3 byla dějově více strhující, apokalyptická i emocionální. Stále však nelze, než doporučit!
+26
  • PC 95
StarCraft 2: Wings of Liberty ukázal pravé mistrovství lidí z Blizzardu. Už dlouho dobu se mi nestalo, že bych si ke hře sednul odpoledne a vypínal ji ve čtyři hodiny ráno, abych ji hned po probuzení znovu zapnul.

Co za to mohlo? Inu, Blizzard - vymačkání etanolu hratelnosti RTS se totiž povedlo dokonale. V kampani určitě oceníte nápadité mise, kdy téměř každá obsahuje něco, co nabourává klasickou hratelnost RTS a zdvihá ji na vyšší úroveň. Stejně tak si zde poprvé všimnete vyváženosti jednotlivých ras a důrazu na používání speciálních schopností jednotek.

Dílo zkázy pak dokonají challanges, které vás připraví na první bitvy v multiplayeru, a vy nakonec podlehnete a k BattleNetu se připojíte, abyste si s kamarády nebo i úplně neznámými zahráli jednu bitvu. A je nutné říct, že nezůstane pouze u ní. MP totiž žije z již zmíněné unikátnosti jednotek a naučit se je správně používat vyžaduje hodně cviku. Odměna je ale více než sladká a musím říct, že hektické klikání je pak více než zábavné.

Čistě SP hráči pak ocení i příběh prošpikovaný popkulturními narážkami, stejně jako se mohou dosytosti nabažit unikátních jednotek Terranů, jež byly v rámci vyváženosti MP vyškrtnuty. Ruku v ruce s jednotkami pak jde i výzkum odemykající další unikátní upgrady, nebo vylepšování stávajících technologií za herní peníze - zde bych měl asi jedinou podstatnější výtku k tomu, že napoprvé hráč moc netuší, kterým směrem by se měl jeho výzkum ubírat a jaký herní styl mu nejvíce sedí.

Co se týče grafiky nemohu mít výraznějších výhrad - detailnost prostředí je maniakální a z každého světa dýchá odlišná atmosféra. Jediné, co by mohlo vadit, je možná až příliš naddimenzované User Interface, na které si ale poměrně brzy zvyknete.

StarCraft 2: WoL se doopravdy extrémně povedlo, přineslo spoustu změn oproti prvnímu dílu, ale ponechalo základní prvky, díky nimž se jednalo o tak dobrou hru. StarCraft 2 je tak vybroušeným klenotem, který by neměl nikdo minout - myslím, že i nepříliš nadšený hráč RTS si v něm najde to své.

Pro: Nápadité mise, příběh, narážky, zábava, unikátní schopnosti jednotek

Proti: Velké UI, rozhodování se naslepo

+25
  • PC 90
Tak za prvé je důležité si říct, že Blizzardi splnili očekávání. Návrat legendy přichází ve velkém stylu a je dostupný pro prakticky všem. Kampaň nabízí 26 misí na cca 20 hodin hraní, s třemi volbami mezi dvěma možnostmi (např. Ghost vs Spectre), většina z nich se dá dohrát do půl hodiny na normální obtížnost, čímž všem zkušenějším doporučuji neklesat pod obtížnost Hard. Příběh drží pohromadě, ale i závěr působí docela lacině a průhledně (odklon k protossům super, ale závěr mohl být zajímavější, včetně mise, která je zbytečně lehká). Samotné mise mají variabilní úkoly (defense, čas, kills, destroy) ale nějaká megalomanská mise, kde dostanete na začátku base a vše vybudujete, mi trochu chyběla. Potěšili mě opět úchvatné (ne-ingame) animace, v kterých jsou kluci z Blizzadu nejlepší na světě. Hratelnost je podle očekávání prakticky bezchybná, výzkum dodává kampani výjimečnosti a pocit možnosti ovládat vlastní "rasu" (já například zvolil flame turret v tech stromu zergů a o zergech jsem pak už moc neslyšel.... Právě tahle invence jde správným směrem stejně jako změna upgradu, které se kupují před misemi za peníze.

Zásadním plusem je rozhodně optimalizace hry na horší sestavy. Já na 2 a půl roku starém notebooku s c2d T7300 2,1Ghz, 2GBRam, 8400GS hrál SC2 jen na minimální detaily (a středními texturami a modely) bez jakéhokoliv HDR a podobných vychytávek a byl jsem graficky spokojen. Nejsem hráč, který si chce hodiny prohlížet jak rostou kytky pod nohami jeho jednotek, ale jde mi o čistou účelnost, krom toho, vzhled ve stylu nejlepších detailů War3 je prostě stále dostatečný (Btw vylétávající ptáci ze stromů, když projdou jednotky jsou hezký detail:)). Díky tomu je hra výjimečně přístupná a připomíná mi např. CaC: Tiberium War, které bylo podobně doladěné. Nesmím také zapomenout na úchvatnou audio stránku, od hudby až speciálně k efektům jako jsou zbraně a různé zvuky. Má 2.1 logitech soustava mě díky brilantnosti tvůrců vtáhla do děje bezchybně, stejně jako staré/dobré hlášky jednotek(kterých je dostatečné množství).

Je důležité si uvědomit, že Blizzard nekoncipuje StarCraft2 jako vrchol originality, ale jako výtažek toho nejlepší z legendy i jiných her (trocha Warhammeru 40K, trocha filmového stylu Mass Effectu, "krabice" z CaC, snaha přidat více rpg prvků např. do ovládání spec. jednotek jako je Jimi a jeho granáty ve skryté misi, potažmo na minimální detaily hra vypadá jako klon War3 atd.). Co mě nepotěšilo je kromě mírného zklamání na konci kampaně rozhodně vynechání systému zkušeností (exp.), alespoň na základní úrovní ve stylu třeba zmíněného Command and Conqueru (když máte Spectru s 350 killy a nově vyrobená s nulou je stejně silná, je něco špatně). Elitní jednotky lze zakoupit pouze jako mercenary (placené elitní jednotky určitého typu s +XX% damage/life navíc) a to ještě přiletí ve stylu výsadku z Warhammeru 40k:DoW. Přesto je otázkou, zda je to špatně, že se velký Blizzardi více inspirovali než sami vymýšleli. Možná ne, protože systém rts je docela choulostivý a přidávání neodzkoušených postupů může vést ke ztrátě hratelnosti, na které podle mě hra z největší části stojí. Poslední výtku bych směřoval na UI. Je to už hodně let, co se mi SCV dokázaly zastavět, ale v roce 2010 je to také potřeba? To mě poměrně zklamalo stejně jako někdy nesmyslné chování jednotek hledajících postavení pro střelbu (a neustále chodí sem a tam). Můžu tu dál zmínit ještě menší atentát ghosta na sebe sama, když je schopný bez řečí hodit atomovku 3 centimetry od sebe, ale tuhle chybu beru na sebe já:) Nevšiml jsem si... Poslední věc jsou drobnosti, vymazlující hru oproti konkurenci jako třeba měnící se televizní reportáže s podtextem na obrazovce v kantýně, tancující elfka, reklama na ipistol a další... tohle prostě potěší.

