Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

jvempire jvempire

uživatel / 987 bodů

Komentáře

« Novější Starší »

Duke Nukem II


Druhý díl Dukových dobrodružství není špatná hra. Jde o kvalitně udělanou, ale standardní plošinovku. Technické zpracování je oproti prvnímu dílu mnohem dál. I dnes se na hru velice dobře kouká. Obtížnost je o něco vyšší než v jedničce, ale i tak není velký problém čtyři epizody zvládnout. Navzdory rozmanitosti prostředí jsem od třetí epizody začal pociťovat ztrátu pozornosti. Přišlo mi že se obsah vyčerpal a musel jsem hrát po menších částech. Mohlo to ale způsobit také přesycení plošinovkama.

Na dvojku nemám tolik nostalgických vzpomínek, ale snažil jsem se hodnotit nezaujatě. Duke najde mimo základní zbraně i několik vylepšení (laser, raketomet...), ale jsou vždy jen na omezený počet výstřelů, poté je nutné najít bonus znovu. Jde o zajímavý prvek, který hratelnost dost zpestřuje. Je zajímavé porovnat vývoj Duka od jedničky až po Forever. V každé hře je hrdina trochu jiný a zvlášť díly 1,2 a 3D by klidně mohly být samostatné, protože atmosféru mají dost odlišnou. Hrál jsem na Steamu a vše šlapalo bez problémů. Hru bych klidně doporučil, opravdu není špatná, ale nepovažuji ji za nijak klíčovou.
+10+10 / 0

Giana Sisters 32K


Tento díl posloužil jako můj úvod do série Giana Sisters. Jde o dosovou hříčku s devíti levely, která vychází z původní verze pro Commodore 64. Hra funguje bez problému na DosBoxu. Graficky je věrná originálu a ten vychází z Maria. Zvuky neobsahuje. Hratelnost je klasicky plošinovková. Levely nejsou obtížné a dohrání je otázkou 1-2 hodin. Na projití celé hry jsou k dispozici tři životy. Obtížnost je snesitelná, ale přesto jsem na první dva pokusy hru nedokončil. Na třetí rozehrání a s větší obeznámeností s levely jsem už došel nakonec bez problémů. Zásekových míst není mnoho a jde o náročnější skoky. Nepřátelé moc problémy nedělají a je jich jen pár druhů. Jediné předměty ve hře jsou diamanty, které se sbírají na skóre. Je škoda, že ve hře nejsou žádné bonusy. Na závěr čeká jen gratulace, což je také škoda.

Jde o zábavnou hříčku a vzhledem k ceně určitě stojí za vyzkoušení, obzvlášť pokud máte rádi plošinovky z C64 nebo jiných dobových platforem. Já se rozhodně bavil a jdu pokračovat v sérii dále. Nejdříve vyzkouším původní Great Giana Sisters a pak nově zakoupenou Giana Sisters 2D, kvůli které jsem se do série pustil.
+6+6 / 0

Duke Nukem


Prvního Duka jsem hrál poprvé už dávno. Apogee, ale i jiné firmy tenkrát chrlily plošinovky jak na běžícím pásu. První epizody těchto shareware počinů jsem hrál všechny co se mi dostaly do ruky. K plným verzím jsem se dostal až později. Duke Nukem je podle mě jeden z mála, který nemá první epizodu stokrát lepší než ostatní. Sice dvě placené epizody obsahují jen málo nového, ale kvalitou nezaostávají za tou první "reklamní".

Hratelnostně a graficky jde o klasického zástupce žánru a doby. Ovládání je jednoduché a přesné, většina misí nemá přehnanou obtížnost a je tak s trochou cviku hratelná i v dnešní době. Grafika zestárla sympaticky a příjemně se na ní kouká. Dnes je pixelová grafika moderní, tak by asi neurazila ani nové hráče. Největším problémem jsou občasné skoky do neznáma, hráč někdy nemá možnost prohlédnout si jak dál, což vede ke ztrátám životů a pádům do již projitích částí. Finálové souboje na konci epizod pro mě byly asi nejobtížnější části hry.

Pokud máte náladu na starou plošinovku Dukem chybu rozhodně neuděláte. Pokud jste hru nikdy nehrály, je nutné počítat s jednoduchou, ale zábavnou hratelností. Přesné skoky, střelba a úhyby před nepřáteli, hledání klíčů a jiných předmětů pro postup, to je to co tvoří jádro hry.
+7+7 / 0

Redneck Rampage: Suckin' Grits on Route 66


Dvanáct nových misí pro Redneck Rampage, které tento datadisk obsahuje, je dost rozporuplných. Jsou stále docela zábavné a některé i dost nápadité. Oproti originální hře došlo ke snížení komplikovanosti levelů a jejich průchod a hledání klíčů je rozhodně jednodušší. Tentokrát je to tedy více o střelbě a likvidaci nepřátel. Bohužel jediná novinka je aligátor a to je opravdu málo i na dobový datadisk.

