Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Age of Empires II: The Age of Kings

85
567 hodnocení Platformy
Žánr:
strategie > real-time strategie *
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ano
Datum vydání:
30.09.1999 PC
02.11.2001 PS2
Vývojáři:
Ensemble Studios
Oficiální stránky:
http://web.archive.org/web/20130813163716/…
V pokračování úspěšné strategie Age of Empires se opět zhostíte role vůdce jedné z civilizací, kterou provedete skrze čtyři období vývoje od doby temna až po začátky renesance a to vše s možností projít připravené kampaně založené na historických událostech.

První, co doznalo změn, je značně vylepšená grafika a animace působící skutečně věrohodně. Přibylo několik druhů jednotek a staveb, na výběr máte z většího množství výzkumů a vylepšení a z rozšířeného počtu formací jednotek. Stále těžíte suroviny a budujete svůj národ, který má každý svou unikátní jednotku od lučištníků po válečné slony. Hlavní změnou v oblasti jednotek a staveb je větší rozlišení schopností jednotlivých národů, kdy má každý jiné přednosti a slabiny.

Vedle historických kampaní (Johanka z Arku, Barbarossa, ...) je na výběr několik módů jako deathmatch, random map, regicide nebo možnost vytvořit si vlastní mapu či kampaň v editoru.

Díky úspěchu druhého dílu vyšel ještě datadisk Age of Empires II: The Conquerors Expansion a později mytologický spin-off Age of Mythology následovaný plnohodnotným třetím dílem Age of Empires III.

V roce 2013 byla hra přepracována do lepší grafiky a vydána jako Age of Empires II HD. V roce 2019 poté vyšel další remaster pod názvem Age of Empires II: Definitive Edition.


Poslední diskuzní příspěvek

Tak Definitive Edition potvrzena. Dobře, že na ní dělají i Forgotten Empires; vzhledem ke všem těm přešlapům, co se u Remasterů/HD verzí…

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 90
Jako stý komentář na této databázi jsem si nemohl vybrat nic jiného, než velice populární strategii Age of Empires II. U této hry jsem strávil se vší pravděpodobností nejvíce času ze všech hraných videoher, a jde říci, že ji mám stále nainstalovanou přes deset let, a její hraní považuji za výbornou relaxaci i adrenalin. Z počátků pro mě měla i silný eduitment prvek v podobě učení se základních pojmů a frází angličtiny a i něco málo z obecné historie.

Ke hře jsem se dostal skrze demoverzi, která se nacházela na jednom přiloženém CD-ROMu časopisu Score. A jelikož mě grafika od prvního prezentovaného screenshotu zaujala (tentokrát rozsáhlá recenze v Levelu), Age of Empires II bylo rázem nainstalováno. Přestože bylo možno hrát jen tutoriálovou kampaň a ostatní byly šedé a neinteraktivní, u real-time strategie jsem strávil řadu měsíců opakováním misí skotského Williama Wallaceho.

Když se mi do rukou dostala plná verze, přišlo to pravé pohlcení počítačovou hrou, kdy i dnes nepociťuji žádné vyčerpání zábavnosti titulu, ba naopak. Jedním z faktorů je jak nestárnoucí vizuální podoba, tak i hudba (zde). Stejně tak pestrá je i nabídka typů hry, nebo i zakomponovaný editor, u kterého jsem strávil řadu hodin vytvářením různých situací, které by v běžné misi možné nebyly nebo jen tvorbou co nejčlenitějšího povrchu a propracovaných obraných valů. Tím hlavním tahákem AoE II je ale pětice kampaní, kdy každá je do jisté míry specifická a vyžaduje rozdílný přístup hraní. Z nabízených mě nejvíce zaujala ta za Čingischána, obzvláště mise úvodní, kde bylo třeba plnit úkoly pro menší klany.

