Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Command & Conquer

Command & Conquer: Tiberian Dawn

31.08.1995
prosinec 1996
31.12.1996
83
219 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
freeware (dříve placená hra)
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ano

C&C je legendární strategií, ve které se ujímáte role jedné ze dvou hratelných stran (GDI - Global Defense Initiative nebo Brotherhood of NOD) a vaším cílem bude buďto zabránit ovládnutí světa tajemným bratrstvem vedeným šíleným vůdcem Kanem, nebo naopak zlikvidovat vše, co vám bude stát v cestě za mocí. To vše za pomoci jedné mimozemské suroviny, která se na Zem dostala po nárazu meteoru, a tím je Tiberium.

C&C společně s Dune II: Battle for Arrakis určovala směr, jakým se žánr RTS bude další dlouhé roky ubírat. Jde o již klasický systém těžby suroviny pomocí harvesterů a následného stavění budov a jednotek ze získaných kreditů. K dispozici jsou elektrárny, sila, kasárna, továrny, radar atp. Jako jednotky budete moci využít vojáky, buginy, tanky a mnoho jiných (i leteckých) jednotek. Celá hra je na svou dobu obdařena pěkným grafickým zpracováním, které má své kouzlo i dnes, spolu s kvalitní hudbou a zvuky v podobě hlášek a výbuchů. Jako v jedné z mála her si v ní získal maximální popularitu hlavně šílený záporák - mesiáš Kane.

Hra byla 31. srpna 2007 (12 let po vydání) uvolněna jako freeware.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 95
Mezi real-time strategiemi jsem vždy inklinoval ke stylu Westwoodu více než ke konkurenci. Už Duna II je má oblíbená, ale teprve první díl série Command & Conquer znamenal posun na čelní příčky. Na hře se povedlo mnoho věcí, ovšem ve své době jsem nejvíce oceňoval ovládání. Především možnost využívání skupin jednotek znamenala proti Duně velký posun. Z dnešního pohledu má ovládání řadu dalších nedostatků, ale přesto je hra mnohem přístupnější než její předchůdce nebo třeba česká Paranoia. Grafika je také výrazně lepší a obzvláště Gold verze vypadá koukatelně i dnes. Hrané filmečky byly tenkrát super a i dnes mají některé skvělou atmosféru. Především si užívám záběry na jednotky a budovy.

Příběh není kdoví jak propracovaný, ale svět má slušné pozadí, které navíc další díly dobře rozvijí. Velice povedené a originální je dodneška Tiberium, které slouží nejen jako surovina, ale je smrtící pro pěšáky. Příjemně tak ovlivňuje hratelnost více způsoby. A právě hratelnost je to, co na mě funguje i v dnešní době. Konstrukce základny, jednoduché závislosti pro stavbu lepších a lepších jednotek a jednotky jako takové, to vše mi perfektně sedne. Ta radost, když za GDI konečně mohu vyrábět ultimátní mamutí tanky nebo za NOD obelisky. Mé zhodnocení hry samozřejmě hodně ovlivňuje nostalgie, ale obě kampaně jsem si velice užil i dnes. Obtížnost je zpočátku spíše nižší a to i na hard, ale zhruba v polovině dost přituhne a některé mise tak zaberou celkem dlouhou dobu. Pokud jsem neudělal opravdu velkou chybu, tak jsem opakoval pouze mise bez možnosti stavět základnu. Ty nepatří mezi mé oblíbené a trestají každou ztracenou jednotku.

Soupeřící strany GDI a NOD mají odlišný styl hry. GDI spoléhá na silné a drahé zbraně, kdežto NOD má levnější a rychlejší jednotky. Přepady neviditelných tanků NODu jsou fajn. Za obě strany je jednou z nejužitečnějších jednotek inženýr. Ten může jednoduše ,v tomto díle, obsadit nepřátelskou budovu. Postavit vedle ní připravenou věž a začít chrlit jednotky uprostřed nepřátelské základny je k nezaplacení. Pro sérii jsou typické i superzbraně a obzvláště iontový kanón jsem si oblíbil. Chtě nechtě musím zmínit i negativa. Otravný je především pathfinding. Je nutné skupiny jednotek řídit podrobně a po malých úsecích, jinak hrozí katastrofa. Mapy nejsou nijak velké, takže to není tak problematické a jde spíše o zvyk na starší hry, které tím často trpí. Ve výsledku nemohu hodnotit jinak než kladně. Hru jsem komplet dohrál v různých edicích asi po čtvrté a to mluví samo za sebe. Pokud máte rádi RTS tak není nad čím přemýšlet.
+32
  • PC 80
Před vydáním této hry, jsem nikdy moc RTS nehrál, protože byli většinou sci-fi nebo fantasy a chyběly mě v nich tanky, děla, zbraně dnešní doby. Ale po zahrání této výborné RTS, kde jsou dobří GDI a zlí a chtivý o ovladnutí světa a hlavně tiberia NOD. Vynikající na tu dobu grafika, hudba a hratelnost, hrané i rendrované filmečky a v neposlední řadě, a to mě u RTS bere nejvíc, strom vývoje a chtíč mít to nejlepší co nejdříve. Tak trochu, a né že by to bylo na škodu, mě vadilo neobjektivní obtížnost proti AI(staví kde je mu libo, ale vy jste limitovaní základnou) a nevyvážeností zbraní GDI a NOD. Alespoň to je větší výzva. A díky této hře jsem se opravdu začal zajímat o RTS a také to mohu vřele doporučit jiným , teda pokud budete mít to štěstí, spustit to na dnešních OS.