Ale abych jen nehanil. Hraní dobře odsýpá a díky jednodušším levelů neupadá do stereotypu. Nová prostředí jsou fajn a dobře zabaví například cirkus, pivovar nebo jeskyně dinosaurů. Hra také obsahuje mnoho narážek na dobové filmy a kulturu obecně. Původní hra byla na svou dobu lehce nadprůměrná a tohle je průměrný tehdejší datadisk. Pokud vás Redneck bavil a chcete více téhož tak tady to je. Pokud vám už na konci přišel nezajímavý, tak se datadisku vyhněte obloukem. Pokud chcete s Rendeckem pokračovat, ale s více změnami zkuste spíše Redneck Rampage Rides Again: Arkansas. Já se do dalšího dílu pustím, ale k jedničce ani datadisku se vracet nejspíše nikdy nebudu.
+8+8 / 0

Indiana Jones and the Fate of Atlantis


Indyho dobrodružství při hledání ztracené Atlantidy, je strhující příběh. Velice mě mrzí, že podle toho nebyl natočen čtvrtý film. Hra si z filmové trilogie bere opravdu vše co ji činí zábavnou. Hlášky, cestování po tajemných koutech světa, akci a trochu nadpřirozena. To vše dělá z této hry jednu z nejlepších adventur.

Hru jsem odehrál v doprovodu Sofie, kterou si nešlo neoblíbit, ale nabízí se více cest jak Indyho dokončit. Časem se k tomu možná vrátím a zkusím jiný způsob. Děj hry mě krásně vedl a nebyl problém zjistit co je třeba udělat a kam jít dál. Ovšem jak docílit správného výsledku to už bylo složitější. Na poměry jiných adventur té doby, byla ale většina hádanek "logičtější" a pokud má člověk trochu zkušeností, není to velký problém. Zásekové byly pouze labyrintové pasáže. Prostředí jsou dostatečně různorodá a jen tak se neokoukají. Navíc grafika je stále pohledná, 2D kreslená, což zastarává mnohem méně než raná 3D. Délka hry je tak akorát, zabaví zhruba na týden večerního hraní (cca 10h).

Podle hry byl napsán i stejnojmenný komiks, který vyšel i v češtině v rámci prvního omnibusu Indiana Jones. Po dohrání jsem ho přečetl, nabízí příběh trošku jinak a s několika podrobnostmi navíc. Ovšem něco navíc je i ve hře, takže určitě doporučuji přečíst i pokud jste hru už dohráli. Když už jsem byl na Indyho vlně dohrál jsem i první dvě textovky Indiana Jones od Františka Fuky pro ZX Spectrum. Jde o klasické dobové hry a mají správnou dobrodružnou atmosféru.

Hru rozhodně doporučuji každému hráči adventur nebo fanouškovi Indyho. Jde o výbornou hru, kterou by měl alespoň zkusit každý, už jen kvůli atmosféře a příběhu. Hra vás naladí na dobrodružnou vlnu a určitě budete chtít hrát více Jonesovských her.
+15+15 / 0

Chaser


Chaser má na databázi tak rozdílná hodnocení a komentáře, že jsem vůbec nevěděl co mám čekat. Nakonec mě hra docela bavila a většinu času se hrála příjemně. Většina levelů byla akorát dlouhá, s dostatkem nepřátel, ale i s místy na vydechnutí a hledání cesty. Design levelů je klasický a většinou neoriginální, ale hra často mění prostředí takže to hráče nenudí. Naopak mě nebavily mise, které autoři zjevně přidaly na oživení hratelnosti. Ať jde o levely pod vodou, sniperskou úroveň nebo obranu vchodu, vše je nudné a nezáživné. Vždy jsem se těšil až to budu mít za sebou a vrátím se do klasických levelů.

Grafika odpovídá době vydání a na to, že hra vznikala ve studiu bez zkušeností s FPS, jde o dobrou práci. Technické problémy jsem se Steam verzí skoro neměl, pouze jsem se asi 3x zasekl ve skákacích pasážích. Hru jsem hrál počeštěnou a příběh docela dokáže zabavit. Adrenalin mód (zpomalení času) jsem použil pouze dvakrát, pak jsem zapomněl, že ve hře je.