Mimo nich je možno v náhodně vygenerovaných scénářích hrát až s třináctkou národů, kdy každý disponuje jinými přednostmi a technologickým stromem. A tak Turci disponují janičári a věži schopnými za pomoci střelného prachu a dělových koulí rozmetat cokoliv nepohyblivého, zatímco například Britové spoléhají na typické lučištníky s dalekým dostřelem.

Jediným negativem je tak opomenutí Slovanů (což již napravuje Age of Empires II HD: The Forgotten), kdy v jedné misi za Fredrika Barbarossu vystupují jako Germáni a možná i menší zásoby zlata a kamení, které se projeví při delším hraní jedné mapy.

Po všech stránkách povedená hra, která nejednoho hráče přiměla se zajímat o historii, dále, a především, také titul, který pokud vás zpočátku chytne, máte na velice dlouhou dobu vystaráno o zábavu, i díky možnosti hraní přes internet a objevování nových taktik. Z mého pohledu nejlepší kdy vydaná strategie.

Pro: grafika i hudba, zvuky, návyková hratelnost, počet národů, kampaně, řada možností - propracované, historické zasazení

Proti: pár drobností

+32
  • PC 95
Tak jsem si řekl, že bych mohl napsat koment k Age of Empires 2. Jenže pak jsem se sám sebe musel zeptat, co vlastně budu komentovat, když už skoro více než 5 let hraju defakto jen náhodné mapy proti PC a občas si dáme s kamarády nějakou tu online bitvu ? A tak jsem Ejdže za cca týden poctivě dohrál i co se týče kampaní a po tomto zažitku ještě zvedl hodnocení z 90 % na 95 %.

AoE2 představují klasickou RTS ve stylu těž suroviny, vyráběj jednotky a posílej je na nepřítele, ale v tomto směru dovedenou k naprosté dokonalosti. Hlavními klady je velké množství hratelných národů, kdy to není jen i jiném názvu a barvičce, ale hratelnost je opravdu za každý více či méně odlišná a hráč tomu musí přizpůsobit svou strategii a také variabilita prostředí, ve kterých se hra odehrává. Při troše snahy, lze v přiloženém editoru vytvořit snad jakoukoliv oblast na zemi. Pak je tady spousta maličkostí, které hru posouvají právě tam kde je - možnost obsazovat budovy jednotkami, které tak získávají lepší obranu, několik druhů formací, po instalaci datadisku i vcelku intelignetní vesničany, kteří dokážou pracovat do jisté míry sami a není jim třeba věnovat takovou pozornost.

Co bych na hře obvzvláště ocenil je to, že nejde o žádnou zběsilou klikačku, jako v některých jiných hrách. Pokud samozřejmě nepočítám profi hry, tak může jedna hra trvat i několik hodin a za tu dobu se stát mnoho zvratů. Několikrát jsem se přesvědčil, že pokud si člověk nedá pozor a uteče mu nějaký vesničan soupeře ze skoro již zničeného města, tak za chvíli už může být zase dost "horko". To platí hlavně v online hře. Samotné singl kampaně byly docela zábavné, ale těžiště hry podle mě i po jejich dohrání stojí na skirmish mapách nebo MP bitvách.

Ještě se musím zmínit o zpracování a někteří mě možná utlučou, ale i když je ta hra stará skoro 10 let, ta pro mě jde pořád o jednu z nejlépe vypadajících strategií. Je to i tím, že zastávám názor, že strategie má být ve 2D a třetí prostor je možná líbivý, ale na přehlednosti obvykle nepřidá. Zvuky jsou na výborné úrovni, hudbu jsem si vypínal, rušila mě u přemýšlení :)

Pro: Období středověku, dobře nastavené národy, které se neliší jen barvou a názvem, klasická RTS v té nejlepší formě, i dnes výborně vypadající, rozvětvený technologický strom i velké množství budov a jednotek, editor, populační limit 200 ve skirmish mapách

Proti: Místy umělá intelgience PC protivníka, populační limit 200 ve skirmish mapách :)

+27
  • PC 80
Když jsem poprvé viděl hrát bratrance druhý díl Age of Empires, musel jsem ho hned taky zkusit. Nějaké strategie už jsem měl v té době za sebou, ale mimo Warcraft II a StarCraft jich moc nebylo. Většinou se daly těžit jen dvě suroviny, ale tady to byly hned čtyři.