Pro: Hratelnost, zábava, strom vývoje

Proti: nevyváženost

+24
  • PC 85
C&C je nepochybně stěžejní kousek pro žánr real-time strategií. Osobně jsem se ke hře dostal až někdy po roce 1999, kdy byli mí drazí rodiče ochotni vypláznout 2 litry za cd-mechaniku (v oběhu byla určitě i pirátská verze hry bez cutscén na disketách, ale zrovna ke mně se nedostala). Měl jsem tedy již nahrány stovky hodin v sérii Warcraft, na kterou jsem nedal dopustit, ovšem když se nyní pokusím revidovat herní minulost, musím uznale pokývat, že to, co předvedlo C&C bylo úctyhodné. Už jen fakt, že hra v roce 1995 vycházela na 2 CD působil megalomansky. CD obsahovaly dohromady snad hodinu „reálných“ filmečků, které dodávaly jednotlivým misím jakýsi „reálný“ feeling a naléhavost. I v rámci tehdejších technických možností působila hra graficky vcelku věrohodně a přirozeně. Hráč se dokázal do hry ponořit a bez nutnosti zapojení velké míry fantazie cítil, že je „uvnitř“.

Líbilo se mi, jak byly mise, resp. celý průchod hry koncipován – kampaň působila jednolitě, nebyly to jen samostatné mapy naskládané za sebe. Jednou jste měli něco infiltrovat, zničit, po druhé bránit, to je klasika. Tím, že pohled na jednotky a budovy byl např. oproti Warcraftu o něco více z dálky, vlezlo se na mapu více terénu a vegetace. Hráč měl pocit, že během mise urazil nějakou vzdálenost, ovládl kus „reálného“ území a někam pokročil. Samozřejmě vše má své pro a proti. Jednotky se oproti Warcraftu hýbaly pomaleji a byly stále velmi hloupé, co se týče pathfindingu. Někdy bylo frustrující, když úkol zněl zničit vše a vy jste nemohli najít toho posledního vojáčka, který se v rohu mapy zasekl o strom. Co se týče singleplayeru, tempo hry skutečně odpovídalo hře jednou rukou na myši a druhou na šálku s kafem (nebo chcete-li na vašem přirození) (nebo chcete-li na kamarádovu přirození).

První díl C&C položil základy herním mechanikám, které se ani v následujících dílech téměř nezměnily. Hra nechtěla být hektická, ani příliš náročná na ovládání, či přemýšlení. V pravém panelu jste si v klidu naklikávali budovy a jednotky a na bojišti se pak dalo všechno najednou označit a hromadně jedním myšítkem rozesílat po mapě. Hra disponovala ve své době nevídanou rozmanitostí jednotek, vykoupeno to však bylo určitou nevybalancovaností frakcí. NOD byl vybaven spíše rychlejšími a záškodnickými jednotkami, zatímco cílem GDI snad vždy bylo vyrobit hromadu Mammoth tanků a vybombit s nimi díru až na druhou stranu planety.

Zmínit musím ještě trvanlivost a multiplayer, jakožto oblasti, ve kterých byl C&C pokořen Warcraftem II. Ten totiž oplýval skirmish modem a řadou map, které se daly hrát proti PC znova a znova…
+20 +21 −1
  • PC 80
Jak jsem psal u série Heroes, nejsem žádný stratég, ani ten realtimový. Moje strategie je postavit horu nejsilnějších jednotek a doufat, že to klapne :) Ty hory RTS, které jednu dobu vycházely mě nechávaly vždy chladným (dobrá - Starcrafty bych jednou chtěl zkusit). Výjimkou je série C & C a pár starších (Warcraft, Dune). První dohrání bylo kdysi z pirátského CDčka bez filmečků a vždycky mě to bavilo. Ten pocit, kdy horda jednotek rozebírá nepřátelskou základnu na součástky, nebo naopak když v kůži komanda likvidujete nepřátele na jednu ránu.