Chasera bych doporučil asi pouze fanouškům žánru. Není to špatná hra a vlastně mě skoro celou dobu bavila. Ale konkurence je hodně a mnoho her stojí více za zahrání. Na druhou stranu dobrých československých her není tolik takže proč ne, za vyzkoušení to rozhodně stojí. Takže ve výsledku spíše doporučuji.
+23+23 / 0

Akalabeth: World of Doom


Vždy se mi velice líbila série Ultima. Když se na GOG.com objevila zdarma byl jsem potěšen, ale ke hraní jsem se dostal až letos. Při procházení knihovny jsem si uvědomil, že jsem toto jedno z prvních RPG ještě nehrál. První myšlenka byla, že to alespoň vyzkouším, pokochám se atmosférou a půjdu dál. Ale jak jsem do hry pronikal, tak mě čí dám více zajímalo jaké to bude dál. Hra je v podstatě dost jednoduchá, na mapě světa najdete hrad, dostanete úkol, vlezete do dungeonu, zabijete požadovanou příšeru (jiné úkoly hra neobsahuje) a jede si pro další. Největším problémem je jídlo, při každém kroku spotřebujete jeden kus, v dungeonech méně. Postavě se zvyšují životy zabíjením potvor a v po vystoupení z dungeonu se připočítají.

Hrát lze za bojovníka nebo mága. Mág je mnohem lepší, protože může plně ovládat magický amulet a tím se snadno přesouvat k žebříkům do nižších/vyšších pater. Postupně vyděláváte zlato, zvyšujete si život až můžete jít zabít finálního nepřítele Balroga (inspirace od J.R.R. Tolkiena jako u názvu). Po jeho zabití dostanete informaci, že můžete pokračovat na vyšší úrovni. No a tady začal můj problém. Neobsahuje hra něco jiného na vyšší obtížnost? Pustil jsem se tedy znovu do hraní, tentokrát rovnou na nejtěžší 10. obtížnost. Nejdříve mě překvapil jiný první úkol (poprvé zabít Mimic a nyní Viper). Později jsem zjistil, že pořadí je až na poslední dva nepřátele náhodně generované. Hra poměrně rychle nabrala obtížnost a strávil jsem mnoho hodin získáváním zlata a životů. Nakonec jsem zjistil, že na hra obsahuje 6 questů místo 4. Liší se také konečná gratulace a v menu se odemknou dvě nové položky. Toto vše platí pro DOS verzi z roku 1998. Jak je to řešeno na Apple II a ve verzi 1996 nevím.

Hra mě nakonec docela bavila a na svoji dobu jde o skvělý počin. Člověk musí mít na paměti, že jde o jednu z prvních her tohoto žánru. Navíc Richard Garriott hru vytvořil úplně sám, v nízkém věku a jako svoji prvotinu. Velká inspirace tehdejším Dungeons and Dragons je vidět na každém kroku. Téměř bezvýznamný průzkum světa, jídlo a pak už jen zabíjení a vyhýbání se pastem. Grafika není v podstatě žádná, hratelnost je jednoduchá, ale přesto to baví a má i jistou atmosféru. Rozhodně doporučuji alespoň vyzkoušet, obzvláště když je hra dnes zadarmo. Pro mě šlo o zajímavý zážitek a díky tomu uvažuji o hraní Ultima I: The First Age of Darkness a možná celé sérii.

Pomocí Dungeon Mapperu na oldgames.sk jsem udělal mapy všech tří verzí pro Lucky number 1 (děkuji DJ), zajímalo mě srovnání. Mapy jsou úplně odlišné a to i v počtu dungeonů.
+18+18 / 0

Paranoia!


První česká RTS by šla strašně pomluvit, ale i vynést do nebe. Záleží z jakého úhlu hru hodnotíme. Já se rád zabývám herní historií, takže se to v mém hodnocení projevuje. Paranoia začala vznikat jako soukromý projekt fanoušků Dune II: Battle for Arrakis. Hra je bavila, ale zároveň k ní měly jisté výhrady. Začaly tedy pracovat na vlastní verzi. Až později se k vývoji připojilo pár dalších lidí a projekt se začal rozrůstat. Nakonec se rozhodly pro komerční vydání.

Hra je proti svému vzoru obohacena o hru více hráčů a velitelské vozy - umožňují ovládat více jednotek současně. Grafika je na podobné úrovni, v něčem lepší, ale řekl bych méně přehledná. Hudba je fajn a dobře se poslouchá. Intro a outro jsou také pěkně roz-animované. Na to,že jde o první projekt autorů vše funguje dobře a během hraní pomocí DosBoxu jsem nezaznamenal jediný problém. Bezva je také integrovaný seznam budov a jednotek.