Sečteno a podrtženo, SC2 splnil očekávání, protože se zase na pár let stane nejhratelnější strategií počítačového světa. To vše zásluhou promyšlené "vývojářské strategie" propojit různé (nové i staré, potažmo cizí) prvky hry do jednoho fungujícího celku s vybalancovanými stranami bez patrnějších slabin. Do příští části tu však zůstane stín menších nedokonalostí, jako je UI, zkušenosti nebo menší odvaha překvapit v příběhu.

Pro: atmosféra, animace, vylepšování (upgrade/lab), hratelnost a vyváženost, hudba a efekty, Sarah:)

Proti: UI má stejné chyby jako v jedničce(?!), většina novinek je odjinud, slabší závěr kampaně, rozdělení do tří her

+19
  • PC 85
Nemá cenu hodnotit technický stav u hry, která dostává pravidelnou péči i 7 let od vydání. A na hodnocení balancu jednotek a ras jsou zde také jiní a bezpochyby povolanější.
Co však stojí za komentář je příběh hry. Ne, že by nebyl ohraný, plný žánrových klišé, s očekávatelnými zvraty a čitelnými postavami. Ne, opravdu nečekejte nic nového. A vůbec to nevadí. Dokonce si myslím, že to byl záměr. Často jsou totiž postavy tak schématické, že by klidně mohli vypadnout z nějaké sci-fi varianty commedia dell´arte, a parodující, že připomínají všemožné archetypy jak vystřižené z šestákových románů. Vlastně PARODIE je slovo, které příběh takřka dokonale vystihuje. To "takřka" je tam schválně. Scénáristé totiž umně balancují na té tenoučké hraně, která odděluje bezduchou taškařici a vzdání holdu velkému vzoru. A daří se jim to. Jeden by skoro řekl, že jim do toho kecal Tarantino.

Herní výzva 2017, kat. 3

Pro: Skvěle odvyprávěný příběh,

Proti: občas až moc odlehčený.

+16
  • PC 85
Je málo věcí, po kterých dychtilo tolik fanoušků, zvlášť málo produktů, které opravdu stojí zato.
Starcraft díky BroodWarru přinesl něco velkolepého. Zbývala jen otázka, co naváže.

A po více jak deseti letech tu máme pokračování.

Wings of Liberty přinese opravdu epickou podívanou, plnou sympatických prvků. Hra je mnohem impulzivnější, gameplay intuitivnější a ve všem je slyšet tu nádhernou předzvěst mnohých hlasů, které slibují odvetu vůči událostem Broodwarru.

Hra se rozjíždí a nutí hráče volit, rozhodovat se o svých investicích a také uvažovat o tom, jak se příběh bude vyvijet dál. A na poprvé je to zažítek, rovnající se orgasmu. Hráč nadopován adrenalinem odhaluje každou novinku a dočká se opravdu líbivé kampaně.

No jo, ale kde jsou ty opravdové postavy?

Původní starcraft disponoval realistickými charaktery. Žádní "slaďáčtí" záporáci, které lze kdykoli spasit. Žádní super dokonalí hrdinové (s vyjímkou Raynora), kteří jsou téměř svatí. Ale normální bytosti, které se řídí pudem sebezáchovy, kteří neřeší morálku ale přežití. Konklává likvidující celé světy, jen aby zastavila zergskou invazi. Mengsk popravující miliony na Tarsonisu...atd. A v tom je ta chyba. Záměrně hodnotím jen Singleplayer. Je to z důvodu, že první Starcraft nabídl opravdu dospělý děj, né jen komerčně líbivé zápletky.
A v tom Wings zkrátka pokulhává. Ano je to velice líbivá hra, zaslouží si stovky odehraných hodin v mulťáku, ale zároveň postrádá tu surovost světa, právě ve které exceloval první díl.
+16
  • PC 85
Najprv chcem upozorniť, že hodnotím len kampaň hry a nie celkový zážitok zo StarCraft II.

StarCraft hry ma vždy obchádzali, vedel som, že existujú ale nikdy ma to k nim netiahlo. Možno kvôli tomu, že nie som moc dobrý RTS hráč. Avšak cez Vianoce sa mi naskytla kúpa celej trilógie za polovičnú cenu a tak som to využil.

Celkové spracovanie hry, ako býva u Blizzardu zvykom je na najvyššej úrovni. „Warcraftovsky“ skvelo spracované cinematic videá, ktoré dodávajú tu správnu atmosféru a ktorú máme tak radi.

Kampaň hry sa väčšinou točí okolo pomsty Raynora a tajomného artefaktu čo tu zanechali prastarý tajomný predkovia mimozemských rás. Tajomný artefakt sa však skladá z viacerých kúskov, ktoré bude treba vypátrať a získať. Nie sme však jediný čo majú o tieto kúsky kameňa záujem. Zlomený James Raynor ako hlavný protagonista kampane je prenasledovaný výčitkami svedomia, ktoré sa snaží pomocou alkoholu potlačiť. Nenávisť a hnev ho však ženú na cestu pomsty. Avšak by to nebolo medzi galaktické dobrodružstvo, keby sa do jeho cesty nepriplietlo XY vecí.

Jednotlivé misie mali pestrú hratelnosť. Napríklad misia the devil's playground alebo supernova boli v skutku svieže. Občas ste dokonca mali takú možnosť, že v niektorých misiách si určiť na ktorú stranu barikády sa pridáte. Pozitívne ma prekvapila aj možnosť si strihnúť pár misií za protosov. Charaktery postáv neboli až tak duševne plytké ako som očakával a aj mi celkom sadli. Možno by som ocenil trošku viac keby sa viacej objavovali ako hratelné jednotky. Viem, že to nieje „warcraft“ ale občas by to aspoň kampani viac sadlo. Počas misií máte taktiež možnosť získať nejaké tie výskumné artefakty, čo vám potom na základni pomôže vylepšiť a zdokonaliť útok alebo obranu armády. Tiež je tu možnosť odomknúť za kredity žoldnierov, čo som neustále počas hrania využíval.
Dialógy medzi postavami aj UNN News Broadcast videa boli naozaj super. Soundtrack hry taktiež nevybočoval z toho čo sme od Blizzardu zvyknutý. Odporúčam!
+16
  • PC 90
Často jsem schopen hru, která mě několik dnů hrozně baví z ničeho nic opustit a se stejnou vervou se k ní vrátit třeba po měsíci. (Je to spíš mnou než hrou) Nicméně je pár her, u kterých se mi to nestalo a to už o něčem svědčí. Starcraft 2 je jednou z nich.

Starcraft 2 je podle mého starý skvělý Starcraft v novém kabátě. Pěkném kabátě. Je tomu už drahně let co jsem „jedničku“ dohrál, takže mi „jen“ tento nový kabát zcela vyhovoval, protože pár vylepšení zde je. Vylepšení na skvělé hře? No paráda.

Jelikož si potrpím na podání příběhu kampaně, byl jsem u Starcraftu v sedmém nebi. Celý příběh podaný pomocí úžasných „cinematics“ se skvělou hudbou byl „strhujícně-vtahující“. K tomu menší animace před-po každé misi a možnost rozhovorů s aktéry příběhu. Perfekt.

Nevěřil jsem, že by opravdu bylo možné udělat každou misi „jinou“. Spousta her se tím holedbá a na konec skutek utekl. U Starcraftu tomu tak opravdu je, každá mise je specifická tzn. zábavná. Stereotyp nehrozí. Nicméně mému stylu chybělo více klasiky. Vybuduj základnu a v klidu pomaloučku polehoučku znič všechny ostatní. Spousta misí je - udělej tamhleto tohleto dosáhni tohoto bodu bum bum za 20 minut hotovo. Taky fajn.