Čert vem dřevo, zlato nebo kámen. Bude to znít asi směšně, ale jídlo bylo tím hlavním důvodem, kvůli kterému jsem strašně moc chtěl tento titul hrát. Nešlo mi tolik o sbírání bobulí z keřů nebo farmaření ale o chov ovcí, rybaření, a především pak o lov jelenů nebo divočáků. Navíc fakt, že při zabití lovné zvěře vojáky je maso k nepotřebě nebo že se postupem času kazí, zážitek z lovu ještě umocňuje.

Věk králů však není jen o jídle, ale hlavně o budování pevné obrany a o bojích s nepřáteli, a i tyto prvky jsou zvládnuty na jedničku. Základem je postoupit ve vývoji tak, aby bylo možné stavět kamenné hradby, protože dřevěné opevnění toho mnoho nevydrží. Hradby je třeba před nájezdníky samozřejmě bránit a k tomuto účelu jsou nejlepší obranné věže, rozmístěné v rozumných vzdálenostech.

Po zajištění své základny jsem nejprve vyvinul všechna dostupná vylepšení a až pak začal budovat mocnou armádu. Mezitím jsem prováděl průzkum okolí a zabíral nestřežené doly s kamením či zlatem. Při útoku na nepřítele jsem si dal dobrý pozor, abych nezničil vše, co je třeba k dokončení mise, protože mám rád, když jsou vytěženy veškeré suroviny, které se na dané mapě nachází.

Vytvořil jsem tak armádu dělníků a na konci některých misí měl desetitisícové a v případě dřeva někdy i statisícové zásoby surovin. Ty mi samozřejmě k ničemu nebyly a nepomohly mi ani do dalších misí, ale měl jsem skvělý pocit z dobře vykonané práce.

Jediné, co mi na Age of Kings vadí, je stereotyp. U RPG se stále vyvíjí příběh, přicházejí noví nepřátelé a učím se stále nové útoky. Zde se toho ze začátku taky mění dost, ale po čase už mi mise přišly hodně podobné, a kdyby byla herní doba poloviční, úplně by mi to stačilo.

Pro: lov zvěře, čtyři suroviny, budování obrany, bitvy, historické osobnosti

Proti: stereotyp

+22
  • PC 95
K pořádnému hraní Age of Empires 2 jsem se dotal až teď, mnoho let po jeho vydání... a jsem nadšen, dokonce až tak že mám dojem, že hned po Starcraftu jde o tu nejlepší strategii ke které jsem se dostal. Taktické orgie při dobývání těžce opevněných hradeb, vybalancované strany a jednotky, běžnými vojáky jen velmi obtížně zničitelné budovy, místy hustopekelná obtížnost... mňam, současné RTS (resp akční RTS... RTS žánr ve své původní podobě je zřejmě mrtvý a pohřbený) tomuto kusu nesahají ani po kolena,nehledě na to že se často dají dohrát za stejnou dobu jako v AoE2 pár misí z celkových desítek.

Jen místy až přílišná zdlouhavost, obzvlášť ke konci bitev při nahánění posledních zbytků nepřátel všude na mapě, by se tomu dala vytknout... snad i spolu s místy trochu haprující AI a určitými nedodělky v interface.

Pro: hratelnost, skvěle nastavitelná obtížnost, délka, grafika, vybalancování jednotek... vyjmenovávat by se dalo dlouho

Proti: AI, místy zdlouhavost, ovládání by se dalo také trochu vylepšit

+21
  • PC 90
Komentář se vztahuje především ke hře jednoho hráče.