A teď zápory. Paranoia vyšla až v roce 1995. Na trhu byl Warcraft II: Tides of Darkness a Command & Conquer, hry mnohem vyspělejší. Ovládání na tehdejší dobu hrozné, dnes ještě horší. Špatně rozeznatelné jednotky v mizerné a titěrné grafice. Tři strany konfliktu, rozlišené pouze barvou, které ale mají úplně stejné budovy i jednotky - srovnejte s již zmiňovanou Dunou. Navíc pouze kampaň za jednu stranu - pouhých 10 misí.

Celkově mě hra bavila. Pokud jste hráli Dune II, tak vás tenhle český projekt nemá čím zklamat, ale ani nadchnout. Při hraní v dnešní době je třeba se připravit především na neexistenci skupin jednotek a výrobních front. Pokud by hra vyšla o rok dříve mohla mít mnohem větší úspěch. Tímto také velice oceňuji práci Phoenix Arts na českých RTS. Velkou výhodou pro zájemce o vyzkoušení je, že hra byla uvolněna zdarma.
+10+10 / 0

World War II GI


Poslední komerční hra na Build enginu je volné pokračování o rok starší hry Nam. Jde o téměř totožnou záležitost, tentokrát ve 2. světové válce. Technicky je bohužel slabší než Nam. V době vydání to bylo velmi špatné prodávat tak zastaralou záležitost. Jediná výhoda oproti Namu je podle mě level design a především přehlednější prostředí.

Hra obsahuje dvě kampaně, Den D a Francii. Obě mají 7 levelů průměrné délky. Hrál jsem na nejlehčí obtížnost, ale v pozdějších misích bylo i tak dost nepřátel. Nábojů je tak akorát, musel jsem dost střídat zbraně, ale nedostatkem jsem netrpěl. Zbraně jsou divné, většina má skoro stejný účinek. Hratelnost je klasická, a pokud vás bavil Nam, klidně tomu dejte šanci.

Steam verze obsahuje i rozšíření Platoon Leader. Tři levely jsou nápaditější než v originální hře. Musíte dobývat území obsazováním klíčových bodů nebo bránit danou oblast. Bohužel jsou velmi krátké. V menu je na vybranou i čtvrtý level (prázdná položka, ale lze ji vybrat), téměř totožný s prvním, po jehož dohrání se zobrazí nejen gratulace.
+8+8 / 0

Painkiller: Redemption


Z této série jsem hrál pouze kdysi původní hru a loni Painkiller: Hell and Damnation. Od datadisku jsem očekával více klasického obsahu. Bohužel tady jde pouze o nudnou nastavovanou kaši. Levely jsou krátké a nenápadité. Ani tajné oblasti nejsou ukryty nijak zajímavě. Nepřátel je na můj vkus až moc. Hrál jsem na prostřední obtížnost, aby fungovaly karty, a měl jsem místy dost problémů. Naštěstí tupost nepřátel často umožňuje najít pozici, kde můžete zlikvidovat velkou část nepřátel relativně bezpečně. První dva levely to byla ještě docela zábava, ale pak se rychle dostavila nuda.

Po konci 6 levelu a zabití bosse následují "závěrečné" titulky a pak se překvapivě odemkly další 2 levely. Byl jsem dost překvapen protože na mnoha místech se uvádí 6 jako celkový počet. Každopádně jsem dokončil i ty 2, které byly překvapivě zábavnější a různorodější. Obsahují zajímavější prostředí a více druhů nepřátel než hlavní levely, počty nepřátel nejsou tak vysoké a obtížnost je tudíž snesitelnější.

Odemkl jsem pouze 3 karty a rozhodně nemám náladu levely opakovat kvůli dalším. Dohrání mi zabralo asi 9h a opravdu obdivuji lidi co to zvládly rychleji. Hru bych doporučil opravdu jen velkým fandům série. Pokud máte náladu na střílečku tohoto typu zkuste spíše Serious Sam: The First Encounter, je rozhodně zábavnější.
+10+10 / 0

Blood II: The Chosen - The Nightmare Levels


Tento datadisk se hodnotí opravdu velice špatně. Na jednu stranu zajímavý nápad s vyprávěním příběhů u táboráku, kdy máme možnost zkusit hru za čtyři postavy v různorodých levelech. Na druhou jejich opravdu nízký počet. Jejich dokončení zabera maximálně 2-3 hodinky. Málo změn oproti původní hře vynahrazuje zachování atmosféry a humoru. Dohráno ihned po původní hře.