Vytuněný starý dobrý Starcraft, mě velice pobavil.



PS: jen taková poznámka k ovládání jednotek. V nějakém komentáři jsem se dočetl o dementním chování jednotek (v některých případech souhlas). Podle mého je tomu spíše naopak. Za dementní by možná šla označit nemožnost společného výstřelu z yamato ganu a neutočení nepřátel na opraváře, což není 100%ní a na vyšší obtížnost to možná ani neplatí. (hrál jsem na normal)

Taky jsem se kolikrát rozčiloval, že by bylo logičtější, kdyby se některé jednotky v určité situaci chovali „jinak“, pak jsem si je ale představil v situaci odlišné, ve které by mě jejich „jiné“ chování rozčílilo úplně stejně.

Např. by mě štvalo: samostatné skládání artilerie, když na ni nepřítel utočí zblízka a přitom má rozkaz rozložená střílet na konkrétní cíl, nemožnost těžařů vypořádat se s malou hrozbou když ostatní bojovníci jsou mimo oblast, kdyby medici nešli při rozkazu attack společně s bojovníky do bojové vřavy, i když neútočí, tak u bojového pole léčí atd.

Sečteno podtrženo inteligence jednotek mi přijde dobrá.

Pro: příběh,PODÁNÍ PŘÍBĚHU,svižnost,vylepšený starý skvělý starcraft, variabilita misí

Proti: mušky v inteligenci jednotek,pro mě málo "klasických"misí

+14
  • PC 85
Wings of Liberty je velmi povedená hra. Úspěšně se podařilo vzít všechno zábavné ze starších kolegů, renovovat to a po přidání spousty vychytávek to slisovat do jednoho celku, který dělá čest všem rychlým strategiím.

Příběh je sice béčkový, ale velmi poutavě zpracovaný. Již od začátku je jasné, kam se budou kroky ostříleného šerifa ubírat. Jasné však není, že do hry přibude oddechová část, kde hrdina mluví s lidmi, nakupuje vybavení a provádí výzkum za pomoci schopnějších kolegů. Tento segment považuji za naprosto geniální, jelikož oživuje celou kampaň a v případě opětovného hraní nabízí různé volby a tedy i lehce pozměněný zážitek.

Grafická stránka je klasicky výborná. Vše zůstalo věrné předloze, jen není zachována určitá syrovost, kterou se Starcraft vyznačoval. To je však jen detail, který lze lehce přehlédnout.

I audio stránka je perfektní a to hlavně kvůli skvělému soundtracku, jenž neruší a pomáhá dotvořit atmosféru. Často jsem si vzpomněl na seriál Firefly.

Potěšily mě ingame animace. Pryč jsou doby, kdy se na vyprávění příběhu s jejich pomocí ani nedalo koukat. Starcraft je toho důkazem. Přestože povětšinou nejde o žádnou divočinu, je znát perfekcionismus, se kterým byly prostředí i modely postav připravovány. Přiznávám, že by mi nevadil podobným stylem zpracovaný film.

Jediným záporem, který jednoduše musím zmínit, je tendence hnát hráče do cíle jako cvičenou opici. Pokud by šlo o menší počet misí, neviděl bych problém. Časový limit se však vyskytuje skoro v každé misi a jako na hráče, který se rád na všechno připraví, to na mě nepůsobí dobře.

Všeobecným povzdechem, který nepromítám do hodnocení, je ohromná náročnost na mikromanagement. Trochu to pak ztrácí kouzlo, když hráč musí kontrolovat každý prd každé jednotky.

Wings of Liberty tedy nedělá značce Starcraft žádnou ostudu a s klidem v duši jej mohu doporučit každému stratégovi.

Pro: Příběh, audiovizuální stránka, zábavná kampaň, balanc jednotek, interakce mezi misemi, nejdrsnější drsňák Tychus Finlay

Proti: Časový limit téměř v každé misi

+13
  • PC 100
Původně jsem celou sérii Starcraft 2 němel v plánu vůbec hrát. Jelikož mě datadisk původního Starcraftu velice nadchnul, tak jsem si řekl, že si to aspoň vyzkouším, když se dá několik prvních misí hrát zadarmo. No a po několika misích Starcraft 2: Wings of Liberty došlo k tomu, že jsem si hru koupil spolu s pokračováním Heart of the Swarm.

Starcraft 2: Wings of Liberty přineslo spoustu nových věcí. Grafika šla samozřejmě brutálně nahoru, optimalizace na profesionální úrovni (hlavně jsem konečně nemusel mít ukončený proces explorer.exe, aby se mi špatně nevykreslovaly barvy, jupí!) a také přibyla možnost změnit obtížnost hry. Takže konečně jsem se dočkal toho, že jsem nemusel v kampani vytvářet v každé misi expanzi, abych vydržel se surovinami, nemusel jsem si vytvářet několik armád atd.

Když už se zmiňuji o té armádě, tak obrovské plus je neomezené označení počtu jednotek. Co si budem povídat, v původním Starcraftu bylo dost otravné omezené označení pouze dvanácti jednotek, takže byl hráč nucet vytvořit několik skupin, které musel ovládat zvášť. Ono tak celkově mi přišlo, že v novém Starcraftu jde armáda ovládat lépe, pokud jsou jednotky stejně rychlé, tak mají tendenci se držet pohromadě jako jednolitá armáda (a ne, jak v původním Starcraftu, že se vytvořila dlouhá řada jednotek, které šly víceméně za sebou).

Co se mi také libí v novém Starcraftu je snadnější dosažení ideálního získávání surovin díky tomu, že se nad hlavní budovou zobrazuje aktuální a maximální počet dělníků k těžbě minerálů tak, aby byli na 100% využití (u plynu se to zobrazuje nad Rafinérií, Extractorem a Asimilátorem).

Nový Starcraft přinesl velké množstí nových jednotek a taktik. Nechybí samozřejmě ani ty z původního Starcraftu (Mariňáci, Obléhací tanky atd.), i když některé jednotky jsou nahrazeny novými. Mně se třeba za terrany hodně líbí nová jednotka Thor. Přijde mi taková univerzální jak proti pozemním jednotkám, tak i proti leteckým (i když zrovna proti leteckým byla o něco slabší než proti pozemním). Také jsem rád používal staronové battlecruisery s yamato dělem.

Proti původnímu Starcraftu je každá mise v této hře svým způsobem originální. Né jenom, že se musí hráč v některých mapách poprat s různými vlivy klimatu (např. mise se stoupající lávou), ale v jiných misích měl za úkol např. zničit pohybující se vlak anebo natěžit určitý počet surovin dřív, než soupeř. U některých misí si dokonce hráč musel vybrat, kterou z nich splní, protože se navzájem vylučovaly (pomoci jedné nebo druhé straně, zachránit nebo zničit kolonii atd.)