Z mého pohledu se jedná o nejvyzrálejší klasickou strategii v reálném čase. Přítomny jsou pouze prastaré a vcelku primitivní principy z Dune II: natěžit surovinu, postavit základnu, ubránit se, vycvičit armádu, zničit nepřítele. Tyto principy jsou však dotaženy k dokonalosti a vzájemně perfektně propojeny a vybalancovány. Věřím, že evoluce tímto dosáhla vrcholu a dále již lze hovořit o pozvolné degeneraci subžánru jako takového. Nové či souběžné vývojové větve obsahují výborné tituly, některý ze základních prvků však bývá zvýrazněn na úkor ostatních. Stronghold se zaměřil na stavbu, Sudden Strike na boj a tak dále. Je to pochopitelné, neboť původní sled kroků je velmi symbolický. U AoE2 došlo k dobrému vyvážení mezi realismem (motivy z historie, reální hrdinové) a symbolickou nadsázkou (francouzskou armádu tvoří dvanáct mužů). Vyšší důraz na historii by působil směšně. Vcelku dobře se s tím vyrovnal Shogun, jenž je rozdělen na dvě části - monumentální bitvy v reálném čase; vše ostatní v tahovém režimu na globální mapě. S jednoduchými Dune II principy se zcela unikátně popral Original War, jenž je dokázal rozvést s důrazem na uvěřitelnost (v rámci vědecko-fantastického žánru), aniž by působil komicky.

AoE2 obsahuje hned několik příběhových kampaní, přičemž každá kampaň se točí kolem vybrané historické osobnosti. Mise působí pestře, neboť poměr i pořadí jednotlivých kroků (natěžit, postavit...) se mění a některé kroky mohou chybět úplně (dobrodružné sjednocení mongolských kmenů se obešlo bez těžby, výstavby i výcviku). Objevují se také různé speciální úkoly (najdi svatou relikvii, doprav Johanku za Karlem VII) a i klasické úkoly bývají obaleny příběhovou omáčkou. Po každé misi se lze těšit na prostou animaci. Obsažena je dokonce i miniaturní encyklopedie. Prezentace na jedničku. Lehce edukativní charakter hře nelze upřít a hraní může vyvolat zájem o historii.

Je výborné, že autoři plně využili prostředí, vše do sebe zapadá (keříky s bobulemi nejsou pouhou kulisou, bobule lze sesbírat a získat tak trochu jídla do začátku). Na výstavbě vesnice není nic neobvyklého. Grafika budov je velmi pěkná, existuje několik různých stylů (východořímský, asijský atd.) a budovy jsou v poměru k jednotkám správně velké (poměr není reálný, ale výsledný dojem je správný - obytné domky působí útulně, hrady velkolepě). Rolníky lze poslat do vesnického/městského centra, odkud mohou střílet na blízké nepřátele. Stejnou úlohu zaujímá také kamenný hrad, jehož palebná síla je však nesrovnatelně vyšší. Vesnici lze ohradit kamennou hradbou či dřevěnou palisádou. Existuje několik základních typů jednotek: pěchota, lučištníci, kopiníci, jízda a obléhací stroje. Složení armády je důležité, neboť každá jednotka má silnou i slabou stránku. Kopiníci si hravě poradí s jízdou, jízda s lučištníky a tak dále. Středověké (či antické) období je pro real-time strategii ideální, neboť složení armád tehdy bylo velmi pestré. Armády je možno seskupovat do formací, přičemž jednotlivé formace opravdu nacházejí uplatnění.

Herní principy jsou dnes již zastaralé (chyby v inteligenci nepřátel, zdlouhavý průběh některých misí, repetetivnost), ale nikde je nelze najít v lepším balení. Grafika je velmi hezká, jednotky jsou dobře rozanimovány. Není důvod hrát bez datadisku Conquerors, jenž vylepšuje několik drobností a přináší nové kampaně.
+21