V době vydání za původní cenu bych byl asi naštvaný, ale takhle za jednu cenu s původní hrou jde o příjemnou závěrečnou jednohubku. Pokud vás bavil Blood II určitě si datadisk zahrajte, je to víc téhož v koncentrovanější podobě.
+11+11 / 0

Blood II: The Chosen


Tuto hru jsem hrál krátkou dobu když vyšla. Pokud si vzpomínám neměl jsem s ní žádný problém, ale v tehdejší konkurenci (Half-Life, SiN, Unreal) jsem na ni pozapomněl. Letos jsem tak doplnil svou mezeru touto poměrně slušnou střílečkou. Začnu od technologie. Hra využívá engine LithTech 1.0, který sice nevypadá úplně špatně, ale má na moderních počítačích technické problémy. Naštěstí jsem po prvním spuštění trefil správné rozlišení a hra za celou dobu spadla pouze jednou. Bohužel tmavý obraz jsem nevyřešil takže jsem některé pasáže řešil mnohem déle a otravněji než tvůrci zamýšleli.

Hrál jsem na prostřední obtížnost, která se mi zdála tak akorát i když ke konci už přituhovalo. Souboj s prvním bossem jsem zvládl napodruhé - nepoužíval dupání. Nejprotivnější jsou pijavice a podobná verbež. Jdou sice odstranit, ale často uberou dost života takže jsem častěji používal load. Obecně doporučuji hru často ukládat.

Design levelů je poměrně slušný a často jsem musel chvíli pátrat co dál. Prostředí se bohužel poměrně často opakuje, takže se rychle okouká. Přesto se člověk nenudí a díky dostatku nepřátel a hledání cesty to tolik nevadí. Atmosféra je asi největším zklamáním pro fanoušky prvního dílu, humor a pop-kulturní narážky již nejsou takové (přesto se něco najde viz. zajímavosti).

Pokud máte rádi starší FPS akce a Blood 2 jste nehráli určitě ho zkuste. Jde o zajímavou hru u které se nebudete nudit. Ovšem pokud to má být jediná podobná hra z té doby doporučuji se ohlédnout jinde.
+15+15 / 0

World of Warcraft: Legion


Nový datadisk k World of Warcraft jsem začal hrát hned při vydání. Levelování postavy je příjemné a slušně odsýpá. Novinka v podobě dynamické obtížnosti, ale i odměn to urychluje. Na druhou stranu nemám pocit zesilování postavy, když se mnou zesilují i nepřátelé. Další novinka v podobě artefaktu/zbraně je fajn. Nechtěl bych tento princip ve všech hrách, ale v rámci WoW jde po těch letech o příjemnou novinku. Nové lokace jsou krásně zpracovány a je vidět že technologie od dob vydání původní hry značně pokročila. I na starém enginu si užívám krásné scenérie.

Změna na order halls je tak napůl. Je fajn být s ostatními hráči, ale neumožňuje to tolik možností stavebního vyžití. Word questy mě zatím baví uvidíme po delší době. Celkově je v datadisku dostatek nového obsahu a již je ohlášen nový patch, tak snad vývojáři neusnou na vavřínech. Změny v profesích a profesní questy jsou také dobře zvládnuté.

V porovnání s předchozími datadisky je Legion tak v prostředku. Nadšení z World of Warcraft: The Burning Crusade a WotLK se nekoná, ale nezajímovost World of Warcraft: Cataclysm také ne. Zatím ho řadím asi na třetí místo.
+6+6 / 0

Fantasy World Dizzy


Po mnoha letech jsem se vrátil k sérii s vajíčkem v hlavní roli. Kvůli herní výzvě jsem začal třetím dílem, který jako první vyšel pro DOS. Úkolem hry je osvobodit Daisy a sesbírat 30 mincí rozptýlených po světě. Některé jsou ukryté opravdu dobře, musel jsem se mnohokrát vracet než jsem našel všechny. Samotné osvobození Daisy není tak obtížné. Úkol komplikuje to, že Dizzy unese jen dvě (později čtyři) věci naráz. Měl jsem ze začátku také problém si zvyknout na skákání, které má dlouhou setrvačnost. Jinak je obtížnost nastavena akorát, a když zjistíte jak kterou překážku překonat, není problém probíhat skrz herní obrazovky bez problémů.

