V každém z nás dřímá spořivý človíček, který nad námi přebírá kontrolu, když vidíme nějaký ten výhodný bundle. Fakt, že si většinu her pořízených z těchto balíčků nezahrajeme, už nehraje žádnou roli. Důležitější je ten pocit, že jsme ušetřili a tento pocit se umocní, když za ušetřené peníze pořídíme další výhodný bundle. To již ale odbočuji. Nedávno jsem takto ušetřil, když jsem si na PS Store pořídil jeden indie bundle primárně kvůli Dear Esther. Přesto mě v něm následně zaujala taková nenápadná logická hopsačka Hue.

Příběh této komorní plošinovky je vcelku jednoduchý a neurazí. Jakožto malý klučina Hue, budete pátrat po své zmizelé matce. Ta vám zanechává dopisy, ve kterých se více dozvíte o ní, a hlavně o prstenu, který vynalezla a díky kterému můžete ovlivňovat vnímání reality za pomocí barev. Tento prsten budete poté sami skládat barvu po barvě a hojně ho využívat při řešení hádanek.

Samotné hopsání v základu funguje. Hádanky jsou hezky vymyšlené, avšak pouze u některých jsem se musel více zamyslet. Hodně se mi líbily různé prvky, které zpestřovaly řešení jednotlivých levelů. Namátkou například balónky nebo bloky měnící barvu, když na ně hráč skočil, či tryskající barva, přebarvující objekty. Jen na můj vkus nebyly tak často využívané. Zejména mě mrzí menší četnost tryskající barvy.
Zapotil jsem se ale u „akčnějších“ levelů, kde jsem musel rychle přeskakovat mezi barvami, abych se vyhnul smetení řítícím se balvanem, či dekapitaci laserem. Hra se při výběru barev zpomalí, což je mi platné jako mrtvému zimník, když nedokážu rozpoznat barvu, kterou potřebuji. V tomto tkví mé největší negativum. Postupně si odemknete 8 barev, přičemž polovina barev se mi slévala dohromady. Nejednou se hra proměnila ve sportku, když jsem typoval, zdali onen fialový balvan, který se na mě řítil, byl opravdu fialový nebo pokud nebyl náhodou růžový. Několikrát jsem musel opakovat jeden level kvůli takovéhle prkotině a sráželo mi to celkový dojem z hraní.
Někoho by mohla zamrzet i délka hry, kdy ji projedete za dvě, tři odpoledne.

Vedle příjemného komorního příběhu a pohodové hratelnosti je nutno také vyzdvihnout silnou atmosféru. Ta zejména čerpá z krásného soundtracku, který jednoznačně patří k těm lepším, které jsem kdy slyšel. Graficky si zase hra udržuje svůj jednoduchý, přesto specifický styl.

Hue je povedená logická plošinovka, která ve všech aspektech funguje tak jak má. Příběh, hudba, vizuál a celkově hratelnost, pominuli zmíněné negativy, se hezky dohromady sešli. Britské studio Fiddlesticks Games tak vytvořilo příjemnou hru, která minimálně stojí za vyzkoušení.

[HERNÍ VÝZVA 2020 - 2. "Heuréka!"]