Nesmím ovšem zapomenout na zásadní prvek celé kampaně. Hráč si mohl vylepšovat jednotky. Samozřejmě nebylo možné si koupit úplně všechno vylepšení, proto si musí hráč pečlivě vybírat, hlavně, když hraje na těžší obtížnost. Toto vylepšení šlo koupit za kredity, které hráč obdržel za splnění jednotlivých mísí (kromě závěrečných misí při invazi na planetu Char). Dále je možnost provádět výzkum v laboratoři, který buď umožní úplně nové jednotky (většinou výběr ze 2 jednotek) anebo vylepší již stávající jednotky nebo budovy. Také je možnost najmout si žoldáky za kredity (o něco vylepšené konkrétní jednotky s tím, že přímo v boji jsou o něco dražší na suroviny, ale mají víc životů a dmg).

V neposlední řadě nesmím zapomenout na skvělý příběh. Někde jsem četl, že ten příběh jede podle staré šablony a že je to vlastně jedno velké klišé. Uznávám, jede podle už nějaké zaběhlé šablony, ale mně zase až tak klišoidní nepřišel. Naopak mně přišel dost zajímavý. Proti původnímu Starcraftu tento příběh vylepšují vynikající cut scény.

Jako úplně poslední nesmím samozřejmě zapomenout na hudbu. Jako celkově se mi líbila, snad jediné místo, kde mi přišla nevhodná hudba byla úplně poslední scéna na závěr hry, ale to se dá odpustit.

K multiplayeru toho nemám moc, co dodat, jelikož jsem si hru pořídil hlavně kvůli kampani. Líbí se mi, že před samotným soubojem proti hráči je možno zahrát si tzv. challenge mise, kde se hráč učí, které jednotky je vhodné použít proti jiným jednotkám u jednotlivých ras, používání klávesových zkratek atd. Dále je možnost vyzkoušet si tréninkové mise, kde hráč trénuje proti AI protihráči.

Snad jsem na nic nezapoměl. Co se týče negativ, tak kromě hudby v závěrečné scéně hry jsem ani žádné nenašel. Já osobně moc strategie nehraji, ale tuhle jsem si opravdu užil.

Pro: Lepší grafika a hratelnost než původní Starcraft, nové jednotky, originální mise a skvělý příběh

Proti: Na nic zásadního jsem nenarazil

+12
  • PC 85
Opět jeden z letošních herních taháků, kdy se po 12 letech fandové dočkali pokračování jedné z nejznámějších progammingových RTS a jedné z nejvytrvalejších hraných multiplaerových strategií. Ale má smysl si hru pořídit pokud si chcete vychutnat jen zážitek pro singleplayer?

Svět Starcraftu se mi líbí tím že se hodně inspiroval ve světě Warhammeru 40K ( často je tento fakt zaměňován s tím že Warhammer 40K okopíroval Starcraft což ale nemožné z důvodu stáří deskové předlohy a doby jak už dlouho toto universum funguje) tudíž zde máme zajímavé tři frakce které netřeba fandům představovat ale pro pořádek si je připomene tajemnou a prastarou rasu Prottosů kteří disponují nejpokročilejší technologií, rasu Zergů živočichů kteří se řídí myslí úlu a fungují téměř jako jeden organismus s cílem převálcovat a zničit ostatní, a nakonec lidskou Federaci která má rozbroje uvnitř svého systému a její postupy nejsou pro každého. Zvláště ne pro starého známého Jima Raynora vůdce rebelů který je znám z prvního dílu, a také z knih které doporučuji přečíst.

Kampaň hry má pěkný styl prezentace děje a možnost mluvit se všemi důležitými členy posádky a zjištovat jejich osudy a slyšet co si myslí. Dále je zde velmi důležitý systém odměn az každou misi a to v podobě peněz, a výzkumných bodů. Díky kreditům se dají najmout žoldáci kteří dokáží silně přilozit ruku k dílu, ale hlavně každá jednotka může rozvést své schopnosti, zvýšit odolnost, dosah zbraní, účinnost střeliva atd… Výzkumné body zpřístupnují buď globální výhody jako automatickou težbu plynu, nebo postupné opravování budov či mechanických jednotek nebo přidají speciální jednotky či nové věže atd…

Blizzard měl vždy smysl pro detail, a i zde se to patřičně objevuje v rozmanitosti misí, kde správně vsadil na originální pojetí různých operací, kde se klasické stavění základny, budování armády a následné zničení nepřítele, ozvláštňuje tlakem například kdy se k hráči pomalu a jistě blíží ohěn, nebo když nepřítel prohledává důležité objekty na mapě atd… Je to zábavné a plní to svůj účel. Jinak se od prvního dílu mnohé nezměnilo, hratelnost je návyková, příběh dokáže zaujmout i když hráč již brzy tuší jak se to vyvine, ale zajímavostí je možnost se u tří operací rozhodnout jakou misi zvolíte, tudíž je celkem 29 misí což už je slušná řádka a pár večerů budete mít co dělat.

Grafický styl se mi líbí, hardwarová náročnost mi taktéž prijde adekvátní, hudba mě příjemně překvapila a anglický dabing je zvládnutý perfektně, a český si zde ani nedokáži představit. Závěrem tedy i pro hráče který se nechystá na online klání má nový Starcraft smysl, jen si trochu nedokáži přestavit s čím kromě nového kampaňě přijdou další pokračování.

Pro: Svět Starcraftu, stylové mise, prezentace, animačky, vylepšování jednotek, velitelská loď, stará dobrá hratelnost

Proti: Zde se dočkáte pouze jedné kampaňě, rozkouskování hry na celé zakončení si nějaký rok počkáme

+10 +11 −1
  • PC 90
Příchod Starcraftu II znamenal pro mnohé hráče, podobně jako pro mě, opravdový zázrak. To po čem každý dychtil přes deset let se stalo skutečností a každý jen toužil ponořit se do tohoto oblíbeného universa a vnímat tento příběh vším, čím to půjde.

Jako vždy je příběh nejsilnější stránkou hry a vskutku se na něj vyplatilo počkat. Děje jsou teď mnohem emotivnějši, osobitější a s podporou výborných filmečků, se dostávají hlouběji pod kůži.

Zatímco všichni fanoušci čekali dlouhých dvanáct let, v sektoru Koprulu uplynuly jen čtyři roky. A tu dvanáctiletou Propast od předchozího dílu, Blizzardi překonali na jedničku. Návaznost nepůsobí kostrbatě, naopak množství odkazů na minulost (první díl s datadiskem) je příjemnou rekapitulací předchozí hry (a věřím, že jsou hráči, kteří se tak dostali k původní hře).

Mise jsou rozděleny do několika celků a jelikož různé mise otevírají různé jednotky, může hráč zkoušet stále jiné kombinace. Hra se stává mnohem variabilnější ať už jde o verbování žoldáků, výzkum protoských a zergských technologií, či trvalá vylepšení pro určité jednotky.

Maximálním oživením jsou gradujici mise. Starcraft II je oproti jedničce velice zrychlený a aby se hra příliš netáhla, hráč musí co chvíli něco zachraňovat, před něčím utíkat, či něco prostě vyrabovat jako první. A když si chce ještě splnit bonusové úkoly, opravdu toho času moc není. Třešní na dortu jsou v tomto případě tři páry alternativních misí, ze kterých si zvolíte. (Moc tomu nefandím, protože pak může docházet k nesouvislostem v dalším pokračování).

Grafika i hudba byly také znatelně předělány. Mě osobně se tedy více líbilo zpracování z jedničky, ale to dvojkové taky není špatné.