Hra mě bavila a po dohrání jsem začal zkoumat jaké hry s Dizzym vyšly. Mimo oficiálních pokračování jsem objevil skvělou stránku Yolkfolk. Mimo mnoha informací a materiálů obsahuje mnoho pokračování od fanoušků a remaky oficiálních dílů v enginu DizzyAGE. Zkusil jsem remake Fantasy World Dizzy a vypadalo to docela dobře, ale jde o remake verze pro Commodore 64. Verze pro DOS je totožná s verzemi na Amigu a Atari ST. Verze na platformy ZS Spectrum, Commodore 64 a Amstrad CPC má horší grafiku, ale obsahově je stejná.

Hru určitě doporučuji zahrát, bavila mě stejně jako ve vzpomínkách, hratelnost nezestárla. Doporučuji také hraní s dětmi, stylizace je roztomilá a naprosto nenásilná. Hra obsahuje dialogy v angličtině, ale pro hraní není nutné moc překládat a ty 3 podstatné věty dětem přeložíte. Rozhodně mám v plánu oživit si další díly a snad ozkoušet i pár fanouškovských.
+13+13 / 0

Zork: The Great Underground Empire


Splnil jsem jeden z velkých restů a dohrál asi nejznámější textovku. Hra je s mou slabší angličtinou hratelná a nemusel jsem hrát se slovníkem stále v ruce. Svět hry a příběh je dobře udělaný. Hádanky jsou poměrně logické a málokdy se stalo, že jsem nevěděl kudy kam. Naopak labyrinty a obecně orientace byla poměrně náročná, kreslení mapy je nezbytnost. Postava má také omezenou nosnost, takže dojde i na přemýšlení co sebou kam potřebujete a co už můžete zahodit. Hru jsem rozehrál několikrát protože se mi podařilo bídně zemřít. Poté jsem začal používat save a hru konečně dokončil.

Parser hry je velice dobrý a ovládaní je tedy docela intuitivní. Hrál jsem verzi z GOG běžící v DosBoxu. Vše bylo bezproblémové a fungovalo. Hra počítá skóre podle toho jak se Vám daří sbírat poklady a kolik potřebujete kroků. Poslední moje dohrání bylo na maximálních 350 bodů :-) . Druhý a třetí díl bezprostředně navazují a určitě se na ně v budoucnu chystám.

Hraní mě opravdu bavilo a to jsem žádnou textovku už dlouhá léta nehrál. Součástí je rovněž velice pěkně udělaný manuál. Doporučuji každému koho tento žánr vyloženě neodpuzuje.
+17+17 / 0

Age of Empires II HD


Hodnotím tuto předělávku klasických Age of Empires II: The Age of Kings po dávném dohrání prvního dílu. Dvojku jsem v době kdy vyšla hrál asi dvě hodiny, takže na ní nemám žádné vzpomínky. Dohrál jsem toto vydání celé, předělávku originálu i datadisku Age of Empires II: The Conquerors Expansion. Kampaně jsou udělané kvalitně a historické pozadí je akorát detailní aby nenudilo, ale poučilo. Mise mě bavily více původní než datadiskové.

Hru jsem získal ve slevě a původní verzi nevlastním, takže si na cenu stěžovat nemohu. Beru za velký přínos, že HD edice oživila zájem běžných hráčů nejenom fanoušků původní hry. Vydání dalších dvou přídavků dokazuje, že o hru je zájem a určitě se chystám je zahrát. Plusem je také integrace Steam Workshopu. Jde tak snadno najít a spustit přídavky a modifikace do hry.

Pro vlastníky originálu nepřináší moc nového, vše jde zdarma doplnit. Na druhou stranu zde je vše pohromadě a snadno k dispozici. Kdo má zájem doporučuji sehnat ve slevě. Pro hru existuje čeština i slovenština.

Pro: jednoduchost, oživení zájmu

Proti: cena, nové jsou jen datadisky

+11+11 / 0

Juggernaut: The New Story for Quake II


Tento neoficiální datadisk jsem hrál až po několikerém dohrání základní hry a obou oficiálních datadisků. Juggernaut obsahuje opravdu 22 levelů. Na internetu je ale často k dispozici jakási demoverze s 13 levely. Bohužel kvalita tohoto díla je nesrovnatelná s oficiálními přídavky. Staronový nepřátelé a obecně nové textury jsou vyloženě nehezké.

Levely jsou sice jednodušší a nevyužívají možnost vracení se, ale jsou lepší částí datadisku. Obecně jde opět o zážitek ve smyslu původní hry, beze změn, ale stále zábavně. Pokud máte oficiální věci dohrané a Zaero: Mission Pack for Quake II také, a přesto máte na Quake II chuť, klidně Juggernauta zkuste.
+7+7 / 0

Samorost


Velice zajímavá a příjemná hříčka v prohlížeči. Adventurka se rozkládá na pár obrazovkách kde hráči předkládá jednoduché, ale zajímavé hádanky. Nejvíce se mi líbila stylizace a atmosféra. Hra je krátká, ale zadarmo, takže to tak nevadí. Čeští tvůrci odvedly dobrou práci a tato jednohubka mě rozhodně navnadila na další díl.

