Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Age of Empires

82
346 hodnocení Platformy
Žánr:
strategie > real-time strategie *
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ano
Datum vydání:
30.09.1997 PC
Vývojáři:
Ensemble Studios
AoE je prvním dílem z dnes již kultovní série real-time strategií. Jednalo se o první hru svého druhu vytvořenou podle skutečných historických faktů a jednu z prvních používající izometrický pohled. Titul byl postaven na tehdy zbrusu novém Genie enginu a vydavatelem byl Microsoft.

Na začátku si hráč vybere jeden ze dvanácti národů, za všechny např. Řekové, Babyloňané, Japonci nebo Egypťané, z nichž každý má svoji specifickou kampaň. Vybraný národ pak musí provést čtyřmi dobami: kamennou, měděnou, bronzovou a nakonec železnou. Každé z těchto období otevírá hráči nové možnosti prakticky ve všech aspektech. Jako ve většině podobných strategií, i zde je pro úspěšný postup potřeba těžit suroviny, verbovat vojáky a budovat města. Dalším důležitým herním prvkem je i kulturní vývoj a také výzkum, který určuje, jak dobře a jakým směrem se bude říše ubírat.

Kampaň je pak rozdělena do jednotlivých misí založených na skutečné historii národa, která se podle úspěšnosti hráče mění. Ke zdárnému dohrání misí je většinou potřeba porazit nepřátelské kmeny, čehož lze dosáhnout jak klasicky armádou, tak i méně agresivním postupem např. postavením tzv. divu světa, který je potřeba po nějaký čas bránit.

K dispozici jsou i další klasické módy jako Death Match proti počítači nebo hra dvou hráčů proti sobě, nechybí ani hra po síti. Obsažen je též editor pro tvorbu vlastních map. Později byla hra rozšířena o datadisk Age of Empires: The Rise of Rome a díky velké fanouškovské základně i o několik neoficiálních rozšíření.


Poslední diskuzní příspěvek

líbí se mi ta poslední věta. taky odmítám brát zastaralé nedostatky za věrnost tradici. osobně si myslim, že pokud někdo nechce hrát vyloženě…

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 90
ZU-KA-THAN!
Jak jinak začít komentář k jednomu z milníků RTS, PC gamingu a všech her vůbec? Vždyť tuto strategii nebylo požitkem jen hrát, ale už jen poslouchat... nejen tu nadčasovou hudbu, jen ty ingame zvuky! Od těch pocházejících z lidské činnosti, přes ty přírody až po teatrální nářek umírajících.
Poté co tento skvost vyšel mi trvalo poměrně dlouho, než jsem se dostal k plné verzi. Když jste desetileté dítě, s nepravidelným kapesným, kolísajícím někde mezi 50 a 60 korunami měsíčně a hrajete na tatíkově PC, můžete si ještě dlouho nechat zajít chuť na hru za 1500+ je to na vás prostě moc.

DA-NE-I?
A tak jsem dlouho sjížděl jak o život AoE trial s parádní kampaní „Reign of the Hittite“. Ta v plné verzi nebyla, stejně jako druhé čistě válečnické, samostatné scénario. Protože jsem se na Chetity vrhl až po dohrání toho bojového, byl jsem šokován, že a)nepřátelští vojáci už pasivně nečekají na můj příchod, ale přijdou sami b)že nepřítel má také vesničany, množí se a staví a to dosti rychle. V té chvíli jsem pochopil význam sousloví "REAL TIME STRATEGY".
V paměti mi utkvělo hlavně scénário 3 „Opening Moves“ kde se začínalo s dvěma moudrými kmety v poušti a proti vám stáli hned dva kmeny Mittanu. Opravdu mě bavily ty návaly vzteku u vesničanů kmene se žlutí ve znaku, kdy šli všichni sborem zbít kyji stařečky poté, co byl jeden znich zkonvertován na vaši stranu, až mu zmodraly trenky. Či spíše bederní rouška, která ale připomínala na tu dálku spíš plíny :D
V tomto parazitování na nepřátelském kmeni bylo třeba pokračovat, dokud nepřátelské městské centrum přestalo vytvářet nové vesničany, protože došel proviant, krátce potom co došli ti, co jej do centra snášeli.
Pak následoval strmý ekonomický růst mé vlastní vesnice, i nutnost čelit nepřátelské invazi z moře tvořené jedním lučištníkem a sekerníkem no a nakonec pořádné maso na území nepřítele, kdy na sebe řev padlých hezky navazoval. YOU ARE VICTORIOUS!
Ale skutečným vítězstvím pro mě bylo, až když jsem si mohl konečně koupit plnou verzi i s datadiskem Age of Empires: The Rise of Rome.