Došlo však ke znatelným změnám jednotlivých ras (v zájmu lepšího vyvážení). Zergové spíš než hmyzí emzáci, teď působí jako rakovina. Protosové jsou zase zářivější a nazdobenější, až to působí přeplácaně. Rozvoj nových jednotek na úkor některých původních zamrzí. Absence Lurkera, či Defilera připomenou jen jejich kosti, které můžete nalézt. A některé Teranské jednotky získáte jen, "když je vytáhnou ze šrotu".
Na druhou stranu však bylo jasné, že po dvanácti letech to nebude původní Starcraft jen v jiném saku.

Hra podporuje výborný multi-player (na který je hlavně zaměřená) a nabízí též mody jako Chalenges atd. Achievementy, jejichž splnění zvyšuje hráčovo skore, nutí hráče dělat větší šílenosti na vyšší obtížnosti a za kratší dobu. Ze hry se tak může stát záležitost, trvající dlouhé měsíce.

Nutnost internetového připojení dokáže naštvat, avšak pro hráče, kteří se nespecializují na multi-player je tu možnost Offline modu. Základní hra a několik modů se tak dá hrát i bez připojení.

Takže nezbývá než doufat, že Blizzard urychlí vývoj dalších pokračování a těšit se. Druhý díl této legendární strategie je sice hodně překopaný, nicméně velice zábavný a navykový takže 90%

Pro: Pokračování této kultovní série

Proti: Člověk zamrzí některé rozdíly oproti jedničce.

+10
  • PC 90
Ošlehán Starcrafty 1, jsem očekával vykrádačku sebe sama, jen s vylepšenou grafikou.
Ale jak jsem se zmýlil!
Kampaň je narvaná filmečky! Před každou misí hrajete adventuru, ve které se dozvídate více o příběhu/postavách/planetě/minulosti a pak vlítnete navnazení do akce! Po dohrání mise přichází samozřejmě blaho nejvyšší a to filmek od blizzardů! I kdyby vás strategie nebavili, tak Starcraft 2 si musí užít každý.
Rozdělit hru na tři kusy mi dává smysl, protože na takovém množství videí se prostě musí dělat déle.
Vylepšeno absolutně vše (ovládání, grafika, kampaň). Dohráno s chutí za tři dny.

Pro: způsob jakým Blizz pojmul kampaň

+6 +10 −4
  • PC 95
Čekal jsem věčnost a doufal jsem že výjde další pokračování Starcraftu a dočkal jsem se. První dojem byl úchvatný. Bombastická grafika a hlavně pokračování příběhu což je supr protože nemám rád hry, kde to jde dopředu a pak náhle nový díl jehož příběh se odehrává ještě před prvním dílem. Jsem velký šílenec do SCI-FI světů a tak by mi možná i děj před jedničkou nevadil, ale zásada je že se nic extra v rasách nezměnilo. Kampaň parádní z dobrým příběhem a novými hrdiny a taky se můžete v kampani rozhodnout co dělat. Přibily nové jednotky, ale některé byly úplně nahrazeny jinými. To sice v kampani nevadí protože máte obrovský výběr jednotek, ale v šarvátce je to jinak, kde je starý a namakaný a skouřený plamenometčík. Mě prostě v šarvátce chybí :( a nebo Goliáš. Toho jsem měl za terrany nejradši. Hned po základních mareňácich :D. Hold s tím se musím smířit, ale samozřejmě nové jednotky jsou taky dobré a nejsou to žádné béčka. Kampaň se dá hrát ve více optížnostech a já jsem to ještě na nejtěžší nedokázal vyhrát, ale jednou se mi to povede :D. Hrdinové se nezměnily jsou to jenom lepší vojáci prostě realita a nedají se oživit což je sice reálné, ale nemůžete si úžit nějak bitvy z hrdinou jinak by jste ryskovaly, že vám padne.Multyplayer se nezměnil až na možnost hrát více typů her. Rychlost je snad nejhlavnější. Samomřejmě je důležitá i spolupráce a taktika, ale pokud jedete 1v1 tak rychlost je důležitá. Prostě super legendární hra, kterou si nesmí vynechat žádný fanda SCI-FI a světa Starcraft. Akorát je celkem škoda v tom, že většina hrdinů v kampani umře. Hlavně je mi líto Zeratury, kterého jsem měl nejradši. Byl to největší týpek co se týče síly útoku :D

Pro: Parádní nová grafika a celý svět, hratelnost, rychlost, kampaň je i není na delší dobu ( podle optížnosti).

Proti: Málo normálních misí ( s koro v každé misi je něco nenormálního :D), v šarvátce není taká rozmanitost jednotek jako v kampani (ale to není zas tak důležité)

+3 +6 −3
  • PC 90
Znáte nějakou počítačovou firmu, která dělá jednu pecku za druhou? Blizzardi a jejich hratelnost málokterá vývojářská firma překonává. Starcraft 2 mohl dopadnout jakkoliv přece jenom, inovací není na první pohled mnoho. Ovšem hra má několik předností a to je klasicky příjemná hratelnost, a luxusní single-player kampaň. Například mise, kde s poměrně slušnou armádou odoláváte tisícovým počtům zergům je skutečně masakr!! Ze dvojky doslova dýchá retro vzpomínka a na druhou stranu se ani nebojí vylepšovat. V multi-playeru věřím, že nachází své čestné místo v Progamers i mezi hráčskou komunitou. Já byl po velmi dlouhé době unešen z nové hry a dokonce přinucen (svou vlastní iniciativou) i dohrát :-). Kdo má rád poctivé RTSka bude jistě potěšen!

Pro: retro nádech, kampaň, národy, hratelnost, poctivé rts, relativně nízka HW náročnost

Proti: kampaň pouze za Terrany, v základu malý počet map pro skirmisch

-1 +4 −5
  • PC 65
Po cca 6 letech vývoje je tu fanoušky očekávaný Starcraft 2, který byl už po samotném ohlášení (a možná i před ním) označován za bombu. Mě Starcraft 1 osobně hodně minul s tím, že je to pro mě nudná a nezábavná RTS, takže S2 mě po ohlášení až tak nevzrušoval, i tak jsem se nějakou záhadou prokousal až do závěru což je velký úspěch už jen proto, že od AoE3 a CoD2 je to první novější hra kterou jsem dohrál, ale plky o tom jak jdou hry už několik let do kytek jsou jiná kapitola. Tahle hra mi stojí za komentář ne pro své (ne)kvality, ale protože v tom křiku "hype, hype, hurááá" jsem nějak cítil potřebu si taky zakřičet svůj názor.

Hodnotit budu jen Single player jelikož Multiplayer mě u téhle hry vůbec nezajímá, a s kamarády bych při hraní RTS dal přednost starší konkurenci, protože hrát na battlenetu stylem 5 minut a dost mě fakt nerajcuje. Dobrým ponaučením mi byl AoE3 kde jsem po několika hrách pochopil, že "na pohodičku" a zábavu se to hrát fakt nedá a každá hra se omezuje na maximálně pár minut hraní a to mě opravdun nebaví a je z toho prd. Vlastně nejde o zábavu ale o používání několika šablon herních postupů, jakých si buildů, což představuje zábavu hlavně asi pro honimíry ve virtuálním světě co staví existenci na tom koho vyklepli, ale ten kdo se chce pobavit a opravdu hrát tak musí podle mého volit cestu LAN kde se na nějaké tabulky sere jak na placatej kámen. LAN tu pokud vím není, tak neni co řešit, ale pokud dobře chápu možnosti battlenetu, jistě asi půjde nějak hrát skrze něj jako přes LAN.