Pro: nápaditost, atmosféra, stylizace

Proti: krátkost

+11+11 / 0

Dead Effect


Dead Effect je rozporuplná FPS od českých vývojářů, která vyšla původně na mobilní platformy. Její původ je vidět v pomalejším tempu pohybu i v technickém zpracování, které neurazí, ale v době vydání bylo spíše podprůměrem. Atmosféra je inspirovaná hrami Doom 3 a Dead Space, z Dooma 3 je převzatá i klasická hratelnost a sbírání příběh doplňujících PDA.

Kampaň obsahuje 12 misí, které nezaberou zkušenému hráči mnoho času. Hru prodlužují dva režimy hry o přežití a možnost zopakovat kampaň na obtížnost New Game +. Všechny mise se odehrávají v prostředí vesmírné lodi, které je po čase dost stereotypní. Mezi misemi si za nasbírané kredity vylepšujete svůj arzenál, čož hru na nějakou dobu oživuje. Na Steamu jsou k dispozici achievmenty. Většinu dostanete za normální průchod hrou, ale některé vyžadují odehrání mise např. jen s jednou zbraní nebo bez léčících stanic. Ve výsledku není obsahu vzhledem k ceně tak málo jak se může na první pohled zdát. Pro fanoušky žánru jde o poměrně levnou a českou zábavu.
+14+14 / 0

NAM


Tahle hra se hodnotí obtížně. Z dnešního pohledu je technické zpracování na velice nízké úrovni, ale bohužel tomu tak bylo i v době vydání. NAM vyšel v roce 1998 stejně jako Unreal, Half-Life nebo Turok 2: Seeds of Evil. Všechny tyto hry i mnohé starší mají lepší grafické zpracování. NAM využívá engine Build, ale nevyužívá ho tak dobře jako například Shadow Warrior nebo Redneck Rampage, které jsou starší.

Ve své době hra zaujala zasazením do Vietnamu. Dnes je už k dispozici řada lepších FPS s touto tématikou například český Vietcong. Hra obsahuje dvě kampaně po 7 misích. Některé jsou zpracované poměrně slušně a zábavně, většina je spíše průměr. Hratelnost není špatná a většinu poměrně krátké hrací doby jsem se bavil. NAM obsahuje i multiplayer, který jsem ale nikdy nezkoušel, ale nečekal bych od něj nic závratného. Pro fanoušky starších FPS nejde o špatnou volbu a jde o seznámení s tehdejší průměrnou produkcí. Pokud jste fanoušci modernější hratelnosti NAM raději ani nezkoušejte. Pokud by hra vyšla o nějaké 2-3 roky dříve mohla se dočkat i úspěchu.
+16+16 / 0

Colin McRae Rally


Závodní hry nejsou zrovna můj šálek kávy, ale díky Herní výzvě 2016 jsem se dostal k této předělávce Colina. Původní Colin McRae Rally 2.0 jsem na PC jen zkoušel, předělávku pro mobilní platformy jsem ani neviděl. Když mi kamarád ukázal tenhle díl, překvapilo mě, že jde o port právě té mobilní verze. Na hře je to bohužel dost vidět. Jízdní model je horší než v roce 2000 a grafika se zasekla někde mezi. Kolize s porostem jsou naprosto neodhadnutelné, někdy projedete jako nic, jindy zdemolujete auto o trs trávy.

Hra je přesto poměrně zábavná a díky nenáročnosti se dá na tyto problémy zvyknout. Zastaralá grafika umožňuje hru hrát na nevýkonném notebooku, což z ní teoreticky dělá ideální závodní hru na cesty. Bohužel autoři osekaly počet vozů na 4 a tratí teoreticky asi 12, ale ve skutečnosti jen 3 prostředí ve 2 variacích. Ve hře je 8 šampionátů, ale vzhledem k nízké různorodosti začne v polovině trochu nudit.

Na Steamu jsou k dispozici achievmenty, které mě donutily hru odjet na 100%. Pokud hru vlastníte nebo se k ní levně dostanete, nejde o špatnou zábavu vhodnou i pro slabší počítače, ale nedoporučuji hrát dlouho v kuse.
+10+11 / -1

Dear Esther


Drahá databáze her,
tato hra je opravdu silný zážitek. Ze začátku jsem absolutně netušil co se děje. Postupně jsem prozkoumával tajemství hry i příběhu. Místy mrazivá, ale okouzlující atmosféra mě pohltila a nedovolila se od hry odtrhnout. Výtvarný návrh všech částí prostředí je precizní a propracovaný. I přes svoji krátkost jde o intenzivní nápor na všechny smysly a hra ještě dlouho zůstala v mých myšlenkách.