Když jsem si sehnal edici First Decade, naivně jsem věřil, že to bude upraveno jako u GOG, jenže zhruba od desáté mise začalo nonstop padání do Windows. To vyřešil patch, nicméně ten jsem jak na potvoru nainstaloval v misi, kde změnil parametry a po dobytí základny jsem nemohl obsadit klíčové komunikační centrum (NOD 12 mise). Totéž v jedné misi za GDI (11), kdy mi pro změnu pro zachráněného agenta nepřiletěl vrtulník. Co mi vadí ještě? Pathfinding je katastrofa. Uděláte si armádu, rozhodnete se že ji někam pošlete, ale některé jednotky se rozhodnou jet jinudy, jiné se zastaví. Občas do sebe nechá někdo střílet, aniž by se bránil, protože soupeř je o políčko dál, než dostřelí.

Dále už jen chvála. Příběh je známý asi všem - na Zemi se objeví nerost tibérium, zdroj energie, ale také vysoce toxický prvek pro všechno živé. A tipl bych že s tou ekologickou devastací bude Command & Conquer 10 s klacky a pazourky. Na poli bitevním proti sobě stojí GDI - to jsou ti hodní a NOD - teroristická organizace s propagandou a šíleným vůdcem Kanem. V zhruba 14 kampaních za každou stranu pak hrajete za anonymního velitele, kterému zadávají úkoly hlavouni frakcí. Je to takové lehce předvídatelné, bez větších zvratů, dokonce se příběhy kampaní (až na konec NODu) příliš nevylučují.

Co to ovšem povyšuje jsou filmečky - jednak jsou tu živí herci a jednak úžasné animace, přestavující nějakou jednotku v akci. Pravda filmečky trošku zestárly, ale čert to vem. Grafika, zvuky, hudba, všechno vypadá stále velice slušně.

Hratelnost je tradiční RTS. Máte základnu, stavíte, opravujete a prodáváte budovy (obrana, opravna, věže, kasárna, vozový park, radar atd.), čelíte neustálým útokům soupeře, pomalu budejete mega armádu a pak vyrazíte vstříc nepřátelské základně nakopat někomu prdel. A občas nakope někdo prdel Vám, protože některé mise jsou pekelně těžké, soupeř evidentně cheatuje (nekonečné jednotky, stavění kdekoliv), a já nemám jak :). Občas si musíte vystačit jen omezenými jednotkami, občas s komandem, ale dá se říct, že cíl 90% misí je dobýt základnu.

Jednotky jsou podobné, ale dost nevyvážené. NOD je prostě zlo a tvůrci asi chtěli dát najevo, že hrát za zlo se nevyplatí. Takže NODi mají různé bugyny, lehký tank který je dost slabý. Plamenemetné jednotky jsou výborné proti pěchotě i budovám, ale při hromadném útoku se pozabíjí mezi sebou, stealth tanky jsou rovněž slabé a věže je detekují. Jediným plusem je obelisk světla, pokud postavíte dva, zničíte prakticky jakýkoliv útok. K atomovce se dostanete až na v posledním kole. GDI má mnohem více výhod. Raketometné a kulometné věže na obranu, vrtulníky Orca (když jich postavíte hodně, nemusíte si dělat starosti ani s protileteckou obranou). Vzdušné údery, ke konci Iontový kanón. A především tanky - medium tank je silnější než light tank a nezapomenutelný Mammoth tank je prostě kolos, ničivý proti pěchotě i strojům. Je fakt že i tak jsem v posledním kole za GDI měl co dělat i s 30 mamuty :)

Každopádně Command & Conquer mě stále bavilo. Sice už ne tolik jako dříve, protože některé mise, pathfinding a bugy jsem proklínal a ten příběh není zas tak strhující. Ale na svou dobu to byla bezesporu naprostá bomba.

Pro: První modernější RTS, stále skvělá grafika a animace, skvělý pocit z destrukce.

Proti: Pathfinding, bugy, soupeř má možnosti co já nemám.

+18
  • PC 90
Jedna z tých najlepších skorých real-time stretégií. Atribútom je aj ovládanie a tým pádom celkovo vyhovujúca hrateľnosť, ktorá bola neskôr použitá aj v ďalších úspešných stratégiách.

Navyše RTSky z tohto obdobia dominovali, respektíve stále dominujú v jednom apekte. A to v až prílišnej náročnosti protivníka. Niektoré levely sú doslova výzvou. Tak či tak desiatky, možno stovky hodín strávených pri C&C v žiadnom prípade neľutujem...

Pro: Hrateľnosť, kampaň za GDI, hudba, ovládanie...

Proti: Náročná kampaň za NOD :)

+11