Příběh, hm, cenu za popularitu teď asi nezískám, ale za sebe říkám, že příběh v S2 mě prostě nebere a scény jsem hlavně odmačkal už aby byly pryč. Boj tří ras ve vesmíru, mezi lidmi, oškivými brouky a hitech mimozemšťany už tady byl milionkrát a mě to prostě nebere, když se tohle totiž už xkrát protočí tak to mojí pozornost zkrátka nepřiláká, navíc když je to v dost neoriginálním podání špatně vypadajících ingame scén. Jak jsem řekl, nezájem o příběh asi někdo odsoudí (zdravím S fanboys) ale hodnocení hry holt neni soutěž v popularitě.

Hratelnost, ach ano, nevím jak si to vysvětlit, ale hra mě bavila, opravdu nevím čím to, čekal jsem, že to zabalím, ale pak mě to začalo bavit a nevím čemu to přičíst. S2 je pojatý hodně rychle a akčně, žádné velké šmrdlání se na základně, víceměné rychlá akce a kálet na základnu, ono se tam toho ostatně ani moc dělat nedá. Osobně nechápu např. absenci zdí, v době kdy se válčí s brouky bych viděl zeď jako logicky nejjednodušší a nejpraktičtější překážku, ale na druhou stranu je fakt, že je to asi zbytečnost vzhledem k tomu, že jsou vždy jasně dané přístupové cesty. Umělá inteligence, to je dost důležitý prvek v každé hře a RTS obzvlášť a pokud se jednotky chovají jak pitomci tak je zle. Zde je to tak "fifty fifty" ("Nesmějte se mu!!"). Na jedné straně je super jak SCV sami opravují jak jendotky tak stavby a to i když jsou celkem daleko, jak se v kolikrát jednotky vrátí na své místo, ale na straně druhé nevím jestli se mám smát, srát nebo lomit rukama při pohledu na své jednotky jak se nechají kosit nepřítelem, který stojí na okraji druhého patra a beztrestně si dělají co chtějí aniž by mé jednotky opětovaly palbu. Vysvětlení ve hře typu "musíš tam nejdřív odkrýt mlhu" mi jako inteligentní opravdu nepřijde už jen proto, že "fog of war" je hlavně herní prvek a ne součást výbavy onoho světa jako stromy, tráva atd , zkrátka když někdo stojí na okraji tak ho prostě ze země vidím a tak by to mělo být i ve hře, protože tak jak je to v S2 je to nesmysl. Navíc nepřítel střílí i když nestojí na okraji, takže to kropí asi skrze zem nebo střílí obloukem, balistika holt věda je. Kdyby např. artilerie střílela na mé jednotky aniž by byla vidět ze země, protože by byla krytá okrajem, tak neřeknu ani prd, ale takhle je to blbost. Další případ střední až pokročilé demence je nesmyslná honba jendotek, které neslouží k boji, za nepřítelem, pokud máte označenou skupinu jednotek všeho druhu a není čas řešit kdo je kdo, měly by jednotky, které neslouží k boji a nemají žádné bojové využití prostě při povelu k útoku sedět a točit palcem (nebo léčit a opravovat, zkrátka podle chuti) a ne se vrhnout k nepříteli zatímco opravdu bojové jednotky z dálky střílí, tohle mi opravdu vadí. Zde je prostor pro ukázku demence tentokrát nepřátelských jednotek, kterým můžete klidně až pod nos postavit tank, k němu libovolně opravářů a takhle kosit zástupy nepřátel, protože nepřátele ve své nekonečné demenci nenapadne zničit tyhle podpůrné jednotky, které prakticky zajišťují vašemu drobečkovi nesmrtelnost, tedy alespoň do vyčerpání zásob, ohromný problém nastavit jednotkám systém priorit pro eliminaci takového nešvaru, tohle tuším vynalezli už u her o více jak o dekádu zpět. Další nešvar který zde je, nemožnost skupině jednotek, ani když jsou stejného typu, udělit povel použít speciální schopnost najednou, máte skupinu křižníků, udělíte povel střelby ze super kanónu a místo toho aby vypálily všechny, tak pálí jeden po druhém, má to logiku? Asi takovou jako by generál v bitvě velel každému ze svých tanků zvlášť a všem do vysílačky musel jak papoušek opakovat jeden povel, jěště že Blizzard dělá do RTS her a ne do válek (i když...) Stejně je tomu tak např. v misi s hrdiny kde i při použití klávesové zkratky, která je pro všechny stejná svou schopnost použije jen jeden z nich, omluvou budiž v rozdílnost schopností hrdinů a jejich nutném nastevení před použitím, ale i to by šlo hravě vyřešit, např. v takové situaci defaultně v AI udělit povel "zaútoč na nejbližšího". problémy typu, že na přepravní jednotky nemá jak jsem si všiml vliv jestli jedou prázdný nebo plně naložený, rychlost je stejná, příkaz "hold position" (naprosto zásadní povel) se ruší pokud s jednotkou pohnete (do prdele, vždyť tohle a daleko víc možností už bylo např. v Aoe2!) , nemožnost udělit jednotce povel útoku na prázdné místo bez přítomnosti nepřátel, sakra vhodný třeba pro artilerii, nemožnost udělit jednotkám nějaké aspoň jednochuché formace, nemožnost zničit budovu autodestrukcí a místo koncentrací na dění ve hře se musíte zabývat likvidaci nevhodně postavené budovy, kterou potřebujete odstranit nebo např. narychlo její demolicí získat počet kreditů k něčemu důlěžitějšímu. Detaily typu nemožnost rotovat budovy při stavbě, nemožnost pokročileji ovládat kameru (sakra co je za problém do hry vepsat pár řádků pro kvalitnější ovládání kamery, zoomu atd., ať si na to najmou aspoň brigádníka z řad fanboys co umí programovat) nebo šířeji určit chování jednotek asi nemá cenu nějak široce rozebírat. Ale možnost oddálit kameru by fakt bodla zvlášť v případě kdy kolikrát ty hračky (eh, fuj, co jsem to řekl) tak tedy impozantní bojové jednotky větší než budova ze které vzešly zabírají opravdu hodně místa. Chválím velký počet jednotek, je jich fakt hodně a to je rozhodně plus, tohle plus se ale stává bohužel malé a bezvýznamné když 3/4 těch jednotek ze své vlastní vůle vůbec používat nebudete, protože jsou prostě k prdu a využijete je pouze když je mise pro konkrétní jednotku dělaná nebo když vám jich hra několik na startu dá. Ovšem tahle výtka možná veme za své v případě multiplayeru kde se třeba ty v singlu přítomné jednotky platné jak mrtvýmu zimník využijí. Při tvorbě základny mě celkem vytáčela absence možnosti stavět budovy ve větším počtu, takhle SCV staví jednu, pak druhou ve frontě a tím to hasne, šmitec, ale třeba jsem přehlédl nějakou super klávesovou zkratku, stejně jako jsem asi přehlédl povel, kterým bych SCV donutil přestat stavět a přesunout ho na důležitejší úkol. Obtížnost hry je kvalitně vyvážená, na Hard je to opravdu těžší a na Brutal tuplem, jsou hry u kterých rozdíl sotva poznáte, zde je to dobře oddělené. Fakt že jednotky typu siege tank se neumějí automaticky složit pokud je na ně útočeno v případě kdy jsou rozloženi jako artilerie a tudíž neschopni boje na blízko na celkovém dojmu nepřidá, to samé pro vikingy atd. touto demencí jednotek je pak docilováno zvýšení počtu jednotek ve hře, protože jedna kreje druhou, třetí tu první a druhá zase kreje třetí a přitom úplně zbytečně, stačilo by prostě zlepšit AI, Viking, který v letu neumí střílet na zem by se po útoku ze země automaticky složil do své pozemní varianty a po likviaci by se zase složil zpět a to vše za situace kdy zrovna necháte své dementy chvíli bez dozoru, ale to bylo snížilo počet druhů jednotek ve hře a to by se pak brečelo. Opravdu by bylo lepší kdyby více jednotek bylo ospravedlněno skutečnou použitelností a ne demencí v umělé inteligenci.