AD-VAN-TIS!
Nebývalá variabilita všeho, na co jste v Age of Empires sáhli udělala z této hry legendu. Grafika a zvuk sice byla důležitou součástí hratelnosti, ale jen kvůli ní by se zejména multiplayer nehrál dodnes.
Tohle nebylo jako The Settlers, zaměřené na budování královstvíčka, ani Command & Conquer s důrazem na boj. AoE bylo syntézou všech tehdejších RTS a obrovskou inovací žánru v jednom. Spokojenost při hraní AoE pociťovali jak budovatelé, tak válečníci, protože tu prostě bylo a je pro každého něco.
Už jen počet civilizací byl uchvacující, třebaže se některé na první pohled lišily jen jménem. Byla tu čtveřice architektur. Mnoho cest jak získat suroviny.. Je lepší vykuchat maso z krokodýla, nebo jít obírat trnkový keř? A co takhle rovnou farma, která vám po každém kliknutí na ni hezky zamečí + výnosy má mnohonásobně vyšší?
Vynálezy a vylepšení taky nikdy neomrzely, plácnout se přes kapsu, aby mohlo kněžstvo konvertovat i celé budovy nepřítele, to bylo něco. Žádnou takovouto srandu jste si ale nemohli dovolit bez dnes pověstných 4 základních surovin. Proto bylo třeba investovat i do vesničanů. To mělo za následek, že se ke konci hry pohybovali rychle, jak na dopingu a neohrabaný kyj na svoji obranu vyměnili za elegantní bodlo. Swordsmana z doby bronzové a železné byste od sebe taky nerozeznali.

Dále tu byly bohaté možnosti, jak porazit nepřítele. Ekonomicky? Postavením divu světa? Frontální úder, nebo pomalé "unavení" nepřítele?

A byl tu taky vývoj. Znatelný. Na začátku hry vypadá vaše vesnice jako rodiště klanu Flinstonů, jen tam přitáhnout za chobot mamuta a na konci máte vytříbenou kulturu, jejíž příslušníci jí ze země jedině, když to přeženou s vínem.

♪♫WOLOLOO!♪♫
Baví mne jen dvě strategické série, Age of Empires a Civilizace, jak jsem zjistil, není to náhoda, protože na tvorbě AoE se podílel Bruce Shelley, jeden z architektů Meierovy Civilizace. Dobrého na světě je tak málo, ale když se daří tak se daří!

Pro: Poklad z doby, kdy v Microsoftu podporou PC gamingu a Windows nemysleli jen kecy, ale skutečně konali.

Proti: Hledat dnes chyby na tak časem prověřené strategii jako Age of Empires by bylo nedůstojné jak pro vás, tak pro tuto vysoce zábavnou hru.

+37
  • PC 85
Tak předně, AoE vypadá i dnes pořád k světu. Jsou tu určité herní nedodělky (z dnešního pohledu zmlsaného RTS maniaka), ale hra je hratelná jako “za mlada“. Říkal jsem si, že než se pustím do dvojky, dám si tohle retro opáčko a zároveň že si ho pořádně přisolím. Normálně se do realtime bojů pouštím pod záštitou střední obtížnosti (pro zachování zdravé nervové soustavy), tady jsem se ovšem hecl a dal si to na nejtěžší…

A upřímně? Žádné velké komplikace. Zahrál jsem si řeckou kampaň a až na ten hektický závěr, kdy musíte zlikvidovat ´wonders´ napravo i nalevo dříve, než uběhne 2000 let (asi 10 minut?) a ještě vás od severu napadá celkem otravný nepřítel, je to v pohodě. Na toto kolo (lakonicky nazvané Wonder) je na youtube bezvadně agresivní walkthrough, který celou situaci řeší za necelé 4 minuty :-) Chce to ale už vycvičené RTS oko…

Ovšem to byli Řekové, Babyloňané to mají sice ložené stejně (7 celkem lehkých misí a poslední brutus fekalus), zase na youtube jsou skvělá videa (rychlý a “pomalý“ styl vedení kampaně), ale na nejtěžší obtížnost je poslední level hratelný jen ve chvíli, kdy si to celé sedne na prdel a v okamžiku, kdy dostanete alespoň jedinou jednotku poblíž nepřítelova Divu, si tento sám sestřelí katapultem. Zkoušel jsem to hodiny, několikrát jsem tam ty jednotky dostal, i několik, ale katapulty nezaútočily. Troufám si říci, že na nejtěžší obtížnost to jinak vyřešit nelze, protože od začátku je to takový šrumec, že zraky přechází zuřivá clona a vám div neexploduje mozek, takže pokud katapult nevystřelí, musí to být bug… Na druhou nejtěžší obtížnost (z pěti) už to jde, nemohu ale říct, že i nad touto ulehčenou formou jsem nestrávil hodiny času…

Kampaň Yamato má závěrečnou misi asi nejlehčí, nikdo vás tu neprudí s Divy a nepřítel útočí až ve chvíli, kdy napadnete jeho dominium. K dispozici tu máte tak silné jezdecké jednotky (samozřejmě po patřičných vylepšeních), že jsem ani nepoužíval katapulty a všechno vydrtil jimi…