Hrál jsem s českým dabingem od skupiny Fénix ProDabing, čož prohloubilo můj zážitek. Dabing je kvalitní a díky němu se není nutné soustředit na titulky a překlad, ale jde se naplno věnovat tajemstvím hry. Po dohrání jsem doplnil své informace o hře na webu Adventurista, doporučuji, pokud nechcete hrát alespoň 3x, příběh Vás zaujal a nemáte nejlepší angličtinu. Herní dobu bych Dear Esther úplně nevyčítal, při delší hratelnosti by nebyl zážitek tak intenzivní. Hru rozhodně doporučuji, za tu trochu času opravdu stojí.
+18+19 / -1

Commander Keen Episode 3: Keen Must Die!


Třetí epizoda je ještě o něco obtížnější, ale osobně mě bavila více než druhá. Největší problém je nedostatek nábojů, je nutné pečlivě plánovat cestu a některé nepřátele nezabíjet, ale obejít.
+3+4 / -1

Commander Keen Episode 2: The Earth Explodes


O druhé (první placené) epizodě platí skoro totéž co o předchozím Commander Keen Episode 1: Marooned on Mars. Až na změny v prostředí, několika nepřátelích a vyšší obtížnosti jde o klasickou "druhou část jedné hry", jako u mnoha jiných, které byly vydávány jako shareware.
Pokud Vás první epizoda bavila, zkuste i tuhle, ale z první trilogie se mi zdá nejslabší.
+3+4 / -1

Commander Keen Episode 1: Marooned on Mars


Commander Keen je moje oblíbená série plošinovek. První díl jsem dohrál snad 20x a vždy mě to bavilo. Levelů je dostatek a částečně otevřená mapa umožňuje poměrně nelineární průchod hrou. Cílem hry je sebrat 4 součásti nezbytné k opravě kosmické lodi. Pokud už víte kde se co nachází, lze hrou projít velice rychle.
Nepřátelé jsou poměrně variabilní, někteří vás jen postrkují, jiní zabijí, některé nemůžete ani zničit a je nutné se jim vyhnout. Hratelnost příjemně oživuje pogo(skákadlo). Také prostředí levelů je dostatečně různorodé.
Grafika je sice proti některým hrám z té doby slabší, ale rozhodně doporučuji alespoň tento a 4 díl série Commander Keen vyzkoušet.

Pro: nelineárnost, pogo, hratelnost

Proti: grafika

+8+9 / -1

iBomber Defense Pacific


Mírně vylepšená verze prvního dílu iBomber Defense. Nic převratného, ale pro fanoušky tower-defense dobrá zábava nenáročná na výkon PC.
22 misí není mnoho, ale na nejtěžší obtížnost jejich zdolání nějakou dobu potrvá. Navíc jsou k dispozici 2 bonusové mise s vyšší obtížností a delší hratelností.
+4+4 / 0

Serious Sam 3: Jewel of the Nile


Krátké, ale kvalitně zpracované DLC. Obsahuje tři levely, které jsou zábavnější a lépe navržené než většina v původní hře. Pokud jste Serious Sama 3 dohrály tohle rozhodně nevynechávejte.

Pro: kvalita levelů

Proti: krátkost

+2+4 / -2

Blake Stone: Planet Strike


Pokračování povedeného prvního dílu je ještě o chlup lepší. Hratelnost je plynulejší a levely o něco povedenější. Jen technická stránka je nezměněná, ale to je v dněšní době už nepodstatné pokud se člověk pustí do těchto her.
+3+5 / -2

Blake Stone: Aliens of Gold


Další hra na enginu Wolfa 3d. Dobrý nápad s volným cestováním mezi levely v rámci epizody. Levely jsou dobře navržené, ale prostředí je časem trochu stereotipní. Celkově byla hra příjemně hratelná a dobře odsýpala.
+4+5 / -1

Super 3D Noah's Ark


Klon Wolfensteina 3D s náboženskou tématikou. Hra má několik vylepšení (automapa, více zbraní), ale i chyb (zbraně jsou špatně udělané, omezují viditelnost). Zajímavý výukový element - odpovídání na otázky o Noemově arše. Nic nového, ale neurazí.
+6+7 / -1