Herní prvky typu výzkumu, nebo upgradů mimo hru jsou pro mě osobně stále nové jelikož se to moc nepouživá a něco podobného ale mnohem lépe zpracovaného jsem miloval pouze v Earth 2150, od té doby se to zerg ví proč neujalo a přitom je to naprosto výborná záležitost si zkoumat vlastní zbraně, rozhodovat co ne a co ano, a následně stavět vlastní jednotky. V S2 je aspoň přítomen chudý příbuzný a já jsem za to rád. Některé výzkumy v laboratoři jsou dobré, jiné špatné, tak to holt je, nemůže to být dokonalé, ale přeci jen bych raději uvítal takový typ výzkumů, který mě aspoň chvíli bude nutit se rozhodovat co si vybrat. Dobré je, že zde nutnost sbírání artefatků pro výzkum nutí hráče ve hře trochu riskovat při jejich shánění, pěkné oživení hry. Upgrady jednotek taky dobrý nápad, ale osobně bych možná tohle klidně oželel za přítomnost mé oblíbené stupnice hodností pro jednotky zocelené v boji a jejich následné vylepšení díky vyšší hodnosti, tohle tady prostě chybí, člověka to hned nutí hrát jinak a oni to sem nedaj, tak holt zase kulový, aspoň, že jsou tu upgrady. Těch u každé jednotky po 2ks, ale opět 3/4 jich jsou k ničemu, jelikož 10 bodů života pro moje vojáky mě opravdu nespasí a podobných zbytečných vychytávek je tu více. Osobně jsem měl problém prachy utratit a když mi docvaklo, že jsem tedy asi ve finále hry, tak jsem těch 300 klacků, co jsem šetřil na něco užitečného co snad přijde, rozházel za tyhle kravinky u jednotek, který ani nepoužívám, prostě vylazeno k dokonalosti asi jako bezpečnostní ventily od BP. Chválím parádní předvedení každého upgradu, takže člověk netápe co že to vlastně koupil za vychytávku, u nějakých předváděček by se hodil popis či srovnání se stavem před a po, jelikož u upgradů řešících odolnost jen obraz prostě nestačí, ale to bych už jen šťoural a já se nerad v něčem šťourám pokud zrovna nejde o můj nos či jiné tělní dutiny, třebaže nejsou moje...eh, ale to už jsem zašťoural jinam. Najímaní žoldáků je jistě přínosem, veteráni jsou hodně užitěční a jejich vylepšené schopnosti jsou znát. Minihry v mimo herním rozhraní, sledování zpráv, povídání, atd. to už je jen kosmetická záležitost a doplnění, hru to ani nepoloží ani mi to nepřijde moc podstatné, ale pro milovníky příbehu jsou rozhovory asi hodně přínosné. Achievementy v každé misy okoření hraní, to je bez řečí, takže jednoznačně plus, chce to jen opravdu dobrou motivaci a odměnu aby je člověk plnil. Počet misí je na dnešní i dřívější poměry opravdu úctyhodný a potěší i možnost hraní za jinou rasu i když já jsem to po dvou zabalil a neviděl důvod proč za (pro mě) nudné protossy hrát když není co zkoumat a nepotřebuju tedy artefakty, ale opět to je asi pro milovníky rozvíjeného příběhu, takže to nezavrhuji. Délka hraní je na dnešní poměry hodně dobrá, a v dnešní době zaslouží uznání, i když člověk by řekl, že by mělo být standardem dostat za ten nemalý bakšiš více jak 6h herní doby, doba se holt mění a člověk chválí i to co bylo před pár lety samozřejmostí, takže zde se dočkáte desítek hodin hraní.

Přiznávám, že mé hodnocení asi ovlivňuje fakt, že přehnaně futuristické scifi není moje parketa, jsem ochoten připustit většinou jen scifi prvky, které jou v mezích a není to přeplácané, mám rád pěkný realistický a praktický design jednotek, kdy tanky vypadají jako tanky atd. čemuž se S2 s touto epizodou aspoň trochu blíží. Zpracování na mě působí dojmem předělávky enginu W3 pro nynější potřeby a hození celé hry do scifi kabátu a designu světa Starcraft kde to ale Warcraftem smrdí na míle daleko. Prostředí zpracované opět do "patrového stylu" kdy prakticky nenajdete normální převýšení ale pouze se po nájezdech přesouváte z jednoho patra rovné plochy do druhého a možná třetího, ale mám dojem, že více jak dvě podlaží v mapě jsem nenašel, žádné kopce, žádná údolí, prohlubeniny nic co by aspoň trochu rozšířilo taktické možnosti a pestrost prostředí. Stylizace, kterou Blizzard uplatňuje již několik let ve svém Warcraft světě je opět i zde i když musím uznat, že ze S1 si vzal v designu hodně, ale i přes to je vidět, že realistické pojetí je víceméně pryč a celkově to má nádech špatného Red Alert 3, který se představil v "hračkářském stylu" jak budov tak i jednotek. Jednotky na mě opravdu působí jako hračky, tenhle design jednotek mi prostě nesedí, tank má působit drsně, má mít šmrnc a respekt, zde neni ani poznat kde má tank zadek, hlaveň a zda je to vůbec tank, já osobně vidím jen kus "něčeho", to samé platí pro většinou jednotek a takové MEChy, které mohly mít opravdu kule vypadají jak laciné kopie transformers z chebské tržnice. Na druhé straně, vojáci jsou zpracovaní detailně a hodně povedeně. Celý způsob stavění, těžby a vytváření základny je, ať mě třeba sežere Zerg, jen předělávka toho co už je ve W3, osobně opravdu nesnáším, když se takhle mixují dva úplně jiné světy a celé to splívá v jedno, podle mě by každý takový svět a herní značka měla být unikátní a ne jen vyměnit jednotky, příběh a hodit to na trh. Grafika je podle mě pár let passé, přijde mi hodně náročná na to jak vypadá a optimalizace není nic moc, tahle grafika by se rozhodně neměla trhat ani na několik let starých strojích. Destrukce prostředí tu moc není, kde je nějaká deformace země atd.? vše pořád uhlazené jako by tam bitvy vůbec neproběhly, tohle je celkem odfláknuté. Počasí, jeho změny a nějaký vliv na hru zde nečekejte, protože to tu neni, a ohnivou vlnu nepovažuju za počasí. Článek o tom jak S2 někomu odpálil grafiku kvůli chybě enginu už je jen třešnička na dortu potvrzující že Blizz v tomhle ohledu něco fakt pokakal, osobně podobnou blamáž opravdu nepamatuji a vyjádření Blizzu už jen k té jedné třešničce na dortu přidá druhou což potěší nejednoho soudruha, ale hráče rozhodně ne.

