Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentář

Přejít na komentáře

Command & Conquer

  • PC 95
Mezi real-time strategiemi jsem vždy inklinoval ke stylu Westwoodu více než ke konkurenci. Už Duna II je má oblíbená, ale teprve první díl série Command & Conquer znamenal posun na čelní příčky. Na hře se povedlo mnoho věcí, ovšem ve své době jsem nejvíce oceňoval ovládání. Především možnost využívání skupin jednotek znamenala proti Duně velký posun. Z dnešního pohledu má ovládání řadu dalších nedostatků, ale přesto je hra mnohem přístupnější než její předchůdce nebo třeba česká Paranoia. Grafika je také výrazně lepší a obzvláště Gold verze vypadá koukatelně i dnes. Hrané filmečky byly tenkrát super a i dnes mají některé skvělou atmosféru. Především si užívám záběry na jednotky a budovy.

Příběh není kdoví jak propracovaný, ale svět má slušné pozadí, které navíc další díly dobře rozvijí. Velice povedené a originální je dodneška Tiberium, které slouží nejen jako surovina, ale je smrtící pro pěšáky. Příjemně tak ovlivňuje hratelnost více způsoby. A právě hratelnost je to, co na mě funguje i v dnešní době. Konstrukce základny, jednoduché závislosti pro stavbu lepších a lepších jednotek a jednotky jako takové, to vše mi perfektně sedne. Ta radost, když za GDI konečně mohu vyrábět ultimátní mamutí tanky nebo za NOD obelisky. Mé zhodnocení hry samozřejmě hodně ovlivňuje nostalgie, ale obě kampaně jsem si velice užil i dnes. Obtížnost je zpočátku spíše nižší a to i na hard, ale zhruba v polovině dost přituhne a některé mise tak zaberou celkem dlouhou dobu. Pokud jsem neudělal opravdu velkou chybu, tak jsem opakoval pouze mise bez možnosti stavět základnu. Ty nepatří mezi mé oblíbené a trestají každou ztracenou jednotku.

Soupeřící strany GDI a NOD mají odlišný styl hry. GDI spoléhá na silné a drahé zbraně, kdežto NOD má levnější a rychlejší jednotky. Přepady neviditelných tanků NODu jsou fajn. Za obě strany je jednou z nejužitečnějších jednotek inženýr. Ten může jednoduše ,v tomto díle, obsadit nepřátelskou budovu. Postavit vedle ní připravenou věž a začít chrlit jednotky uprostřed nepřátelské základny je k nezaplacení. Pro sérii jsou typické i superzbraně a obzvláště iontový kanón jsem si oblíbil. Chtě nechtě musím zmínit i negativa. Otravný je především pathfinding. Je nutné skupiny jednotek řídit podrobně a po malých úsecích, jinak hrozí katastrofa. Mapy nejsou nijak velké, takže to není tak problematické a jde spíše o zvyk na starší hry, které tím často trpí. Ve výsledku nemohu hodnotit jinak než kladně. Hru jsem komplet dohrál v různých edicích asi po čtvrté a to mluví samo za sebe. Pokud máte rádi RTS tak není nad čím přemýšlet.
+32