Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Kid Dracula

Akumajō Special: Boku Dracula-kun

19.10.1990
16.05.2019
kompatibilní
72
3 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Kid Dracula je parodickým spin-offem série Castlevania. Jeho eponymním hlavním hrdinou je syn hraběte Drákuly, který se dozvídá, že vládu nad říší démonů převzal démon Galamoth. Aby došlo k vzájemnému souboji o trůn, musí hráč v kůži Kid Draculy překonat 9 herních levelů. V tom mu pomůžou kouzla, která získá poražením jednotlivých minibossů. Ze zabitých nepřátel může hráč získávat mince sloužící jako platba v minihrách mezi jednotlivými levely. Ve 4 různých minihrách může hráč získat životy navíc.

Hra nejprve vyšla pouze v Japonsku na konzoli Famicom a exportované verze vhodné pro konzoli NES tak byly pouze v japonštině. Anglický překlad hry byl poprvé oficiálně vydán v roce 2019 jako součást Castlevania Anniversary Collection. Mezitím, v roce 1993, bylo vydáno pokračování nebo spíše předělávka Kid Dracula na konzoli Game Boy, které už bylo vydáno také v angličtině.


Diskuze ke hře

Doposud o hře nikdo nediskutoval.


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 75
Tak tohle bylo opravdu něco jiného. Že má Kid Dracula barevnější a veselejší stylizaci jsem čekal, ale že se tak výrazně liší i hratelností bylo příjemné překvapení. Hlavní zbraní malého Drákuly je střílení fireballů a to dokonce i nahoru, ale postupně získává další užitečné schopnosti. Od naváděných střel, přes ledové až po možnost změnit se v netopýra. Design úrovní s tím vším počítá a postupně je tak nutné stále více kombinovat. Nejvíce jsem si užíval obrácení gravitace, škoda že je až ke konci. Obecně by mohlo být využívání schopností častější.

Devět úrovní je sice celkem dost, ale nejsou moc dlouhé. Navíc hra má opravdu nižší obtížnost než je v sérii běžné, díky střelbě, celkovému designu i přesnému ovládání. Náročnější jsou především pasáže s neustále scrolující obrazovkou a pár bossů. Úrovně jsou podivně prokládány minihrami a v jedné je dokonce vědomostní kvíz (naštěstí dost snadný). Působí to sice divně, ale nijak to neruší ani moc nezdržuje a lze tak získat nějaké životy. Pochválit musím různorodost prostředí. Navzdory mnoha rozdílům a veselejšímu pojetí několik klasických prvků poznáte. Hudba se od běžné Castlevanie dost liší, ale není špatná. Celkově je hra velmi příjemným překvapením a nápaditou odbočkou od hlavní série.
+21
  • Switch 75
Takhle se to dělá! A je jedno že gotickou temnotu vystřídaly hravé a pestré barvy. Základ zůstává stejný. A často nejen základ – některé úseky mi přišly víc než povědomé, a tak hru vnímám spíše jako poctu než parodii na první dobrou.
Často se dočtete, že jde o hru pro děti, že je jednoduchá atd. A může to tak být, ale za mě tak působí hlavně díky skvělému a citlivému ovládání. Mám tu totiž pocit, že hlavního hrdinu opravdu kontroluji a nečekám věčnost, než doběhne animace. Odpadá tak ona chvíle, kdy už dávno víte, že vás vaše rozhodnutí bude stát životy, ale ...až tak za půl vteřiny.
Co hře vytknout lze je délka – pokud plošinovky hrajete pravidelně, tak ji klidně sfouknete za večer – a občas jednodušší bosové. Ale i tady platí, že na zkušenostech záleží. Dovedu si představit, že nováčky žánru potrápí, zatímco harcovníci dávno ví, jakou že strategii je třeba zvolit. Osobně jsem se bavil. Je to svižné, je to veselé a máte pocit, že se, obzvláště v pohybujících se pasážích, musíte snažit. Jen ty minihry šly trochu mimo mě…

Pro: Pomrkávání na znalce série

Proti: Pro někoho až moc roztomilosti

+15
  • PC 65
Poslední hrou ze série Castlevania Anniversary Collection je hra Dracula Kid, která se od těch ostatních na první pohled výrazně liší, což je dáno hodně jiným vizuálem, který je barevnější a celkově na mě působil, jakoby cílil především na dětské publikum. 

Tentokrát se ujímáme malého Drákuly, který si postupně snaží podmanit různé části měst a okolí. Podíváme se tak do oblak, pod zem, pojedeme na střeše metra, atd. Drákula pochopitelně nešvihá po nepřátelích bičem, ale využívá svá kouzla. Na začátku je to fireball, postupem získává i silnější kouzla či možnost se proměnit v netopýra.

Ačkoliv je hratelnost oproti ostatním hrám v sérii dost odlišná, mně to celkově úplně nesedlo. V jednotlivých úrovních jsem se celkem nudil a vždy jsem se těšil především na závěrečného bosse. Uznávám ale, že to může být způsobené tím, že hra byla mou osmou plošinovkou v řadě. Nepřátelé jsou oproti předchozím hrám zcela jiní, ale obvykle nepředstavovali žádnou přehnanou výzvu. To stejné se dá říct i o bossech, které jsem porážel s jednou výjimkou naprosto bez problémů. Zaujala mě však Socha Svobody, jejíž boss fight byl v podobě znalostního kvízu. A pak taky závěrečný boss, který byl tou zmíněnou výjimkou. U toho jsem umíral naopak celkem dost.

Hra nabízí možnost se mezi úrovněmi účastnit meziher, kde je možné znásobit získané bonusové mince z úrovní a ty pak měnit za bonusy do hry. Trochu smutné bylo, že jsem do té doby nevěděl, že je vůbec možné získávat nějaké mince. Na to jsem přišel vlastně náhodou až o několik úrovní později. Mezihry však byly dost nudné a především o náhodě. Asi největší úlet pak je kankán, kde je potřeba náhodně tipovat barvu kalhotek tanečnic.

Celkově mám pocit, že mě tato hra především nesedla. Naštěstí není nijak dlouhá, takže byla rychle za mnou.
+12