Hudba ve většině případů sedí, ale pár skladeb mi do toho futuristického prostředí moc nesedí, čekal bych spíše něco více elektronického co by podtrhovalo dobu a zasazení děje do vzdálené budoucnosti. Zvuky, ty jsou slušný, ale když už obsadili ty samé lidi co namluvili postavy z Warcrafta, tak si mohli dát aspoň trochu práce a hlasy pozměnit, když promluvil hrdina z první mise za Protossy, tak jsem si říkal, co tam sakra dělá Tauren Chieftain z W3 a on to byl protossan, ale třeba je tam nějaká příbuzenská přízeň, kdoví.

Osobně jsem se jako grafik těšil na filmečky, ale ty jak jsem koukal pojal Blizzard hodně decentně, krátké, jejich málo a myslím, že kvalita šla lehce dolů od toho na co jsem byl od Blizzardu zvyklý, hlavně, že mariňáci žvejkaj v zavřeném těsnícím obleku žváro, tahle pitomá klišé by si tvůrci obecně mohli odpustit, což mi ale nevadí tolik jako nesmyslnost blafat doutník v hermeticky uzavřeném obleku, při takovém záběru na mě hrdina nepůsobí jako tvrďák (což byl hádám záměr), ale začnu se místo toho smát nad hloupostí tvůrců či onoho hrdiny, který se dříve či později začne dusit a za tvrďáka už rozhodně nebude. Myslel jsem si, že sekvence mezi misemi budou určitě CGI a dočkám se hodně filmečků, protože délka vývoje tomu odpovídala, ale spletl jsem se a in-game scény na mě prostě dobře nepůsobily, vypadalo to prostě lacině, narychlo zpíchnuté se snahou šetřit, to už by mi bylo milejší, když ne filmeček, tak nějaké působivé kreslené zpracování s doprovodným komentářem a hudbou.

Mínus podle mě provázanost s battlenetem, když si hru koupim tak chci hrát ať mám internet nebo ne, nechci ani dělat žádné účty a vůbec kvůli hraní používat battlenet, někdo by řekl detail, ale těmahle kravinkama to začíná a kdoví kde to skončí, tohle sraní jen lidi nutí to stahovat, protože se nechctěj crcat s těmahle kravinkama, to že se pak nemůžou chubit achievementy a honit si triko asi nikoho moc pálit nebude, to mi jako trest nepřijde, takže celkem buzerace.

Vypadá to, že mé hodnocení by se blížilo blízko nule kolem hodnoty IQ některých členů Blizzardů, kteří se podíleli na S2, ale není tomu tak, i přes jasnou převahu kritiky nad superlativy, kterých je a ještě bude všude v "nezávislých" a "nezaujatých" recenzích jak nasráno uděluji celkem solidní hodnocení, protože přes všechny ty problémy mě hra zkrátka zabavila, a to je nejdůležitější. Upřímně, i kdyby hra neobsahovala chyby hratelnostního rázu, stejně by se prd změnilo, protože základ prostě bude stejný, bohužel mě ty chyby ale vytáčely tak, že hodnocení tomu musí odpovídat. Osobně tyto všechny hlavně hratelnostní chyby považuji za dost zásadní a těžko si představuju, že tahle hra má být multiplayerovou špičkou, a pokud ano, tak hlavně asi pro masochisty, kterým to dělá dobře nebo flegmatiky, kterejm je to u glutea maxima. Jinak to opravdu nechápu, ale proti gustu...že?

Někdo by namítl, že jsem moc přísný, moc důsledný a tuze ošklivý, když jsem si dovolil napsat tenhle článek, ale prostě...no článek, spíše takový komentář, takže prostě já nem...komentář je přeci jen silné slovo,...inu takový sloupek a zkrátka ja prostě nemůžu ignorovat tak zásadní problémy, které byly vyřešeny už před x lety a Blizzard je zde naservíruje jako by o nic nešlo, podstatné inovace zde nejsou žádné, což by ani tak nevadilo jelikož jsou hry, které je lepší neměnit, což není tenhle případ, ale z mého pohledu pak nechápu tu bombastičnost kolem této hry. Šest let vývoje zde neni znát a být tato hra od studia, které se netěší kultu, který se kolem Blizzardu vytvořil a je pro mě stejnou záhadou jako tři mušličky na hajzlech v San Angeles roku 2032, tak by na ní nezůstala nit suchá, takový zásadní chyby se nedají přehlédnout. Za vše hovoří asi i to, že více než S2 mě bavila minihra Lost Vikings v podobě klasické scrollovací střílečky, trochu pech řekl bych.

Nezbývá než se sevřeným zadkem čekat co Blizzard provede s D3, kde razí úplně opačnou filozofii a mění co měnit nemá a v S2 nemění co měnit má, po zkušenosti s S2 se na značku D3 a další jejich ostatní hry (na ty všechny dvě) dívám opravdu s velkou dávkou pochybností.

Pro: upgrady, počet misí, většina hudby, počet jednotek, zpracování vojáků

Proti: grafika, styl, design, kvantita jendotek nad kvalitou, nic moc AI, celkově hodně laciný dojem

-4 +19 −23
  • PC 30
100$ milionov vyhodených na túto komickú vykrádačku samú seba v trochu lepšom grafickom kabáte. Btnet poriadne ani nefunguje, kde su chat lobby, private rooms, možnosť hrať po LAN, kde sú kampane za ostatné strany? Napriek tomu, že som niekolko ročný hráč e-sports v SC, AoE, W3 a neskôr AoM, mi SC2 neostane dlho na harddisku a keď budem mať chuť na poriadne RTS tak turnaje v AoM sa stále konajú. Scéna je už aj tak mŕtva. SC2 jednoducho nemá šancu.

Okrem tých všetkých záporov s kampaňou, online systémom a LAN supportom, pri samotnom hraní SC2 som mal stále pocit, že hrám SC1, hru ktorá ma prestala baviť niekedy v polke roka 2000. Fajn, možno to tak niekomu vyhovuje, mne to však nevyhovuje a hru hodnotím 30%.
-10 +14 −24
  • PC 30
Starcraft II Mé hodnocení je 30% Určitě vás bude zajímat, jak jsem k tomu dospěl a pokud ne tak to nečtěte a rovnou mi napařte mínus. Takže začíná to očekáváním 100% to zklame 80% pak jak se prokusuje te hrou, zjišťujete, že nic nového pod sluncem 60%, nemožnost zahrát si hru po lanku 50%, nevyváženost ras(hru jsem si koupil, řada patchů zasahující do síly jednotek, to jen potvrzuje) 40%, po velmi krátkém čase rutiní záležitost s uvědoměním si že se opět jedná jen o další dojnou krávu Blizzardu(1 kampaň za lidi, zbytek datáče) 30%
Těch 30% je za pěknou kampaň

Odpoveď panu skrblíkovi na jeho otázku: Ano, Bullfrog.

Pro: Kampaň

Proti: Dojná kráva Blizzardu

-17 +4 −21