K těm zádrhelům, jsou tu samozřejmě některé mechanismy, které z dnešní perspektivy nepůsobí pohodlně: nejde dvojklikem na určitý typ jednotky tento separovat ze skupiny (i když skupiny… spíše jednotkové guče), jednotky mají ukrutný pathfinding a často se zasekávají o stromy, budovy, whatever, a chybí možnost nastavit intenzitu reakce jednotek. Z provozních věcí mi celkem vadil limit 50 jednotek, tohle je ale zrovna ten otravný prvek, který mě na RTS sere pravidelně napříč časem, takže tohle vyčítám vlastně obecně žánru. Přišlo mi také zvláštní, používat jednotky, které jsem si nemohl nikde naverbovat (kompozitní lučištník se sice v posledních fázích nějaký urodí, za Babyloňany jsou ale k dostání po patřičných vylepšeních už v prvním kole) nebo že jeden level začínáte už naskillovaní a o level víš jedete zase od píky. Ale to už jsou detaily…

AoE byl vlastně první, historicky “věrnou“ RTS a historické milníky je potřeba minimálně z principu ocenit. Chybí tu sice řada herních prvků, které dnes fungují v RTS automaticky a vystavění některých historických momentů tu má spíše symbolické ztvárnění (sorry, ale Trója prostě musí být dobyta pomocí koníka), svou hratelností je ale tento kus stále životaschopným produktem.

Pro: jednotky i budovy jsou pěkně navržené a postup skrze upgrading je na nich poznat

Proti: zasekávání jednotek, nevyvážená obtížnost misí, omezení populace

+24
  • PC 90
Age of empires - 10000 let historie lidstva = "nabídka která se neodmítá".
Podobně jako mnozí další hráči, jsem se i Já seznámil s touto hrou jako Demoverzí. Období roku 2000 se tak neslo v duchu objevování této hry. Coby malý kluk jsem neměl ani základní znalosti angličtiny, o překvapení tedy nebyla nouze. Takže po několika týdnech jsem objevil, že vedle čistě vojenského tažení existuje i kampaň, kde se vyskytují dělnici, lze tam budovat města a vylepšovat technologie.

Po plné verzi jsem pak už jen slintal a toužil po možnosti dostat se do "doby železné"
(v Trial nebyla).
Celkově se kampaně liší do obtížnosti a nutných strategických prvcích. Úkoly a cesty ke splnění jednotlivých misí jsou čím dál více složitější. Hrač musí uplatňovat různorodé metody pro získání surovin (neustálá migrace, investice do obchodních lodí).
Tím, že všechny jednotky, nejsou dostupné všem národům, nenastává stereotyp.
V každé kampani je využito jiných jednotek a postupů. (Egypťané mají nejlepší katapulty, Řekové Centuriony......)

Čtyři suroviny a rozličné způsoby jejich těžení dělaji hru komplikovanější, což je příjemné osvěžení po strategiích s jednou, či dvěma surovinami. S postupem ve hře se ukáže, že ani dřevo není tak nevyčerpatelným zdrojem a zlata je naopak nadbytek.

To co ale velice bolí je UI, protože ta je katastrofická. Mapy které mají složitou strukturu a jednotky se zasekávají o každý strom, či útes. (Dost naštve, když člověk zjistí, že na bojiště došla jen polovina armády...). A co teprve, když několik Vašich jednotek je masakrováno a další okolo stojící jednotky jen zírají a nic nedělají.

Možných taktik je několik vyčerpáním nepřítele počínaje, kompletní asimilací konče (můj oblíbený). Takže si lze vyzkoušet více způsobu a nehrozí zásek jen u jednoho stylu hraní.
Zvláště, že jednotlivé mise nabízí různorodé startovní pozice.

Po grafické i hudební stránce je pak tato hra úžasná, snad i nadčasová. Někdy jsem si jen otevřel "Help" a kochal se jednotlivými grafickými zpracováními, či pouštěl soundtrack.

Ve výsledku se jedná o výborný audio-vizuální, herní počin, který uchvátí milovníky historie, škoda jen té UI. 90%

Pro: Grafika, hudba, RTS prvky, čtyři suroviny

Proti: Špatná UI, některé mise díky tomu nehratelné

+13
  • PC 90
Hodnotit před deseti lety, vlepím sem stovku a začnu jásat, jak je to fantastické, nevídáné a nejlepší na světě. Jenomže nedávno jsem si to po dlouhé době opět spustil, užíval si prvních pět minut a pak se slzou v oku začal nadávat, jak je ta umělá inteligence blbá, jak nefunguje pathfinding, jak nemůžu čachrovat s kamerou a tuny dalších věcí, které jsou u dnešních strategií samozřejmostí. Na svou dobu každopádně výjimečný kousek a podle dobových měřítek také hodnotím.

Pro: Legendární hratelnost, skvělé zasazení, hudba

Proti: Technické nedodělky typické pro starší RTS

+9
  • PC 100
Ve své době nejlepší realtimovka, jaká byla k mání. Sice populační limit 50 nebyl nic extra, ale singlovku hranou přes multiplayer šlo hrát až s limitem 200, jenomže tehdy to bylo na slabších strojích nehratelné, když měl každý hráč 200 jednotek. Ale i dnes má pro mě to stejné kouzlo jako před lety.

Pro: Nesmrtelná hratelnost, hudba, grafika

Proti: nic

+9 +11 −2