Stargunner

Popravdě by mě v životě nenapadlo tuhle hru hledat, pirátit a dohrávat. Ale prohlížel jsem si svoji zaprášenou knihovnu na GOGu s myšlenkou znovu po 2 letech zkusit Simona Sorcerera 3D. A objevil v ní tuhle hru, která byla pravděpodobně zdarma a tak jsem ji jako odreagování stáhnul a přes noc dohrál.

Stargunner je typická bezmyšlenkovitá Apogee hra, kdo někdy něco od této firmy hrál, bude hned doma. 3 epizody po 9 misích, generická kola a bezduchá, ale odsýpající zábava. Na rok 1996 docela pěkná grafika včetně pár renderovaných animací, leč prostředí se v rámci epizody (vesmír, země a voda) prakticky nemění. Nepřátelé všech druhů a barev, na konci boss a mezitím šílený chaos. Na výběr jsou tři obtížnosti a i na easy a s možností ukládání je "tutoriál", spočívající v 6 náhodně vybraných kolech pekelně těžký.

Raketka nemá pořádný motor a tudiž rychlost, zbraně ani žádnou další výbavu. Ty se dají nakoupit za peníze sbírané v jednotlivých kolech, které ale v tom šíleném chaosu rozhodně nemáte čas sbírat. Dokoupit se dají životy, superbomby, dva ochranné satelity, dvě zbraně nahoře a dole. Hlavní zbraně jsou naprosto tradiční - "rozprašovač" do všech stran a koncentrované střely dopředu.

S nulovou výbavou a pomalou lodí jsem zařval několikrát v 2-3. kole "tutoriálu" a přiznám, že jsem neměl nervy to dohrávat poctivě. Hodil jsem si cheat na peníze, nakoupil tu nejlepší výbavu. S "rozprašovačem" na max a dvěmi naváděnými torpédy se frustrace změnila na zábavu, byť trošku bezduchou. Neukládal jsem v průběhu kol, nepomáhal si žádnými dalšími cheaty, nepoužíval superbomby, aby to byla aspoň trošku výzva. Díky výbavě, na kterou bych nejspíše našetřil někde na konci hry jsem se celkem bavil.

To nic nemění na tom, že pokud jste hráli v životě nějakou raketku na starých konzolích či na automatech, Stargunner nenabízí absolutně nic nového.